320

Zavadzovně = závadně. Slov. Bern.

Zavadzovný = závadný. Slov. Bern.

Závaha, y, f., das Gewicht. V důl je noří
těžká z. Čch. Bs. 63.

Zával, u, m. = zavalení i co zavaleno,
das Hinwälzen, Hingewalzte. Vz Zavalisko.

— Z. chleba, ein Knollen Brod. D. — Z. =
záhyb chybný na sukni, falscher Faltenbruch,
Aal, Bug. D., Techn. — Z., der Erdbruch.
Po dešti se zly dělajú na cestě. Na Ostrav.
Tč. — Z. = západ. Od půldne až slunka
do z-lu trval boj. Grusle od Kpra 129.

Závala, y, f. = černý mrak, tuča, schwarze
Wolke. Na mor. Val. Brt., Vck.

Zaválaně, weggewälzt. — Z., schmutzig,
unfläthig, auf schmutzige Art. Slov. Bern.

Zaválání, n. = zaválení. Slov. Bern.

Zaválaný = zaválený. Slov. Bern.

Zavalašiti si, il, ení, ein wenig den
Schafhirtendienst treiben. Slov. Ssk.

Zaválati = zaváleti. Slov. Bern.

Zaválcovati, zuwälzen. — co: semeno.

— čím. Us. Dlj. 86. Vz Zaválčiti.
Zaválčení, n., vz Zaválčiti.
Zavalčiti, il, ení, den Walzer zu tanzen

anfangen. — si s kým. Us. Tč.

Zaválčiti, il, en, ení = válci zadělati. Vz
Zaválcovati.— co: semeno. Us. Dlj. 17. —
Z. = drobet válčiti, eine kurze Zeit Krieg
führen. — si s kým. Us.

Závalec, lce, m. Z. chleba = krajíc, klín,
der Brodkeil. Šp.

Závalek, lku, m. = kus hrubé niti v plátně.
Us. — Z. = malá spousta rudy. Pramen jde,
přicházejí závalky. Vys. Jalový z. v uhlu,
eingelagerter, tauber Putzen; uhelný z-lek
v pískovci, das Kohlennest im Sandstein. Hř.

Zavalení, n., die Verschüttung, Bedek-
kung. — Z. = zaneprázdnění, die Beschäf-
tigung.

Zaválení, n. = odvalení, die Wegwälzung.

— Z. = zaházení, die Zuwerfung, Ausfüllung.
Z. semene, die Zuwälzuug. NA. IV. 75. —
Z. = zašpinění, die Beschmutzung. — Z. —
vyválení, die Ausarbeitung, Durchknetung.
Z. chleba. Us. Bern.

Zavalený; -en, a, o, verschüttet. Z. brána.
Kom. — čím: cesty sněhem z. Pulk. — Z.
= zalehlý. Má z-né uši. Na Slov. Let. Mt.
S. — Z. = opuchlý. Má zavalený krk. Slez.
Šd. — Z. = zaneprázněný, beschäftigt. —
čím: pracemi. — Vz Zavaliti.

Zaválený; -en, a, o = odvalený, wegge-
wälzt. — Z. = zasypaný, ausgefüllt, zuge-
worfen. Z. prohlubeň. — Z. = zamazaný,
ušpiněný, zmačkaný, schmutzig, zerknittert.
Z. šaty. Hdž. Šlb. 19., Dbš. Sl. pov. I. 78.

Zaváleti, vz Zavaliti.

Zavalina, y, f., zavaliny, pl. = co cestu
zavaluje. L., Hlas. — Z. = zřícenina, die
Ruine. Genius národ zo zavalin jeho mrtvých
vyhrabávajúci; Najdúc tu starú matku
v z-lách časov, pribral sa k hľadaniu otca.
Phld. I. 1. 37., III. 1. 76.

Zavalisko, a, n. = zával, zavalená, vy-
rubaná čásť sloje či žíly, der Bruch. Hř.
Šel ze své práce kamsi do starého z-ka.
Opav. týd. (Šd.). — Z. = základ, der Grund.
Na Slov.

Zavaliti, il, en, ení; zaváleti, ejí, ej, el,
en, ení; zavalovati = až někam valiti, hin-,
vor-, wegwälzen; válením zasypati, zaházeti,
zakryti, zandati, voll-, ver-, zuwerfen, zu-
wälzen, voll-, ausfüllen; uvaliti, zvložiti,
auflegen, belasten, beladen; ušpiniti, zcu-
chati, beschmutzen; vypracovati, durchar-
beiten, durchkneten. Vz Z. se. Jg. — abs.
Loď zaválela (= na mělčině uvázla). Us.
na Vltavě. Lg., Špd. — co, koho. Než
i hned časoslovo prvé věty obtíž zavaluje;
Větší nesnadu zavalují slova následující;
Překážky a závady, které cestu k účelu
tomu zavalovaly. Sš. II. 11., 31., Sk. 172.
Bouřlivé výjevy mezi Uhry zavalily ještě
více neli práce, aspoň starosti. Pal. Děj. V.
2. 350. Břeh ho zavalil; Zeď ho z-la. Us.
Šd. Cožkoli nás od Boha odvodí a cestu
k věčnému životu zavaluje. BR. II. 830. a.
Z. doly (zasypati), Háj., jámu, Ros., krajíc
zavaliti (veliký krajíc uříznouti). Us. Zavá-
leti něco (ušpiniti). Na Slov. — co, koho,
se kam. Z. kámen někam. Us. Někoho
v hanbu zavaliti. Mus. Kámen do vody za-
valiti. Us. Padnuls i rody naše, zhasly ná-
deje slobody, z-lilo sa na dlhé roky na ne
zas bremä nehody. Č. Čt. II. 172. Ni som
ti všetko nedorekla. Keď totá obluda ma
vlekla ku prepasti, kam zavaliť ma asnáď
chcela. Phld. IV. 25. Chceliby všetku vinu
zavaliť naňho. Rtk. 33. Rozmarín! ten ze-
lený rozmarín! moja milá dušička, doňho
sa ti zavalím. Sl. Spv. II. 55., Sl. ps. Šf. I.
40. Potom bude ámeň, keď zavalia kameň
na tie naše kosti, Sl. spv. IV. 131. Uvilo
dievča venečok, zavalilo ho pod stoly. Ht.
Sl. ml. 186. Ten Lomidrevovi hneď jeden
vrch do cesty zavalil, aby preisť nemohol;
Ženská osoba hrubá ako klada, ústa až po
uši, zuby ako koly, nos akoby päsť na tvár
zavalil a oči ako taniere; Tu zavalil sa ten
mocný na Neho, že do rána am údom hnúť
Nemohol. Dbš. Sl. pov. I. 89., 337., VII. 93.
Ďábel z-lil jest vešken svět v zlosť, jakož
die písmo a já nezavadil sem všeho světa
v zlosť. — co, koho, se čím. V tej jeskyni
kázal je kamením zavaliti. Pass. mus. 365.
Odskočili, akoby jich bol vatraľom po pisku
zavalil. Dbš. Obyč 58. Z. něco dřívím, Ros.,
brány, cesty někomu kamením z. Br. Ně-
koho prací zavaliti, Ros., se zaneprázdněními.
D. Sud smolou zavaliti (u bednářů). Šp.
Cesty sněhem se zavalily. Pulk. Kdo se
zpěčoval, tomu divná příkoří a těžkosti za-
valoval; I z-lil sobě zaneprázdnění nemalé.
Skl. I. 348., II. 12.— co komu: práci
(uvaliti na něho). V., Kom., Dal., J. tr., ne-
voli, V., starosť, mrzutosť, soud, neštěstí.
Us. Odpory takovými zavaluje se dějezpyt-
covi množství přetuhých uzlovin a zadrhlin.
Proch. Lit. Pečlivému historikovi nesmírná
se zavaluje práce. Šf. II. 13. Nižší stránka
nejvíce závady a překážky dobru zavaluje;
Došli jsme k místu, jež nemálo vtipu lid-
skému zavaluje; Zpráva ta mu (apoštolovi)
také nemalou péči z-la. Sš. I. 80., 104 , II.
236. Kolik asi namáhání z-lil diplomatům té
doby takovýto medius terminus? Pal. Děj.
IV. 2. 45. Z-liu Čechóm velikú práciu. Dal.
153. Snad by přijda práci nám z-lil. Bj.



	320

	Zavadzovně = závadně. Slov. Bern. Zavadzovný = závadný. Slov. Bern. Závaha, y, f., das Gewicht. V důl je noří těžká z. Čch. Bs. 63. Zával, u, m. = zavalení i co zavaleno, das Hinwälzen, Hingewalzte. Vz Zavalisko. — Z. chleba, ein Knollen Brod. D. — Z. = záhyb chybný na sukni, falscher Faltenbruch, Aal, Bug. D., Techn. — Z., der Erdbruch. Po dešti se zly dělajú na cestě. Na Ostrav. Tč. — Z. = západ. Od půldne až slunka do z-lu trval boj. Grusle od Kpra 129. Závala, y, f. = černý mrak, tuča, schwarze Wolke. Na mor. Val. Brt., Vck. Zaválaně, weggewälzt. — Z., schmutzig, unfläthig, auf schmutzige Art. Slov. Bern. Zaválání, n. = zaválení. Slov. Bern. Zaválaný = zaválený. Slov. Bern. Zavalašiti si, il, ení, ein wenig den Schafhirtendienst treiben. Slov. Ssk. Zaválati = zaváleti. Slov. Bern. Zaválcovati, zuwälzen. — co: semeno. — čím. Us. Dlj. 86. Vz Zaválčiti. Zaválčení, n., vz Zaválčiti. Zavalčiti, il, ení, den Walzer zu tanzen anfangen. — si s kým. Us. Tč. Zaválčiti, il, en, ení = válci zadělati. Vz Zaválcovati.— co: semeno. Us. Dlj. 17. — Z. = drobet válčiti, eine kurze Zeit Krieg führen. — si s kým. Us. Závalec, lce, m. Z. chleba = krajíc, klín, der Brodkeil. Šp. Závalek, lku, m. = kus hrubé niti v plátně. Us. — Z. = malá spousta rudy. Pramen jde, přicházejí závalky. Vys. Jalový z. v uhlu, eingelagerter, tauber Putzen; uhelný z-lek v pískovci, das Kohlennest im Sandstein. Hř. Zavalení, n., die Verschüttung, Bedek- kung. — Z. = zaneprázdnění, die Beschäf- tigung. Zaválení, n. = odvalení, die Wegwälzung. — Z. = zaházení, die Zuwerfung, Ausfüllung. Z. semene, die Zuwälzuug. NA. IV. 75. — Z. = zašpinění, die Beschmutzung. — Z. — vyválení, die Ausarbeitung, Durchknetung. Z. chleba. Us. Bern. Zavalený; -en, a, o, verschüttet. Z. brána. Kom. — čím: cesty sněhem z. Pulk. — Z. = zalehlý. Má z-né uši. Na Slov. Let. Mt. S. — Z. = opuchlý. Má zavalený krk. Slez. Šd. — Z. = zaneprázněný, beschäftigt. — čím: pracemi. — Vz Zavaliti. Zaválený; -en, a, o = odvalený, wegge- wälzt. — Z. = zasypaný, ausgefüllt, zuge- worfen. Z. prohlubeň. — Z. = zamazaný, ušpiněný, zmačkaný, schmutzig, zerknittert. Z. šaty. Hdž. Šlb. 19., Dbš. Sl. pov. I. 78. Zaváleti, vz Zavaliti. Zavalina, y, f., zavaliny, pl. = co cestu zavaluje. L., Hlas. — Z. = zřícenina, die Ruine. Genius národ zo zavalin jeho mrtvých vyhrabávajúci; Najdúc tu starú matku v z-lách časov, pribral sa k hľadaniu otca. Phld. I. 1. 37., III. 1. 76. Zavalisko, a, n. = zával, zavalená, vy- rubaná čásť sloje či žíly, der Bruch. Hř. Šel ze své práce kamsi do starého z-ka. Opav. týd. (Šd.). — Z. = základ, der Grund. Na Slov.	Zavaliti, il, en, ení; zaváleti, ejí, ej, el, en, ení; zavalovati = až někam valiti, hin-, vor-, wegwälzen; válením zasypati, zaházeti, zakryti, zandati, voll-, ver-, zuwerfen, zu- wälzen, voll-, ausfüllen; uvaliti, zvložiti, auflegen, belasten, beladen; ušpiniti, zcu- chati, beschmutzen; vypracovati, durchar- beiten, durchkneten. Vz Z. se. Jg. — abs. Loď zaválela (= na mělčině uvázla). Us. na Vltavě. Lg., Špd. — co, koho. Než i hned časoslovo prvé věty obtíž zavaluje; Větší nesnadu zavalují slova následující; Překážky a závady, které cestu k účelu tomu zavalovaly. Sš. II. 11., 31., Sk. 172. Bouřlivé výjevy mezi Uhry zavalily ještě více neli práce, aspoň starosti. Pal. Děj. V. 2. 350. Břeh ho zavalil; Zeď ho z-la. Us. Šd. Cožkoli nás od Boha odvodí a cestu k věčnému životu zavaluje. BR. II. 830. a. Z. doly (zasypati), Háj., jámu, Ros., krajíc zavaliti (veliký krajíc uříznouti). Us. Zavá- leti něco (ušpiniti). Na Slov. — co, koho, se kam. Z. kámen někam. Us. Někoho v hanbu zavaliti. Mus. Kámen do vody za- valiti. Us. Padnuls i rody naše, zhasly ná- deje slobody, z-lilo sa na dlhé roky na ne zas bremä nehody. Č. Čt. II. 172. Ni som ti všetko nedorekla. Keď totá obluda ma vlekla ku prepasti, kam zavaliť ma asnáď chcela. Phld. IV. 25. Chceliby všetku vinu zavaliť naňho. Rtk. 33. Rozmarín! ten ze- lený rozmarín! moja milá dušička, doňho sa ti zavalím. Sl. Spv. II. 55., Sl. ps. Šf. I. 40. Potom bude ámeň, keď zavalia kameň na tie naše kosti, Sl. spv. IV. 131. Uvilo dievča venečok, zavalilo ho pod stoly. Ht. Sl. ml. 186. Ten Lomidrevovi hneď jeden vrch do cesty zavalil, aby preisť nemohol; Ženská osoba hrubá ako klada, ústa až po uši, zuby ako koly, nos akoby päsť na tvár zavalil a oči ako taniere; Tu zavalil sa ten mocný na Neho, že do rána am údom hnúť Nemohol. Dbš. Sl. pov. I. 89., 337., VII. 93. Ďábel z-lil jest vešken svět v zlosť, jakož die písmo a já nezavadil sem všeho světa v zlosť. — co, koho, se čím. V tej jeskyni kázal je kamením zavaliti. Pass. mus. 365. Odskočili, akoby jich bol vatraľom po pisku zavalil. Dbš. Obyč 58. Z. něco dřívím, Ros., brány, cesty někomu kamením z. Br. Ně- koho prací zavaliti, Ros., se zaneprázdněními. D. Sud smolou zavaliti (u bednářů). Šp. Cesty sněhem se zavalily. Pulk. Kdo se zpěčoval, tomu divná příkoří a těžkosti za- valoval; I z-lil sobě zaneprázdnění nemalé. Skl. I. 348., II. 12.— co komu: práci (uvaliti na něho). V., Kom., Dal., J. tr., ne- voli, V., starosť, mrzutosť, soud, neštěstí. Us. Odpory takovými zavaluje se dějezpyt- covi množství přetuhých uzlovin a zadrhlin. Proch. Lit. Pečlivému historikovi nesmírná se zavaluje práce. Šf. II. 13. Nižší stránka nejvíce závady a překážky dobru zavaluje; Došli jsme k místu, jež nemálo vtipu lid- skému zavaluje; Zpráva ta mu (apoštolovi) také nemalou péči z-la. Sš. I. 80., 104 , II. 236. Kolik asi namáhání z-lil diplomatům té doby takovýto medius terminus? Pal. Děj. IV. 2. 45. Z-liu Čechóm velikú práciu. Dal. 153. Snad by přijda práci nám z-lil. Bj.