310

zusammengezogen. — Z. = zapletený, ver-
fitzt. Bern.

Zatrhování, n. = opětné zatrhnutí, za-
tržení. Vz Zatrhnutí.

Zatrhovaný; -án, a, o = opětně zatrh-
nutý, zatržený. Z. dýchání, saccadirtes
Athmen. Nz. lk. Vz Zatrhnutý.

Zatrhovati, vz Zatrhnouti.

Zatrhovávati, vz Zatrhnouti.

Zatříknouti = zastříknouti. Us.

Zatřímati = zadržeti, zurückhalten. —
co: meč. Kká. K sl. j. 223. — koho kde.
Stará služka neposielala nás dnes klzať sa,
lež zatrímala nás doma na izbe. Mt. S. I.
179. — koho čím. Slez. Tč.

Zatřískání, n., vz Zatřesknouti.

Zatřískaný; -án, a, o, vz Zatřesknouti.

Zatřískati, vz Zatřesknouti.

Zatřísknouti, vz Zatřesknouti.

Zatřísniti, il, ěn, ění = zakaliti. — co
komu. Slzy mu z-ly oči. Pokr. Z hor. 187.

Zatříti, vz Tříti; zatírati = zamazati, za-
hladiti, verwischen, aufreiben, zustreichen.

— co. Pěkně to zatřel (čím: nožem), že
ani znáti není. Bos. Z. něco barvou. Dlužno
věc tu nějak zatřít Kká. Td. 181. Ešte
ukrutne časy zúřiť budú, zahubia svety,
zatrú slávu, krásu. Lipa 347. Z. omáčku
(zátěrku rozmíchati v omáčce, den Mehlbrei
in der Brühe vermischen). U Olom. Sd. Zatři
tu díru vápnem. Us. Šd., Tč. — čím kde:
sirkou v stodole z. (zapáliti). Us. na Mor.
Brt. — se kdy. Samo se to časem zatře.
Kos. — co kam: vosk do štěrbin (mazá-
ním vtlačiti). Us. — jak. Zatřešta kopie
do kotúče, tuž dolov s ořov skočista, meče
na se vytržešta. St. skl. — se kde. Teta
u nás se zatřela (nemohla pro třenici ledu
na řece domů). U Jílového. Mý.

Zatřížiti, il, en, ení = tříží zacpati, mit
dünnem Eis verstopfen. — se od čeho
(čím). Cesta zatříží se od námrazku (ná-
mrazkem). Us. Beroun. Dch.

Zatrkati, vz Zatrknouti.

Zatrkávati, vz Zatrknouti.

Zatrknouti, kni, kna (ouc), knul a kl,
ut, utí; zatrkati, zatrkávati = počíti trkati,
anfangen zu stossen; trknutím zabiti, todt
stossen; odehnati, wegstossen (mit den Hör-
nern). Jg. — abs. Ten býček již zatrkává.

— koho (trkáním zahnati). Us. — koho čím.
Býk rohem ho zatrkl (zabil). — koho, čím
kam. Koza zatrkla rohem do stromu. Us.

— koho jak. Vůl zatrkl ho do smrti. Ms.
pr. pr.

Zatrlikati, zu trillern anfangen. Vz Za-
tulikati. — na čem: na píščalce. Na Ostrav.
Tč.

Zatrmáceti. Ona se mi z ruky k pazadu
vykradne a stromem zatrmácí. Koll. Sl. dc.
zn. 30.

Zatrnění, n., vz Zatrniti.

Zatrněný; -ěn, a, o, mit Dornen be-
setzt. Z. cesta, chodník. Mor. Šd. Ze se-
dničky vykročila, devět plotů přeskočila,
ten desatý zatrněný, tam leželo potěšení.
Sš. P. 151.

Zatrniti, il, ěn, ění = trním zahraditi,
mit Dornen vermachen. — co: pěšiny přes
pole oseté. Us. Z. cestu, plot, chodník. Šd.,

Šf. — se = trním zarůsti, mit Dornen über-
wachsen. Tč. — co čím. Ja ti chodníček
trním z-ním. Sš. P. 290.

Zatroleně = zpropadeně, verzweifelt,
sapperlot. To půjde z. těžko. Us. Dch. Vz
Zatrolený.

Zatrolený; -en, a, o = trolením zandaný,
přikrytý. Vz Zatroliti. — Z. = zatracený
(eufemisticky). Vz Zatracený, Nešťápený.
Us. Jdr., Šd., Dch., Kd., Bdl., Kšá., Vck.
Z. svět, Puch., děcko, Sych., křikloun. Us.
Z. dělo (dílo). Mor. Šd. Z. hoch, Ntk., holka,
věc (verflüchst, verzwickt). Dch. I ty z-ný
člověče! Us. Ntk. Z-ný spratku, co to dě-
láš? Us. Vrů. Aj, toť musely býti zatrolené
chmury! Tyl.

Zatroliti, il, en, ení = trolením zandati,
přikryti, reibend verstreuen, verreiben. —
co. Us. — se kam, irgend wohin trollen,
laufen. Mor. Tč.

Zatroubení, n., der Trompetenstoss,
-schall. Dch. Z. na roh. Us. Slavné z., der
Tusch. Bk. Z. ku předu, na zad, v pravo,
v levo, rychlý krok, poklus, stůj, pravé
(levé) křídlo, posila, střídání, přispíšení, pal,
zastavení palby, k útoku, kupy, rozřad,
v seřad, roztah, rozstup, shromáždění; Z.
posádkové, Garnisonsstoss, polní, jedno-
duché, dvojité či dvojnásobné, úsvitu (úsvit-
ka), pohov, k modlení, volání, generalní
pochod, pozor, k poplachu, do kostela, ve-
černí, k rozvinu zatáčkou, k rozvinu v po-
chodu příčním, krokem, klusem, v hromadu!
Čsk.

Zatroubiti, trub, troubě (íc), il, en, ení;
zatrubovati, anfangen zu blasen, aufblasen,
ein wenig blasen. — abs. Ať zatroubí! Us.

— komu. Ros. — nač, na koho: na roh,
D.; na vojáky. — več: v troubu. Flav.
V trubicu zatrúbil. Dal. 13. 36.— k čemu:
k navrácení od nepřítele, Jel., k útoku.
Chmel.— komu kam, kde atd.: do ucha,
v hospodě. Pastýř v dědině, na návsi na
nás z-bil, abychom už vyháněli (dobytek).
Us. Tč. Zatrub ty na ni (na trúbu) vůkol
všudy. Kol. ván. 99. — na čem. Zatrúbil
pastier na čerešnovej polnici. Sldk. 45. Za-
trúbila na sriebornej trúbke. Dbš. Sl. pov.
I. 268. — kdy: na začátku léči. Šp. Z.,
když jelen na výběh přichází. Šp. — jak.
Zatrub, co ti dechu, nach Athemkraft. Dch.
Zatrúbily trúby ozonem veselým a sláva na
slávu znela Breznom celým. Chlpk. Sp. 75.
Z. po vojansku. Us. Šd. Toho dne sv. Mi-
chal slovensky zatrúbi hrozným zvukem.
Pass. 15. Zatrúbil jako do boja. Let. Mtc.
S. VIII. 2. 11.

Zatrouditi, truď, il, zen, ení; zatruzo-
vati = zarmoutiti, betrüben. — koho. Jg.
Celý den své mysli nezatrudí. Osv. V. 637.

— Z. (nové) = chemicky s něčím nakládati,
spojovati etc., chemisch behandeln, mischen.

— co čím: sůl kyselinou sírkovou; uhel,
železo ohněm. Pr. Chym. — Jg. — se. Ros.

Zatroufati si na koho zuby vyceniti,
sich erkühnen, es wagen, den Muth fassen.
Kos. I. 135.

Zatrousení, n., vz Zatrousiti.

Zatrousený; -en, a, o, vz Zatrousiti. —
kde: oheň ve stodole z-ný. Us.