313

Zatvořidlo, a, n. = zátvor, zátvora, clau-
stra. BO.

Zatvořilka, y, f., ilecochelis, druh želvy.
Krok. I. c. 127.

Zátvorina, y, f. Nemohou vileťjeť von
z tích zátvorin rodinných. Phld. I. 4. 127.
Zatvořitelný, zuschliessbar. Z. nádoba.
Presl. Chym. 262.

Zatvořiti (zastr.); zatvářeti, el, en, ení —
zacíti tvořiti, anfangen zu schaffen. — Z. =
zavříti, zu-, verschliessen, zumachen. Kat.
2317., Dal., GR. — co ; vrata, St. skl., dvéře.
Pís. slov. Tučnosť svú zatvořili. Ž. wit. 16.
10. Dňes zajtra oči z-rím (umru). Er. Sl. čít.
49. V tom strachu už len oči z-ril, aby ani
nevidel, čo bude robiť sa. Dbš. Sl. pov.
VIII. 17. Ked som pokonný ráz dvere z-la.
Sl. pov. Šf. I. 62. Uši zatvořte! Sš. II. 11.
— co komu: ústa (utrhačům). Troj. — co,
koho kde: v domích. Dal. A tak Martina
z-li na salaši do chlieva. Mt. S. 21. — za
kým. Pís. slov. Za odcházejúcim dvere
zatvor, aby ti neodniesol spanie z domu.
Dbš. Obyč. 47. -- co čím: mezemi pocti-
vosti. Troj. — koho kam: v ruku nepřá-
telskou. Ž. wit. 30. 9. Do sklepu se jest
z-ril, v tom sklepu se silně bránil. Sl. let.
I. 283. — se. Studnicě bezedné sě z-řichu.
BO.

Zátvořitý; -it, a, o = zavřený. Byly sú
z-ty až do dne jich smrti (clausae). Bj.
Panny, ješto sú v z-té biechu (conclusae).
BO.

Zátvorka, y, f. = závorka, die Klammer.
Slova do z-ky položena. Na Slov. Sl. let.
IV. 328.

Zátvrd, u, m., die Verhärtung. On má
již 5 let z. jater. Us. Vk.
Zatvrdání, n., vz Zatvrdati.
Zatvrdati, vz Zatvrdnouti.
Zatvrdávati, vz Zatvrdnouti.
Zatvrdění, n. = zatvrzení, Na Slov.
Bern.

Zatvrděný; -ěn, a, o = zatvrzený. Na
Slov. Bern.

Zatvrdilosť, i, f. = tvrdosť, die Verhär-
tung, die Härte. Z. v životě, v žaludku,
jater. Krab. = Z. = urputnosť, zatvrzenosť,
die Hartnäckigkeit, Unbarmherzigkeit. Sš.
Sk. 163. Z. srdce. V. V z-sti své zůstati.
Br. Znám tvé šíje z. Br.

Zatvrdilý = tvrdý, hart, verhärtet. Z.
život, úd. Krab. — kde: člověk v životě
z. Krab. — Z. = urputný, nelaskavý, ne-
ústupný, hartnäckig, halsstarrig, unbarm-
herzig. Z. srdce, hněv, Br., slepota, V., před-
sevzetí, Akt. m. Ferd., žena, Solf., skupec.
Kram. Kterak tedy tak z-ho srdce ráčíte
moci býti? Žer. 310. Srdce jest z-lé a ne-
smyslné ; Židy z-lé v bludu utvrzoval. BR.
II. 58. b., 458. b. Tyto jsú ohavnosti: pre-
lát nedbalivý, učedník neposlušný, mládec
prázdnivý, stařec z-lý atd. Hus. I. 265. —
proč. Mezi lidmi z přirození svého z-lými.
BR. II. 32. a. — kde. Mezi židy jest víra
z-lá. Kosmogr. 44. A. — v čem: v bludu,
Bart., ve svém učení, Štr., v pýše. Solf. —
na čem: na mysli. Karyon. - -proti komu:
proti potřebnému. Syr. — k čemu: ke
všemu z. Kram.

Zatvrditi, tvrď, dě (íc), il, zen, ení; za-
tvrzovati, zatvrzovávati = tvrdým učiniti
(V.), hart machen, Verhärten, verstopfen;
pevně zavříti, zadělati, vermachen, fest zu-
machen; upevniti, befestigen, bekräftigen;
zaviti, hartnäckig, unbarmherzig machen;
se = tvrdosti nabyti, hart werden, sich ver-
härten; urputným se státi, hart, verstockt
werden. Jg. — co (tvrdým učiniti), V., ucho
(zavříti, aby neslyšel), Št, srdce (zaryti,
zaviti). Us. Ktož z-dí ucho, aby neslyšal
zákona. Št. Kn. š. 5. Neroďte zatvrzovatí
srdec vašich. ZN. Nezatvrdíš srdce svého,
ani ruky stulíš, ale otevřeš ji chudému. BO.
— co, koho čím: něco pečetí. Vyzn. Pány
české přísahou zatvrdil (zavázal). Plk. A ta
zboží z-li jsou sobě jako závorami zápisy
královskými. Chč. 307. — se proti komu.
Ros., Háj., Bart. III. 6., Čr. Z. se proti do-
brým radám. Šml. I. 49. Ale že se proti
sobě s obou stran velmi z-li. Pal. Děj. V.
2. 502. Nebudeš-li v čas svého nepřítele
pokojiti aneb proti němu zatvrdíš-li se. BR.
II. 22. b. — se v čem: ve zlosti. Solf.
Druhý v nekajicnosti zatvrzuje se. Sš. J.
88. Mysli bratří a strýců rodu knížecího
v záští se zatvrzovaly. Ddk. II. 187. — se
jak. Ukázal jest, že velikého křiku v tresk-
tání třeba jest na ty, kteříž sú se obyčejem
zatvrdili. Hus II. 356. — se več. Srdce jeho
se zatvrdilo v milování peněz (obstinatus
animus ad amorem pecuniae). Jel. — se na
koho. Sych. — co před kým (zahraditi).
Dvéře a vrata před takovým zavřela a za-
tvrdila. Št. Před někým z. srdce své. Šmb.
Ząj. kr. Václ. 756.

Zatvrdle, verhärtet, hart. — Z. = tvrdo-
šíjně, hartnäckig, verstockt. Bern.

Zatvrdlina, y, f. = zatvrdnutí, zatvrdlé
místo na těle, die Verhärtung. Ta z. nechce
se mi nijak rozejít. Us. Šd. — Z. = tvrdosť,
die Härte. Tuhú kameňov z-nu mäkčit. Hol.
399.

Zatvrdlivě = zatvrdle. Slov. Bern.

Zatvrdlivosť, i, f. = zatvrdlosť. Slov.
Bern.

Zatvrdlivý = zatvrdlý. Slov. Bern. Bo-
hatstvo skorej nežli vriaca (vroucí) voda
vajce spraví člověkové srdce zatvrdlivým.
Lipa 370.

Zatvrdlost', i, f. = tvrdosť, sclerosis, scle-
roma, v lékař. (Nz. lk.), die Verhärtung.
Z. žlázy, matky, požeráku. Ja. Z. kůže,
sclerodermia. Nz. lk. Vz Zatvrdilosť. Jg.

Zatvrdlý = tvrdý, hart, verhärtet, abge-
härtet, verstopft. Z. chléb. D., nárok, Krebs-
hode, Ja., játra, die Leberverhärtung, Šd.,
život. Jg. Vz Zatvrdilý. — Z. — urputný,
hart. Nebuď tak z-dlý. Us. Tč. On je k němu
srdce z-ho. Us. Tč. Nebyli jsme z-ho srdce,
vyslyšeli jsme ho. Sl. let. VI. 255.

Zatvrdnouti, dnul a dl, utí; zatvrdati,
zatvrdávati (Bern.) = zatvrditi se, hart
werden, ein-, verhärten. — abs. Hrdlo moje,
hrdlo, bodaj by zatvrdlo. Sl. ps. Zpuchlina
z-la. Tč. — abs. Chléb zatvrdl. Us., Ros.
— čím: ledem (zmrznouti). V. — kde:
v životě. Ras.

Zatvrdnutí, n, = ztvrdnutí, die Ver-
härtung. Z. vaziva, scleroma. Nz. lk.