343

obyčej u stola na ložích ležeti. Sš. II. 153.,
J. 218. (Hý.). — proč. Za příčinou slavnosti
zavládl tam čilý ruch. Dch. — Vz Vlád-
nouti.

Závlaha, y, f. = zavlažení, die Befeuch-
tung, Bewässerung. Z. luk (přivádění vody
na luka). NA. IV. 88.

Závlak, u, m. = zavlečení, die Eineggung.
Síti na z. (bez orání). Us.

Závlaka, y, f.= závora na dveřích a p.
Cf. Vodbička, Dvéře, Závlač. Na Slov.

Zavlakovati = zavlekovati, vz Zavléci.

— co: pluh = vláky do pluhu nastrčiti. Na
Mor. a Slov. Bkř., Šd.

Zavlastenčiti si trochu = vlastence dě-
lati, den Patriot spielen. Us. Šd. Někdy
neškodí si z. Km. 1885. 148.

Zavlastniti, zavlastňovati = vlastním
učiniti, eigen machen. — co. 1538. Mus.

Zavlastňovati, vz Zavlastniti.

Zavláti, zu wehen anfangen. — kde.
Prapory arabské na březích Oza zavlály.
Vz Vláti. Šmb. S. I. 533.

Zavlažení, n., die Befeuchtung, Be-
giessung. Z. luk. Us. — Z. = oteplení, die
Erwärmung. Z. kamen, pokoje. Us. Bern.

Zavlažený; -en, a, o, befeuchtet, begossen.
Z. luka. — čím: květiny měkkou vodou. Us.

— Z. = oteplený, zahřatý, ein wenig er-
wärmt. Z. kamna, pokoj. — čím jak: uhlím,
dřívím na 12° R.

Zavlažiti, il, en, ení; zavlažovati, zavla-
žovávati = vodou pokropiti, politi, vlhkým
učiniti, be-, einfeuchten; zatopiti, ein wenig
heizen. Jg. — co: luka. D. — Br. Z. pokoj
(drobet vytopiti). Us. Z. jazyk, hubu. Us.
Šd. — co čím: květiny vodou. Srdce štěstím
a rozkoší z. Gníd. Luka záplavou, zátopou
z. NA. IV. 88. — kde. Co nemocný nevy-
pije, tím zavlaží se semeno na talíři. Šb.

Zavlážka, y, f. = zavlažení. Us. — Z.
žemlová = teplé, právě nadojené mléko
s vánočkou. Na Mor. Knrz.

Zavlažnouti, ul, utí = zavlhnouti, feucht
werden.

Zavlažovací, Bewässerungs-. Rk.

Zavlažování, n., die Ein-, Befeuchtung,
Digestion. Vlšk. 106. Z. polstva, Lpř. Děj.
I. 39., luk.

Zavlažovaný; -án, a, o, wiederholt, öfter
befeuchtet, begossen. Z. luka. Us.

Zavlažovati, vz Zavlažiti.

Zavlažovávati, vz Zavlažiti.

Zavlčeti = zvlčeti, státi se na způsob
vlka ukrutným, žravým, wild, grausam, ge-
frässig wie ein Wolf werden. Jg.

Zavléci, vz Vléci; zavlíci, zavléknouti,
zavlíknouti, zavlékati, zavlíkati, zavláčeti,
el, en, ení, zavláčiti; zavlekovati, zavlačo-
vati = zatáhnouti (někdy: tajně, ver-, weg-
schleppen; branami zatáhnouti, ein-, unter-
eggen. —co: jídla (tajně zanášeti), Us., při
(k nepříslušnému soudu). D. Věc z., ver-
schleppen. Dch. Z. semeno, eineggen. Dlj.
17. (Děva) nevediac kam ju zbojník zavlieka.
Sldk. 33. Ten v prostřed krojenej zanechává
radlicu brázdy, ten zoraný a už obsátý ne-
dozavleče úhor. Hol. 18. — co, koho kam
(jak): zabitého do chrastí. Ros. Zavlekl
ho za vlasy na dvůr. Us. Na veliké muky

zavláčíš a hned tě na ně vydám. Ob. pan.
Hnůj do přílohu z., eineggen. Us. Tč. Z.
nemoc do sousední země. Us. Pdl. Psi vý-
sady ukradli a do komory pod staré hara-
burdí zavlekli. Kld. II. 115. Myš to do díry
zavlekla. Dch. Věc náboženskou na pole po-
litické z. Sš. Sk. 195. — co, za koho: pole
(místo něho). Us. Tč. — co čím: žito bra-
nami. Kat. 2772. I já, když sem byl žákem
a zpieval sem s jinými vigílie, tak sme zpie-
vali, jedné abychme odbyli: neb jiní sú pe-
nieze brali a námi zavláčili i zaorali. Hus
I. 307. — kam (proč odkud). Ze slabosti
dal se zavléci do této společnosti. Ddk. VI.
32. Nemoc nakažlivou odněkud někam z.
Us. Pdl.

Zavlečení, n,, die Verschleppung. Z. na-
kažlivé nemoci. Dch., Pdl.

Zavlečený; -en, a, o, verschleppt. —
kam čím. Ta skála jest z-na rukou boží
téměř do prostřed řeky. Us. Tč.

Závlečka, y, f. = zástrčka v zámku, der
Schieber. Prk. Vz Závlač.

Zavlekač, e, m., der Schlepper (z. B. in
die Spielhölle). Dch.

Zavlékati, vz Zavléci

Zavlekom, Zavlekov, Zamlekov, a, m.,
Zamlekau, ves v Klatovsku. Cf. Blk. Kfs.
204., Pal. Rdh. I. 130.

Zavlekorouchý, Schleppkleid tragend,
nové. Krok III. 332.

Zavlekovati, vz Zavléci.

Zavlhlosť, i, f. = vlhkosť.

Zavlhlý, ein wenig feucht, gequollen. Z.
oči, Č h. L. k. 67., zem, tabák. — kdy,
kde: po dešti, v mokře. Us. Tč.

Zavlhnouti, hnul a hl, utí; zavlhovati,
feucht werden, quellen, anlaufen. — čím.
Zahrada deštmi zavlhla. Dřevo mokrem za-
vlhlo. Us. — jak. Nechť prší, aby zem
trochu z-la. Us. Tč. — komu. Oči mu za-
vlhly. Km. 1884.

Zavlhnutí, n. = zvlhnutí, das Feucht-
werden. Us.

Zavlhnutý; -ut, a, o, feucht geworden.
Us. Bern.

Zavlhovati, vz Zavlhnouti.

Zavlchknúti = zavlhnouti. Slov. Bern.

Zavlniti, il, ěn, ění, zavlňovati, wogend
machen. — co čím: vodu kamenem (hodí-li
se do vody). Us. — se kde. Tu se cosi
z-lo v pletivu suků. Čch. Dg. 706. — Z. =
jako vlnou potáhnouti, mit Fasern überziehen.
Us.

Zavltavský, jenseits der Moldau gelegen.
Z. čtvrti pražské. Stat. 1871.

Zavnaditi (vz Vnaditi), ein wenig ködern.
— koho nač: na dobré kousky. Us. — čím.
Us.

Závočová, é, f., místo u Postřelmova na
Mor. Pk.

1. Závod, a, m., raneus (ryba), zastr.
Rozk.

2. Závod, u, m. = provození, die Beglei-
tung, das Geleite. Pod závodem bratra svého.
Bern. — Z. — úvod (řeči), die Einführung,
Einleitung. D. — Z.= klam, die Täuschung.
Bern. — Z. = zavedení k zlému, die Ver-
leitung, Verführung, Verderbung. Zlob. —
Z. = běh prudký, cvál, das Rennen, Hin-