Předchozí (307)  Strana:308  Další (309) |
|
|||
308
|
|||
|
|||
děvčátek natřasu. Sš. P. 384. Pěkně si hla-
vičkou zatřeseš. Er. P. 104. Zemí zatřásl. BR. II. 132. — se (čím). Země se zatřásla. Us. Dům se zatřásl. Us. — V. Zeď beranem železným se zatřásla. Flav. Trefil Mělníkem v Hošku, až se Roudnice zatřásla. Prov. Hrom to kolo polámal a to z čistého jasna, až se země zatřásla. Sš. P. 9. Co to máš, děvečko, co to máš za krásu? Když na tě pohlednu, celý se zatřasu. Sš. P. 214. Zem zadunela radostným dupotom, zatriaslo sa povetrie rižaním. Sldk. Mart. 12. Břicho t. tajnosti srdce našeho sě zatřesú, když . . . Hus III. 61. — koho. Pozná dievčinu, hnev ho zatrasie (m.: jim). Sldk. 38. — kde čím. V zeleném hájíčku na stromku zatrjásol Janíčko jabloňkú. Sš. P. 631. Z. věcí ně- jakou v základech jejích. Sbn. — s čím. Zatřásl jím jako s hniličkou, šp. m.: jako hniličkou. Km. — jak. Zatriasol sa (zámok), akoby sto hromov doňho bolo udrelo. Mt. S. V. 103. Na štyri míle zatriaslo zemou. Sldk. 152. Zátrata, y, f. = zatracení, die Verdam-
mung, das Verdammniss. Proch. Děj. bib. II. 35., Šml. Věčná z. Sš. Jakoby Bůh člo- věka toho k věčné slávě, onoho k věčné zátratě ustanovoval; Takové jednání z-tu sebou obnáší; Moudrosť lidská naopak lidi do bludův a z-ty zavádí; Dověčná z. Sš. I. 104., 137., 166., II. 180. Přetichla z. (pře- stala záhuba). BO. Zatratěnec, nca, m. = zatracenec. Na
Slov. Zatratení, n. = zatracení. Na Slov. Bern.
Zatratěný = zatracený. Na Slov. Bern.
Zatratilý = zatracepený, zatracený (eu-
em.). Na Hané. Bkř. Z. délo. Šd. Zatratitel, e, m., der Verdammer. Reš.
Zatratitelnosť, i, f., die Verdammlich-
keit. Zatratitelný = hoden zatracení, ver-
dammlich. Pohrdání svátostmi z-né jest. Km. Křivda a z-ná nespravedlnosť. Proch. Zatratiti, trať, tě (íc), il, cen, ení; za-
tracovati, zatracovávati = zahubiti, ver- derben; zavrci, verdammen; do pekla od- souditi, verdammen in die Hölle; zlořečiti, vermaledeien, verdammen, verfluchen. Vz Zatracený. — co, koho. V. Z. tělo i duši, D., něčí rod, Dal., bezbožné. Us. Pojděte a zatratimy je (disperdere). Ž. wit. 82. 5. Ja som ten muž, ktorý zatracujem nepo- trebnú ukrutnosť. Zbr. Lžd. 225. Jakž tu kacieřstvo z-til. Alx. Anth. Jir. I. 3. vyd. 35. Z. rozličné obrazy. Dal. Jir. 157. Ano mnozí rádi by české knihy z-li. Št. Kn. š. 3. Kristus vyvolené spasí, zlé pak zatratí. BR. II. 210. Déšč plamenný zatratil všecky (per- didit). ZN. Všecky čáry z-til; Zatratí ty ubivce; Nezatratíš duše své (non perdes); Chtěli sú jeho z. (perdere). BO., M. Zatra- covať bude národ i vlasť všady zrádce so- bíka. Kmp. Č. 108. Bôh toho zatratí, kto biedneho ukráti. Na Slov. Zátur. Bůh práci miluje, lenivce zatracuje. Us. Tč. Přestúpení tohoto přikázání zatracuje ďábla s jeho údy; Buoh zatratí zlé lidi; Zčestie bláznov za- tratí je. Hus I. 153., 363., II. 387. Kto biedným daruje, pán Boh ho miluje; kto |
biednym ukráti, pán Boh ho zatratí. Č. Čt. I.
8. Slovensky si spievaj, veď ťa Boh počuje, trebas i celý svet spev tvôj zatracuje. Ib. I. 16. — co, se kde. Ale pri tom zabudnúc na seba zatratí sa medzi nepriateľom. Klčk. VI. 67. Zatratí v zemi rozličné obrazy (mince = zavrhl). Dal. Slunce bláto zatracuje po ulicích (hubí, ničí). Št. N. 161. Ale však pohanských modl na horách nezatratil (ab- stulit). Bj. — co, koho s kým Nezatracuj s křivými duše mé. Ž. wit. 25. 9. — co proč. Náš zákon proň zatratímy. Hr. rk. 213. Pro něž (hříchy) správně mohl jej Buoh z. Št. Kn. š. 34. — co, koho čím: psa kamením (kamenováním = zahubiti). Ms. pr. pr. — co jak odkud. Dobrý hospodár snažnú opatrností zatratí (vypudí) neřádnú milosť ze všech kútóv domu svého. Št. N. 56. — se = ztratiti se, zmizeti. Jir. Vsě sě ta světlosť zatrati. Alx. V. v. 910. (HP. 22.). — koho kam. Obrové byli vzezření tak ukrutného, že vlastní otec jejich se jich bál a proto je do Tartara z-til. Cimrhn. Myth. 12. — jak. Smrtí ohavnú z-tím tě. GR. Zatratlivosť, i, f. = záhubnosť, die Ver-
derblichkeit. Zatratlivý = záhubný, verderblich. Jest
to věc z. Reš. Zátratně, verdammlich. Tak hanebně a
sobě z. berúce to jméno najdóstojnějšie. Hus I. 109. Zatrátoriť sa = zakrákořiti se. Noleno,
nezatrátor že so glho! Na Slov. Nář. čierno- hron. Šd. Zatrávení, n., die Begrasung. Us. Šd.
Zatrávený; -en, a, o = travou zarostlý,
mit Gras bewachsen, begrast. Z. pole, obilí. Us. Šd. Zatráviti, il, en, ení, zatravovati, mit
Gras bewachsen machen.— co: pole (trávy do něho zasíti). Us. — Z. = stráviti, ver- dauen. — co. Mor. Tč. Zátravka, y, f. = průpalnice, v dělo-
střelství hřídelovitý otvor blíže konce na povrchu hlavní hrubých střeleb, jímž zápal nabitku vně se zprostředkuje, das Zünd- loch, der Zündkanal. Vz S. N., NA. II. 91., Čsk., Šp., D. Ozubec (Zündlochstollen), osa, jádro, poklop, průboj, ochrana z-ky. Čsk. Zatrblietiti sa = zatřpytiti se. Na Slov.
— kde. Blisne iskra svetla, čo sa v dialke zatrblieti. Ppk. I. 221. Zatrckati se kam = trckem, trckavým
krokem zajíti, im schnelleren Lauf hinge- hen. Mor. Mtl., Šd. Zatřebiti, il, en, ení = zanýtovati, ver-
nieten. Techn. I. 126. Zatrefiti kam, il, ení, hintreffen. Na
Ostrav. Tč. Zatřeliti = zastřeliti. Us.
Zatrenčiti, il, en, ení = zaházeti, über-
werfen. — co čím: kamením. Ms. Zatření, n., die Einreibung. — Z , die
Verschmierung, Vertuschung. Bern. Zatřený; -en, a, o, eingerieben. — Z.,
verschmiert, vertuscht. Beru. Vz Zatříti. Zatřepání, n., das Hineinthun, Hinein-
mischen, Hineinschlagen. Z. vajce do po- lívky. Us. Vz Zatřepati. — Z. křídly, das Flattern. Bern. |
||
|
|||
Předchozí (307)  Strana:308  Další (309) |