332

zavodí. Hus II. 303., III. 115., I. 401. Z.
koho na pusté lesy, vojáky na stráž, Us.,
pilu na nové prkno, kládu na nový řez z.,
Vys.; zápasníky na místo, dělníky na dílo,
Ros., mysl na něco. Kom. Na něco se z.
před se vzíti, podniknouti. Kom. Z-dl řeč
na to, Dch., hovor na něco. Vlč. Zl. v oh.
I. 52. Že ji zavedu na kuňku (že bude
starou pannou). U Rychn. Msk. Zaváděl se
zprudka na něho (obořoval se naň). Sá.
Někoho k hříchu, Ml., pilu k novému řezu,
Vys., pannu k tanci, D.; k čítání sv. písem.
Br. Někoho dary, sliby k něčemu z. Us. Z.
kázeň v řady vojenské. Osv. I. 343. Něco
v obyčej z. Dch. Budete vódci slepí a jiné
zavedete i v hřiech i v zatracenie; Chtiece
Krista v nenávisť ciesařovu zavésti, polo-
žili sú jemu otázku. Hus II. 274., 398. Z.
někoho v hřích, v práci kázní; ve větší
trestání boží řečmi svými se zavoditi; syny
své při sobě v práce náležité pro cvičeni
se jejich k budoucí potřebě zavodil. Br.
Z. koho v blud, L.; rodinu v těžké klopoty,
Us.; někoho v práce, Br.; někoho někomu
v nenávisť. Hus. — co si kde (proč). Pře
rušená vozba jest na železné dráze zase
zavedena. Dch. Z. v domě pořádek, Us., ve
statku opravy. Sá. Zaveďme mezi sebou
nový řád. Vlč. Ti jsou na čisto v tom za-
vedeni (prodluženi). Ve Slatině. Msk. Bře-
tislav zavedl v rodě Přemyslovců dědičnou
monarchii po právu prvorozenství. Ddk. II.
186. Zda by obecnost a společnost' majetku
a statku v člověčenstvu vůbec zavedena býti
mohla; Byli sice Pythagorovci, již obecnosť
majetku mezi sebou zavedli; Že veškeři
vladařové světa náboženství tak spasné vše-
možně v lidstvu budou zaváděti k oblažení
jeho. Sš. Sk. 33., 141. Kteří (ze stavů) v té
věci hůřeji než jiní zavedli (chybili). Skl.
IV. 266. On ho v té při zavedl. Kos. Udě-
láním menší pečeti anebo kolku obec města
Hradiště v ničem zavedena není. List z r.
1581. — co komu. Zavedl jí polovicu toho
majetku (dal jí, připsal jí). Na mor. Val.
Vck. Nevěsta mu přinesla tři tisíce a on jí
za to zavedl půl gruntu. Na Ostrav. Tč.
Jak nemáte medu, hned Vám ju (nevěstu)
zavedú. Sš. P 463. — odkud kam. Z. ně-
koho od úmysla. Jel. Jason od zákona páně
k nemravům pohanským národ židovský za-
váděl. Sš. Sk. 259. —jak. Musíme si moudře
věc z. Us. Dch. Spis ten byl ve školách za
vyučovací knihu zaveden. Us. Pdl. Něco
někde násilně zaváděti. Tf. H. 1. 9. Král
Kunrat zavedl skrze markrabí vyjednávání
s Boleslavem. Ddk. III. 144. — proč. A my
abychom skrze to zbožie klášterského ne-
zavedli. List z r. 1447. Ale viem, že pro
panstvie velikú věc sú v pohanstvie za-
vedli, jako jest učinil Machomet etc. Hus
1. 180. — kdy. K deváté hodině se zavádí
nevěsta (do bytu ženichova). Němc. Drob.
pov. 13. — čím, kým (oč). Oteplováním
hránění z. ZC. I. 250. Nač si ňa bereš (za
ženu), co mnú zavedeš (svedeš, pořídíš), já
dělať neumím. . . Na mor. Val. Brt. Cf.
Z. co s kým. Řečníci nemají svou nepilností
lidských spravedlností zavozovati. Bdž. 35.
Tak jakož Markéta odpierající zavodila se

panským nálezem, že jest na ty dědiny ko-
morním platem nesaháno od žádné osoby.
Arch. L 445, To vše chtěl Prokop rušiti a
tiem chtěl sirotka zavésti o ty peníze i o ty
nápady takúto příčinú, že . . . Arch. IV.
356. A tak sú zavedli bludně poslušenstvím
lid kněžie, že . . . Hus II. 30. Dávej, kde
tvá pomoc léčí, nedej se řečí zavésti. Us.
Tč. Dobří nižádným ziskem k podvodu ne-
dají se z., nešlechetní často malým. Kmp.
Č. 133. Kratochvíl sobě po všem táboru
zavedli. Cyr. Když pohnaný zavede se lidmi
i dskami (sich verbindlich machen den Be-
weis durch Zeugen und die I.andtafel zu
führen) a na určeném roce nevyvede lidi
ani desk ukáže, křiv proti jistcovi ostane.
Gl. 383. — se. My sami se zavádíme (šidí-
me). V., Kos., Kom. Na to mysliti jest po-
třebí, abychom se nějak nezavedli. Žer. f.
16.

Zavěstiti = drobet věstiti. Vz Věstiti.
Nrd.

Zavěšací, Hänge-. Z. sloup. D.

Zavěšadlo, a, n. = kyvadlo, das Pendel.
Z. se kýkle, klátí. D.

Zavěšák, u, m. = zavěšací sloup. D. Z.,
závěsník se skobou, der Kegel bei Fenstern
und Thüren. Nz. Z. na hadice. Čerm. —
Z. = klička na límci kabátu. Us. Dch. —
Z. = háček k zavěšování, der Aufhängehaken.
Z., Haken zum Einhängen des Seitenge-
wehres. Čsk. — Z. v zámečn., der Stützen-
kegel. Hk.

Zavěšati = zavěšeti. Vz Zavisiti. Slov.
Bern.

Závěšek, šku, m. = co se zavěšuje, das
Anhängsel. Dch., Tč.

Zavěšelý, behangen. Z. klisna (s dlouhou
hřívou), pes (s dlouhýma ušima). Us. Dch.

Zavěšenec, nce, m., der Anhänger, an-
gehängte Ableger.

Zavěšení, n., das Auf-, Ein-, Vorhängen,
die Ein-, Auf-, Vorhängung. Místo z. beranu
bylo mezi dvěma sloupy. Flav. Z. oken,
dveří. Us. — Z. = opona, zastření, Der Vor-
hang. V. Hedvábné z., seidener Behang. Dch.
— Z. = odložení, der Aufschub. Z. práva;
v z. nechati soudu. Kom. Z. zbraní (příměří).
D. A řeč v z. zanechanou znenáhla zbírá.
Sš. II. 94. — Z. = uši hončích psů (v my-
slivecké řeči), der Behang. Us. Dch.

Zavěšenina, y, f., v stavitelství tolik co
věšadlo, das Hängewerk. Us. Jg., S. N.

Zavěšenosť, i, ť. = závislosť, die Ab-
hängigkeit. J. tr., Nz.

Zavěšený; -en, a, o, aufgehängt. Z. dvéře,
okna, Us. Dch., lože, Hängmatte. Ler. —
kde. Hvězdy jsou lampy na nebi zavěšené;
lékařství (lék) na hrdle z. Kom. Na nejistotě
z.; všecka moc na tom z. jest. V. Věc na
soudu z. Ros. Slaniny v dymniku z. Sych.
Na ničem nezavěšený, unabhängig. J. tr.
Kdo podobný koreň na ruke z-ný nosil
Phld. III. 2. 186. Tu hľa sekera na ňom
zavešená. Dbš. Sl. pov. VIII. 4. Z-šen býti
na stupni. Pal. Rdh. III. 241. Dána všem
poslům zespolka instrukce, aby starali se
u sboru o rozhodnutí ve smyslu Českém
všech otázek ještě na sporu z-ných. Pal.
Děj. III. 3. 246. Hněv boží jako meč nějaký