331

zok, že voľakde v hore zaň zavesí (po-
věsí) sa. Ib. I. 8. Z. se někomu za ruku.
Šml. I. 100. Z. věc na výmince, J. tr., na
zpytování. V. — proč. Že vám pro útraty
žalobu na krk zavěsí. Čch. Dary v chrámě
zavěšovali na památku. BR. II. 278. a. Tomu
na svědomie pečeť naši královskú k tomuto
listu kázali jsme z. List z r. 1481. Tč. —
se. Veverka se zavěsila (na strom). Dch.
On se sám zavěsil (oběsil). Koll. Hasič se
z-sil (hákem opaskovým na okně). Us. Hro-
zen se zavěšuje = tíží zrníček od keře se
odchyluje, až konečně s keře docela dolů
visí — se zavěsí. Čk. 313. — V z Zavisovati.
Závěska, y, f. = prapor, die Fahne. Na
Slov. S roztrhanou z-kou na korde utekal
Potemkin. Lipa 243.— Z-ky, pl., das Amu-
let. Ssk. — Z. látkové, výrobek provaznický,
die Verkleidungstücher (ein Seilerprodukr).
Dch. — Z., das Gehänge, Guirlanden. Posp.

— Z., v nichž táhla pístová zavěšena jsou.
NA. IV. 16. — Z., v mathem., die Mantisse,
Zugabe des Logarithmen. Nz. Z. = desetinná
čísla logarithmu. Šim. 159., Hra.

Záveský = za vsí bydlící, hinter dem
Dorfe wohnend. Z. Prokeš. Kšť. — Z., osob.
jm.

Zaveslovati, ein wenig rudern, hinru-
dern. — kam: k břehu. — čím kam jak.
Z. veslem po Moravě do Jarošova. Us. Tč.,
NA. IV. 232.

Závěsmo, hängend. Bž. 217.

Závěsní, Aufhänge-. Z. bod, der Auf-
hängepunkt. Nz. Vz Závěsný.

Závěsnice, e, f. = závěs, pant, das Band,
Thürband. Vz Závěs. — Z. = ucho, dr-
žadlo, der Henkel. Čsk. — Z., die Häng-
stange. Šim. 91. Z. nýtovaná, kuželovitá,
křížová, kloubová, s žaludovými n. praž-
skými knoflíky. Pdl. exc.

Závěsník, u, m. = řemen, na kterém visí
lovčí trubka, die Hornfessel. Šp. — Z =
závěrný řetěz, die Schurzkette, v horn. Bc.

— Z., das Säbelgehenk. Čsk., Dch. — Z. =
skoba, ve stavit., der Stützenkegel bei Thü-
ren und Fenstern in Stein eingelassen o. in
Holz. Nz. — Z. , der Aufhängepunkt. Šp.
Z. kyvadelní, der Pendelaufhängepunkt. Šp.

Závěšno, herabhäugend, überwerfen. Z.
přes ramena nosí muži kabanice. Pokr. Pot.
162

Závěsný, ní, Hänge-, Aufhänge-, Häng-,
Aufhäng-. Z. síť, Dch., libella, Hänglibelle,
f. (tyč u řetězového mostu), NA. IV. 241.,
zámek, Us. Pdl, kruh (časť kompasu Hor-
nického), S. N. X. 407., niť, bod, hranol,
drát,ZČ. I. 113., 129., 150., 303., mapa, Us.,
závaží (vz Zavěsitelný). Nz. Tyčinka na
háčky z-ní, die Auslagestange. Šp.

Zavésti, vedu, veď, veda (ouc), vedl, den,
ení; zavoditi, il, ěn, ění; zaváděti (zavá-
zeti), ějí, ěj, ěje (íc), ěl, ěn, ění: zavozo-
vati = až někam vésti, doprovoditi, pryč
vésti (na místo neznámé), bis wohin führen,
leiten, geleiten, wegführen; zavábiti, hin-
locken; od pravé cesty svésti, vom Wege
ableiten, verführen, irre führen; v omyl
uvésti, irre führen, verführen; vplésti, za-
motati, hineinführen, verwickeln, verstricken;
omýliti (někdy s ponětím škody, záhuby),

täuschen, berücken; na jevo, na oči vésti,
na plac, vor-, aufführen, heraus- o. hinfüh-
ren; uvésti, einführen, einleiten, anleiten,
anhalten; způsobiti, zříditi, einführen, ein-
leiten ; zaviniti, sich zu Schulden kommen
lassen, stiften; chybiti, fehlen; se = omýliti
se, ošiditi se, sich täuschen, irren; uběhnouti
več, in etwas hinein rennen, sich zuziehen;
něco před se vzíti, etwas vor-, unternehmen.
Jg. — abs. Vida, že zavedl (chybil), k jiným
o radu běhal. Kom. Věc jde snáze, když
jednou zavedena jest. Us. Dch. — co, koho:
pilu, kládu, Vys., stráž, svědky, mládež;
Co jsi zase zavedl (zavinil) ? D. Z. lid, Br.
Kom., pannu, Us., svůj statek (zavaditi, za-
dlužiti). Us. Zavedl nové učení. Protokol s ně-
kým zaváděti = protokol o někom napsati,
sepsati. Obvyklosti jako zákon z.; Rád by
zaváděl novoty, Neuerungen einführen. Dch.
Pře líčení z. Msn. Or. 141. Hospodářství pěkně
si z. Us. Vck. Já bych se zaved (= zadlužil).
Us. Msk. Z. nové řády. Lpř. J. Zaváděti
kolo, vortanzen. U Čásl. Kšá. Stráže zavá-
děti, reformy. Us. Bohoslužbu slovanskou
zavedli. Ppk. I. 213. Ta ho zavedla (zničila,
nehospodaříc a p.). Us. Vrů. Soudce zavádí
výslech, lépe: vyslýchá. Pk. Latini, kde na
východě položili nohu, ta zavádzali latinu.
Sl. let. V. 12. A ta Eva první matka, za-
vedla nás nebožátka. Sš. P. 38. Nač si mňa
bereš? Ty sa zavedeš: já dělat neumím, ej
do tanečku, pít pálenečku, tomu já rozumím.
Pck. Ps. 20. Utekl z města a rukojmie za-
vedl jest, kteříž jsú moseli naň ten základ
položiti. NB. Tč. 135. Nesvornosť Čechy
zavedla. Dač. I. 287. Přílišná dobrota jej
zavedla. Bart. A tudy jest Prokop chtěl
pány zavésti a sirotka oklamati. Arch. IV.
Tu jej fojt pamatoval, není-li tak, aby své
duše nezavodil. NB. Tč. 108. Řečníci ne-
mají lidí sobě, aby se bez nich nesmlou-
vali, zavozovati, ale mají věcí sobě svěře-
ných pilni býti. Bdž. 35. Žádný man nemá
svých dědin prodávati, zavoditi, neb zapi-
sovati duchovním. Arch. III. 492., 356. Sebe
a svou duši zavedl (jí uškodil). BR. II. 74.
a., 703. b. Aby svých přátel nezavedl i sám
sebe. Půh. I. 288. Ač by řekl, že já sem tě
zavedl. Hus III. 246. — co, koho se s kým.
Děti a ženy jejich s sebou zavedli (odvedli).
V. Zavedla sem se s milém, ztratila sem
kráso. Sš. P. 412. Vyšetřování s někým z.
Mus. 1880. 25. S rakovú gazděnú nic ne-
zavedeš (nesvedeš, nepořídíš). Na mor. Val.
Vck. Co s ní zavedete, když vám ji chytnu?
Kld. II. 179. — koho kam (do čeho, nač,
k čemu, več čím proč): do cizích zemí,
do lesů, do zajetí, Us., do vězení, V., žence
do pole, Ros., sedláky do roboty, mysl do
studií, někoho do sv. písem, do věcí bo-
žích. Kom. Kteří zavodili lid k svévoli.
Pal. Děj. IV. 2. 99. Ďábel lidi k zoufalství
zavodí. Hus III. 115. Zaviedol si rnrtvú řeč
do správy, do zákonov, súdov atd. Lipa.
103. Do domu vodu, plyn. Us. Pdl. Z-dla
ho do chlévka. Us. Šd. Moudrosť lidská
lidi do bludů zavádí. Sš. I. 166. Zavozovati
dítky v práci. Kom. Inf, 9. Zbožie zavodí
v zlosť; (Ďábel) jich rozum zavodí v zú-
falství; Mnozí almužnú panny v smilstvie