Předchozí (341)  Strana:342  Další (343) |
|
|||
342
|
|||
|
|||
die Dampfschlange, Damfspirale, složitá,
Schneidekluppe. Šp. Z. plátková = nástroj na řezáni kovových šroubů, das Schrauben- schneideisen, z. vícedílná k řezání šroubů větších, die Kluppe, Schneidekluppe, z. klou- bová, die Charnierkluppe, šikmá, schräge Schneidkluppe, rovná, gerade Schneidkluppe, trojdílná Whitworthová, všeobecná Loferlová, blesková. Vz Včř. Z. II. 31., 53.—56. Z. zá- mečnická a kovářská. Us. Pdl. Z. klešťová, zlatnická, puškařská; čelisť z-ce, die Schnei- debacke. Šp. Závitník, u, m. = ladička, náčiní k ře-
zání závitů šroubových matek, der Gewind-. Schneid-, Schraubenbohrer. Šp., Čsk., Včř. Z. II. 51. Z. čtyřhranný. Ib. Závitný. Z. kolo, das Schneckenrad. Šp.
Zavitosť, i, f. = zavití, die Verwickelung,
Umwickelung, Verhüllung, Einwickelung, Ein- windung. Z. trubiček. Jg. — Č. Závitový, Gewinde-. Vz Závitkový. Z.
nebozez, Us. Pdl., soustava, výška. Šand. II. 16.
Zavitý; -vit, a, o = zatočený, zakrou-
cený, gewickelt, gewunden. Z. úd (v rost- linství, kolem osy v závit položený). Rostl. — jak. Vlasy do prsténků, do kotoučů z. Us. — Z. = obalený, zahalený, verhüllt, ein- gehüllt, eingewickelt. Tráva na poli odkvitá, já som ešte nie zavitá (neprovdaná), žito na poli zožali a mňa ešte nepýtali. Koll. Zpěv. I. 69 11. Tohle je dobře na ty stromy, zůstanou hodně dlouho zavity a nezmrznou. Us. u Solnice. Žena hlavu z-tou má míti. BR. II. 563. a., 456. b. Jest již z-ta (= za- čepena, která už má vlasy zavité, vrkoče zatočené, ne spuštěné jako dívky svobodné a poctivé. Vz Závitka). Dbš. Obyč. 23., Němc. III. 207. Pozrite len, biele deti, či to už deň Slávy svitá? Jajže Bože, družba letí a ja ešte nezavitá. Btt. Sp. 40. I šlo dievča na sobáš; hotuj, mamko, čo len máš. Už nevesta zavitá, bielou ružou prekvitá. Btt. Sp. 105. — kam. Hlava do šatu z-tá; dítě do plínek z-té. Pociť žiaľ drumbieľ v útlosť z-tý, to hrá si len prostá deva, a čo, keď zvuk ten teraz ubitý v časoch voľ- nejších zaspieva? Č. Čt. 155., Sldk. 27. Predo mnou mhla, diaľ plná šmúh a dýmov; sviť, co ma viedol, v mrak už zavitý. Phld. III. 305. — kde. Už je moje ma-milá, v ko-
môrke z-tá. Sl. ps. 384. Sám ja mám právo v čas ten sladký dívať sa na tvár panenskej matky, keď dýchá si v snách z-tá. Sldk. 251. — čím: závojem. Us. — Z. = pod ztracením práva n. pře ustanovený, perem- torisch. Z. soud (k jistému dni ustanovený pod ztracením pře, kdoby zameškal přijíti). Brikc. Z. lhůta, peremtorische, präklusive Frist (neprodlužná, propadná). J. tr. Všichni póhonové, kteříž se dějí k soudu zahájenému, zavití jsou póhonové, Fallfrist. CJB. 379. Z. rok (nejposlednější lhůta. Vz Rok). Mtc. 1880. 124., Pal. Děj. IV. 1. 149., NB. Tč. 176., List z r. 1602. Kteréžto přísaze učiněnie a přijetie stranám jakožto dnes rok z-tý jsme položili; A my chtiece ku konci uvésti, položili jsme jim rok z-tý, že jim chceme spravedlnosti učiniti; Oběma stranám byl rok položen z-tý a konečný a žalobník k tomu |
roku nestál. NB. Tč. 176., 225. V z-tých
soudech tři dni má obsýlka býti. Vz Brikc. Jir. X. 2. 3. Zavívati, vz Zavíti.
Zavízati, vz Zaváznouti.
Zavízený, vz Zaváznouti. V klamu za-
vízen. Dch. Zavíznouti, vz Zaváznouti.
Zavjášeti = zavěšovati. Vz Povjášeti.
Zavjazbiti, il, en, ení = vazbou přikryti,
den Dachstuhl aufsetzen. -- co: stavení. Na Ostrav. Tč. Zavjoznúť = zaváznouti, uváznouti, ste-
cken bleiben. — kam: do bláta, einsinken. Na Ostrav. Tč. Závlač, e, závlačka, y, 1. = závora, zá-
strčka, der Schluss-, Schliess-, Kehlkeil, der Schieber, Riegel, die Riegelfeder. Jg., Šp., Prk., Rgl., Sl. let. IV. 154. Závlačka Šp., Kd., Tč., Dch., Šand. II., 61., Včř., Čsk., Džl., Nz., Hk. Z. u okenice. Vz Včř. Z. I. 43. Z. okenná, der Fenstertrieb. Nz. Z. ná- sadek, der Aufsatzschuber. Čsk., D. Z. dlouhá k přibití, krátká příční, k zadlabání, k za- puštění, silná s čepem, s mosazným knoflí- kem, železná k přibití. Kh. Z-kou něco zastrčiti. Ja. Z. u voje vozové. Us. — Z. u pluhu, u krabice, kosy. Us. Dch., Kd. — Z., die Mehlbeutelstütze. Šp. — Z. = háček na chomoutě, na který se prostraněk zapíná, die Kumraetschliesse. Brnt., Čsk., Us. — Z.= závlak, die Eineggung. Vz Závlačka. Zavláčati = zavláčeti. Na Slov. Bern.
Zavláčení, n., das Eggen, die Eggung.
— Z., die Eineggung. — Z. = zaválení,
znečištění, die Beschmutzung, Besudelung. Bern. Zavláčený; -en, a, o, geegget. — Z.,
eingeegget. — Z. = zavalený, zašpiněný, besudelt, beschmutzt. Us. Bern. Zavláčeti, vz Zavléci.
Zavlačijí = zavlačují, zastr. Kat.
Zavláčiti, il, en, ení = zavléci. — Z. =
zaváleti, znečistiti, besudein, beschmutzen. Na Slov. Bern. Závlačka y, f. = závlač.
Zavlačovati, vz Zavléci.
Zavlačování, n., das Eineggen. A to
ešte ako to, ale čuo sa pri tom prekliatom z. nahrdluješ. Na Slov. Šd. Závlada, y, f., die Regierung. Vítězné
vpády a z. Turkův. Proch. Když věc a pod- stata sama byla z-du ujala. Sš. I. 108. Zavládati, vz Zavládnouti.
Zavládivý = vlády chtivý, herrschbegierig. Šf. Strž. 676. Zavládlý, zur Regierung gelangt, in
Schwung gekommen. Poměry nesvorností z-lé. Mor. Orlice. Zavládnouti, dl, utí; zavládati, zavlásti
(vz Vlásti), zu herrschen, zu walten anfangen. — čím. Byť vším zavládal Minos, nevládne
povětřím. Mus. — kde (kdy, jak). Někde z. Us. Z-dla u nich opravdová vůle. Dch. Z-dl tam nezpůsob. Dch. U jižní armady z-dl onen prý výborný obyčej. Ddk. Během 14. stol. zavládla přehláska a v e hlavně v kořenech slov. Bž. 17. Ješto jejich při- činěním stav ten boholibý u Filipanů za- vládl; Od časů perských zavládl u židů |
||
|
|||
Předchozí (341)  Strana:342  Další (343) |