311

Zatrousiti, trus, trouse (íc), il, šen, ení;
zatrušovati, zatrušovávati = trouse zasy-
pati, be-, überstreuen; otrusek upustiti, ver-
streuen, fallen lassen; se = po různu zajíti,
zajeti, zabrati se, sich zerstreuen, wohin ge-
hen. Ros. — abs. Dej pozor, abys nezatrou-
sil (otrusku nepustili. Kos. Nechoď tam se
světlem, ať nezatrousíš. Us. Vck. — si kam.
Hráli tak dlouho s ohněm, až si z-li do
vlastní koudele. Us. Šd. — co komu. Zlosť
dobrým vecám prekážku zatrúsi. Slov. Tč.
— co čím: drtinami (zasypati). Kos. — se =
po různu zajíti, zajeti, zabrati se. Ros.

Zatrpčelosť, i, f. = zatrpkalosť, die
Bitterlichkeit. Ros.

Zatrpčelý = zatrpkalý, drobet trpký,
herb. Rostl.

Zatrpčeti, ejí, el, ení; zatrpčívati, ein
wenig bitterlich, herb, bitter werden. Ros.
To víno zatrpčivá.

Zatrpčiti, il, en, ení; zatrpčívati, zatra-
covati, etwas Herb, bitterlich machen. —
co čím.

Zatrpčívati, vz Zatrpčiti.

Zatrpčovati, vz Zatrpčiti.

Zatrpkalosť, i, f., die Bitterlichkeit. Vz
Zatrpčelosť.

Zatrpkalý, vz Zatrpčelý.

Zatrpklý = zatrpčelý. Rk.

Zátrpký = zatrpčelý, etwas bitter, bitter-
lich. Us. Tč.

Zatrpněti, ěl, ění, zatrpnívati = drobet
ztrpněti, etwas geduldig werden. Ros. —
abs. Zatrpnívá.

Zatrpniti = ztrpniti, etwas geduldig ma-
chen. Kos.

Zatrpnívati, vz Zatrpněti.

Zatrpnouti = zatrpčeti. Ros.

Zatrpočiti, il, en, ení = proti vůli za-
nésti, vehnati, wider Willen hintreiben; dle
Č. = zatočiti a jako pohltiti. Vz Trpočiti —
koho čím odkud kam. Smilstvo svú klo-
potností zatrpočí člověka od nebeské radosti
a od utěšenie duchovnieho v túhu a v hoře.
Št.

Zatřpytěti se, ěl, ění; zatřpytívati se,
aufschimmern. Ros. — se kde: v slunci,
na slunci. Zlato se na něm z-tělo. Us. Tč.
Na čele se jí hvězda z-la. Němc. I. 158.
Z-lo se mezi okurkami; Ve vodním zrcadle
zatřpytí se slunce. Kka. Td. 77.

Zatrtati = zatroubiti. — abs. Jak jenom
zatrtá, všecko se žene do hospody. Na Mor.
a Slov. Šd. — Z., zatrtoliti kam, zappelnd
kommen. Dítě k nám zatrtalo. Na Ostrav.
Tč.

Zatrtoliti, il, ení, vz Zatrtati.

Zatru, vz Zatříti.

Zatrubovati, vz Zatroubiti.

Zatracený; -cen, a, o. Sedm klasóv
uvadlých a větrem žhúcím z-ných (= rzí
zkažených, vento urente percussae). BO.

Zatracovati = zavzdorovati, ein wenig
trotzen. — komu. Ros. — Z., vz Zatrútiti.

Zatruditi sě = těžkými myšlénkami se
naplniti. Jir. Vz Zatrouditi.

Zatrudniti, il, ěn, ění = trudnějším uči-
niti, schwerer, schwierig machen. — koho.

Jg.

Zatruchlelosť, i, f. = truchlivosť, die
Traurigkeit.

Zatruchlelý = truchlivý, traurig. Z. duše.
Krok.

Zatruchleti, el, ení = počíti truchleti,
anfangen zu trauern, traurig werden. — nad
čím. — Z. = truchlením zahnati, trauernd
los werden. — co; křivdu. Ros.

Zatruchliti, il, en, ení = truchlivým uči-
niti, traurig machen. Jg. — koho čím:
nemilou zprávou.

Zatrusknouti, knul a kl, utí, ein wenig
knirschen. Na Slov. Plk.

Zatrušovati, vz Zatrousiti.

Zatrúti, ul, ut, utí = zatráviti, verdauen;
vergiften. — co. Vypí si kalíšek, abys to
zatrul, cos jedl. Na Ostrav. Tč.

Zatratiti, il, ěn, ění, zatracovati — za-
hubiti, zabiti, verderben, trucidare. Vz Trou-
diti. Aby zatratili pravé srdcem. Ž. wit.
36. 14. Jakž Durink k němu (k Václavovi)
v službu pristúpi, tak jeho zatruti. Smil.
54. (Gb.). Cf. Natrutiti.

Zatruzovati, vz Zatrouditi.

Zatržení, u., vz Zatrhnutí. — Z., detrec-
tatio. V homiláři opatov. Vz Mus. 1880. 123.

Zátržka, y, f. Kto vlastne je, neviem, to
však tvrdím, že je lhár, ktorému sa len
vtedy dáte podviesť, jestli nezáleží na pravde
vám, ale na zátržke proti bratskej pokojnej
R . . . Zbr. Lžd. 75.

Zatučnění, n. = ztučnění, vz Zatučněti,
Zatučniti.

Zatučněný ; -ěn, a, o, etwas feist. Dch.

Zatučněti, ěl, ění, etwas feist werden.

Zatučniti, il, ěn, ění, etwas feist machen,
füttern.

Zatud = dotud, zatím, tak dlouho, so
lange. Na Slov. Baiz. Také na Mor. Vck.
Ti pak zatud (zatím) jedli. Kld. I. 169.

Zátuha, zátužka, y, f. = kleština, jehla
kleštná (u vodního stavitel.), der Anker-
pfahl. Nz.

Zatuhlý, etwas fest, dicht. Z. těsto. Us.
Dch.

Zatuhnouti, hnul a hl, ut, utí, zatuho-
vati = ztuhnouti, etwas steif, fest werden.
— kdy. V tomto lietku (letu?) zatuhly
krídla. Lipa 1. 132. — čím. Těsto přidá-
váním mouky z-hlo. Us. —jak čím. (Voda)
zimou až do dna zatuhne. Hol. 358.

Zatuhnutí, n., das Steif-, Festwerden.
Z. údů zimou. Z. těsta.

Zatuhnutý; -ut, a, o = ztuhnutý. Bern.

Zatuhovati, vz Zatuhnouti. — Z. = tuhou
začerniti, zabarviti, mit Graphit schwärzen.
Šd.

Zaťuhýkati, zu wichtein anfangen. —
kde. Ťuhýk v zahradě zaťuhýkal. Us. Tč.

Zatuchati, vz Zatuchnouti.

Zatuchlina, y, f. = ztuchlina. Us. Šd.

Zatuchlosť, i, f. = ztuchlosť, die Dumpfig-
keit.

Zatuchlý, etwas muffig, dumpfig. Z. mléko.
Té. Z. jídlo, Sych., chléb, mouka. — Z. =
zastaralý, veraltet. Knst.

Zatuchnouti, chnul a chl, utí; zatuchati
= natuchnouti, dumpfig werden, mücheln;
síly, čerstvosti pozbyti, seine Kraft verlie-
ren ; z obyčeje vyjíti, ausser Gebrauch kom-