Předchozí (342)  Strana:343  Další (344) |
|
|||
343
|
|||
|
|||
obyčej u stola na ložích ležeti. Sš. II. 153.,
J. 218. (Hý.). — proč. Za příčinou slavnosti zavládl tam čilý ruch. Dch. — Vz Vlád- nouti. Závlaha, y, f. = zavlažení, die Befeuch-
tung, Bewässerung. Z. luk (přivádění vody na luka). NA. IV. 88. Závlak, u, m. = zavlečení, die Eineggung.
Síti na z. (bez orání). Us. Závlaka, y, f.= závora na dveřích a p.
Cf. Vodbička, Dvéře, Závlač. Na Slov. Zavlakovati = zavlekovati, vz Zavléci.
— co: pluh = vláky do pluhu nastrčiti. Na
Mor. a Slov. Bkř., Šd. Zavlastenčiti si trochu = vlastence dě-
lati, den Patriot spielen. Us. Šd. Někdy neškodí si z. Km. 1885. 148. Zavlastniti, zavlastňovati = vlastním
učiniti, eigen machen. — co. 1538. Mus. Zavlastňovati, vz Zavlastniti.
Zavláti, zu wehen anfangen. — kde.
Prapory arabské na březích Oza zavlály. Vz Vláti. Šmb. S. I. 533. Zavlažení, n., die Befeuchtung, Be-
giessung. Z. luk. Us. — Z. = oteplení, die Erwärmung. Z. kamen, pokoje. Us. Bern. Zavlažený; -en, a, o, befeuchtet, begossen.
Z. luka. — čím: květiny měkkou vodou. Us. — Z. = oteplený, zahřatý, ein wenig er-
wärmt. Z. kamna, pokoj. — čím jak: uhlím, dřívím na 12° R. Zavlažiti, il, en, ení; zavlažovati, zavla-
žovávati = vodou pokropiti, politi, vlhkým učiniti, be-, einfeuchten; zatopiti, ein wenig heizen. Jg. — co: luka. D. — Br. Z. pokoj (drobet vytopiti). Us. Z. jazyk, hubu. Us. Šd. — co čím: květiny vodou. Srdce štěstím a rozkoší z. Gníd. Luka záplavou, zátopou z. NA. IV. 88. — kde. Co nemocný nevy- pije, tím zavlaží se semeno na talíři. Šb. Zavlážka, y, f. = zavlažení. Us. — Z.
žemlová = teplé, právě nadojené mléko s vánočkou. Na Mor. Knrz. Zavlažnouti, ul, utí = zavlhnouti, feucht
werden. Zavlažovací, Bewässerungs-. Rk.
Zavlažování, n., die Ein-, Befeuchtung,
Digestion. Vlšk. 106. Z. polstva, Lpř. Děj. I. 39., luk. Zavlažovaný; -án, a, o, wiederholt, öfter
befeuchtet, begossen. Z. luka. Us. Zavlažovati, vz Zavlažiti.
Zavlažovávati, vz Zavlažiti.
Zavlčeti = zvlčeti, státi se na způsob
vlka ukrutným, žravým, wild, grausam, ge- frässig wie ein Wolf werden. Jg. Zavléci, vz Vléci; zavlíci, zavléknouti,
zavlíknouti, zavlékati, zavlíkati, zavláčeti, el, en, ení, zavláčiti; zavlekovati, zavlačo- vati = zatáhnouti (někdy: tajně, ver-, weg- schleppen; branami zatáhnouti, ein-, unter- eggen. —co: jídla (tajně zanášeti), Us., při (k nepříslušnému soudu). D. Věc z., ver- schleppen. Dch. Z. semeno, eineggen. Dlj. 17. (Děva) nevediac kam ju zbojník zavlieka. Sldk. 33. Ten v prostřed krojenej zanechává radlicu brázdy, ten zoraný a už obsátý ne- dozavleče úhor. Hol. 18. — co, koho kam (jak): zabitého do chrastí. Ros. Zavlekl ho za vlasy na dvůr. Us. Na veliké muky |
zavláčíš a hned tě na ně vydám. Ob. pan.
Hnůj do přílohu z., eineggen. Us. Tč. Z. nemoc do sousední země. Us. Pdl. Psi vý- sady ukradli a do komory pod staré hara- burdí zavlekli. Kld. II. 115. Myš to do díry zavlekla. Dch. Věc náboženskou na pole po- litické z. Sš. Sk. 195. — co, za koho: pole (místo něho). Us. Tč. — co čím: žito bra- nami. Kat. 2772. I já, když sem byl žákem a zpieval sem s jinými vigílie, tak sme zpie- vali, jedné abychme odbyli: neb jiní sú pe- nieze brali a námi zavláčili i zaorali. Hus I. 307. — kam (proč odkud). Ze slabosti dal se zavléci do této společnosti. Ddk. VI. 32. Nemoc nakažlivou odněkud někam z. Us. Pdl. Zavlečení, n,, die Verschleppung. Z. na-
kažlivé nemoci. Dch., Pdl. Zavlečený; -en, a, o, verschleppt. —
kam čím. Ta skála jest z-na rukou boží téměř do prostřed řeky. Us. Tč. Závlečka, y, f. = zástrčka v zámku, der
Schieber. Prk. Vz Závlač. Zavlekač, e, m., der Schlepper (z. B. in
die Spielhölle). Dch. Zavlékati, vz Zavléci
Zavlekom, Zavlekov, Zamlekov, a, m.,
Zamlekau, ves v Klatovsku. Cf. Blk. Kfs. 204., Pal. Rdh. I. 130. Zavlekorouchý, Schleppkleid tragend,
nové. Krok III. 332. Zavlekovati, vz Zavléci.
Zavlhlosť, i, f. = vlhkosť.
Zavlhlý, ein wenig feucht, gequollen. Z.
oči, Č h. L. k. 67., zem, tabák. — kdy, kde: po dešti, v mokře. Us. Tč. Zavlhnouti, hnul a hl, utí; zavlhovati,
feucht werden, quellen, anlaufen. — čím. Zahrada deštmi zavlhla. Dřevo mokrem za- vlhlo. Us. — jak. Nechť prší, aby zem trochu z-la. Us. Tč. — komu. Oči mu za- vlhly. Km. 1884. Zavlhnutí, n. = zvlhnutí, das Feucht-
werden. Us. Zavlhnutý; -ut, a, o, feucht geworden.
Us. Bern. Zavlhovati, vz Zavlhnouti.
Zavlchknúti = zavlhnouti. Slov. Bern.
Zavlniti, il, ěn, ění, zavlňovati, wogend
machen. — co čím: vodu kamenem (hodí-li se do vody). Us. — se kde. Tu se cosi z-lo v pletivu suků. Čch. Dg. 706. — Z. = jako vlnou potáhnouti, mit Fasern überziehen. Us. Zavltavský, jenseits der Moldau gelegen.
Z. čtvrti pražské. Stat. 1871. Zavnaditi (vz Vnaditi), ein wenig ködern.
— koho nač: na dobré kousky. Us. — čím. Us. Závočová, é, f., místo u Postřelmova na
Mor. Pk. 1. Závod, a, m., raneus (ryba), zastr.
Rozk. 2. Závod, u, m. = provození, die Beglei-
tung, das Geleite. Pod závodem bratra svého. Bern. — Z. — úvod (řeči), die Einführung, Einleitung. D. — Z.= klam, die Täuschung. Bern. — Z. = zavedení k zlému, die Ver- leitung, Verführung, Verderbung. Zlob. — Z. = běh prudký, cvál, das Rennen, Hin- |
||
|
|||
Předchozí (342)  Strana:343  Další (344) |