330

Závěs, u, m., závěsa, y, f. = zavěšení
i co zavěšeno, das Band. Na čem dvéře neb
vrata visí, v obec. mluvě panty (z něm.
Band). Ros., Nz. Vz Stěžeje. Závěsy čípkové,
Zapfen-, k hracím stolkům, klopkové, Klap-
pen-, kloubové, Charnier-, k psacím stolkům,
úhlové, Winkelbesehläge. Šp. Hřebík do z-sy,
der Bandnagel. Nz. Z-sy, die Bänder, u oken
a dveří, na kterých se okna a dvéře otá-
čejí. Čásť jich připevněná na oknech a dveřích
sluje závěs (Band), čásť pak připevněná (a
nehybná) na rámu okna nebo na zárubni
dveří slove závěsník, kužel, der Kloben,
Stützkloben, Kegel. Obě části spojeny jsou
trnem. Z. u oken a dveří: lopatkový, Sippen-
band, dlouhý, langes Band, úhlový, Winkel-
band, křížový, Kreuz-, kolíkový, Stiften-,
zapuštěný, Tisch- o. Aufsatz-, střední, Mittel-,
ořechový, Nuss-; stěžejka či kloub, das
Charnierband. Vz Včř. I. 29. nsl. Z., der
Gewehrverschluss. Čsk. Pohyblivý z. Car-
danův; Z-sy misek u vah. ZČ. I. 142., 80.
Z. u oken a dveří: křížová, Kreuz-, zapou-
stěná, Aufsatz-, stěžejková, Charnierband.
Us. Pdl. Z. kyvadla, Mj., na vratech, das
Thorband. Šp., Hdž., Šlb. 82., Hrk. — Z.
v tělocviku — vis v podkolení, der Kniehang;
šplhati závěsem, liegehangeln, měna v z-su,
der Kniehangwechsel; výmyk v z-su, der
Kniehangaufschwung; sřit v z-su der Knie-
fall; výmyk závěsem, der Wellaufschwung.
Čsk. — Z. = síť na vysokých sloupcích, která
na ptáka spadne, udeří-li do ní letě. Šp. —
Z. — opona, die Coulisse, der Vorhang. D.
Z-su odkryti.

Závěsa, y, f., vz Závěs.

Zavesčí, n. = jm. pole u Luhačovic. Sk.

Závěsek, sku, m. — co zavěšeno, das
Hängezeug, Gehänge. D. Z. v náušnici, při
kapesních hodinkách, joujou. Dch. Kompas
hornický sestaven jest ze dvou kruhů mo-
sazných pod úhlem pravým k sobě upev-
něných, oba ve spolek slovou z. S. N. XI.
308., X. 407. — Z., ska, m. = společník,
der Anhänger (opovržlivě). Proch.

Zaveseliti, il, en, ení, zaveselovati, er-
heitern. — koho, se kde, kdy s kým.
Nuž nechže sa ono chúďa tam z-lí, veď doma
bez toho nič nemá. Klčk. VI. 50. Ale by
mä ozaj potešilo, keby som sa rnohoi ešte
na tvojej svadbe zaveseliť. Mt. S. I. 78.
Odpovedajú, že robiť nezvykli, len veselit'
sa, aby tedy i oni zaveselili sa s nimi. Dbš.
Obyč. 25.

Zaveselovati, vz Zaveseliti.

Zavěsenec, nce, m. = viselec. Na Slov.
Bern.

Zavěsení, n., vz Zavěšení, Zavěsiti.

Zavěsený, vz Zavešený. Bern.

Zavěsidlo, a, n. = opona, der Vorhang.
Reš.

Zavěsitelný = závesný, aufhängbar. Z.
závaží (visecí, závěsné), das Aufbänggewicht.

Zavěsiti, věsím, věs, věse (íc), il, šen,
ení; zavěšeti, ejí, el, en, ení; zavěšovati =
učiniti, aby něco viselo, auf-, hinhängen; od-
ložiti, aufschieben; připnouti, an-, umhängen ;
zastříti, vorhängen; přibiti, anschlagen; na-
mluviti, za blázna míti, weiss machen, an-
lügen; dáti, geben, anhängen; učiniti, aby

něco na něčem viselo, na tom založeno bylo,
abhängig machen, gründen; poodložiti, auf-
schieben ; se, sich anhängen, sich hängen;
spustiti se, sich verlassen. Jg. — co: zámek,
okno (pověsiti; zastříti) atd., vz násl. Z.
řebřík, Us., okenici. Šd. — co, koho nač
(kam). Něco na hřebík z. (také = odložiti.
Prov.). Psa na řetěz z. D. Co, se na lidskou
pomoc. Kom. Nový klobouk na klín (na
kolík) zavěšují (nové věci šetří). Prov. D.
Popruh na krk z., Kom., kola na ramena.
Vys. Z. něco na chvojku. Er. P, 424. Psi
se naň zavěsili. Kká. Td. 130. Z-sil se na
mne jako zvon. Mor. Šd. Vyzliekol mu šaty,
zavesil naň nebeský oblek a tak ho pustil
do neba. Mt. S. I. 79. Opre pušku na strom,
zavesí i kapsu i trúbu na konár a sadne si
medzi druhých pánov. Klčk. V. 115. Už som
vybačoval, už som vysalašil, už som si va-
lašku na klinčok zavesil. Sl. spv. III. 87. —
co kam: maso do komína, D., kosatcový
kořen do vína. Byl. Meč k boku z. V. Svatá
Kateřina zavěsí húsle do komína. Pořek. Šd.
Z. se do koho a s nim jíti. — co, se kde.
Na řetízku někomu něco z., na soudu. Ros.
Se na čem z. Flav. Nařízení na branách
(přibiti). Er. Mezi těmi stromy na provazy
břevno zavěsili. Flav. Tu při na hadčiech
z-li. NB. Tč. 9. Z. kolo ve mlýnici, Vys.,
slaniny v dymníku. Sych. Baša nevidí, baša
neslúcha, turban zavesil nad okom, drieme
a dymy tiahnuc z čibuka okryl sa vonným
oblakom. Ppk. I. 87. Z. si okolo ramen
meč. Lpř. Slov. I. 115. Dvě ruce z-sí se
mu okolo krku. Osv. I. 185. Jako ta hou-
senka po stromech, tak on po lidech se
zavěšuje. Jír. Ves. čt. 384. Kde se kdo
z-sil, nech tam visí (kam se kdo přiženil,
kam se která vdala, nechť snáší manželské
starosti). Zátur. Ti, na nichž nepřátelé jeho
všechno zavěšovali, byli druhdy lidé ne-
umělí; Velmi moudře Pavel zavěsil vývoj
pravdy o Bohu jediném na onom veřejném
výjevu. Sš. II. 20, Sk. 207. Obžalovaný
právo své přísahy opouštěje, podvolil sě
ty peníze žalobníkovi na kříži zavěsiti. NB.
Tč. 16. U nás zlaté řetězy na hrdle zavě-
šovati obyčej jest. Ler. Správu církve na
sobě z. Kom. Půjdeme li do lesa, to nás
tam zavesá (zavěsí). Sš. P 458. — co komu
(kam): psu klát, klacek (aby nemohl bě-
hati, bengeln), D., košík. Z. někomu lež,
hanu, D., dlouhý nos. Vrat. Zavěsil mu
jednu. Ros. Z. někomu něco na nos. D.,Rk.,
Mt. S. I. 112. Z-siž každému koni na sedlo
tisíc hřiven zlata. Výb. II. 42. Křížek z-la
sobě na hrdlo. Us. Čerta mu na grg (krk)
zavesil. Mt. S. I. 88. Z. se někomu na krk.
Šml. I. 57. Zapru to a ještě mu povesím
hubu (vyhubuji mu). Šd. Všecko jim zavě-
šuje (dává). D. — co čím: nemocnému
bolnou ruku rouchou zavěsiti. Vojevodu
tej krajiny, vyvedúc na vysoký vrch, žin-
kou (provazem) zavesili. Sl. let. II. 20. —
jak. Šitie, čo môže za každý štich na
klinček z. Pořek. Zátur. V tom z-li jsú noční
věcí u dvú spolupřísežných našich rady nové
hlavně, popel a metly. NB. Tč. 85. Povedz
pánovi, aby si klobúk o jeden klinec nižej
z-sil Dbš. Sl. pov. I. 227. Kúpil si prová-