Tč. — co čím (kam): bouli nožem, Us.,
patou kvítek, Jel., nohou něco do bláta.
Zatím vojsko Rudolfovo obejitím pravé
České křídlo zpět zatlačilo. Ddk. VI. 200.
Z-čil mu oko tolarem (uplatil ho). Dch. —
kam. Někoho do pozadí z. Us. Dch. Ne-
přítele až za řeku, k lesu a p. zatlačiti.
Us. Zatlač ten vůz pod kůlnu, aby nezmokl.
Us. Kmk. — odkud: nepřítele z roviny,
s vrchu. Us. — co komu: mrtvému oči.
Us. Ja ti budem na svedomí ve dne aj
v noci, dokáď tebe nezatlačá falešné oči.
Sl. ps. 67. Aspoň mi bude mať kdo oči za-
tlačiť. Zátur. Starý som, syn mój, dnes zajtra
z-číš mi oči. Dbš. Sl. pov. I. 21. Přišel ne-
božtíkovi oči zatlačit Dch — co kdy. Po
smrti všetko zem zatlačí. Btt. Sp. 97. Davem
zatlačen k plotu byl v tu chvíli. Kká. Td
217. — si co jak. Klobúčik si na krivo
zatláča (o hrdém). Mt S. I. 113. Na dvesto
si rokov potom zraky vekovidné na smrť
zatlačil (národ český). Hdž. rkp.

Zatlačovati, vz Zatlačiti.

Zatlachati, zatlampati = zamluviti, ver-
schwatzen. — co. Ros. — o čem s kým
(promluviti).

Zatlampati, vz Zatlachati

Zatlanka, y, f. = samota u Smíchova.

Zatlapání, n., vz Zatlapati.

Zatlapaný; -án, a, o = tlapami zašla-
paný, zašmatlaný, niedergetreten. Us. Šd.
Vz Zatlapati.

Zatlapati, zatlapnouti, pnul a pl, ut, utí
= zašlapati, niedertreten, tretend nieder-,
er-, zusammendrücken. Kam. — koho. Kůň
kuře zatlapl. Us. Šd. — si = zastoupiti si.
Synci, buďte u toho koňa, aby se (= si)
nezatlapnul. Slez. Šd. — kam, irgendwohin
watscheln. Na Ostrav. Tě.

Zatľapkati = zatleskati, klatschen. Slov.
— komu. Zatľapkali mu všetci diváci. Dbš.
Sl. pov. I. 508. — čím jak. Dětičky ruči-
čkami zatľapkaly. Zátur. Háj I 14. Rukama
veselo zatľapkajú, ku konci zadupkajú no-
hami. Dbš. Obyč. 30.

Zatlaskati, vz Zatlasknouti.

Zatlaskávati, vz Zatlasknouti.

Zatlasknouti, sknul a skl, utí; zatla-
skati, zatlaskávati = začíti tlaskati, anfan-
gen zu schnalzen, zu schnellen. — sobě. Ros.

Zatľcť = zatlouci. Na Slov. .

Zatlčení, n. = zatlučení. Na Slov.

Zatlčený; -čen, a, o = zatlučený. Na
Slov. — Z. = ztupený, stumpf. — čím. No
kosa je už zatlčená prudkou robotou. Phld.
IV. 73.

Zatleskání, n , das Klatschen. Vz Za-
tlesknouti. Us.

Zatleskati, vz Zatlesknouti.

Zatleskávati, vz Zatlesknouti.

Zatlesknouti, sknul a skl, utí; zatleskati,
zatleskávati, losklatschen, losplätschern. —
čím: rukama, křídloma. Chmel., Hrts., Us.
Hej, celý les sa rozšumel. Len jedlica, čo
stála kde tu popri ceste, tá mlčí, čosi zvlášte
hľadá: istotne sliedi po neveste; i zočiac
ju: ha, to je mladá, hneď zatlieska tiež
vetvicami, na pozdrav šumí, kloní sa. Phld.
IV. 19. — proč jak: v dlaně, Čch. Bs. 29.,
plesem v dlaň. Vrch.

Zatleti, vz Zatlíti.

Zatlíti, vz Tlíti, anfangen zu modern,
verwesen; zu glimmen. — komu. Zatlel
mu kabát. Us. Šd. — jak. Nechoď tam se
světlem, snadno by mohlo něco zatleti. Na
již. Mor. Šd. — čím. Třením hubka zatlí
(chytne). Us., Kld. II. 316., Brt.

Zatlkání, n = zatloukání. Na Slov.

Zatlkaný = zatloukaný. Na Slov.

Zatlkati = zatloukati.

Zatlkávati = zatloukávati. Na Slov.

Zatlknutí, n = zatluknutí. Na Slov.

Zatlknutý = zatluknutý. Na Slov.

Zatlkovati = zatlukovati. Na Slov.

Zatlouci, vz Tlouci; zatloukati, zatlou-
kávati, zatlukovati = zastrčiti, zabiti, ver-
schlagen, verrammen, einschlagen, einstossen,
einklopfen, zutreiben; zaklepati, aby znáti
nebylo, zuklopfen, verschlagen, ebnen; za-
klepati, anklopfen, anschlagen ; se = zavříti
se, sich wo verschlagen, einsperren. Jg. —•
co: hřebík, dvéře. Us. Já to pěkně zatluku
(neznalým učiním klepáním). Ros. — co
kam: kůl do země. Us. — Ros. Z. na dům,
na dvéře. V. — co čím: hřebík kladivem,
Us., dělo hřebíky, vernageln. Z. pěstí na
vrata. Us. Tč. Z. jehlu beranem do řečiště.
Us. Pdl. D. — sobě. Ros. — se kde. Za-
tloukli se tam (zatarasili se). Ros. — co
jak. Zatľkli zdroj za zdrojom. Oj deti so-
kolie! nebojte sa, vôd majú ešte naše hole.
A bárs všetky zatľknu tí kňazia svobody,
zo skál holých vyvedie Mojžiš druhý vody.
Btt. Sp. 150.

Zatloukací, zum Einschlagen dienend.
Z. kohoutek. Wld.

Zatloukač, vz Zatlukač.

Zatloukal, a, m., osob. jm. Šd.

Zatloukání, n., das Einschlagen. Z. hřebů
do praporu. Dch. Z. Nemocí. Vz Sbtk. 29.,
125 , 138.

Zatloukaný; -án, a, o, wiederholt ein-
geschlagen. Us.

Zatloukati, vz Zatlouci.

Zatloukávati, vz Zatlouci.

Zatloustlosť, i, f., die Dicklichkeit. Jg.

Zatloustlý = drobet tlustý, dicklich, ein
wenig dick. D.

Zatlučení, n. = vrazení, vbití, das Ein-,
Hineinschlagen. Z. hřebíku do prkna. Us. —
Z. = zabednění, das Zumachen, Verschlagen,
die Verschlagung. - - Z. = zaklepání, das
Anklopfen. Na z. někomu otevříti. Ros.

Zatlučený; -en, a, o = vražený, vbitý,
ein-, hineingeschlagen. — čím kam: hřebík
do prkna kladivem z. — Z. = zabedněný,
zugemacht, verschlagen. Z. bedna, sud.

Zátluk, u, m., der Verschlag. Bern.

Zatlukač, e, m. = nástroj k zatloukání.
U Loučimi u N. Kdyně. Psčk.

Zatlúkání, n. = zatloukání. Bern.

Zatlúkaný = zatloukaný. Bern.

Zatlúkati = zatloukati. Bern.

Zatluknutí, n. = zatlučení. Bern.

Zatluknutý = zatlučený. Bern

Zatlukovati, vz Zatlouci.

Zátluky, dle Dolany, Vz Sdl. Hrd. II.
238., 240.

Zatmavení, n. = zatemnění, die Ver-
dunkelung. Bern.



	Tč. — co čím (kam): bouli nožem, Us., patou kvítek, Jel., nohou něco do bláta. Zatím vojsko Rudolfovo obejitím pravé České křídlo zpět zatlačilo. Ddk. VI. 200. Z-čil mu oko tolarem (uplatil ho). Dch. — kam. Někoho do pozadí z. Us. Dch. Ne- přítele až za řeku, k lesu a p. zatlačiti. Us. Zatlač ten vůz pod kůlnu, aby nezmokl. Us. Kmk. — odkud: nepřítele z roviny, s vrchu. Us. — co komu: mrtvému oči. Us. Ja ti budem na svedomí ve dne aj v noci, dokáď tebe nezatlačá falešné oči. Sl. ps. 67. Aspoň mi bude mať kdo oči za- tlačiť. Zátur. Starý som, syn mój, dnes zajtra z-číš mi oči. Dbš. Sl. pov. I. 21. Přišel ne- božtíkovi oči zatlačit Dch — co kdy. Po smrti všetko zem zatlačí. Btt. Sp. 97. Davem zatlačen k plotu byl v tu chvíli. Kká. Td 217. — si co jak. Klobúčik si na krivo zatláča (o hrdém). Mt S. I. 113. Na dvesto si rokov potom zraky vekovidné na smrť zatlačil (národ český). Hdž. rkp. Zatlačovati, vz Zatlačiti. Zatlachati, zatlampati = zamluviti, ver- schwatzen. — co. Ros. — o čem s kým (promluviti). Zatlampati, vz Zatlachati Zatlanka, y, f. = samota u Smíchova. Zatlapání, n., vz Zatlapati. Zatlapaný; -án, a, o = tlapami zašla- paný, zašmatlaný, niedergetreten. Us. Šd. Vz Zatlapati. Zatlapati, zatlapnouti, pnul a pl, ut, utí = zašlapati, niedertreten, tretend nieder-, er-, zusammendrücken. Kam. — koho. Kůň kuře zatlapl. Us. Šd. — si = zastoupiti si. Synci, buďte u toho koňa, aby se (= si) nezatlapnul. Slez. Šd. — kam, irgendwohin watscheln. Na Ostrav. Tě. Zatľapkati = zatleskati, klatschen. Slov. — komu. Zatľapkali mu všetci diváci. Dbš. Sl. pov. I. 508. — čím jak. Dětičky ruči- čkami zatľapkaly. Zátur. Háj I 14. Rukama veselo zatľapkajú, ku konci zadupkajú no- hami. Dbš. Obyč. 30. Zatlaskati, vz Zatlasknouti. Zatlaskávati, vz Zatlasknouti. Zatlasknouti, sknul a skl, utí; zatla- skati, zatlaskávati = začíti tlaskati, anfan- gen zu schnalzen, zu schnellen. — sobě. Ros. Zatľcť = zatlouci. Na Slov. . Zatlčení, n. = zatlučení. Na Slov. Zatlčený; -čen, a, o = zatlučený. Na Slov. — Z. = ztupený, stumpf. — čím. No kosa je už zatlčená prudkou robotou. Phld. IV. 73. Zatleskání, n , das Klatschen. Vz Za- tlesknouti. Us. Zatleskati, vz Zatlesknouti. Zatleskávati, vz Zatlesknouti. Zatlesknouti, sknul a skl, utí; zatleskati, zatleskávati, losklatschen, losplätschern. — čím: rukama, křídloma. Chmel., Hrts., Us. Hej, celý les sa rozšumel. Len jedlica, čo stála kde tu popri ceste, tá mlčí, čosi zvlášte hľadá: istotne sliedi po neveste; i zočiac ju: ha, to je mladá, hneď zatlieska tiež vetvicami, na pozdrav šumí, kloní sa. Phld. IV. 19. — proč jak: v dlaně, Čch. Bs. 29., plesem v dlaň. Vrch.	Zatleti, vz Zatlíti. Zatlíti, vz Tlíti, anfangen zu modern, verwesen; zu glimmen. — komu. Zatlel mu kabát. Us. Šd. — jak. Nechoď tam se světlem, snadno by mohlo něco zatleti. Na již. Mor. Šd. — čím. Třením hubka zatlí (chytne). Us., Kld. II. 316., Brt. Zatlkání, n = zatloukání. Na Slov. Zatlkaný = zatloukaný. Na Slov. Zatlkati = zatloukati. Zatlkávati = zatloukávati. Na Slov. Zatlknutí, n = zatluknutí. Na Slov. Zatlknutý = zatluknutý. Na Slov. Zatlkovati = zatlukovati. Na Slov. Zatlouci, vz Tlouci; zatloukati, zatlou- kávati, zatlukovati = zastrčiti, zabiti, ver- schlagen, verrammen, einschlagen, einstossen, einklopfen, zutreiben; zaklepati, aby znáti nebylo, zuklopfen, verschlagen, ebnen; za- klepati, anklopfen, anschlagen ; se = zavříti se, sich wo verschlagen, einsperren. Jg. —• co: hřebík, dvéře. Us. Já to pěkně zatluku (neznalým učiním klepáním). Ros. — co kam: kůl do země. Us. — Ros. Z. na dům, na dvéře. V. — co čím: hřebík kladivem, Us., dělo hřebíky, vernageln. Z. pěstí na vrata. Us. Tč. Z. jehlu beranem do řečiště. Us. Pdl. D. — sobě. Ros. — se kde. Za- tloukli se tam (zatarasili se). Ros. — co jak. Zatľkli zdroj za zdrojom. Oj deti so- kolie! nebojte sa, vôd majú ešte naše hole. A bárs všetky zatľknu tí kňazia svobody, zo skál holých vyvedie Mojžiš druhý vody. Btt. Sp. 150. Zatloukací, zum Einschlagen dienend. Z. kohoutek. Wld. Zatloukač, vz Zatlukač. Zatloukal, a, m., osob. jm. Šd. Zatloukání, n., das Einschlagen. Z. hřebů do praporu. Dch. Z. Nemocí. Vz Sbtk. 29., 125 , 138. Zatloukaný; -án, a, o, wiederholt ein- geschlagen. Us. Zatloukati, vz Zatlouci. Zatloukávati, vz Zatlouci. Zatloustlosť, i, f., die Dicklichkeit. Jg. Zatloustlý = drobet tlustý, dicklich, ein wenig dick. D. Zatlučení, n. = vrazení, vbití, das Ein-, Hineinschlagen. Z. hřebíku do prkna. Us. — Z. = zabednění, das Zumachen, Verschlagen, die Verschlagung. - - Z. = zaklepání, das Anklopfen. Na z. někomu otevříti. Ros. Zatlučený; -en, a, o = vražený, vbitý, ein-, hineingeschlagen. — čím kam: hřebík do prkna kladivem z. — Z. = zabedněný, zugemacht, verschlagen. Z. bedna, sud. Zátluk, u, m., der Verschlag. Bern. Zatlukač, e, m. = nástroj k zatloukání. U Loučimi u N. Kdyně. Psčk. Zatlúkání, n. = zatloukání. Bern. Zatlúkaný = zatloukaný. Bern. Zatlúkati = zatloukati. Bern. Zatluknutí, n. = zatlučení. Bern. Zatluknutý = zatlučený. Bern Zatlukovati, vz Zatlouci. Zátluky, dle Dolany, Vz Sdl. Hrd. II. 238., 240. Zatmavení, n. = zatemnění, die Ver- dunkelung. Bern.