.315

Zatým = zatím. Na Slov. Bern., Loos.
Než ty veľavládny na nebeskej oblohe otče,
teš mňa zatym v toľkých postaveného bo-
ľoch. Hol. 392.

Zátyň, vz Zátyna.

Zátyna, y, zátyně, ě, zátyň, ě, f. =
oploteň, příhrada, přepažení, příční stěna,
die Tenne-, Scheidewand, der Halbbarn. D.,
Puch. Z. v dolech = přehradou či peřením
zařízené oddělení v jámě čili ve střídě, das
Trum. Z. těžná, die Förderabtheilung, větrní
(výdušná), die Wetterabtheilung, lezná (le-
zení) či řebřičná, die Fahrabtheilung, vodní
či pumpová, die Pumpenabtheilung. Hř. Z.
ve stodole = pažení mezi mlatem a pernou.
V již. Čech. Rjšk., L. Šbk.

Zátyně, vz Zátyna.

Zátyněk, ňku, m. = zátyna. Rk.
Zatyní, Sattay, ves u Dubé. Cf. Blk. Kfs.

18., 781.

Zatýniti, il, ěn, ění; zatyňovati = za-
hraditi, verzaunen. — co čím: zahradu
plotem. Mus.

Zatyňovati, vz Zatýniti.

Zatynúti, ul, utí = zatonouti. — jak
kam. Po kolena do bláta z-nul. Slez. Šd.
Vz Tynouti.

Zatýrati koho čím = drobet týrati. Us.

Zatýřiti, il, ení = počíti týřiti, schnell
fahren, rennen. Z. sobě. Ros.

Zatytlati = zamazati, zašmourati, be-
schmutzen, besudeln, beflecken. — se. Celý
se zatytlal. Slez. Šd.

Zauctiti koho čím, beehren, bewirthen.
Mor. Z. někoho vínem. Tč.

Zaučiti, il, en, ení; zaučovati = počíti
učiti, anfangen zu lehren, einlehren, den
ersten Unterricht geben, eingewöhnen. —
koho. Us. — se čemu: počátkům umění.
Puch.

Zaučovati, vz Zaučiti.

Zaudati si = dosti si něčeho popřáti.
Jrsk.

Zaudění, n. = zauzení. Bern.

Zauděný = zauzený. Bern.

Zauditi, vz Uditi; zaudívati = začíti
uditi, an-, aufräuchern; přismouditi, vom
Rauche anziehen lassen. — co : maso. Ros.

— čím: jalovčím chvojím. — co kde: maso
v komíně. Us. Tč. Ak ju ale od tej maco-
chy nedovezieš, dám ťa za živa v kochu
zaúdiť. Dbš. Sl. pov. IV. 47. — jak. Dal
jednostaj páliť pod ním, čmudiť mokrou
slamou, aby vyschnul na triesku a zaúdil
sa na sadzu. Ib. IV. 49.

Zaudívati, vz Zauditi.

Zaufati, anfangen zu hoffen. Us.

Zauhleněný; -ěn, a, o, von Kohle ge-
schwärzt. Havíř je z-ný. Us. Šd.

Zauhliti, il, en, ení = veliké poleno do
prsku dáti, ein grosses Scheit zulegen, so
dass es nicht verbrennt, sondern verkohlt.
Us. — Z. = uhlím zamazati, mit Kohle be-
schmieren, beflecken. — co komu kde,
kdy: sobě šaty při uhlisku, při topení.
Us. Tč.

Zauhliti, il, en, ení, winkelig machen. —
co proč, kde: grunt k stavení, desku na
konci. Na Ostrav. Tč.

Zaucho, a, n. = zaušok, die Ohrfeige. Na
Slov. Ona chytro pribehla, dala mu z. a
hneď premeniu sa na jeleňa. Dbš. Sl. pov.
VIII. 30. Bojte sa zaucha. Sldk. 72. Zemä-
novi dané z. Sádzať z-cha. Odveta za za-
ucho. Na zaplatenie zaucha. Zátur. Priat.
I. 11. (Šd.). — Cf. Záušek.

Zauistiti = zajistiti. Na Slov. Klčk. V.
112.

Zaujatě, eingenommen. Bern.

Zaujati, vz Zaujímati.

Zaujatí, n., vz Zaujetí.

Zaujatosť, i, f., das Interesse, Interessirt-
sem für etwas. Z. v něčem. Dch.

Zaujatý; -at, a, o, eingenommen.—čím.
Půda někým zaujatá. Osv. I. 524. On je
pýchou z-tý. Us. Tč. — Z., befangen. Čím
kdo víc bohatý, víc je zaujatý. Mor. Tč. —
Z., beklommen. Mám hlavu celou z-tou. Us.
Šd.

Zaujem, jmu, m. = zájem, das Interesse.
Na Slov. Lipa 289., Nitra VI. 336. Nemajú
však žiadneho umeleckého zaujmu. Sl. let.
I. 33.

Zaujetí, n., die Ein-, Uibernahme. Vz
Zaujímati, Zaujati. Z. země nějaké (zabrání).
Šmb. S. I. 228. Na z. trůnu záviselo pan-
ství nad zemí. Ddk. IV. 194.

Zaujímání, n., vz Zaujímati.

Zaujímaný, vz Zaujímati.

Zaujímati; zaujmouti, zaujati a zaujíti,
jal, jat, jetí = dobyti, ujíti, fangen, ein-
nehmen, erobern. — co: město, ducha, srdce.
Bern. Z. koho (získati, si nakloniti, ein-
nehmen, fesseln, ergötzen). Z. polohu ně-
jakou. ZČ. I. 249. Památky ty vysoké místo
zaujímají. Šf. Rozpr. 134. Z. nějaké posta-
vení, prostor (držeti, v držení míti). Us.
Liduška jej zaujala (získala). Us. Tč. Z.
někde přední místo. Mus. 1880. 173., Ddk.
IV. 190., Klčk. Zb. III. 37. Myšlénky ty ho
zaujali. Mt. S. I. 107. To celú jeho povahu
zaujímalo. Zátur. — čeho jak. Prostředků
bez prospěchu zaujímala. Baiz. Z. zvláštního
postavení. Brt. má tuto vazbu (gt.) za špat-
nou. Vz Za. — se čeho kdy = zastati se.
Sych. Zaujal se této myšlénky. Pcht. Z. se
někoho v bídě. Us. Tč. — co komu. Dva-
násti bratia svojich dvanásť (zámkov) a tri-
násta sestra svoj trinásty si zaujala. Dbš.
Sl. pov. I. 74. — co kde (čím). Spis ten
zaujímá v literatuře přední místo. Us. Pdl.
Polohou svou zaujímá Rakousko v Európě
veledůležité postavení. Kř. Stat. 4. Mezi
podrobenými městy zaujímají přední místo
Janov . . .; Kněžic Vojtěch zaujme opět
arcibiskupský stolec svůj v Salcburku; To-
lik as zaujímalo markrabství ve svých sta-
rých mezích. Ddk. III. 249., IV. 44., 124. —
co, se jak za koho. Keďsa zaujal za mňa
z celej sily. Zátur. Vinš. I. 25 Nik sa ne-
zaujal za mňa. Ppk. II. 86. Učňové, kteří
dle svého povolání někdy zaujíti měli místo
ve světě. Ddk. IV. 325 A zaujali sa hrdin-
sky za všetkých, poneváč báli sa sami za
sebä. Zbr. Báj. (dod. 14.). S jakou energiou
zaujal sa pápež za sv. Methoda, poznať
z jeho listóv. Sl. let. V. 209. Divně mě řeč
tato zaujímá. Lpř. Slov. I. 63. Zaujali místa
dle stáří svého vysvěcení. Ddk. IV. 290.