Předchozí (321)  Strana:322  Další (323) |
|
|||
322
|
|||
|
|||
na vydaj. Ale vie, že taká dievka si to zná
zavarovať; to bude snaď i jej potomkom. Phld. III. 547. Nie len zapracovať než i z. to, co je zapracované a nadobudnuté má vedeť dobre vychovaný člověk. Pr. šk. ev. I. 25. Modli sa a pracuj a co zarobíš, za- varuj. Frsc. I. 16. Ach krásne, krásne zlatá lyra znela, ale tajomstvo moje zavaruješ. Sldk. 377. — koho čeho. On chce nás tu všetkých živiť, tělo i dušu zachovať, zlej príhody zavarovať. Tóth. Báj. I. 71. — koho od čeho proč. Aby to vynahradil sám pán Boh na tele (na těle), na duši, na zdraví, na statku a z-val od škody za to, čo dáte. Dbš. Obyč. 43. — jak dlouho. Veď ti ja, vraj, za ten čas dom zavarujem, len tancuj. Dbš. Sl. pov. I. 340. Ovce přes zimu z. (zachovati). Koll. — aby. Pán Boh vás za- varuj, abyste neprišli do toho, v čom som ja (do neštěstí). Dbš. Obyč. 44. — jak. A keď jich statočně zavaruješ, ja ti službu dobre zaplatím. Dbš. Sl. pov. I. 501. Zavařovati, Vz Zavařiti.
Zavarovčivosť, i, f. = šetrnosť, spořivosť,
die Sparsamkeit. Na Slov. Petenyi. Káz. Zavařovina, y, f. = zavařenina. Mor.
Vch. Zavarský. Z. pole (v Uhřích). Sl. let. I.
184. Zaváti, vz Zavíti.
Zavatriť (cf. Vatriť), zavatrovati = oheň
rozdělati, Feuer anmachen. Na Slov. Šd. Ve Slez. Šd. — komu čeho. Keď by si sa do mojej koliby nadaril, tak bych ťa opatril, ohníka ti zavatril. Na Slov. Němc. — se kudy. A rozvlnil sa požiar, rozplamenil suchými hájmi a poľom sír a šír sa zava- trilo, das Feuer griff um sich, Sldk. 232. Zavátý; -át, a, o, verweht. Vz Zavíti.
Dch. Z. úvoz. Us. Z. cesty. Phld. IV. 165. Veje vietor z ponad Krimu, smutno povzdy- chuje, o zabitých a zaviatych bratach po- veduje. Hrbň. Jsk. — čím. Cesta sněhem z-tá. Er. P. 153. Pískem z. Har. II. 141. — kde. Mladosť je anjel v prachu zaviaty. Sldk. 315. Vz Zavíti. Závaz, u, m. = závdavek, das Angeld.
Us. Dch. — Z., pl. závazy, m., der Pack, das Packstück, das Gepäcke. Dch. Bezplatné z-zy, das Freigepäck; Vojsko vytáhlo se z-zy; válečné z-zy; ruční z., Handgepäck; přeprava z-zů, příjem z-zů, die Packetan- nahme; Podací lístek na z-zy, Gepäcksre- cepisse; provazy k z-zům; prohlídka z-zů, die Gepacksrevision; své z-zy spořádati, cestovní z-zy odevzdati. Dch. Vz Zavazadlo. — Z. = váznutí, das Stocken. Z. těles (ve fys.). Kodym N. o ž. Závaza, y, f. = první zárodek ořechového
jádra, der Keim des Nusskernes. Us. Jg. Zavázačka, y, f., das Band, Unterband.
Rk. Zavazadelní, Gepäck-, Bagage-, Pack-,
Train-. Z. vozstvo, der Bagagetrain, vůz, Bur., řád, die Bagageordnung, list, Gepäck- schein, -zettel, Šp., Čsk., čára v ležení vo- jenském. NA. III. 86. Zavazadelník, a, m. = nosič zavazadel,
der Pack-, Gepäckträger. D. |
Zavazadlo, a, n., zavazadla, pl. = závada,
překážka, das Hinderniss, der Anstoss. Mor. Šd. Ryňk pln byl jam, dolů, výmolů a jiných zavazadel. Kom. Z-dla = nepotřebné věci ku př. ve světnici. Na mor. Val. Vck. — Z. = závazek, das Band. Bern. — Z., zava- zedla, das Gepäck, Reisegeräthe, Packge- räthe, der Tross, die Bagage. Nosič zavazadel. D. Vz Zavazedlo, Vlšk. 432., 437. Z-dla zů- stavili jsme buď v ležení buď na cestě všecka. Ddk. II. 377. Zavázalosť, i, f. = zavázanosť, die Ver-
pflichtung. Krok. — Z. = složitosť, die Untersetztheit. Vz násl. Zavázalý = zavázaný, ge-, verbunden,
verpflichtet. — Z. = složitý, silný, jadrný, untersetzt, kernig, stämmig. Vz Zavalitý. Člověk plece z-lé a svalovité. V. Zavázaně, gebunden. Z. mluviti. Mus.
Zavázání, n., die Verbindung. Z. na
kličku. D. Z. rány. — Z. = povinování, die Verbindlichkeit, Verpflichtung. D. Neb jest vina z-nie- k věčnému zatracenie. Hus I. 336. Zavázanlivosť, i, f., die Verbindlichkeit.
D. Zavázanlivý = zavazující, verbindlich,
verbindend. D. Zavázanosť, i, f. = zavázalosť, die Ver-
bindlichkeit. Trest. zák., J. tr. Z. služební, k odbírání piva. Šm. Z. do delší lhůty usta- noviti. Pr. Nuže tato z. zákonem svrchu uvedeným byla navždy zrušena. Ddk. IV. 232. Zavázaný; -zán, a, o, verbunden. Z. rána,
Us., uzel. Sych. Z. dluhopis, vinkulirte Schuld- verschreibung. Dch. Pavel se zná, že jest peníze přijal od syna jejieho z-né a zape- četěné a bez pečeti jest jich nechtěl Pavel. NB. Tč. 83 Má z-ný svět, kann nicht vor- wärts. Us. Šd. A vodili ho se zavázanýma očima. Us. Šd. Jakoby ústa z-ná měl. BR. II. 96. b. Z. statek. Vš. Jir. 256. Zámkové
království byli zavázáni. Bart. — čím. Pouť štolou z-ná bývá nejstálejší. Er. P. 189. Byly panny, byly, pěkně si chodily, vlasy měly učesané, pentličkami z-né. Pck. Ps. 40. — kde. Kteréžkoli zaviežete na zemi, budú zavázáni i v nebi. (Mat. 18.) Hus III. 217. Přijali peníze v uzlíku z-né a zapeče- těné. NB. Tč. 83. Šátek na hlavě z-ný. Us. Šd. — jak Tkanice nepevně z-ná povoluje. Us. Dch. Měla šátek na babušu z-ný. Slez. Šd. Na slučky zaviazano sa lahko rozviaže, Na hrdúsky nesnadno. Na Slov. Zátur. — Z. = povinný, verbunden, verpflichtet. — k čemu. Čas k odpočinutí z. Jel. Vévoda byl mu zavázán k takové vděčnosti. Ddk. III. 216. Pro úřad svůj, kterým sem z-zán
k spravedlnosti; Páni biskupové jakožto landfrýdníci jsou z-ni k zřízení zemskému. Žer. 328., 344. Nejsi zavázán k poslušenství; K témuž zavázána sú kniežata i páni, po- něvadž mají moc od Boha. Hus. I. 91., 469. Z-ný k něčemu z dluhu. Št. N. 303. — čím. Svou ctí a věrou z. Mus. 1880. 142. Pan Michal jest zavázán vězením králi. Dač. I. 49. Z. přísahou. Lpř., Ddk. IV. 197. Někomu věrností z-zán býti. Jir. Anth. I. 3. vyd. 9. Službou z-ný. Dch. Smilstvie (jest) prvé mezi svobodnú a svobodným, jenž nejsta |
||
|
|||
Předchozí (321)  Strana:322  Další (323) |