Předchozí (330)  Strana:331  Další (332) |
|
|||
331
|
|||
|
|||
zok, že voľakde v hore zaň zavesí (po-
věsí) sa. Ib. I. 8. Z. se někomu za ruku. Šml. I. 100. Z. věc na výmince, J. tr., na zpytování. V. — proč. Že vám pro útraty žalobu na krk zavěsí. Čch. Dary v chrámě zavěšovali na památku. BR. II. 278. a. Tomu na svědomie pečeť naši královskú k tomuto listu kázali jsme z. List z r. 1481. Tč. — se. Veverka se zavěsila (na strom). Dch. On se sám zavěsil (oběsil). Koll. Hasič se z-sil (hákem opaskovým na okně). Us. Hro- zen se zavěšuje = tíží zrníček od keře se odchyluje, až konečně s keře docela dolů visí — se zavěsí. Čk. 313. — V z Zavisovati. Závěska, y, f. = prapor, die Fahne. Na Slov. S roztrhanou z-kou na korde utekal Potemkin. Lipa 243.— Z-ky, pl., das Amu- let. Ssk. — Z. látkové, výrobek provaznický, die Verkleidungstücher (ein Seilerprodukr). Dch. — Z., das Gehänge, Guirlanden. Posp. — Z., v nichž táhla pístová zavěšena jsou.
NA. IV. 16. — Z., v mathem., die Mantisse, Zugabe des Logarithmen. Nz. Z. = desetinná čísla logarithmu. Šim. 159., Hra. Záveský = za vsí bydlící, hinter dem
Dorfe wohnend. Z. Prokeš. Kšť. — Z., osob. jm. Zaveslovati, ein wenig rudern, hinru-
dern. — kam: k břehu. — čím kam jak. Z. veslem po Moravě do Jarošova. Us. Tč., NA. IV. 232. Závěsmo, hängend. Bž. 217.
Závěsní, Aufhänge-. Z. bod, der Auf-
hängepunkt. Nz. Vz Závěsný. Závěsnice, e, f. = závěs, pant, das Band,
Thürband. Vz Závěs. — Z. = ucho, dr- žadlo, der Henkel. Čsk. — Z., die Häng- stange. Šim. 91. Z. nýtovaná, kuželovitá, křížová, kloubová, s žaludovými n. praž- skými knoflíky. Pdl. exc. Závěsník, u, m. = řemen, na kterém visí
lovčí trubka, die Hornfessel. Šp. — Z = závěrný řetěz, die Schurzkette, v horn. Bc. — Z., das Säbelgehenk. Čsk., Dch. — Z. =
skoba, ve stavit., der Stützenkegel bei Thü- ren und Fenstern in Stein eingelassen o. in Holz. Nz. — Z. , der Aufhängepunkt. Šp. Z. kyvadelní, der Pendelaufhängepunkt. Šp. Závěšno, herabhäugend, überwerfen. Z.
přes ramena nosí muži kabanice. Pokr. Pot. 162 Závěsný, ní, Hänge-, Aufhänge-, Häng-,
Aufhäng-. Z. síť, Dch., libella, Hänglibelle, f. (tyč u řetězového mostu), NA. IV. 241., zámek, Us. Pdl, kruh (časť kompasu Hor- nického), S. N. X. 407., niť, bod, hranol, drát,ZČ. I. 113., 129., 150., 303., mapa, Us., závaží (vz Zavěsitelný). Nz. Tyčinka na háčky z-ní, die Auslagestange. Šp. Zavésti, vedu, veď, veda (ouc), vedl, den,
ení; zavoditi, il, ěn, ění; zaváděti (zavá- zeti), ějí, ěj, ěje (íc), ěl, ěn, ění: zavozo- vati = až někam vésti, doprovoditi, pryč vésti (na místo neznámé), bis wohin führen, leiten, geleiten, wegführen; zavábiti, hin- locken; od pravé cesty svésti, vom Wege ableiten, verführen, irre führen; v omyl uvésti, irre führen, verführen; vplésti, za- motati, hineinführen, verwickeln, verstricken; omýliti (někdy s ponětím škody, záhuby), |
täuschen, berücken; na jevo, na oči vésti,
na plac, vor-, aufführen, heraus- o. hinfüh- ren; uvésti, einführen, einleiten, anleiten, anhalten; způsobiti, zříditi, einführen, ein- leiten ; zaviniti, sich zu Schulden kommen lassen, stiften; chybiti, fehlen; se = omýliti se, ošiditi se, sich täuschen, irren; uběhnouti več, in etwas hinein rennen, sich zuziehen; něco před se vzíti, etwas vor-, unternehmen. Jg. — abs. Vida, že zavedl (chybil), k jiným o radu běhal. Kom. Věc jde snáze, když jednou zavedena jest. Us. Dch. — co, koho: pilu, kládu, Vys., stráž, svědky, mládež; Co jsi zase zavedl (zavinil) ? D. Z. lid, Br. Kom., pannu, Us., svůj statek (zavaditi, za- dlužiti). Us. Zavedl nové učení. Protokol s ně- kým zaváděti = protokol o někom napsati, sepsati. Obvyklosti jako zákon z.; Rád by zaváděl novoty, Neuerungen einführen. Dch. Pře líčení z. Msn. Or. 141. Hospodářství pěkně si z. Us. Vck. Já bych se zaved (= zadlužil). Us. Msk. Z. nové řády. Lpř. J. Zaváděti kolo, vortanzen. U Čásl. Kšá. Stráže zavá- děti, reformy. Us. Bohoslužbu slovanskou zavedli. Ppk. I. 213. Ta ho zavedla (zničila, nehospodaříc a p.). Us. Vrů. Soudce zavádí výslech, lépe: vyslýchá. Pk. Latini, kde na východě položili nohu, ta zavádzali latinu. Sl. let. V. 12. A ta Eva první matka, za- vedla nás nebožátka. Sš. P. 38. Nač si mňa bereš? Ty sa zavedeš: já dělat neumím, ej do tanečku, pít pálenečku, tomu já rozumím. Pck. Ps. 20. Utekl z města a rukojmie za- vedl jest, kteříž jsú moseli naň ten základ položiti. NB. Tč. 135. Nesvornosť Čechy zavedla. Dač. I. 287. Přílišná dobrota jej zavedla. Bart. A tudy jest Prokop chtěl pány zavésti a sirotka oklamati. Arch. IV. Tu jej fojt pamatoval, není-li tak, aby své duše nezavodil. NB. Tč. 108. Řečníci ne- mají lidí sobě, aby se bez nich nesmlou- vali, zavozovati, ale mají věcí sobě svěře- ných pilni býti. Bdž. 35. Žádný man nemá svých dědin prodávati, zavoditi, neb zapi- sovati duchovním. Arch. III. 492., 356. Sebe a svou duši zavedl (jí uškodil). BR. II. 74. a., 703. b. Aby svých přátel nezavedl i sám sebe. Půh. I. 288. Ač by řekl, že já sem tě zavedl. Hus III. 246. — co, koho se s kým. Děti a ženy jejich s sebou zavedli (odvedli). V. Zavedla sem se s milém, ztratila sem kráso. Sš. P. 412. Vyšetřování s někým z. Mus. 1880. 25. S rakovú gazděnú nic ne- zavedeš (nesvedeš, nepořídíš). Na mor. Val. Vck. Co s ní zavedete, když vám ji chytnu? Kld. II. 179. — koho kam (do čeho, nač, k čemu, več čím proč): do cizích zemí, do lesů, do zajetí, Us., do vězení, V., žence do pole, Ros., sedláky do roboty, mysl do studií, někoho do sv. písem, do věcí bo- žích. Kom. Kteří zavodili lid k svévoli. Pal. Děj. IV. 2. 99. Ďábel lidi k zoufalství zavodí. Hus III. 115. Zaviedol si rnrtvú řeč do správy, do zákonov, súdov atd. Lipa. 103. Do domu vodu, plyn. Us. Pdl. Z-dla ho do chlévka. Us. Šd. Moudrosť lidská lidi do bludů zavádí. Sš. I. 166. Zavozovati dítky v práci. Kom. Inf, 9. Zbožie zavodí v zlosť; (Ďábel) jich rozum zavodí v zú- falství; Mnozí almužnú panny v smilstvie |
||
|
|||
Předchozí (330)  Strana:331  Další (332) |