328

len zavečerajme, potom sa opáčime, kdo
sme, čo sme. Dbš. Sl. pov. III. 93., I. 106.
— jak. Piekli koláče na svadbu. Nadelali
aj mne; z toho zavečeriame si pekne spolu;
Princ si chutne z-ral, uložil sa a spal ako
v oleji. Dbš. Sl. pov. I. 71., 77. — odkud.
Zavečerajte si z toho, čo paní hostinská
pre nás prichystala. Syt. Táb. 239.

Zavečeřiti se = do večera někde býti,
bis zum Abend wo bleiben. — kde. Z-li se
u nás. Na mor. Val. Vck.

Zavečernívá, zavečernívá se = počíná
věčer býti, es wird Abend. Kos.

Zavedení, n. = odvedení, die Weg-, Ab-
führung. Z. někoho někam. Us. — Z. = za-
jetí, die Deportirung, Gefangenhaltung. Z.
babylonské. Plac, J. tr. — Z., die Ein-
führung. Z. zemáků do Europy. Osv. I. 525.
Z. nových peněz, měr. Us. — Z., die Ein-
leitung. Z. rozepře, litis contestatio, die
Streiteinlassung. Borový. Zavozování (uvá-
dění) do věcí božských. Kom. — Z., die
Verführung. Z. mládeže. Us. Z. církve. Pís.
br. Úplně a dokonale znali a věděli, odkud
a skrze koho přišlo na křesťanstvo tak ve-
liké z. a oslepenie. Jel. Enc. na. 4. Ty ne-
zabiješ křivě ani v hřiech dobrovolným
z-ním. Hus I. 286. — Vz Zavésti, Zave-
dený.

Zavedený; -en, a, o, weg-, abgeführt. —
kam: do pokoje, Us., do cizí země (vy-
hnaný). V. — Z., eingeführt. Z. pořádek.
Us. — jak. Soustava povrchně z-ná. ZČ. I.
280. Má obchod dobře z-ný. Us. Dch. —
kdy. Gejzovi Uhry děkují zvelebení uher-
ských osad, z-ných pod Belou II. Ddk. III.
252. — kde Nové znamení v algebře z-né.
Šim. 50. — Z., verführt. Z. panna. Us. —
kam: v hřiechy. Kanc. br., Chč. 451. —
Vz Zavedení, Zavésti.

1. Závěj, závěje, e, f. = svějka, hromada
navátého sněhu n. písku, die Verwehung,
Schneewehe, Windwehe, der Sandhaufe. Jg.,
Šd. Sněhová z. Dch. Z-jemi se broditi. Us.
Šd. Když vítr cesty sněhem zavěje, povstá-
vají hluboké závěje sněhové. Km. 1884.
V horách, na těch cestách jsou veliké zá-
věje. Vítr učinil z-je. Pro z-je nemůže se
jezditi. Šedin sněžné závěje. Osv. VI. 871. —
Závěje = vlny. Holý.

2. Závěj, e, m. = závoj, rouška, der
Schleier. Z. panenský, klášterní. Ob. pan.

Zavěji, vz Zaváti.

Zavel'a = dlouho, lange. Na Slov. Ako
ide, stretne noc. Čo si ty za stvora? pýta
sa jej. Ja som noc, rečie mu táto. A čí ešte
z. budeš trvať? Nezaveľa, už by malo svitať.
Dbš. Sl. pov. VI. 66.

Zavelbení, n. = zavalebení, das Wohl-
gefallen, die Vorliebe. Z. v něčem míti. Na
Ostrav. Tč.

Zavelbiti, il, en, ení. — si co, sich er-
wählen, lieb gewinnen. Co si člověk z-bí,
to má. Na Ostrav. Tč.

Zavelebení, zavelibiti, vz Zavelbení
atd.

Zavelebiti, il, en, ení. — se, gravitätisch
weggehen. Ros.

Za velo = za mnoho, für viel. To nestojí
za velo. Na Ostrav. Tč.

Zavěnčiti, il, en, ení, zavěnčovati, be-
kränzen. — koho: družku, nevěstu k svatbě.
Mor. Šd., Tč.

Zavění, n., vz Zavíti.

Zavěniti, il, ěn, ění; zavěňovati = věnem
opatřiti, verleibdingen, mit einem Leibge-
dinge versehen. — koho čím: pěti sty.
Boč. — kam. Zavěnili jsou nevěstu na ten
statek. Us. Dch. — Jg. — co komu. Z-la
mu što zl. Slez. Šd.

Zavěňovati, vz Zavěniti.

Závěr, u, m., die Sperre, der Verschluss.
Vz Závor, Závora, S. N. X. 182. Z. hříde-
lový, der Kolbenverschluss, z. kassy, die
Kassasperre. Čsk. Z. k oknům a dveřím,
die Verschlussvorrichtung für Fenster und
Thüre. U oken: z. zaháčkovací (zavírá-li se
okno háčkem), obrtlíkový. Vorreiber-, zá-
strčkový, Riegel-, basbulíkový, Baskül-,
špaletový, Espagnolett-, zámkový, Schloss-
verschluss. Vz Včř. Z. I. 34. — Z. v log.,
conclusio, soud, jenž se klade z důvodu
vztahu svého k soudům jiným. Jdč. 40. Cf.
Dd. P. 88.

Závěra, y, f. = jemčina, vrátka, hřebeny
(v jezu); splav, svodnice, splavidlo (v ryb-
níce), die Schleusse. — Z. = závěrek, der
Schluss. Z. státních účtů, der Staatsrech-
nungsabschluss. Cís. dipl. ze dne 20. října
1860. Pokladničná z., der Kassaabschluss.
Šp., Nz. Čtvrtletní z., der Quartalabschluss.
Šp. — Z. = zavření, die Sperre. Z. rour a
kamen. Závěra úžiny, die Passperre. Čsk.
Úřední z., ämtlicher Verschluss. Dch. Olo-
věná z., der Bleiverschluss, Dch., rtuťová, der
Quecksilberverschluss, neprůdušná z., luft-
dichter Verschluss. Šp. — Z. = závěr, čím
se zavírá, der Riegel, Vorreiber, Verschluss.
Z. dveří a) zahákování dveří, b) západka,
die Falle (vz Vodbička), c) závora, d) pe-
tlice. Vz Včř. Z. I. 51. Z. u plynovodu, der
Gasschieber. Šp.

Zavěrací = k zavírání sloužící neb se
zavírající, Schliess-, Sperr-, Schloss-, Z. dřevo
(svírka), měšec, postel, kolo, nůž, kudla. D.
Z. kolo, das Sperrad, NA. IV. 4., přístroj
(u jeřábu), NA. IV. 5., láno, das Sperrtau,
Čsk., řetěz (u vozu), die Sperrkette. Us.
Pdl.

Zavěrač, e, m. = kdo zavírá, ku př.
dvéře, der Schliesser. Reš. — Z., náčiní.
Z. obrub, der Fassungssehliesser, Šp., dveřní,
der Thürzuwerfer (ústrojí ku samočinnému
zavírání otevřených dveří). Z. pérový. Vz
Včř. Z. I. 47., 48.

Zavěráček, čku, m. = malý zavěrák. Vz
Zavěrák. — Z., der Sperrstift. Čsk. Lůžko
z-čku, das Sperrstiftlager. Čsk. — Z. = za-
věrací měšec, der Schlossbeutel. D.

Zaveračisko, a, n. = špatný zavěrák.
Slov. Bern.

Zavěračka, y, f. = šupka, kudla, hamo-
vačka, valovec, kolotěž, nákolník, die Sperr-
kette, der Hemmschuh. Z., die Schliesserin.
D.

Zavěradlo, a, n. = závěra, čím se co
zavírá. Troj. Z. dveřní. Us. Pal. Z. kapslová
(u láhví) Wld. — Z., der Hemmschuh, Rad-
schuh. Šand. II. 86., 32. Vz Zavíradlo.