322

na vydaj. Ale vie, že taká dievka si to zná
zavarovať; to bude snaď i jej potomkom.
Phld. III. 547. Nie len zapracovať než i z.
to, co je zapracované a nadobudnuté má
vedeť dobre vychovaný člověk. Pr. šk. ev.
I. 25. Modli sa a pracuj a co zarobíš, za-
varuj. Frsc. I. 16. Ach krásne, krásne zlatá
lyra znela, ale tajomstvo moje zavaruješ.
Sldk. 377. — koho čeho. On chce nás tu
všetkých živiť, tělo i dušu zachovať, zlej
príhody zavarovať. Tóth. Báj. I. 71. — koho
od čeho proč. Aby to vynahradil sám pán
Boh na tele (na těle), na duši, na zdraví, na
statku a z-val od škody za to, čo dáte.
Dbš. Obyč. 43. — jak dlouho. Veď ti ja,
vraj, za ten čas dom zavarujem, len tancuj.
Dbš. Sl. pov. I. 340. Ovce přes zimu z.
(zachovati). Koll. — aby. Pán Boh vás za-
varuj, abyste neprišli do toho, v čom som
ja (do neštěstí). Dbš. Obyč. 44. — jak.
A keď jich statočně zavaruješ, ja ti službu
dobre zaplatím. Dbš. Sl. pov. I. 501.

Zavařovati, Vz Zavařiti.

Zavarovčivosť, i, f. = šetrnosť, spořivosť,
die Sparsamkeit. Na Slov. Petenyi. Káz.

Zavařovina, y, f. = zavařenina. Mor.
Vch.

Zavarský. Z. pole (v Uhřích). Sl. let. I.
184.

Zaváti, vz Zavíti.

Zavatriť (cf. Vatriť), zavatrovati = oheň
rozdělati, Feuer anmachen. Na Slov. Šd. Ve
Slez. Šd. — komu čeho. Keď by si sa do
mojej koliby nadaril, tak bych ťa opatril,
ohníka ti zavatril. Na Slov. Němc. — se
kudy. A rozvlnil sa požiar, rozplamenil
suchými hájmi a poľom sír a šír sa zava-
trilo, das Feuer griff um sich, Sldk. 232.

Zavátý; -át, a, o, verweht. Vz Zavíti.
Dch. Z. úvoz. Us. Z. cesty. Phld. IV. 165.
Veje vietor z ponad Krimu, smutno povzdy-
chuje, o zabitých a zaviatych bratach po-
veduje. Hrbň. Jsk. — čím. Cesta sněhem
z-tá. Er. P. 153. Pískem z. Har. II. 141. —
kde. Mladosť je anjel v prachu zaviaty.
Sldk. 315. Vz Zavíti.

Závaz, u, m. = závdavek, das Angeld.
Us. Dch. — Z., pl. závazy, m., der Pack,
das Packstück, das Gepäcke. Dch. Bezplatné
z-zy, das Freigepäck; Vojsko vytáhlo se
z-zy; válečné z-zy; ruční z., Handgepäck;
přeprava z-zů, příjem z-zů, die Packetan-
nahme; Podací lístek na z-zy, Gepäcksre-
cepisse; provazy k z-zům; prohlídka z-zů,
die Gepacksrevision; své z-zy spořádati,
cestovní z-zy odevzdati. Dch. Vz Zavazadlo.
— Z. = váznutí, das Stocken. Z. těles (ve
fys.). Kodym N. o ž.

Závaza, y, f. = první zárodek ořechového
jádra, der Keim des Nusskernes. Us. Jg.

Zavázačka, y, f., das Band, Unterband.
Rk.

Zavazadelní, Gepäck-, Bagage-, Pack-,
Train-. Z. vozstvo, der Bagagetrain, vůz,
Bur., řád, die Bagageordnung, list, Gepäck-
schein, -zettel, Šp., Čsk., čára v ležení vo-
jenském. NA. III. 86.

Zavazadelník, a, m. = nosič zavazadel,
der Pack-, Gepäckträger. D.

Zavazadlo, a, n., zavazadla, pl. = závada,
překážka, das Hinderniss, der Anstoss. Mor.
Šd. Ryňk pln byl jam, dolů, výmolů a jiných
zavazadel. Kom. Z-dla = nepotřebné věci
ku př. ve světnici. Na mor. Val. Vck. —
Z. = závazek, das Band. Bern. — Z., zava-
zedla, das Gepäck, Reisegeräthe, Packge-
räthe, der Tross, die Bagage. Nosič zavazadel.
D. Vz Zavazedlo, Vlšk. 432., 437. Z-dla zů-
stavili jsme buď v ležení buď na cestě všecka.
Ddk. II. 377.

Zavázalosť, i, f. = zavázanosť, die Ver-
pflichtung. Krok. — Z. = složitosť, die
Untersetztheit. Vz násl.

Zavázalý = zavázaný, ge-, verbunden,
verpflichtet. — Z. = složitý, silný, jadrný,
untersetzt, kernig, stämmig. Vz Zavalitý.
Člověk plece z-lé a svalovité. V.

Zavázaně, gebunden. Z. mluviti. Mus.

Zavázání, n., die Verbindung. Z. na
kličku. D. Z. rány. — Z. = povinování, die
Verbindlichkeit, Verpflichtung. D. Neb jest
vina z-nie- k věčnému zatracenie. Hus I. 336.

Zavázanlivosť, i, f., die Verbindlichkeit.
D.

Zavázanlivý = zavazující, verbindlich,
verbindend. D.

Zavázanosť, i, f. = zavázalosť, die Ver-
bindlichkeit. Trest. zák., J. tr. Z. služební,
k odbírání piva. Šm. Z. do delší lhůty usta-
noviti. Pr. Nuže tato z. zákonem svrchu
uvedeným byla navždy zrušena. Ddk. IV.
232.

Zavázaný; -zán, a, o, verbunden. Z. rána,
Us., uzel. Sych. Z. dluhopis, vinkulirte Schuld-
verschreibung. Dch. Pavel se zná, že jest
peníze přijal od syna jejieho z-né a zape-
četěné a bez pečeti jest jich nechtěl Pavel.
NB. Tč. 83 Má z-ný svět, kann nicht vor-
wärts. Us. Šd. A vodili ho se zavázanýma
očima. Us. Šd. Jakoby ústa z-ná měl. BR.

II. 96. b. Z. statek. Vš. Jir. 256. Zámkové
království byli zavázáni. Bart. — čím. Pouť
štolou z-ná bývá nejstálejší. Er. P. 189.
Byly panny, byly, pěkně si chodily, vlasy
měly učesané, pentličkami z-né. Pck. Ps.
40. — kde. Kteréžkoli zaviežete na zemi,
budú zavázáni i v nebi. (Mat. 18.) Hus III.
217. Přijali peníze v uzlíku z-né a zapeče-
těné. NB. Tč. 83. Šátek na hlavě z-ný. Us.
Šd. — jak Tkanice nepevně z-ná povoluje.
Us. Dch. Měla šátek na babušu z-ný. Slez.
Šd. Na slučky zaviazano sa lahko rozviaže,
Na hrdúsky nesnadno. Na Slov. Zátur. —
Z. = povinný, verbunden, verpflichtet. —
k čemu. Čas k odpočinutí z. Jel. Vévoda
byl mu zavázán k takové vděčnosti. Ddk.

III. 216. Pro úřad svůj, kterým sem z-zán
k spravedlnosti; Páni biskupové jakožto
landfrýdníci jsou z-ni k zřízení zemskému.
Žer. 328., 344. Nejsi zavázán k poslušenství;
K témuž zavázána sú kniežata i páni, po-
něvadž mají moc od Boha. Hus. I. 91., 469.
Z-ný k něčemu z dluhu. Št. N. 303. — čím.
Svou ctí a věrou z. Mus. 1880. 142. Pan
Michal jest zavázán vězením králi. Dač. I.
49. Z. přísahou. Lpř., Ddk. IV. 197. Někomu
věrností z-zán býti. Jir. Anth. I. 3. vyd. 9.
Službou z-ný. Dch. Smilstvie (jest) prvé
mezi svobodnú a svobodným, jenž nejsta