321

Žádný cesty k ní mně nezatrhne a nezavalí.
BR. II. 614. b. Nepokoj a nevoli nám za-
valili. Št. — co s kým. Se svými horníky
důl z. Vys. — Háj. — se. Důl se zavalil
(zasypal). Vys. Rána se zavalila (zacelila).
D. — se, co jak. Báně s velikým rachotem
se zavalily (zasypaly). Nemyslel ináč, ako
že ho jeho otec tak zavalí, že polomrtvý
sklesne. Zátur. Priat. IV. 104. Pilně bisku-
pové a kněžie hrob z-li, aby ho učedlníci
z hrobu lehce neukradli. Hus II. 135. —
kde. Kde si se celý zaválal (zamazal)?
Snad se to na té žerdi nezavála? Mor. Šd.
Zápola zavalila sa pred ním, len mu tak
v očách mrklo. Dbš. Sl. pov. IV. 91. Hned
na začátku této hlavy se nám zavaluje ne-
snada. Sš. Sk. 140. Bukvoj překážky Gábo-
rovi v Uhřích zavaloval. Skl. V. 8. — kudy.
Hore našim dvorom skalu zavalili, aby ti
mládenci do nás (= k nám) nechodili. Sl.
ps. 290.

Zavalitý = složitý, untersetzt, gedrungen,
stämmig, drall. Dch., Šd. Z. člověk, postava,
D., děvče, krk. Dch. Byl to chlapík zavalitý.
Er. Sl. čít. 9. Veliký, z-tý muž. Kmk. —
Z. = kdo má široký, tučný obličej, ein Mensch
mit einem fetten, breiten Gesichte. Mor. Šd.

Zaválka, y, f., die Uibernaht.

Zavalovati, vz Zavaliti.

Zavalský. Z. republika ve vých. Africe.
Vz S. N.

Závan, u, m. = zavanutí. HVaj. BD. II.
151. Tu zase oveje nás z. allegorický. Phld.
IV. 457.

Zaváňať = zaváněti. Slov. Šd.

Zavandrovati, hinwandern. — kam: na
nový svět (do Ameriky). Ros. —jak daleko.
Na tom dole, na podole, šohaj dívča odlu-
ďuje. Tak ju dlúho odluďoval, štyry míle
zavandroval. Sš. P. 139.

Zavánělosť, i, f, die Anrüchigkeit. Dch.

Zaváněti, 3. pl. ějí, něj (nějíc), ěl, ění =
počíti voněti, zapáchati, anfangen zu riechen,
zu duften. — abs. Ta zvěř již zavání, ist
anrüchig, angegangen (když počíná hníti).
Us. Škd. Sad když se bělá, zavání ves celá.
Bdzn. — čím: sudem, zvěřinou, D., česne-
kem. Šd., Jg. Způsoby a řeči jeho konírnou
zaváněly. Šmb. S. II. 175. Kořením daleko
z. Němc. — kde. Kde borový z-něl háj.
Mcha. — jak: líbezně. Kod. — po čem
šp. m.: čím.

Zavanouti, ul, utí; zavanovati, anfangen
zu wehen, los-, anwehen. — abs. Tu zavanul
větřík a mléko zchladil. Němc. — kdy, jak.
V tom (Kom.), v náhle (Br.) vítr zavanul.
— kam. Jak vítr naň zavane, hned jest
na umření. Kom. Vůně k nám zavanula.
Gníd. Píseň k nebi z-la. Kká. Td. 363. —
Vz Zavíti. — odkud. Vítr od východu za-
vanul. Us. Šd., Tč.

Zavanovati, vz Zavanouti.

Zavanutí, n., das Anwehen. Z. větru.
Kom. Prudké z. větru. D. Z. smrti, dechu.
Kká. K sl. j. 63., 31.

Zavápenění, n., die Bekalkung, Kalci-
nirung. Vz Zavápeniti.

Zavápeněný; -ěn, a, o, bekalkt, kalci-
nirt. Z. půda.

Kottův ; Česko-něm. slovník. V.

Zavápeniti, il, ěn, ění = vápnem posy-
pali, do vápna dáti, kalkig Machen. — co:
vejce (aby se déle udržela). — se. D.

Zavápnění, n., vz Zavápenění.

Zavápněný, vz Zavápeněný.

Zavápniti, il, ěn, ění, bekalken, kalci-
niren. — co: roli. — si co kde: kabát na
zdi (vápnem si zamazati). Us. Tč.

Závar, u, m., das Kompot. Vz Závara.
Z. jablečný, jablkový, Aepfelkompot (portu-
galský, nadívaný, křížalkový, ozdobený,
s huspeninou, mit Gelée), meruňkový, Apri-
kosenkompot. Šp. Z. ovoce a plodin. Vz
Prm. III. č. 13.

Závara, závarka, y, f. = zavařené v cukru
ovoce a k další potřebě schované, eingesot-
tene Fruchte. Us. Ovocná, jemná z. Dch.
Vz Závar, Zavařenina. — Z., y, m., osob.
jm.

Zavárati, vz Zavařiti.

Závarek, rku, m. = závar, závara. Na
Ostrav. Tč.

Zavaření, n., die Einkochung. Z. prádla,
ovoce. Us. Sklenice k z , das Einsiedeglas.
Dch.

Zavařenina, y, f. = něco zavařeného,
das Eingekochte. Svět., Hsg., Šd., Kká. Td.
337., Prm. Vz Závar.

Zavařenka, y, f. = zavařenina, závara.
Dch. Blánka na z-ky (ku př. ku přikrytí
nádobky), das Einsiedepergament. Dch.

Zavařený; -en, a, o, eingekocht. Z. ovoce
(vz Závar, Zavařenina), das Dunstobst, Obst-
kompot. — kde: v cukru. Us. — kam
Kyselo = jídlo z kvasu do vody z-ho. Sš
P. 767.

Závarhaní, n. = místo za varhany, der
Ort hinter der Orgel. Zablesknulo ze z. oko
dědovo. Kos. v Km. 1884. 35. Na Mor. Tč.

Zavařiti, il, en, ení; zavařovati; na Slov.
zavárati = začíti vařiti, anfangen zu kochen ;
uvařiti, einkochen; vařením zandati, ein-,
verkochen. — abs. Mlýn zavařil (když se
vřeteno v nárazu mnoho rozhřeje). Vys. —
co: ovoce, Us., parní kotel. Hrm. 84. —co
kam: strouhání do mléka. — co kde:
brouka v kaši, Ros., krupici v mléce. Cos ve
škole zavařil (provinil)? Ros. — co komu
= u někoho nějakou osobu nebo věc sobě ne-
milou odbyti. Na Zlínsku. Brt. Mtc. 1878.
62. Z-li to pánům (zle učiniti, zašantročiti,
schlecht machen, verschachern). Na mor. Val.
Vck. — s kým. S tím Juklem z Bezova
taky z-řil (= zatočil). U Chocerad. Vk.

Závarna, y, f. Z. ovocní, die Fruchtsie-
derei. Šm.

Zavařovací, Aufkoch-, Siede-, Einsied-.
Z. pánev, Krok, Nz., nádoba, kotel. Šp.

Zavařování, n., das Einkochen, die Ein-
kochung. Z. ovoce. Vz Závar, Zavaření.

Zavařovaný; -án, a, o, eingekocht. Z.
ovoce, Us., mest. Sš Sk. 21. Vz Zavařený.

Zavarovati = zavařovati. Na Slov. Bern.
— Z. = zachovati, opatrovati, uchrániti,
udržeti, bewachen, bewahren, erhalten, be-
hüten. — abs. Pán Bůh zavaruj! Slez. Šd.
— co, koho. Já jich budem vedieť zava-
ľovať; Nevieš z. si ani to, co raz v hrsti
máš. Dbš. Sl. pov. I. 501., VIII. 28. On
vlastnoručne meral vestu pre jednu dievčicu

310