308

děvčátek natřasu. Sš. P. 384. Pěkně si hla-
vičkou zatřeseš. Er. P. 104. Zemí zatřásl.
BR. II. 132. — se (čím). Země se zatřásla.
Us. Dům se zatřásl. Us. — V. Zeď beranem
železným se zatřásla. Flav. Trefil Mělníkem
v Hošku, až se Roudnice zatřásla. Prov.
Hrom to kolo polámal a to z čistého jasna,
až se země zatřásla. Sš. P. 9. Co to máš,
děvečko, co to máš za krásu? Když na tě
pohlednu, celý se zatřasu. Sš. P. 214. Zem
zadunela radostným dupotom, zatriaslo sa
povetrie rižaním. Sldk. Mart. 12. Břicho t.
tajnosti srdce našeho sě zatřesú, když . . .
Hus III. 61. — koho. Pozná dievčinu, hnev
ho zatrasie (m.: jim). Sldk. 38. — kde čím.
V zeleném hájíčku na stromku zatrjásol
Janíčko jabloňkú. Sš. P. 631. Z. věcí ně-
jakou v základech jejích. Sbn. — s čím.
Zatřásl jím jako s hniličkou, šp. m.: jako
hniličkou. Km. — jak. Zatriasol sa (zámok),
akoby sto hromov doňho bolo udrelo. Mt.
S. V. 103. Na štyri míle zatriaslo zemou.
Sldk. 152.

Zátrata, y, f. = zatracení, die Verdam-
mung, das Verdammniss. Proch. Děj. bib.
II. 35., Šml. Věčná z. Sš. Jakoby Bůh člo-
věka toho k věčné slávě, onoho k věčné
zátratě ustanovoval; Takové jednání z-tu
sebou obnáší; Moudrosť lidská naopak lidi
do bludův a z-ty zavádí; Dověčná z. Sš. I.
104., 137., 166., II. 180. Přetichla z. (pře-
stala záhuba). BO.

Zatratěnec, nca, m. = zatracenec. Na
Slov.

Zatratení, n. = zatracení. Na Slov. Bern.

Zatratěný = zatracený. Na Slov. Bern.

Zatratilý = zatracepený, zatracený (eu-
em.). Na Hané. Bkř. Z. délo. Šd.

Zatratitel, e, m., der Verdammer. Reš.

Zatratitelnosť, i, f., die Verdammlich-
keit.

Zatratitelný = hoden zatracení, ver-
dammlich. Pohrdání svátostmi z-né jest. Km.
Křivda a z-ná nespravedlnosť. Proch.

Zatratiti, trať, tě (íc), il, cen, ení; za-
tracovati, zatracovávati = zahubiti, ver-
derben; zavrci, verdammen; do pekla od-
souditi, verdammen in die Hölle; zlořečiti,
vermaledeien, verdammen, verfluchen. Vz
Zatracený. — co, koho. V. Z. tělo i duši,
D., něčí rod, Dal., bezbožné. Us. Pojděte
a zatratimy je (disperdere). Ž. wit. 82. 5.
Ja som ten muž, ktorý zatracujem nepo-
trebnú ukrutnosť. Zbr. Lžd. 225. Jakž tu
kacieřstvo z-til. Alx. Anth. Jir. I. 3. vyd.
35. Z. rozličné obrazy. Dal. Jir. 157. Ano
mnozí rádi by české knihy z-li. Št. Kn. š. 3.
Kristus vyvolené spasí, zlé pak zatratí. BR.
II. 210. Déšč plamenný zatratil všecky (per-
didit). ZN. Všecky čáry z-til; Zatratí ty
ubivce; Nezatratíš duše své (non perdes);
Chtěli sú jeho z. (perdere). BO., M. Zatra-
covať bude národ i vlasť všady zrádce so-
bíka. Kmp. Č. 108. Bôh toho zatratí, kto
biedneho ukráti. Na Slov. Zátur. Bůh práci
miluje, lenivce zatracuje. Us. Tč. Přestúpení
tohoto přikázání zatracuje ďábla s jeho údy;
Buoh zatratí zlé lidi; Zčestie bláznov za-
tratí je. Hus I. 153., 363., II. 387. Kto
biedným daruje, pán Boh ho miluje; kto

biednym ukráti, pán Boh ho zatratí. Č. Čt. I.
8. Slovensky si spievaj, veď ťa Boh počuje,
trebas i celý svet spev tvôj zatracuje. Ib.
I. 16. — co, se kde. Ale pri tom zabudnúc
na seba zatratí sa medzi nepriateľom. Klčk.
VI. 67. Zatratí v zemi rozličné obrazy (mince
= zavrhl). Dal. Slunce bláto zatracuje po
ulicích (hubí, ničí). Št. N. 161. Ale však
pohanských modl na horách nezatratil (ab-
stulit). Bj. — co, koho s kým Nezatracuj
s křivými duše mé. Ž. wit. 25. 9. — co
proč. Náš zákon proň zatratímy. Hr. rk.
213. Pro něž (hříchy) správně mohl jej
Buoh z. Št. Kn. š. 34. — co, koho čím:
psa kamením (kamenováním = zahubiti). Ms.
pr. pr. — co jak odkud. Dobrý hospodár
snažnú opatrností zatratí (vypudí) neřádnú
milosť ze všech kútóv domu svého. Št. N.
56. — se = ztratiti se, zmizeti. Jir. Vsě sě
ta světlosť zatrati. Alx. V. v. 910. (HP. 22.).
— koho kam. Obrové byli vzezření tak
ukrutného, že vlastní otec jejich se jich bál
a proto je do Tartara z-til. Cimrhn. Myth.
12. — jak. Smrtí ohavnú z-tím tě. GR.

Zatratlivosť, i, f. = záhubnosť, die Ver-
derblichkeit.

Zatratlivý = záhubný, verderblich. Jest
to věc z. Reš.

Zátratně, verdammlich. Tak hanebně a
sobě z. berúce to jméno najdóstojnějšie.
Hus I. 109.

Zatrátoriť sa = zakrákořiti se. Noleno,
nezatrátor že so glho! Na Slov. Nář. čierno-
hron. Šd.

Zatrávení, n., die Begrasung. Us. Šd.

Zatrávený; -en, a, o = travou zarostlý,
mit Gras bewachsen, begrast. Z. pole, obilí.
Us. Šd.

Zatráviti, il, en, ení, zatravovati, mit
Gras bewachsen machen.— co: pole (trávy
do něho zasíti). Us. — Z. = stráviti, ver-
dauen. — co. Mor. Tč.

Zátravka, y, f. = průpalnice, v dělo-
střelství hřídelovitý otvor blíže konce na
povrchu hlavní hrubých střeleb, jímž zápal
nabitku vně se zprostředkuje, das Zünd-
loch, der Zündkanal. Vz S. N., NA. II. 91.,
Čsk., Šp., D. Ozubec (Zündlochstollen), osa,
jádro, poklop, průboj, ochrana z-ky. Čsk.

Zatrblietiti sa = zatřpytiti se. Na Slov.
— kde. Blisne iskra svetla, čo sa v dialke
zatrblieti. Ppk. I. 221.

Zatrckati se kam = trckem, trckavým
krokem zajíti, im schnelleren Lauf hinge-
hen. Mor. Mtl., Šd.

Zatřebiti, il, en, ení = zanýtovati, ver-
nieten. Techn. I. 126.

Zatrefiti kam, il, ení, hintreffen. Na
Ostrav. Tč.

Zatřeliti = zastřeliti. Us.

Zatrenčiti, il, en, ení = zaházeti, über-
werfen. — co čím: kamením. Ms.

Zatření, n., die Einreibung. — Z , die
Verschmierung, Vertuschung. Bern.

Zatřený; -en, a, o, eingerieben. — Z.,
verschmiert, vertuscht. Beru. Vz Zatříti.

Zatřepání, n., das Hineinthun, Hinein-
mischen, Hineinschlagen. Z. vajce do po-
lívky. Us. Vz Zatřepati. — Z. křídly, das
Flattern. Bern.