342

die Dampfschlange, Damfspirale, složitá,
Schneidekluppe. Šp. Z. plátková = nástroj
na řezáni kovových šroubů, das Schrauben-
schneideisen, z. vícedílná k řezání šroubů
větších, die Kluppe, Schneidekluppe, z. klou-
bová, die Charnierkluppe, šikmá, schräge
Schneidkluppe, rovná, gerade Schneidkluppe,
trojdílná Whitworthová, všeobecná Loferlová,
blesková. Vz Včř. Z. II. 31., 53.—56. Z. zá-
mečnická a kovářská. Us. Pdl. Z. klešťová,
zlatnická, puškařská; čelisť z-ce, die Schnei-
debacke. Šp.

Závitník, u, m. = ladička, náčiní k ře-
zání závitů šroubových matek, der Gewind-.
Schneid-, Schraubenbohrer. Šp., Čsk., Včř.
Z. II. 51. Z. čtyřhranný. Ib.

Závitný. Z. kolo, das Schneckenrad. Šp.

Zavitosť, i, f. = zavití, die Verwickelung,
Umwickelung, Verhüllung, Einwickelung, Ein-
windung. Z. trubiček. Jg. — Č.

Závitový, Gewinde-. Vz Závitkový. Z.
nebozez, Us. Pdl., soustava, výška. Šand.

II. 16.

Zavitý; -vit, a, o = zatočený, zakrou-
cený, gewickelt, gewunden. Z. úd (v rost-
linství, kolem osy v závit položený). Rostl.
— jak. Vlasy do prsténků, do kotoučů z.
Us. — Z. = obalený, zahalený, verhüllt, ein-
gehüllt, eingewickelt. Tráva na poli odkvitá,
já som ešte nie zavitá (neprovdaná), žito
na poli zožali a mňa ešte nepýtali. Koll.
Zpěv. I. 69 11. Tohle je dobře na ty stromy,
zůstanou hodně dlouho zavity a nezmrznou.
Us. u Solnice. Žena hlavu z-tou má míti.
BR. II. 563. a., 456. b. Jest již z-ta (= za-
čepena, která už má vlasy zavité, vrkoče
zatočené, ne spuštěné jako dívky svobodné
a poctivé. Vz Závitka). Dbš. Obyč. 23.,
Němc. III. 207. Pozrite len, biele deti, či
to už deň Slávy svitá? Jajže Bože, družba
letí a ja ešte nezavitá. Btt. Sp. 40. I šlo
dievča na sobáš; hotuj, mamko, čo len máš.
Už nevesta zavitá, bielou ružou prekvitá.
Btt. Sp. 105. — kam. Hlava do šatu z-tá;
dítě do plínek z-té. Pociť žiaľ drumbieľ
v útlosť z-tý, to hrá si len prostá deva, a
čo, keď zvuk ten teraz ubitý v časoch voľ-
nejších zaspieva? Č. Čt. 155., Sldk. 27.
Predo mnou mhla, diaľ plná šmúh a dýmov;
sviť, co ma viedol, v mrak už zavitý. Phld.

III. 305. — kde. Už je moje ma-milá, v ko-
môrke z-tá. Sl. ps. 384. Sám ja mám právo
v čas ten sladký dívať sa na tvár panenskej
matky, keď dýchá si v snách z-tá. Sldk.
251. — čím: závojem. Us. — Z. = pod
ztracením práva n. pře ustanovený, perem-
torisch. Z. soud (k jistému dni ustanovený
pod ztracením pře, kdoby zameškal přijíti).
Brikc. Z. lhůta, peremtorische, präklusive
Frist (neprodlužná, propadná). J. tr. Všichni
póhonové, kteříž se dějí k soudu zahájenému,
zavití jsou póhonové, Fallfrist. CJB. 379.
Z. rok (nejposlednější lhůta. Vz Rok). Mtc.
1880. 124., Pal. Děj. IV. 1. 149., NB. Tč.
176., List z r. 1602. Kteréžto přísaze učiněnie
a přijetie stranám jakožto dnes rok z-tý
jsme položili; A my chtiece ku konci uvésti,
položili jsme jim rok z-tý, že jim chceme
spravedlnosti učiniti; Oběma stranám byl
rok položen z-tý a konečný a žalobník k tomu

roku nestál. NB. Tč. 176., 225. V z-tých
soudech tři dni má obsýlka býti. Vz Brikc.
Jir. X. 2. 3.

Zavívati, vz Zavíti.

Zavízati, vz Zaváznouti.

Zavízený, vz Zaváznouti. V klamu za-
vízen. Dch.

Zavíznouti, vz Zaváznouti.

Zavjášeti = zavěšovati. Vz Povjášeti.

Zavjazbiti, il, en, ení = vazbou přikryti,
den Dachstuhl aufsetzen. -- co: stavení. Na
Ostrav. Tč.

Zavjoznúť = zaváznouti, uváznouti, ste-
cken bleiben. — kam: do bláta, einsinken.
Na Ostrav. Tč.

Závlač, e, závlačka, y, 1. = závora, zá-
strčka, der Schluss-, Schliess-, Kehlkeil, der
Schieber, Riegel, die Riegelfeder. Jg., Šp.,
Prk., Rgl., Sl. let. IV. 154. Závlačka Šp.,
Kd., Tč., Dch., Šand. II., 61., Včř., Čsk.,
Džl., Nz., Hk. Z. u okenice. Vz Včř. Z. I.
43. Z. okenná, der Fenstertrieb. Nz. Z. ná-
sadek, der Aufsatzschuber. Čsk., D. Z. dlouhá
k přibití, krátká příční, k zadlabání, k za-
puštění, silná s čepem, s mosazným knoflí-
kem, železná k přibití. Kh. Z-kou něco
zastrčiti. Ja. Z. u voje vozové. Us. — Z.
u pluhu, u krabice, kosy. Us. Dch., Kd. —
Z., die Mehlbeutelstütze. Šp. — Z. = háček
na chomoutě, na který se prostraněk zapíná,
die Kumraetschliesse. Brnt., Čsk., Us. — Z.=
závlak, die Eineggung. Vz Závlačka.

Zavláčati = zavláčeti. Na Slov. Bern.

Zavláčení, n., das Eggen, die Eggung.

— Z., die Eineggung. — Z. = zaválení,
znečištění, die Beschmutzung, Besudelung.
Bern.

Zavláčený; -en, a, o, geegget. — Z.,
eingeegget. — Z. = zavalený, zašpiněný,
besudelt, beschmutzt. Us. Bern.

Zavláčeti, vz Zavléci.

Zavlačijí = zavlačují, zastr. Kat.

Zavláčiti, il, en, ení = zavléci. — Z. =
zaváleti, znečistiti, besudein, beschmutzen.
Na Slov. Bern.

Závlačka y, f. = závlač.

Zavlačovati, vz Zavléci.

Zavlačování, n., das Eineggen. A to
ešte ako to, ale čuo sa pri tom prekliatom
z. nahrdluješ. Na Slov. Šd.

Závlada, y, f., die Regierung. Vítězné
vpády a z. Turkův. Proch. Když věc a pod-
stata sama byla z-du ujala. Sš. I. 108.

Zavládati, vz Zavládnouti.
Zavládivý = vlády chtivý, herrschbegierig.
Šf. Strž. 676.

Zavládlý, zur Regierung gelangt, in
Schwung gekommen. Poměry nesvorností
z-lé. Mor. Orlice.

Zavládnouti, dl, utí; zavládati, zavlásti
(vz Vlásti), zu herrschen, zu walten anfangen.

— čím. Byť vším zavládal Minos, nevládne
povětřím. Mus. — kde (kdy, jak). Někde
z. Us. Z-dla u nich opravdová vůle. Dch.
Z-dl tam nezpůsob. Dch. U jižní armady
z-dl onen prý výborný obyčej. Ddk. Během
14. stol. zavládla přehláska a v e hlavně
v kořenech slov. Bž. 17. Ješto jejich při-
činěním stav ten boholibý u Filipanů za-
vládl; Od časů perských zavládl u židů