Zatkání, n., die Zumachung, Verstopfung.
Z. láhve, česna. — Z., Einwebung, Ein-
flechtung, f. Vz Zatkati.

Zatkaný; -án, a, o, verstopft, zugemacht.
Z. láhev, sud. — Z., eingeflochten, einge-
webt. — kam: vzorec do ubrusu z. Us.

Zatkati, vz Zatknouti.
Zatkatí, n. = zatkání. Na Slov. Bern.

Zatkatý = zatkaný. Na Slov. Bern. —
čím. Mal jednu nosovú dierku prstom za-
tkatú. Dbš. Sl. pov. I. 94.

Zátkava, y, f. = zátka. Na Slov. Bern.

Zatkávati, vz Zatkati.

Zatkavec, vce, m. = zátka. Na Slov.
Bern.

Zátkavka, y, f. = zátka. Na Slov. Bern.

Zatkměti, ěl, ěn, ění = ukryti, schovati,
verstecken, verhehlen, z tkmieti, iter. tký-
mati. Zatkmiec i. e peníze. Výb. I. 685.
Cf. Neroďte sobě stkmieti pokladů v zemi,
nolite thesaurizare vobis thesauros in terra
Ms. ev. Neuberg. saec. XIV. Vz Zastkměti.
Č. v dod. k Jg. Slov. pochybuje, že sloveso
toto znamená: ukryti, schovati.

Zatknouti, ul, ut, utí; (zastr. zatku), tkl,
tčen, ení; zatykati, zatkati, zatkávati = za-
cpati, zandati, zastrčiti, zastříti, zustopfen,
zuspünden, pfropfen, einstecken; tkáním něco
zadělati, ver-, einweben ; někoho právním li-
stem obstaviti, stecken, mit dem Steckbriefe
anhalten, verarrestiren, verhaften; zabaviti,
in Beschlag nehmen, pfänden. Jg. — co:
okno (zacpati), Ros., díru (tkáním zadělati),
Us., statek (zabaviti). Reš. Z. dvéře (za-
strčiti, zavříti), Us. Šd., Brt., své uši. Sš.
Sk. 90., BO. — co čím (komu): dvéře zá-
vorou (zastrčiti), Zlob., díru čepem. Us. Z.
hubu haluškami, Us. Tč., díru slamou. Us.
Tč. Dobije ho praslicú, vetká ho pod la-
vicu, zatká ho okenicú. Sl. ps. Neumíš-li
rukavicí zatkati, ale budeš tkáti pláštěm.
Mus. Pokorou zatkáš všem zlým ústa. Št.

— koho (čím): zatykacím listem, zatyka-
čem. Zříz. Ferd. Z. obviněného. J. tr. Nemá
ho púštěti bez vuole toho, ktož jest jej za-
tekl. Arch. V. 185. — koho proč: pro zločin,
pro dluh. Jg., J. tr. Zatkli mě pro J. Hášu.
Dač. I. 336. — koho kde: v jeho domě.
V. Zatkává kochy nad ohnišťom. Dbš. Obyč.
37. Prapor na hradbách (dobytého města)
z. Šmb. S. I. 506. Žádný aby nesměl po-
stavu na šlaku lepší vlnú zatkávati. Sl. let.
V. 58. Z svrchku sú všecko zatkali. BO.
Dychánie ve mně se zatýká. BO. — co kam :
klíče za pás (zastrčiti). St. skl. Z. klanici
za škorni (zastrčiti). Jg. exc. Z. co do čeho
(tkáním zadělati). Jg. Z. péro za klobouk.
Us. Pdl. Pochodeň ve skálu z. Vrch. V skálu
dračku z. Vrch. Ret křečovitě zatknul se
do rtů. Hrts. (Staří Čechové) zatknouce
klanici za škorni o boží při se bili. Žžk.
3. Hrotem v skalní hruď ji (korouhev) za-
tknul na Balkáně. Kká. K sl. j. 9. — jak.
Zatykám tě ve jménu cara. Kká. Td. 242.

— co čemu. Zatkaj si ušičky. Sl. spv. VI.
221. Těmi výroky meze zatknul výmyslům
a bludům o nějaké prostřední mezi ... Sš.
J. 13. Zatkal všem zlým ústa. Št. Uč. 56. b.

— co k čemu. K novým základům kdo
zatkne rýč? Čch. Ba. 59. Nemoudr jest,

kdo oči zatýká k světlu evangelia. Sš. II.
130. K slunečnému světlu oči zatýkati. Sš.
J. 18. (Tč.). Z. uši ke všem těm, kteří nás
ke zlu ponoukají. Sš. J. 61. — se = za-
vázati se. D. Také = zalknouti se, ersticken.
Us. u Olom. Sd. — se nač: na statek (za-
tknutím svého práva na statku pohledávati).
— se kde na čem. Kdo statku v držení
není a u něho se na tom statku kdo zaty-
kuje. Boč.

Zatknuté = tvrdošíjně. Na Slov. Bern.

Zatknutí, n. = zmocnění se osoby něčí
veřejnou mocí výkonnou hlavně z té pří-
činy, aby zatčený mohl býti vydán řádnému
soudci trestnímu, die Arretirung, Inhaft-
nahme. Vz více v S. N. Libovolné z. Us.
Dch. Vz Zatknouti. — Z. = zášlapa. Vz
Zášlap. Ja.

Zatknutý; -ut, a, o, eingesteckt, einge-
flochten. Za největším (obrazem) z-ta se
bělá haluz kočiček. Čch. L. k. 18.

Zaťko, n., m. = zdrobnělé zať (zeť). Slov.
Mt. S. I. 173. Král sa už aj strachovať za-
čau, ale jeho zaťko sa len usmechúvau. Dbš.
Sl. pov. I. 546.

Zátkovací, Verstopfungs-. Z. stroj. Dch.,
Wld.

Zátkovačka, y, f., die Korkpresse, Stöpsel-
presse, Verkorkungsmaschine. Dch., Suk.

Zátkovadlo, a, n. = zátkovačka. Wld.

Zátkování, n., das Verstopfen, Verkor-
ken. Z. láhví. Us. Pdl. Přístroj k z. láhví
a sudů. Wdl.

Zátkovati, verstopfen, verkorken. — co
čím: sudy, láhve zátkovačkou. Us. Suk.

Zátkovnice, e, f. = ozředlo, vranka, das
Spundloch, die Spundöffnung. Šp

Zátkový, Stöpsel-, Pfropf-, Spund-, Z.
obálka, dřevo Us. Pdl.

Zátkule, e, f., der Spund (im Hüttenw.).
Šm.

Zátky, dle Dolany, Johannesfeld, ves
u Opavy.

Zatkyně, ě, f. = zatykací list, zatykač.
Ms. 1604. Půhon z-ně či zatkyní, die Cita-
tion mittels eines Steckbriefes (von zatknouti,
in Verwahrung nehmen. Vz Gl. 381., Kn.
drn. 26., Žer. Záp. I. 27., I. 14. Půhon za-
tčený n. zatkyně jest jako obstavení na ty,
kteří lidi zavádějí a své zmrhajíce a na
zemi nic nemajíc toho by prázdni býti chtěli.
Ms. (Č.). Půhonové zatkyně aby také podlé
starobylého pořádku vycházeli; Kdožby se
koli takovým pohnaným na způsob svrchu-
psaný ujistil, tomu nebude potřebí samému
pro tu zni k soudu jezditi; Kdyžby se tak
trefilo, a která osoba ženská z-ní pohnána
byla.Zř. mor. 1604. Vz Bdl. Kn. drn. XLVIII.,
Půhon.

Zatlačení, n., die Zu-, Zusammen-, Er-
drückung, Verdrängung. Vz Zatlačiti.

Zatlačený; -en, a, o, zugedrückt, zu-
sammengedrückt, erdrückt, verdrängt. —
kam. Ach mám srdce zarmúcené, jak do
trňa zatlačené. Sš. P. 197.

Zatlačiti, tlač, če (íc), il, en, ení; zatla-
čovati, zu-, eindrücken; verdrängen. — co:
zátku, vůz. Us. Z. ústa mluvících křivdu.
Ž. wit. 62. 12. Z. nepřítele, nával lidu, Us.
Dch., oheň (shasiti, ersticken). Na Ostrav.