340

Záviše, e, m., vz Záviš. — Z., žák. Vz
Jir. H. 1. II. 351.

Závišín, a, m., míst. jm. (od Záviše). Pal.
Rdh. I. 134.

Závit, u, m. = něco zavitého, okrouhlého,
svitého, jako jsou drážky ve šroubu, das
Gewinde, die Windung, der Gang, die Drall.
Vodní z. Archimedův, die Wasserschnecke,
vodní točenice (k vážení vody). Sedl., KP.
II. 407. Trubka z-tem opatřená; drát na z.
zatočený. Pr. Chym. Z. trojnásobný, drei-
gängige Spindel. Us. Pdl. Z. šroubu ostrý,
plochý. Vz Včř. Z. II. 49. Z. matičný, das
Muttergewinde, normalni, Normal-, Šand. II.
14., 87., 88.; závit komínku, die Piston-
schnecke, délka závitu, die Drallänge. Čsk.
Přenosný stroj k řezání z-tů na rourách
plynových. Wld. Z. šroubovice, ein Gang
der Schraubenlinie. Jrl. 426. Ješto bleskem
kdys se mihnou přes ty šeré z-ty. Č. Růž.
st. 39. Semena nad zemí klíčí a kel na z.
zatočený se zpřimuje. Rostl. Z. šroubový,
das Schraubengewinde. Bc, Nz., Šand. II.
14., ZČ. I. 96., Mj. 88. Z. = zákrut, v pu-
škařství a vojenství (Drall), stáčka ryh šrou-
bovitě v děle, v ručnici se točících. Vz
více v S. N. — Z. v uchu. Vz Závitky,
KP. II. 292. — Z. na psaní, lépe: obálka.
Rk. — Z., volumen, die Rolle. Ssk. V pa-
pírovém z-tě něco poslati. Kos. Ol. I.189. —
Z. = otoč, otočení, oběh, die Umdrehung,
Rotation der Schraube. Nz. — Z. v tělocv. =
dráha spiralná, chod závitnicí, die Schnecke.
Km., Jdr. Vz KP. 1. 436.

Zavítati = přijíti, kommen, erscheinen.
— abs. Kde zavítá (smrť), nelze zdravie.
St. skl. Vstříc mu půjdu, kdykoliv zavítá.
Kom. Vítaj, zavítaj, má milá čistá vodička
bystrá! Berem ťa, vodička čistá, berem ťa
vodička piatimi prstámi, šiestou dlaňou,
aby išli všetci mládenci za mnou (zaříkání
čarovné vody). Phld. III. 3. 291. — kde.
Z. u někoho, Rokyc., v hostinci. Dch. Sluš-
nosť císaři samému vzdána od každého, kdo
v Mohuči zavítal; Bedřil zavítal s palmou
míru v Praze. Ddk. IV. 51., 53. Podlé
které (místní báje) právě v Lykaonii druhdy
u Baucidy a Filemona Jupiter a Merkur
zavítali. Sš. Sk. 169. — kým kam. Novou
kněžnou nemeckou z-lo neobyčejné štěstí
do knížecího Hradu v Praze. Ddk. III. 197.
Zavítejž radostí ducha mého. V. — kam
(odkud, jak, kdy). Z. k někomu (na
Ostrav. a ve Slez.: do koho). Tč. Z. ně-
kam s dary. Plk. Jaro do srdce z-lo. Dch.
Kdy z tá ve příbytek host cizí. Msn. Or.
140. Ubíraje se tam zavítal do Chebu;
R. 1183. první obyvatelky zavítaly do pa-
nenského převorství v Kúnicích z českého
kláštera louňovského; Dověděv se, že me-
škají ve Znojmě, z-tal k nim a slavil tam
vánoce; Přemysl po oba roky často z-tal
na Moravu Ddk. IV. 31., 47., V. 49. Re-
ptali pravíce, že k člověku hříšníku z-tal;
A když jemný vítr z Velehradu z-tá k nim
na tu zahradu. Sš. L. 179., Bs. 62. Jest
zmienka o domu, kterémužto domu stalo
se spasenie, že Ježíš veň zavítal; Nechce
ten drahý host, kdež z-tá milostí a duši
sobě ku přiebytku zvolí, by v nie co bylo

poškvrněného, ješto mu sě nelíbí. Hus II.
407., III. 177. Zavítej v mé srdce. V. Za-
vítav k nám s výsosti spasitel. Kanc. br.
Zavítej k nám v tichosti povětří (nápis na
zvonici). Jg.

Závitče, ete, n. = nemanželské dítě, un-
eheliches Kind. Na Ostrav. Tč. Vz Závitka.

Závitčiti, il, ení = svobodničiti, jako zá-
vitka žíti, als ein gefallenes Weib leben. —
kde s kým: v městě. Na Ostrav. Tč.

Závitec, tce, m. = hornický nebozez zá-
vitkovitě kroucený, der Schneckenbohrer.
Vz S. N.

Závitek, tku, m. = něco zavitého, svitek,
die Rolle, das Gewinde. Z. z kadeří. Č.,
Šm. Z. mozkový, die Gehirnwindung. Nz.
1k. Vz Schd. II. 333. Cévové z-tky, Gefäss-
knäuel. Nz. lk. Z. spiralní, der Schnecken-
gang, točník z-tku, der Schneckenabdreher,
řetízek na z., die Schneckenkette. Šp. Z.
hlemýžďovitý. Sl. les. Z. motýlů. Mkr. Z.
ze zlatého drátu. Mus. 1880. 392. Vlas byl
stočen v závitky. Kká. Td. 15. — Z. =
závit šroubu, das Schraubengewinde. Sedl.
Normalní z-ky šroubu. Us. Z. šroubovice;
výška z-tku. Vrč. 115. Z. matiční, das Mut-
tergewinde. Čsk. — Z., die Rolle. Vz Závit.
Pergamenový z. Šbr. Z-ky zákona (u židů),
die Gesetzesrollen. Dch.— Z., jídlo moučné,
der Strudel. Smetanový z. Hrts. Z-ky z ka-
pustové mačinky. Dch. — Závitky v botan.
= žíly, které mízu rozvádějí. Rostl. Z. =
způsob cev rostlinných. Jsou to sklípky
prodloužené, nad sebou postavené, opatřené
nití n. tkanicí po stěně na závit zatočenou,
z druhotních sklípků složenou. Jsou jedno-
duché, kruhaté, nerozvinutelné, rozvinutelné,
růžencovité, schodovité, ťupkaté. Vasa spi-
ralia, Spiralgefässe, n. Rst. 522. Vz Ib. 12.,
13., 72., Kk. 6., 7. Z-ky síťovité, netzför-
mige Gefässe, vasa reticularia; kruhovité,
vasa spiralia; vasa annularia, ringförmige
Gefässe. Nz. — Z. = čásť ucha, hlemýžď,
ulita, Cochlea, die Ohrschnecke, Ohrmuschel.
Nz. Z. = trubka vodním mokem naplněná
a několikrát v sebe zavinutá. Dk. P. 19. —
Z. = sochor, jímžto vozka zaviji t. j. zata-
huje, přitahuje řetěz, kterým jsou klády a
pod. věci na voze připevneny. Utnul jsem
si stromek na z. Slez. Šd.

1. Zaviti, viji, vij, vije (íc), il, it, ití;
zavinouti, ul, ut, utí; zavíjeti, el, en, ení;
zavíjívati, zavinovati = zaobaliti, zakryti,
schovati, einwinden, einwickeln, einhüllen,
umwinden; otočiti, oplésti, umwinden, um-
wickeln, herumwickeln, verwickeln; zahra-
diti, um-, verzäunen; uviti, uplésti, fertig
winden; mávati, herumdrehen, -schwenken;
stočiti, zatvrditi, verdrehen, verstocken; za-
jíti, zajeti, einlenken. Jg. — co, koho.
Bůh vysoko, král daleko, pravdy nikdež,
jediné zavina hlavu smrti dočekati. Prov.
Z. srdce (zatvrditi). D. Z. dítě; nevěstu
(= čepiti). Us. Zavinouti něco, verblümt
sagen. Nz. Zavíjá hlavu (je závitkou, zmr-
halkou, dopustilkou; o padlé ženštině). Sš.
P. 194. Nech panne hlavu zavijú (= otočí
vrkoč, jako ženy mívají. Vz Obálenka).
Dbš. Sl. pov. VIL 29. Zavij svú hlavu. ZN.
S tými ženami, co zavijaly mladú nevestu