Předchozí (298)  Strana:299  Další (300) |
|
|||
299
|
|||
|
|||
Zatěžovati, vz Zatěžiti, Zatížiti.
Zatchnouti se, chnul a chl, utí = za-
dusiti se, ersticken. Plk., Kom. — kde: v sušírně. Sych. — čím: výpary hořícího uhlí atd. Záti, zíti, zeji, zeje, zál, zán, zání, zívati
= dýchati, otevřenými ústy povětří chytati a vydávati, keuchen, lechzen. stark athmen, schnaufen; otevřenu býti, offen stehen; vy- zívati, vydýchati, auf Jem. hinhauchen, aus- hauchen ; teplem dýchati, Wärme aushau- chen, wächeln. — abs. Pes zeje. Zvěř zála Mus. Ústa jeskyně zejí (jsou otevřena). Jg. Kamna zejí. Když v parně, jak praví Vele- slavína, vlčkové běhají po obilí, praví se, že zeje. Us. Jg. — co. Kvítkové zápach líbezný zejí, Us. Jg. — kam. Vítr naň po- větří zdravé zeje. L. Z. na koho, nač = zevlovati, gaffen Na Mor. Tč. — kde. Jakás propast zeje tam pod mým mozkem. Čes. vč. II. 156. Na skále štíhlá sosna stojí a pod ní propast zeje. Nitra VI. 103. — jak. Ústí pušky v také šířce zeje. Kká. Td. 202. — se komu. Zeje (źaje) se mi, ich gähne, ich mus gähnen. Na Ostrav. Tč. — Vz Zí- vati. Zátí, n., das schwere Athmen. Na Slov.
Bern. Zatiahnúť, vz Zatáhnouti.
Zatial = zatím, potud. Na Slov.
Zatibeřan, a, m., hinter der Tiber woh-
nend. Sš. I. 13. Zátička, y, f., v měřic., der Vorsteckstab.
Na Slov. Ssk. Zatíhnouti, vz Zatáhnouti.
Zatichati, vz Zatichnouti.
Zatichnouti, chnul a chl, utí, zatichati
= tichnouti, utišiti se, still werden, sieli stillen. — kde. Konečně zatíchlo šramocení za zdí. Č. exc. Bouře za horami zatichá. Ib. - abs. Děti zatichnú. Mt. S. I. 145. Sotvie že zatichly (umlkly), kde sa vzal, tam sa vzal, ale šiel po ceste jeden páter; Tu zatichnú ako nemé a počúvajú až do konca; Už ti aspoň to dieťa k prsom priložíme, aby aspoň to zatichlo. Dbš. Sl. pov. I.33, II. 71., VI. 86. Skončil sa pohrobný obrad, zatichnul smutný hlas. Phld III. 3. 215. Skovránke zatichli, javor stojí holý. Sl. ps. 129 Začala plakať a hned zatichla. Sldk. 166. — jak. Od razu všetci zatichnú. Klčk. Zb. III. 3. Zatikati, zu tippen anfangen. Hodinky
zatikaly. Us. Zatíkati, vz Zatéci. — Z , zu pipen an-
fangen. Bažanti zatíkali. Zatím a za tím = potom, hernach, nach-
dem, nach diesem. Potom kněžím, zatím Le- vitům a naposledy knížeti. Br.— Z. = pod tím, mezi tím, unterdessen, inzwischen, einst- weilen, indessen. Vz Zateď, Zatel. Až z. pan Oldřich umřel. Půh. II. 262. Jen jdi, já tu zatím zůstanu. D. — Berg, Pass., Toms. Zatím, co se obhlídnete, knížku dočtu. Berg. Zatím co . . . Ndr. 411. Já se pro tě ve dne v noci trápím a ty máš myšlénky jinam zatím. Pís. slez. Šd. Budeme míti všickni dobré nohy a má se z. zhojí. Žer. 317. Za- tiem jeden z kniežat jeho, tociž Lucifer, zprotiví se pánu svému a chtěl najvyššiemu roveň býti. Hus. III. 1. A my zatím truditi |
se budem. Pass. XIV. (Mus. 1883. 112.). —
Na zatím = na čas. Chcu na z. při tobě zůstati Mor. Tč. Skované (schované) věci móžu na zatím slúžiti. Na Slov. Tč. — Pro zatím = na čas, Interims-. Pro zatím něco vyhotoviti. D. — Z., znamená obmezení, zmírnění něčeho řečeného, indessen, unter- dessen, inzwischen, doch, dessen ungeachtet, gleichwol, übrigens Nestojí to za mnoho, z. pro mne jest to dosti dobré. Trest ten veliký jest, z spravedlivý. Us. Zatímka, y, f. = zatímní věc, ein Interi-
mal. ein einstweiliges Ding. Berg. Zatímně, provisorisch. Dch. Z. někoho
někde ustanoviti. Us. Zatímní, -ný = co zatím jest dokud se
neustanoví něco definitivního, mezitímní, pro- visorní, provisorisch, Interims-, interimis- tisch. Z. král, Us., panování, Chmel., akcie, lístek, úpis (při směnkách), vysvědčení, J. tr., divadlo, vláda, kvitance, opatření, se- znam, účet, vydání, Šp., příjem, výdaj, Nz., vlak, der Nothzug, obvazek, Nothverband, Dch., dluh (nezaložený, nicht fundirt), se- znam, vyřízení, Šp., velitelství, velitel. Čsk. Pokud (starý zákon) byl z ným vůdcem. Sš. II. 28. Zatímník, a, m., der Stellvertreter. Chmel.
Lex. Zátin, u, m. = zatětí, zátes, der Ein-
schnitt, Einhieb; skulina zatětím učiněná. Pozatínejme valaškami do tejto lípy. Kdo sa skorej vrátí a uvidí, že zo z-nu bratovho ide krev. Dbš. Sl. pov. I. 3. I zatne šuhaj čerstvo do dreva. Potom vrazí do zátinu železný klin. Frsc. I. 76. Zátina, y, f. = zátin. Mor. Tč
Zatínací střída (zálomní střída), die
Schlitzstrecke, Einbruchstrecke. Hř. Zatínačka, y, f. v horn., die Schlitzhaue,
Schlitzaxt. Hř. Zatínání, n., vz Zatnouti. Z. žil. Kas.
Zatínaný; -án, a, o, eingeschnitten, ein-
gehauen. Vz Zatnouti. Zatínati, vz Zatnouti.
Zatínávati, vz Zatnouti.
Zátinek, nku, m. = čásť mlatu. Vz Zá-
tyně. Plk. — Z. = pokuta od toho, kdo dřevo v lese porazil. Bartoš z. si učinil a domů vézti dal. 1553. Ms. mus. Jg. Zatínění, n., die Beschattung. Vz Za-
tíniti. Zatíněný; -ěn, a, o = zastíněný, be-
schattet. Mor. Šd. Zatíniti, il, ěn, ění, zatiňovati = zastí-
niti, beschatten. V již. Mor. Šd. — koho. Ten vem aj mladého zaťa zatieni. Dbš. Sl. pov. II. 11. Keď oči tieto zatieni úmor. Sldk. 330. Zátinka, y, f. = zátin, zásek, zálom, vlom,
der Schlitz, Schnitt, Kerb. Bc. Zatinkati = počíti tinkati (nožem na skle-
nici). Jen zatinkal, už ho napomenuli, aby nevolal nouzi. Us. u N. Bydž. Kšť. Zatinův, zaťův = zeťův, dem Schwieger-
sohn angehörig. Na źatinovém domě. Na Ostrav. Tč. Zatípati = zakáleti, beschmutzen. — co.
Ros. — Z., pipen. Kuře zatípalo. Us. Dch., Kšť. |
||
|
|||
Předchozí (298)  Strana:299  Další (300) |