309

Zatřepaný; -án, a, o, hineingethan, hin-
eingemischt, hineingeschlagen. — kam: vejce
do polívky z-né. — čím: polívka vejcem
z-ná. Us. Polievka z kýšky (z kyselého,
ssedlého mléka) moukou z-ná. Na Slov.
Zátur.

Zatřepati, zatřepávati = začíti třepatí,
potřepati. ein wenig klopfen, zupfen, schüt-
teln. — čím: hlavou, Chmel., nohama, Ros.,
křídly. Aesop. — čím. Sych. I z-pal stoletým
dubem tak silně, že komáry dolů padaly. Kld.
I. 97. Krídlama napred zatrepa zvučné pesne
vydávaš. Hol. 427. Ptáček z-pal krídélkoma
a už byl ten tam. Us. Z. sítem, řešetem.
Us. Tč. Z. krbálama (mor.), nožkama, kot-
kama, papučama, bačkorami = umříti. Us.
Šd. — co čím: polívku vejcem (vejce do
ní zamíchati, einquerlen). D. — co kam
(zamoutiti, zamíchati): vejce do polívky,
D., mouku do vody. — se, flattern, sich
schütteln. Us. — nač. Prišli k osamelému
dvoru. Zatrepali na dvercá a ty otvorily sa
jim samy od sebe. Dbš. Sl. pov. V. 32. —
proč čím. Radostí zatřepal krídly. Us. —
komu čím kde. Z-pal mu rukou před
nosem (na znamení, že se ho nebojí). Us.
Dvrs. — s čím. Zatřepal jím jako kočka
s myší, šp. m.: kočka myší. Km. Strelil
Janek vranku; tak sa ona zatrepala, až sa
ona dotrepala k zelenému hájku. Sl. spv.
IV. 118. Vz Zatřepetati.

Zatřepávati, vz Zatřepati.

Zatřepetati, zatřepetávati = zatřepati,
schütteln, schnell bewegen. — co. Ten no-
žičku (nožičkú?) zatřepetal a zcepeněl. Ros.
— čím: křídly, nohou. Us. Aesop., Ros.—
čím proč. Radostí zatřepetá labutěnka kří-
dloma. Němc. I. 124. — se. — Cf. Zatřepati.

Zátrepka, y, f., das Einquirlen, Einge-
quirlete. Pk. Kysel je polievka octová, za-
liata mliekom lebo riedkou mliekovou z-kou
Dbš. Obyč. 38.

Zatřepotání, n., vz Zatřepotati.

Zatřepotati = zatřepati. — čím. Šumia
trávniky slovenské, zahrajú šumy zväd-
lých líp a skryté v halúzkach bôžiky za-
trepocú krídelkami. Sldk. Mart. 5.

Zátřes, u, m., der Erdstoss. Šm.

Zatřesení, n. Z. země. Us. Vz Zatřásti.

Zatřesený; -en, a, o = otřesený, erschüt-
tert. Vz Zatřásti.

Zatřeskati, vz Zatřesknouti.

Zatřeskávati, vz Zatřesknouti.

Zatřesknouti, zatřasknouti, zatřísknouti,
sknul a skl, utí; zatřeskati, zatřískati, za-
třeskávati, zatřískávati, zatřeskovati = dro-
bet třesknouti, loskrachen, anschmettern. —
abs. Něco tu zatřesklo. Ros. — čím: dveřmi.
Eos. — nač (hurtem zatlouci). D. — Jg. —
jak. Silný Čech, Zbislav, na pomoc svým pri-
speje bratrom náramným kladivom. A vždy,
jakýkoľvek dal vrh, buď z blízka zatreskol,
Buď najďál uhodil, každý bol do smrti úraz.
Hol. 63. — čím oč. Sotva že dakoľko gulí
zatresklo o hrad. Sl. let. II. 114.

Zatřesknutí, n. = třesknutí, der Schlag.

Zatrestati se = trest boží na sebe uva-
liti, říci: Ať hned zahynu, oslepnu a p. Na
Mor. Tč.

Zatřesu, vz Zatřásti.

Zatreščiti = zblázniti; se = zblázniti
se. Na Slov. Bern.

Zatřeštěti, ěl, ění = zatřesknouti, kra-
chen, prasseln. Z-lo cosi, jak by kolek zlo-
mil. Na Ostrav. Tč. — Z. = počíti třeštěti,
blázniti, närrisch werden. Us.

Zatreť = zatříti. Na Slov. Bern.

Zatretí, n. = zatření. Na Slov. Bern.

Za třetí, vz Za prvé.

Zatretý = zatřený. Na Slov. Bern.

Zátrh, u, m. Dvě čárky spojené budeme
jmenovati zátrh. Z. dolní a horní. Posel
z Budče 1882. 927.

Zatrhání, n., vz Zatrhati.

Zatrhaný; -án, a, o, vz Zatrhati.

Zatrhati, vz Zatrhnouti.

Zatrhávati, vz Zatrhnouti.

Zatrhlina, y, f., der Riss, Einriss. Z. do
šatu, do papíru. Us.

Zatrhnouti, hnu, hni, hna (ouc), ul, ut,
utí a zatrhl, tržen, ení; zatrhati, zatrhávati,
zatrhovati, zatrhovávati = natrhnouti, einen
Riss machen; trhna zatáhnouti, zu-, zusam-
menziehen; tržením zandati, zavříti, ver-
sperren ; zatáhnouti pérem, verziehen, Striche,
Schnörkel machen; přízvuku cizího jazyka
mluvě užívati, fremder Aussprache sich be-
dienen; škubati, dotýkati, zupfen, rupfen,
antasten. Jg. — co: niť, Us., papír, plátno
(natrhnouti), Us., síť, D., cestu (zastaviti),
Br., něco cizieho (vzíti, sich aneignen). St.
Kn. š. 100. (Vojáci cizí) na pomezí nětco
z. chtěli (ztropiti). Ms. 1552. — (co, koho)
čím. Z. pérem. Us. Z. ptáky, ryby sití, D.,
ulici vozy (zastaviti), Ros., něco smíchem
(smáti se tomu). Lom. Někomu cestu prova-
zem z. (zatáhnouti). Šm. Zvoncem z. Šml.
I. 100. — v čem : v řeči, D., v písmě. Šm.
— kde. Že mi zatrhuje a zavazuje na mém
zboží (sich fremdes Gut aneignen). Půh.
brn. 1406. Gl. — co odkud. Dětem ze
zlých rodičů svátosti k spasení neprospí-
vají, neb zlosť a zatracení od nich zatrhají
(haftet an ihnen). Arch. III. 221. — co, se
komu. Stokráte lépe křivdu překaziti nežli
trpěti, protože se zlu průchod smělý za-
trhne. Kmp. Č. 90. Žádný cesty k ní mně
nezatrhne. BR. II. 614 — co kam: slovo
do závorky z. Hrts. Žádný cesty k ní mně
nezatrhne a nezavalí. BR. II. 614. b. —
kde. Koně v haluzi se zatrhli (se zapletli).
Lpř. — proti komu. Zatrhali jste proti
mně (Ez. 36. 13.). BO. — kdy. Z. při zvo-
nění (krátkou přestávku učiniti). Us. Dch.
Někomu při psaní zatrhovati. Us. Mý. —
jak: německy, polsky (německým, polským
přízvukem, způsobem mluviti). Ros. Z. něm-
činou, Ros, polštinou. Vys., Vck., Tč., Bl.
34. Promluvil k Paškovi polskou řečí za-
trhuje. Bart. 185. 15. Zatrhuje po německu,
Us., Šd., do němčiny. Šd. Ač maličko koho
zatrhl sem a tak zklamal sem, vracuji čtve-
rověččie t. j. čtyřkrát věččie. Hus II. 413.
Zatrhnutí, n. = zatržení, die Einreis-
sung. — Z. = zatáhnutí, die Zusammen-
ziehung, Zuziehung. — Z. = zapletení, die
Verfitzung. Bern.

Zatrhnutý; -ut, a, o = zatržený, ein-
gerissen. — Z. = zatáhnutý, eingezogen,



	309

	Zatřepaný; -án, a, o, hineingethan, hin- eingemischt, hineingeschlagen. — kam: vejce do polívky z-né. — čím: polívka vejcem z-ná. Us. Polievka z kýšky (z kyselého, ssedlého mléka) moukou z-ná. Na Slov. Zátur. Zatřepati, zatřepávati = začíti třepatí, potřepati. ein wenig klopfen, zupfen, schüt- teln. — čím: hlavou, Chmel., nohama, Ros., křídly. Aesop. — čím. Sych. I z-pal stoletým dubem tak silně, že komáry dolů padaly. Kld. I. 97. Krídlama napred zatrepa zvučné pesne vydávaš. Hol. 427. Ptáček z-pal krídélkoma a už byl ten tam. Us. Z. sítem, řešetem. Us. Tč. Z. krbálama (mor.), nožkama, kot- kama, papučama, bačkorami = umříti. Us. Šd. — co čím: polívku vejcem (vejce do ní zamíchati, einquerlen). D. — co kam (zamoutiti, zamíchati): vejce do polívky, D., mouku do vody. — se, flattern, sich schütteln. Us. — nač. Prišli k osamelému dvoru. Zatrepali na dvercá a ty otvorily sa jim samy od sebe. Dbš. Sl. pov. V. 32. — proč čím. Radostí zatřepal krídly. Us. — komu čím kde. Z-pal mu rukou před nosem (na znamení, že se ho nebojí). Us. Dvrs. — s čím. Zatřepal jím jako kočka s myší, šp. m.: kočka myší. Km. Strelil Janek vranku; tak sa ona zatrepala, až sa ona dotrepala k zelenému hájku. Sl. spv. IV. 118. Vz Zatřepetati. Zatřepávati, vz Zatřepati. Zatřepetati, zatřepetávati = zatřepati, schütteln, schnell bewegen. — co. Ten no- žičku (nožičkú?) zatřepetal a zcepeněl. Ros. — čím: křídly, nohou. Us. Aesop., Ros.— čím proč. Radostí zatřepetá labutěnka kří- dloma. Němc. I. 124. — se. — Cf. Zatřepati. Zátrepka, y, f., das Einquirlen, Einge- quirlete. Pk. Kysel je polievka octová, za- liata mliekom lebo riedkou mliekovou z-kou Dbš. Obyč. 38. Zatřepotání, n., vz Zatřepotati. Zatřepotati = zatřepati. — čím. Šumia trávniky slovenské, zahrajú šumy zväd- lých líp a skryté v halúzkach bôžiky za- trepocú krídelkami. Sldk. Mart. 5. Zátřes, u, m., der Erdstoss. Šm. Zatřesení, n. Z. země. Us. Vz Zatřásti. Zatřesený; -en, a, o = otřesený, erschüt- tert. Vz Zatřásti. Zatřeskati, vz Zatřesknouti. Zatřeskávati, vz Zatřesknouti. Zatřesknouti, zatřasknouti, zatřísknouti, sknul a skl, utí; zatřeskati, zatřískati, za- třeskávati, zatřískávati, zatřeskovati = dro- bet třesknouti, loskrachen, anschmettern. — abs. Něco tu zatřesklo. Ros. — čím: dveřmi. Eos. — nač (hurtem zatlouci). D. — Jg. — jak. Silný Čech, Zbislav, na pomoc svým pri- speje bratrom náramným kladivom. A vždy, jakýkoľvek dal vrh, buď z blízka zatreskol, Buď najďál uhodil, každý bol do smrti úraz. Hol. 63. — čím oč. Sotva že dakoľko gulí zatresklo o hrad. Sl. let. II. 114. Zatřesknutí, n. = třesknutí, der Schlag. Zatrestati se = trest boží na sebe uva- liti, říci: Ať hned zahynu, oslepnu a p. Na Mor. Tč.	Zatřesu, vz Zatřásti. Zatreščiti = zblázniti; se = zblázniti se. Na Slov. Bern. Zatřeštěti, ěl, ění = zatřesknouti, kra- chen, prasseln. Z-lo cosi, jak by kolek zlo- mil. Na Ostrav. Tč. — Z. = počíti třeštěti, blázniti, närrisch werden. Us. Zatreť = zatříti. Na Slov. Bern. Zatretí, n. = zatření. Na Slov. Bern. Za třetí, vz Za prvé. Zatretý = zatřený. Na Slov. Bern. Zátrh, u, m. Dvě čárky spojené budeme jmenovati zátrh. Z. dolní a horní. Posel z Budče 1882. 927. Zatrhání, n., vz Zatrhati. Zatrhaný; -án, a, o, vz Zatrhati. Zatrhati, vz Zatrhnouti. Zatrhávati, vz Zatrhnouti. Zatrhlina, y, f., der Riss, Einriss. Z. do šatu, do papíru. Us. Zatrhnouti, hnu, hni, hna (ouc), ul, ut, utí a zatrhl, tržen, ení; zatrhati, zatrhávati, zatrhovati, zatrhovávati = natrhnouti, einen Riss machen; trhna zatáhnouti, zu-, zusam- menziehen; tržením zandati, zavříti, ver- sperren ; zatáhnouti pérem, verziehen, Striche, Schnörkel machen; přízvuku cizího jazyka mluvě užívati, fremder Aussprache sich be- dienen; škubati, dotýkati, zupfen, rupfen, antasten. Jg. — co: niť, Us., papír, plátno (natrhnouti), Us., síť, D., cestu (zastaviti), Br., něco cizieho (vzíti, sich aneignen). St. Kn. š. 100. (Vojáci cizí) na pomezí nětco z. chtěli (ztropiti). Ms. 1552. — (co, koho) čím. Z. pérem. Us. Z. ptáky, ryby sití, D., ulici vozy (zastaviti), Ros., něco smíchem (smáti se tomu). Lom. Někomu cestu prova- zem z. (zatáhnouti). Šm. Zvoncem z. Šml. I. 100. — v čem : v řeči, D., v písmě. Šm. — kde. Že mi zatrhuje a zavazuje na mém zboží (sich fremdes Gut aneignen). Půh. brn. 1406. Gl. — co odkud. Dětem ze zlých rodičů svátosti k spasení neprospí- vají, neb zlosť a zatracení od nich zatrhají (haftet an ihnen). Arch. III. 221. — co, se komu. Stokráte lépe křivdu překaziti nežli trpěti, protože se zlu průchod smělý za- trhne. Kmp. Č. 90. Žádný cesty k ní mně nezatrhne. BR. II. 614 — co kam: slovo do závorky z. Hrts. Žádný cesty k ní mně nezatrhne a nezavalí. BR. II. 614. b. — kde. Koně v haluzi se zatrhli (se zapletli). Lpř. — proti komu. Zatrhali jste proti mně (Ez. 36. 13.). BO. — kdy. Z. při zvo- nění (krátkou přestávku učiniti). Us. Dch. Někomu při psaní zatrhovati. Us. Mý. — jak: německy, polsky (německým, polským přízvukem, způsobem mluviti). Ros. Z. něm- činou, Ros, polštinou. Vys., Vck., Tč., Bl. 34. Promluvil k Paškovi polskou řečí za- trhuje. Bart. 185. 15. Zatrhuje po německu, Us., Šd., do němčiny. Šd. Ač maličko koho zatrhl sem a tak zklamal sem, vracuji čtve- rověččie t. j. čtyřkrát věččie. Hus II. 413. Zatrhnutí, n. = zatržení, die Einreis- sung. — Z. = zatáhnutí, die Zusammen- ziehung, Zuziehung. — Z. = zapletení, die Verfitzung. Bern. Zatrhnutý; -ut, a, o = zatržený, ein- gerissen. — Z. = zatáhnutý, eingezogen,