345

dopis, -schreiben, sluha, -diener, život, ge-
schäftliches Leben, Dch., místnosť (vz Zá-
vodna), peníze, kapital, Betriebskapital, n.,
Šp., úvěr, Kaizl, jistina (vz Z. peníze). NA.
IV. 111. — Z. = rychlý, rennend, Renn-.
Z. hon. č. — Z. dům = za vodou jsoucí,
jenseits des Flusses gelegen. 1576. Gl. 383.
Závodnice, e, f. = oprátka, otěž, das
Leitseit. Zlob. — Z. = dřevo most před vodou
chránící, das Schutzholz vor der Brücke.
Slov. — Z. = průvodkyně, die Begleiterin.
Slov. Bern. — Z. = svůdkyně, die Verlei-
terin, Verführerin, Verderberin. Slov. Bern.

— Z., die Wettläuferin.
Závodnický, Geschäfts-, Z. kruhy. Dch.

— Z. = k závodníku se táhnoucí. Vz Zá-
vodník. — Z., ého, m., osob. jm.

Závodnictví, n., das Geschäftswesen; die
Gewerkschaft. Hř.

Závodnictvo, a, n., die Geschäftswelt.
Dch. — Z. = závodnictví.

Závodník, a, m. = kdo v závod jde, běží,
der Wettrenner, -kampfer, läufer, -reiter,
Rennbahnläufer. Kom., Lpř., Čsk. Z. tělesný
a duchovní. BR. II. 556. b. Vz Zápasník. —
Z = běhoun kůň, das Rennpferd, Turnier-
pferd, der Renner. Ode mne z-a vzal a ostal
mi jej dlužen. Půh. II. 436. Než z-ka mi
dáti nechtěl . . . neb nebožčík byl u něho
v službě a ten kuoň byl ostal u něho. Arch.
I. 173. — Z. = vlastník živnostenského zá-
vodu, der Geschäftsmann. Dch. Z-ci mají
pracovníky ... Mj. — Z., osob. jm. Z. Štěp.,
farář na Slov. a spisov., nar. 1813. Vz S.
N. — Z. = průvodce, der Begleiter. Slov.
Bern. — Z. = svůdce, der Verleiter, Ver-
führer, Verderber. Na Slov. Bern. — Z., u,
m. = strouha mezi poli k odvádění vody,
der Wasserabzugskanal. Vz Trativod. V Pí-
secku. L. Šbk.

Zavodniti, il, ěn, ění, zavodňovati, über-
schwemmen, bewässern. — co : luka. — Z. =
potopiti, unters Wasser setzen. — co čím.
Řeka spoustami vody celou krajinu zavod-
nila.

Zavodňovací, Bewässerungs-. Z. práce,
Us. Pdl., soustava, umění. Osv. VI. 590.,
677.

Zavodňování, n., die Bewässerung. Z.
zahrad, luk. Us., Zpr. arch. VII. 80.

Zavodňovati, vz Zavodniti.

Závodný, ého, m., osob. jm. Šd., Vck.

Závodojízduý, innódapoc;, um die Wette
fahrend. Z. Atreus. Vký., Krok III. 350.

Závodoně, e, f. Pole za z-čí, hinter dem
Abzugsgraben. Mor. Šd.

Za vodou, samota a) Kumžak, b) u Kře-
lovic. PL.

Závodový = závodní. Z. běh. Č.

Závodský, ého, m., osob. jm. Tč., Šd.

— Z., samota u Křelovic. PL. — Z., fabrik-
mässig.

Závodvedoucí, ího, m., der Geschäfts-
führer, -leiter. Us. Dch. Z. jednatel. Dch.

Zavochlovati = počíti vochlovati, zu he-
cheln anfangen; vochlováním zandati, ver-
hecheln. Jg.

Závoj, e, závojek, jku, zavojík, u, m.,
od za-vi (víti, viji), vz i v oj (bíti, bi,
boj; líti, li, loj atd.). — Z. = zavití hlavy,

rouška, šlojíř, pavučník, přístěrek, podvijka,
podvíka, podvíčka, der Schleier. V MV.
nepravá glossa. Pa. Z = jemná látka, kte-
rou si ženy obličej zastírají. Vz S. N. Z.
římský a řecký. Vz Vlšk. 179. Z. gazový.
Kh. Stála mající obličej zastřený bílým zá-
vojem. Johanit. — St. skl. Z-jem obličej za-
stříti, zakryti; z-jem oblíčej n. se před stu-
deným větrem chrániti. Z. krajkový, Spitzen-,
čarovný, Zauber-; z. odhaliti, z-jem zahaliti,
obestříti. Dch. Hluboko splývající z., jejž
venkovanky tak ovinouti uměly kolem hlavy
a lící, že jen oči bylo lze viděti. Ddk. IV.
254. Zem kryje mlhy závoj. Exc. Sněhů
věčných bílé z-je vám ověnčily čela malebná;
Z. mraků, tmy. Vrch. Osvědčuje s usedavým
plačom, že radšej smrť nežli závoj mníšský
a predca ju odievajú riasou. Zbr. Lžd. 37.
Obloha závojem oblačným zastřená. Stč.
Zmp. 518. Veškeren z. nad písmem starého
zákona ulehlý v Kristu se odhrnuje. Sš. Sk.
160. Z-jem někoho zadáviti. Dal. Jir. 45. —
Z. v rostl. = čásť teřichu blánovitá u hub
hned pod plachetkou jsoucí hned bez ní
ztuha přiléhající na klobouk a třeň, načež,
když všecky díly vyrostly, se trhá a pak
na třeni prsten dělá (annalus, der Ring), a
na kraji kloboukovém oponku (cortina, der
Vorhang). Velum, der Schleier. Rst. 522.,
218., Kk. 78. — Z. = prach černý po trámech
ve mlýně smetený na placky n. na maz, der
Mehlstaub. Us. — Závoje, pl. = žabí vlas.
N. Bydž. Kšť.

Závojek, vz Závoj.

Závojiček, čku, m. = tenká blána odí-
vající mladý plod havnatek. velum, das
Deckhäutchen. Rst. 522. — Z., vz Závoj.

Závojíčkatý plešek = na terči závoj íčkem
povlečený, tak zmládí u havnatky, velatus,
beschleiert. Rst. 522.

Závojík, u, m. = závoj. Výb. I. 239.,
Hr. rk. 285.

Zavojiti (vz Vojiti), zavojovati = vybo-
jovati, erobern. Slov. — co. My zavojovali
Moskvu a teraz by's nás chcel poslať domov ?
Zbr. Lžd. 127. (194.).

Závojnatý = závojem opatřený, beschlei-
ert. Rst. 522.

Závojné, ého, n., das Schleiergeld, die
Schleiertaxe. Šp.

Závojný, Schleier-. Vz Závoj.

Zavojování, n., vz Zavojiti.

Zavojovaný; -án, a, o = vybojovaný,
dobytý, erobert. Slov. Bolo by výhodnejšie
bývalo navrátiť doprosta z-nú provinciu.
Let. Mt. S. X. 1. 33., 34.

Zavojovatel, e, m., der Eroberer. Slov.
Cudzí z. Let. Mt. S. X. 1. 29.

Zavojovati, vz Zavojiti.

Závojový, Schleier-.

Zavola, zastr. = zavolal, a, o. Kat.

Zavolaná, é, f. Přišel jako na z-nou, wie
gerufen. Us. Šd., Dch. Nevěsta čeká v ku-
chyni na z-nou (až bude zavolána). Zlin.
Brt. Dnem, nocí, povždy musíš býti na
z-nou. Šml. I. 28.

Zavolání, n., das Aufrufen, der Anruf,
die Einberufung. Vz Zavolati. Z. boží. Kom.
On jest tu na zavolání (na poskoku). Ros.
Přišel jako na z. Dch. Vz Zavolaná. Dálka