Předchozí (324)  Strana:325  Další (326)
325
Na z-cích trvati. Faukn. Na závazku býti.
Ottersd. Z. lásky, manželský. Šm. Z. osobní,
věcní; vejíti, vstoupiti v z. pro něco; zba-
viti někoho z-ku, od z-ku; bez mého z-ku,
ohne mein Obligo; z. k odbírání piva, der
Bierzwang; z. (závaznost) rukou společnou
a nerozdílnou; vzíti někoho na z. cti a víry
rukou dáním ; z. pod přísahou: povinnosť pro
závazek (Haftungsprlicht, lépe: zavázanosť,
Škarda). J. tr. Pod z-kem na to uloženým,
Er. Sprostiti se z-ku. Šp. O z-ku v strčes.
právě vz Rb. str. 274. Vz také: Slib. —
Z. =
smlouva, der Bund, Vertrag, die Ver-
bindung, das Bündniss, Verbündniss. Z.
s kým učiniti, Ros., míti. Bibl. V z. s kým
vejíti. Kram. Z. zrušiti. D. Z. k stavu man-
želskému. Štelc. Vz Smlouva. Žer. Zps. II.
192.
Zavazení, n., zavázení = ublížení, úraz,
der Ver-, Anstoss, die Beleidigung. Vz Za-
vaditi. Výb. I. 494., Jel. — Z., die Bela-
stung. Z. statku. J. tr. Ježto mi mé zboží
zavadil, ježto jsem skrze jeho zavazení svého
zase postihnúti nemohl. Půh. II. 533.
Zavazený ; -en, a, o, belastet. Vz Zava-
zení, Zavaditi. Věci, kteréžkolivěk jeho klá-
štera zavazené nebo zapsané. Arch. IV. 48.
Zavázeti, vz Zavaditi, 2. Zavésti.
Závaziště, ě, n. = místo na závazy, der
Gepäcksraum. Dch Vz Závazna.
Zavaziti, il, en. ení= zaraziti. koho
čím
: jelena tesákem. Šp.
Zavazklý = zavlhlý, etwas feucht, nicht
ganz trocken. Obilí mlatcům dobře nepouští,
je z-klé. Mor. Šd.
Zavazknouti, knul a kl, utí — zavlh-
nouti,
feucht werden. Mor. Šd. — kde. Ve
sklepě to zavazkne. Šd.
Zavázlý = který zavázl, stecken geblie-
ben. Z. šíp. Měst. bož.
Závazna, y, f. = závaziště. Dch.
Závazně, verpflichtend. Podmínky stano-
veny byly z. také pro šlechtu. Ddk. V. 87.
Závazní, Gepäck-, Pack-, Bagage-. Vz
Zavaz. Z vůz, list. Dch. Vz Závazný.
Závazník, a, m., der Packer, Gepäck-
träger. Dch. Vz Závaz.
Závaznosť, i, f. = zavazující moc, die
Verbindlichkeit, das Obligo, die Haftungs-
pflicht. J. tr., Nz. Z. zákonu. D. Z. osoby
a statku Nemovitého, die Personal- u. Real-
haftung. J. tr. Z. rukou společnou a neroz-
dílnou, die Solidarhaftung. Nz. Z. platební,
Die Zahlungsverbindlichkeit, z. právní, die
Rechtsverbindlichkeit. Šp. Bez z-sti (v směn-
kářství), ohne Obligo, ohne Gewährleistung.
Dch. Tehdáž toto homagium mělo jen osobní
z. Ddk. V. 302. Pře o z-sti starozákonných
obřadu; Béře na sebe z. celý zákon zacho-
vávati. Sš. L. 139., II. 56.
Zaváznouti, zavíznouti, znul a zl, utí;
zavízati = uváznouti, stecken oder hängen
bleiben. — abs. Zavízla ta správa. Ros. —
kde. Na háku zavázl letě se střechy. Z.
na kabátu. Ros. Nevím, kde (na čem) to
zavízlo (zůstalo). Jg. — kam. (Krokodil)
na ten hák zavízne. Har. II. 236.
Závazný = zavazující koho, bindend, ver-
bindend, verbindlich, rechtsverbindlich. Nz.
Z. skutek, verbindliche Handlung; smlouva
s jedné strany z-ná, ein einseitig verbind-
licher Vertrag. J. tr. Z. slib, Dch., Msn.
Or. 80.. předmět, obligat, Dch., Kra., pra-
vidla, Verantwortlichkeitsgrundsätze, dle
práva z-ný, rechtsverbindlich, Šp., příkaz.
Kaizl 259. Král Václav zřekl se slavně a
závazným způsobem Elišky, dcery Ondřeje.
Ddk. VII. 243. — pro koho. Neváháme
označiti tyto pastýřské předpisy jakožto
z né pro duchovenstvo moravské ve 12. věku.
Ddk. IV. 281. (V. 72., 115., VI. 29). —jak.
Smlouva s obou stran z-ná. Vz nahoře. —
Z. = zdvořilý, uctivý, höflich. Z. poklona.
D.
Zavazovač, e, m., der Binder, Zu-, Ver-
binder.
Zavazovačka, y, f., die Ver-, Zubinde-
rin. — Z. = tkanice k zavazování vlasů,
das Haarband. D.
Zavazovadlo, a, n., das Band. Ros.
Zavazování, n., die Belastung, Pfändung.
Kdyžby k z. přišlo, nemají více bráti než
po 2 groších od dobytka. Tov. k. 29.
Zavazovati, vz Zavaditi, 2. Zavázati.
Závaž, e, f., zastr. = závaží. Z. v tělocv.
Vz KP. I. 513.
Závažan, a, m. = obyvatel za Váhem.
Sl. let. III. 139.
Zavažeč, e, m., v hutn., der Vor-, Auf-
läufěr. Rk.
Závažek, žku, m. Z. vkládací, das Ein-
satzgewicht. Rk.
Zavážeti, vz Zavézti.
Závaží, závažíčko, a, n. = c určité
tíže
, kterou se tíž jiné věci ustanovuje, das
Gewicht. Váhy (závaží) jsou: centnéř, libra,
lot, kventlík, škrupl, Kom., kámen. Nyní:
gramm, dekagramm, kilogramm, metrický
cent; vz tato slova. Z. visecí, zavěsitelné,
závěsné, Nz., železné, ocelové, mosazné,
celní, decimalní n. desitinné, váhové, Šp.,
náhradní, plnovážné. Kh. Přídavek z., aby
rovná váha byla. V. Přezmen s jedné strany
hák má, s druhé závaží; Není-li váha rovná,
přídavkem z. ji srovnej. Kom. Z. grammové,
Grammgewicht, vkládací či vsazovací, das
Einsatzgewicht, kamenné, der Schragenstein,
vyrovnávací, das Gegengewicht, toulec na
z., slupka závaží, die Gewichtshülse, tah z.,
der Gewichtszug, stroj se z-žím. Šp. Z. nad-
lehčovací. ZČ. I. 245. Z. římská. Vz Vlšk.
312. — Z. k hodinám, u hodin, hodinové,
das Uhrgewicht. Kh. Z. choděcí, bicí, ho-
dinné Dch. Z. Hodinové s kyvadlem se
srazilo. Šp. — Z. u síti (kusy olova, aby
síť se ponořila). Us.— Z. Rožeň se závažím,
der Bratenwender. D. — Z. zednické, der
Senkel, die Bleiwage, das Loth, Richtblei.
Z. olověné (olovnice). V. Zedník z kamene
a z cihel podlé pravidla a z. zdi vzdělává.
Kom. Šachta jde rovně do z. (jest kolmá).
Vys. Šachta do z. (stojatá); Žíla do závaží
(kolmo) přehozená (v horn.). NA. IV. 138.,
128. — Z. vodní (na dlouhé šňůře ke skou-
mání hloubky vody), V., olovnice, das Grund-
eisen, Senkblei, Loth, Kom. — Z., die Ge-
wichtigkeit, Das Gewicht. Aqu. Z. stříbra
čistého. BO. Každé slovo věty té světové
má z. Sš. J. 54. — Z., das Gleichgewicht.
Má špatné z. (potácí se). Us. Dhn. Volbou
Předchozí (324)  Strana:325  Další (326)