307

Zaťovský = zeťovský, den Schwiegersohn
betreffend.

Zaťovstvo, a, n. Když rodičům hrdé z.
sa naskytne (= hrdý zeť), jež si ujistiti
chtějí. Něm. Dom. živ. na Slov. Dostal
chuť na hrdé z. Dbš. Sl. pov. I. 4.

Zaťpati = zacpati, verstopfen. — co
čím. Na Ostrav. Tč. Ve Slez. Šd.

Zatra, eufemismus m.: zatracený. Šd.

Zatracapaný = zatracepený. U Něm.
Brodu. Holk. Také na Písec. a j.

Zatraceně = proklatě, verdammt. Jg.

Zatracenec, nce, m. = zatracený, der
Verdammte. V. Jdi ke všem z-cům. Us.
Spasenci a zatracenci. Štr. Vyvolené své od
z-ců jako pšenici od plev odmísí; Jsem-li
z počtu z-ců, co sobě vymodlím?; Jsou
dvojí lidé na světě, totiž spasenci a zatra-
cenci. BR. II. 14. a., 114. a., 592. a. U věč-
nosti, v níž koncě nenie, které móž býti
z-nci utěšenie?; Milostivě ale nemilosrdně
Bóh mučí z-nce; Příde pán zlým velmě
hrozný, tak že řkú z-nci horám: Padněte
na nás; Z. nic sobě dóstojně k utěšenie
nemá. Hus I. 285., 372., II. 13., 391. (I. 296.,
II. 13., 302., III. 124., 132.).

Zatracení, n. = zahubení, das Verder-
ben, die Gefahr. Město je v nebezpečném
z. GR. — Z. = odsouzení do pekla, die Ver-
daminniss, Verdammung. Věčné z.; místo
věčného z. (peklo). V. Jdětež na věčné z.
St. skl. Na věčné z. někoho odsouditi, D.,
poslati. Sych. Ať nás nepodá na z.; Ať vám
bude (požehnání) na z. Výb. II. 26., 38. Pod
duše své z. mluvil, že jinak nenie; Pod
z-niem své duše před dobrými lidmi seznal
na téhož člověka. NB. Tč. 108. (Utéci) z.
věčného, do něhož se všichni nekající do-
stanou ; (Zlí vůdcové) lidi na z. vedou;
Soudí a na z. odesýlá; Duši na z. posýlá.
BR. II. 13. a., 223., 318. b., 756. b. V z.
upadl. Št. Kn. š. 20, První pecnec jest bá-
zeň věčného z., toho máme často požívati´.
A pán Buoh tehdy ty hřiechy, dluhy neb
viny odpuštie, když nad modlitebníky ne-
pomstí věčným z-ním neb v očistci muče-
ním ; Dajž jim Buoh, aby se právě káli a
od věčného z. pokáním byli odvázáni. Hus
II. 110., I. 334., 343. (I. 123., 141., 176., 467.).

Zatracenice, e, f., die Verdammte. Ctib
H. 95.

Zatraceňovati = říkati: zatracený. Slez.
Sd., Puch.

Zatracený; -cen, a, o, vernichtet. Ná-
rode zatracených (zahlazených, zahubených).
Ben. V. Čím tato studnice z-na muož býti?
GR. — Z. = kdo v pekle jest, verdammt;
zlořečený, bezbožný, gottlos. Z. chlap, zlo-
syn. D. Ať je zatracen! Tkč. Z-ný si na
věčné veky. Dbš. Sl. pov. II. 23. I budeš
z-ný v příslovie i v pověsť všem lidem,
k nimž tě přivede pán; A ovšem ti budú
nevýmluvně z-ni, kteříž nikakéž úřadu pa-
stýřského nevedú, lidu neučie a sami sě
pasú ; Ty budeš zatracen, ač se nepoka-
ješ; Ďábel rád by proti vuoli božie, aby
každý člověk z-cen byl. Hus I. 458., II.
167., 272., III. 245. (Cf. ib. I. 56., II. 177.,
272., III. 141.).— Pozn. Místo z-ný říká se
eufemisticky: zatrolený, zatrackaný, neščá-

pený a p. Bdl. Ať sem za tra-kařem (žer-
tem = z-ný). U Kr. Hradce. Kšť. Cf. Za-
trapecený, Zatracepaný, Zatracepený a násl.

Zatracepanec, nce, m. = zatracenec
(eufemis). Ten z. si říci nedá. U Kr. Hrad.
Kšť.

Zatracepaný = zatracený (eufem.), ver-
flucht. Z-á holka! Us. Kšť.

Zatracepený = zatracený (eufem.). Šd.,
Dch. Cf. Kakralenský.

Zatracevaný; -án, a, o = zatracepaný.
Z. holka! U N. Bydž. Kšť.

Zatraciti = zatratiti. Na Slov. Bern.

Zatrackanec, nce, m. = zatracenec (eu-
fem.). Počkej, ty z-če! Mor. Šd.

Zatrackaný = zatracený (eufem.). Z. děc-
ko, člověk, duše, dítě. Bdl., Kšť., Šd., Vck.

Zatracovačnosť, i, f. = sklonnosť jiné
utracovati, die Verdammungasucht. Krok.

Zatracovačný = sklonný k zatracování
jiných, verdammungssüchtig. Krok.

Zatracování, n., die Vernichtung; wie-
derholte Verfluchung. Cf. Zatracení. Nz.

Zatracovaný; -án, a, o, wiederholt ver-
nichtet; verflucht.

Zatracovatel, e, m., der Vertilger, Ver-
wünscher, Verflucher. Z. ducha. Osv. I. 75.

Zatracovati, vz Zatratiti.

Zatragati co kam = zatáhnouti, ver-
schleppen. — se kam = zatoulati se. Mor.
Śd.

Zatrachtilý = zatracený (eufem.), ver-
dammt, verflüchst. To je z. člověk, kluk,
frmol. Us. u Kr. Hrad., u N. Kdyně. Kšť.,
Rgl.

Zatraktati koho zač: za vlasy = zata-
hati, ziehen. U Kostel. n. O. Ktk.

Zatraktilý = zatrachtilý. To je z. práce.
Us. Kšá.

Zatrapecený = zatracený (eufem.). Z.
člověče! Us. Rgl.

Zatrápeně = zatraceně (eufem.). Dch.,
Jdr.

Zatrápený; -pen, a, o = zkormoucený,
propadený, zatracený, proklatý, verzweifelt,
vertrackt, verdammt. Us. Z. dílo, děcko,
kluk, Vck., Brt., Tč., Kd., Jdr., věc, ver-
flüchstes Zeug! Dch. Z-ná ta jedla, dyž se
nic nezelená. Sš. P. 264.

Zatrarákati = zatroubiti trara. V po-
sled náramným zatrarákala trúba jačáním.
Hol. 29. Z. rohem k radě. Sldk. 124.

Zátras, u, m. = zátřes, der Erdstoss. Na
Slov. Loos.

Zatřásání, n., vz Zatřásti.

Zatřásaný, vz Zatřásti.

Zatřásati, vz Zatřásti.

Zatřasknouti, vz Zatřesknouti.

Zatřasovati, vz Zatřásti.

Zatřásti, vz Třásti; zatřásati, zatřásá-
vati, zatřasovati = třesením pohnouti, er-
schüttern, bewegen; se = drobet se třásti,
erschüttert werden, erbeben, erzittern. V. —
čím, kým: hlavou, stromem. Us. — D.,
Sych. Tak mnou zatřáslo, so bin ich er-
schrocken. Us. Tč. Starý tur zatriasol plecma
otýlenýma. Sldk. 206. Studený strach za-
trase údmi. Hol. 8. Jakoby to povetrím za-
triasalo. Lipa 268. Koně zatřásli lehkou
hřivou. Němc. I. 25. Hruštičkou zatřasu,

309*