Předchozí (312)  Strana:313  Další (314) |
|
|||
313
|
|||
|
|||
Zatvořidlo, a, n. = zátvor, zátvora, clau-
stra. BO. Zatvořilka, y, f., ilecochelis, druh želvy.
Krok. I. c. 127. Zátvorina, y, f. Nemohou vileťjeť von
z tích zátvorin rodinných. Phld. I. 4. 127. Zatvořitelný, zuschliessbar. Z. nádoba. Presl. Chym. 262. Zatvořiti (zastr.); zatvářeti, el, en, ení —
zacíti tvořiti, anfangen zu schaffen. — Z. = zavříti, zu-, verschliessen, zumachen. Kat. 2317., Dal., GR. — co ; vrata, St. skl., dvéře. Pís. slov. Tučnosť svú zatvořili. Ž. wit. 16. 10. Dňes zajtra oči z-rím (umru). Er. Sl. čít. 49. V tom strachu už len oči z-ril, aby ani nevidel, čo bude robiť sa. Dbš. Sl. pov. VIII. 17. Ked som pokonný ráz dvere z-la. Sl. pov. Šf. I. 62. Uši zatvořte! Sš. II. 11. — co komu: ústa (utrhačům). Troj. — co, koho kde: v domích. Dal. A tak Martina z-li na salaši do chlieva. Mt. S. 21. — za kým. Pís. slov. Za odcházejúcim dvere zatvor, aby ti neodniesol spanie z domu. Dbš. Obyč. 47. -- co čím: mezemi pocti- vosti. Troj. — koho kam: v ruku nepřá- telskou. Ž. wit. 30. 9. Do sklepu se jest z-ril, v tom sklepu se silně bránil. Sl. let. I. 283. — se. Studnicě bezedné sě z-řichu. BO. Zátvořitý; -it, a, o = zavřený. Byly sú
z-ty až do dne jich smrti (clausae). Bj. Panny, ješto sú v z-té biechu (conclusae). BO. Zátvorka, y, f. = závorka, die Klammer.
Slova do z-ky položena. Na Slov. Sl. let. IV. 328. Zátvrd, u, m., die Verhärtung. On má
již 5 let z. jater. Us. Vk. Zatvrdání, n., vz Zatvrdati. Zatvrdati, vz Zatvrdnouti. Zatvrdávati, vz Zatvrdnouti. Zatvrdění, n. = zatvrzení, Na Slov. Bern. Zatvrděný; -ěn, a, o = zatvrzený. Na
Slov. Bern. Zatvrdilosť, i, f. = tvrdosť, die Verhär-
tung, die Härte. Z. v životě, v žaludku, jater. Krab. = Z. = urputnosť, zatvrzenosť, die Hartnäckigkeit, Unbarmherzigkeit. Sš. Sk. 163. Z. srdce. V. V z-sti své zůstati. Br. Znám tvé šíje z. Br. Zatvrdilý = tvrdý, hart, verhärtet. Z.
život, úd. Krab. — kde: člověk v životě z. Krab. — Z. = urputný, nelaskavý, ne- ústupný, hartnäckig, halsstarrig, unbarm- herzig. Z. srdce, hněv, Br., slepota, V., před- sevzetí, Akt. m. Ferd., žena, Solf., skupec. Kram. Kterak tedy tak z-ho srdce ráčíte moci býti? Žer. 310. Srdce jest z-lé a ne- smyslné ; Židy z-lé v bludu utvrzoval. BR. II. 58. b., 458. b. Tyto jsú ohavnosti: pre- lát nedbalivý, učedník neposlušný, mládec prázdnivý, stařec z-lý atd. Hus. I. 265. — proč. Mezi lidmi z přirození svého z-lými. BR. II. 32. a. — kde. Mezi židy jest víra z-lá. Kosmogr. 44. A. — v čem: v bludu, Bart., ve svém učení, Štr., v pýše. Solf. — na čem: na mysli. Karyon. - -proti komu: proti potřebnému. Syr. — k čemu: ke všemu z. Kram. |
Zatvrditi, tvrď, dě (íc), il, zen, ení; za-
tvrzovati, zatvrzovávati = tvrdým učiniti (V.), hart machen, Verhärten, verstopfen; pevně zavříti, zadělati, vermachen, fest zu- machen; upevniti, befestigen, bekräftigen; zaviti, hartnäckig, unbarmherzig machen; se = tvrdosti nabyti, hart werden, sich ver- härten; urputným se státi, hart, verstockt werden. Jg. — co (tvrdým učiniti), V., ucho (zavříti, aby neslyšel), Št, srdce (zaryti, zaviti). Us. Ktož z-dí ucho, aby neslyšal zákona. Št. Kn. š. 5. Neroďte zatvrzovatí srdec vašich. ZN. Nezatvrdíš srdce svého, ani ruky stulíš, ale otevřeš ji chudému. BO. — co, koho čím: něco pečetí. Vyzn. Pány české přísahou zatvrdil (zavázal). Plk. A ta zboží z-li jsou sobě jako závorami zápisy královskými. Chč. 307. — se proti komu. Ros., Háj., Bart. III. 6., Čr. Z. se proti do- brým radám. Šml. I. 49. Ale že se proti sobě s obou stran velmi z-li. Pal. Děj. V. 2. 502. Nebudeš-li v čas svého nepřítele pokojiti aneb proti němu zatvrdíš-li se. BR. II. 22. b. — se v čem: ve zlosti. Solf. Druhý v nekajicnosti zatvrzuje se. Sš. J. 88. Mysli bratří a strýců rodu knížecího v záští se zatvrzovaly. Ddk. II. 187. — se jak. Ukázal jest, že velikého křiku v tresk- tání třeba jest na ty, kteříž sú se obyčejem zatvrdili. Hus II. 356. — se več. Srdce jeho se zatvrdilo v milování peněz (obstinatus animus ad amorem pecuniae). Jel. — se na koho. Sych. — co před kým (zahraditi). Dvéře a vrata před takovým zavřela a za- tvrdila. Št. Před někým z. srdce své. Šmb. Ząj. kr. Václ. 756. Zatvrdle, verhärtet, hart. — Z. = tvrdo-
šíjně, hartnäckig, verstockt. Bern. Zatvrdlina, y, f. = zatvrdnutí, zatvrdlé
místo na těle, die Verhärtung. Ta z. nechce se mi nijak rozejít. Us. Šd. — Z. = tvrdosť, die Härte. Tuhú kameňov z-nu mäkčit. Hol. 399. Zatvrdlivě = zatvrdle. Slov. Bern.
Zatvrdlivosť, i, f. = zatvrdlosť. Slov.
Bern. Zatvrdlivý = zatvrdlý. Slov. Bern. Bo-
hatstvo skorej nežli vriaca (vroucí) voda vajce spraví člověkové srdce zatvrdlivým. Lipa 370. Zatvrdlost', i, f. = tvrdosť, sclerosis, scle-
roma, v lékař. (Nz. lk.), die Verhärtung. Z. žlázy, matky, požeráku. Ja. Z. kůže, sclerodermia. Nz. lk. Vz Zatvrdilosť. Jg. Zatvrdlý = tvrdý, hart, verhärtet, abge-
härtet, verstopft. Z. chléb. D., nárok, Krebs- hode, Ja., játra, die Leberverhärtung, Šd., život. Jg. Vz Zatvrdilý. — Z. — urputný, hart. Nebuď tak z-dlý. Us. Tč. On je k němu srdce z-ho. Us. Tč. Nebyli jsme z-ho srdce, vyslyšeli jsme ho. Sl. let. VI. 255. Zatvrdnouti, dnul a dl, utí; zatvrdati,
zatvrdávati (Bern.) = zatvrditi se, hart werden, ein-, verhärten. — abs. Hrdlo moje, hrdlo, bodaj by zatvrdlo. Sl. ps. Zpuchlina z-la. Tč. — abs. Chléb zatvrdl. Us., Ros. — čím: ledem (zmrznouti). V. — kde: v životě. Ras. Zatvrdnutí, n, = ztvrdnutí, die Ver-
härtung. Z. vaziva, scleroma. Nz. lk. |
||
|
|||
Předchozí (312)  Strana:313  Další (314) |