317

náhle služba dovolila, nechť bola akákoľvek
chvíla, zalietal jako sokol mladý pres hory,
grúňov pres závady. Phld. IV. 18. Pověz
mně, co je mně závada, že já ťa rád vidím
a ty mia neráda. Sš. P. 414. — Z. = pře-
kážka, nesnáz, těžkosť, der Anstand. Wider-
stand, das Hinderniss, die Verhinderung,
Störung, Schwierigkeit. Z-du udělati (pře-
kaziti něco). V. To není na závadu. Us. Dch.
Jedno bylo druhému k závadě. Exc. Jedna
z. jest u věci té. Shakesp. Tč. Krátkosť
času byla na z-du. Kká. Td. 286. Na vre-
tienko hľadím a hľadám ho všade, vyplakané
oko mi je na z-dě. Čjk. 93. Nepodávej zá-
vady dobrému prátelstvu. Na Slov. Tč. Abys
nebol s tvojú radú dobrému k z-dě. Na Slov.
Tč. Nedobrá rada je velká z. Mor. Tč. Prostor
a čas nám smrtelníkům jsou z-da stálá. Sš.
Srn. bs. 178. To (že poprchávalo) nebylo
procházce na z-du. Šml. Sytosť je milá,
ale činí ve zdraví všem z-du. Na Mor. Tč.
Z-du něčemu klásti; Tudy není v té straně
žádné z-dy, proč by . . .; Že tou měrou
jim neuškodí hrozby nepřátel Páně, aby
kázání slova božího z-du vzíti mělo; Ana
mu smrť Tiberia mezi tím zašlá z-du zavalila;
Aby vliv Hebreů nějakou z-du při vývoji
míti mohl; Z-du odstraniti; Často jsem uložil
přijíti k Vám a z-du jsem měl až dosavad;
Ale z-du v tom míval apoštol; Z-du učiniti
dalejším křesťanství pokrokům. Sš. J. 11.,
L. 174., Sk. 52., 114., 149., I. 17., 23., 143.,

II. 25. (Hý.). To nám není na závadě. Šf.
S obci naší u velikých závadách postaveni
jsme. 1598. Mus. 1880. 161. Toho jí jest
řekl i slíbil postúpiti zase beze vší z-dy; To
jsem držel let devět bez z-dy a již mi v tom
zavází; A za jeho slibem (přes slib) mi z-dy
v tom činí; nemám o to žádných závad míti.
Půh. I. 121., 223., 283., 300. Smie-li kto
z vás maje kterú z-du (negotium) proti dru-
hému, súditi se před . . . ZN. Od z-dy (a
periculo)jsta vyproštěna, BO. Tvorce, pomoz
mi z věčné z-dy. Pravn. Z-du někomu činiti,
učiniti. D. Z-dy proraziti. Kom. Na z-dě
někomu v něčem býti. Bez z-dy. Na z-du
uhoditi. Marek. O rozdílu mezi: obtížnosť,
závada, překážka [Ondrák]), vz Jg. — Z. =
Anstand, m. Kolková z., der Stempelanstand.
Šp. Někomu v něčem z-du učiniti (někomu
něco zavaditi, beanständen); někoho v zá-
vadu n. na někoho závadu uvésti pro něco;
z-du zdvihnouti. J. tr., Nz. — Z. = vada
škodlivá, škoda, der Fehler, Mangel, Schaden,
das Gebrechen. L. Pomniem na to, že umřieti,
hřiechy jmieti, duši věčnú závadú. St. skl.

III. 97. Pomozi mi ze závady. Pravn. 1184.
Mnoho neřádův a závad se v zemi nadělalo
pro lichvu. Plác. Odkudž by stav panský
a rytířský v velikou závadu uveden byl.
Žer. 343. — Z. = půtka, spor, der Streit,
die Handel. St. skl. — Z. = zavazadla (pol.),
das Gepäcke, die Bagage. — Z. = vězení,
die Verhaftung. D. — Z. = dluh n. jiné
břemeno ležící na statku, die auf einem Gute
haftende Schuld o. Belastung überhaupt. Jg.
Z. sluje jistá povinnosť na statek nemovitý
veřejnými knihami vložená, vedlé níž vlastník
statku má cos platiti aneb snášeti, tak že
ve vlastnictví svém jistým způsobem ob-

mezen jest. Vz více v S. N. Sirotek bez
vůle poručníka žádné závady na osobu svou
ani na statek svůj uvozovati nemůže. Kol.
52. Syn n. dcera vejda v držení statku ro-
dičů svých mimo otcovské závady žádných
závad na něj uvozovati nemůže leč na díl
svůj vlastní. Ib. 67. Žádný otec z synových
závad není povinen statkem svým za něho
platiti. Vl. zř. 16. A potom můž ten obsta-
ven býti pro panské a jiné závady a práv
býti musí, z čehož se jemu slušná vina dá;
Na koho nápad přijde, že jest povinen zá-
vady a dluhy vyvaditi a platiti. Kn. tov.
113. Vz-dách zůstávati. Žer. Na statek svůj
z-du uvaliti. Ros. Všecky dluhy a z-dy se
statku svésti. Zlob. Beze všech závad. Statek
jest v z-dě. Z-dy na statku učiněné splá-
ceti. Pr. m. Na tom domě jsou z-dy. Mus.
Z-dy a dluhy vyvaditi. Pr. měst. Z-dy jistou
summou vypraviti. Mus. Dluhy a z-dy své
spraviti. Dipl. mor. Ze závad někoho pohnati.
Zříz. Ferd. Otec z synových závad není po-
vinen odpovídati. Tamtéž. Z-dy svozovati,
svésti, vyvaditi, vyvazovati. Pr. měst. Z-dy
svésti s někoho, die Lasten depuriren. J.
tr. Z. na domě, der Haussatz. Stav závad
pozemnosti, der Lastenstand einer Realität;
Z-dy na statek uvésti (statek zavaditi), ein
Gut belasten. J. tr. Z. peněžitá. Mus. 1880.
225. Bez závad našich potomků a všelijakých
překážek. List z r. 1467. Není povinen žádné
jiné z-vy spravovati než své toliko aneb
toho, od kohož jest jemu ta z. v ruce vešla;
Dluhóv a závad muže svého žádných platiti
nemá; Ta z. věnu předešlému nic nepřekážie
ani trh; Spravila z-du svú vedlé práva. Vš.
Jir. 216., 223., 227., 236. Z-dy držitelé statků
povinni byli vyvazovati. Vz Zř. zem. Jir. E.
18., I. 53. Statek jemu (odbojnému) JMK.
vzíti má, cožby jeho přes spravedlnosť toho,
komužby se odboj stal, zůstalo a mimo pře-
dešlé z-dy spravedlivé; Byly-liby jaké z-dy
na tom statku od toho učiněny, kdož jest
ten statek odkázal, tehdy z takových závad
všickni společně nápadníci poháněni býti
mají. Zř. F. I. C. XXIX., D. XIX. Otec na
statek dětí závad neuváděj; Syn nejstarší
závad na statky bratří svých nezletilých
neuvozuj. Pr. Dlužník věřiteli z-dy oznam;
Z otcovských závad někoho poháněti. Er.
— Z., y, m., osob. jm. Z. Prokop Žatecký.
Vz Tk. IV. 128., 247., V. 69. — Z., y, f.,
ves v Hulčínsku ve prus. Slez. Šd.

Závadce, e, m. = kdo statek zavadí, der
Schuldner. Mnozí sú se rukojmě v zboží
jistcóv a závadcí svých uvazovali. Vš. 354.

Zaváděč, zavaděč, e, m. = závodčí, der
Postenführer. Čsk.

Zaváděčka, zavaděčka, y, f. = zavádilka.

Zavadeň, dně, f., stabhelina, die Stähe-
line, rostl. Z. rozmarinolistá, s. dubia. Vz
Rstp. 925.

Zavadění, n., die Berührung, Streifung;
Belastung, Verpfandung usw., vz Zavaditi.
Z. o stěnu. Dch.

Zavádění, n., die Einführung, Installi-
rung; die Irreführung, Verführung usw., vz
Zaváděti, Zavésti. Z. plynu do domů, Dch.,
osadníků do země, kleští do pošvy. Kžk.
572. Z. panen. Us.