Předchozí (347)  Strana:348  Další (349) |
|
|||
348
|
|||
|
|||
Zavozovati, vz Zavézti.
Zavracati = zavraceti. Na Slov. Bern.
Zavrácení, n., vz Zavrátiti.
Zavrácený; -en, a, o, vz Zavrátiti. —
Z. = smutný, zamyšlený, malomyslný. Us. u Jilemn. Zavraceti, vz Zavrátiti.
Zavracívati, vz Zavrátiti.
Zavracovati, vz Zavrátiti.
Zavráč, e, m. = místo za vraty, závratí,
dvorek, der Ort hinter dem Thore. Us. u Bo- lesl. Jg. Zavráčelý = zadrchaný. Z. vlasy. Us.
Rjšk. Zavraniti se, il, ěn, ění = zadívati se.
— kam. Když ho někam pošle, zavraní se na něco a nepřijde. V Kunv. Msk. Zavraštiti se = zaškarediti se, sich run-
zeln, die Stirne runzeln. Jel. Závrat, u, m., závrať, i, f. = točení-se
hlavy, vrávorání, der Schwindel. Z., od vrt (vrtěti), r v ra, vz R. Ht Chytila mne z. Dch. Z. mi pojala mozek. Us. Tč. Z. mi idě do hlavy. Slez. Šd. Vyskočím od země, ale v tom popadol ma z., že som sa temer nazpät prekotil. Dbš. Sl. pov. II. 38. Chle- bíček je trpký, zamodralý, samý brus, lidi chytá z. z něho. Sk. Sladká z. Čch. Bs. 77. Někteří i v z. upadli. Korn. L. 10. 7. Proti z-ti nejlépe prý je voněti ke kolo- mazi z kola vytočené. Vz Mus. 1853. 478., Sbt. Výkl. 20. Píti až do z-tu hlavy. Vz Opilec. V. Z. mozku. V. Z. mne podjímal. Kom. Lab. Z. dostati. Us. Přišla naň zá- vrať. Sych. Z. míti. Šalvějová voda jest dobrá proti z-tu. Čern. Z. od snědku, z. při chorobách mozečku, z. od přílišného kou- ření tabáku. Vz Čs. lék. III. 58., V. 275., IX. 253. Vz více v S. N. — Z. = neroz- umné jednání, pomatenosť, der Schwindel, die Schwindelei, Verrücktheit. Takoví jako duchem z-tu poražení sami sebou do pro- pastí mecí. V. — Št. — Z. = neduh koň- ský, der Schwindel. Ja.— Z. = neduh ovčí, vrtohlavosť, der Koller. Ja, — Z. = návrat, die Rückkehr. Na Slov. Sldk. 52. — Z., vý- šina 2170 m. na Tatrách z polské strany. Phld. IV. 255. Závrata (Závraty), ves v Budějovsku.
Vz Blk. Kfs. 274. Závratce, e, n.., ves v Čáslavsku. Vz
Blk. Kfsk. 461., 462. Závratec, tce, m., Zawratetz, ves u Ro-
nova v Čáslavsku. PL. Závrateční jablko (veliké, žluté, zraje
k sv. Václavu). Zavrátění, n. = zavrácení. Na Slov.
Bern. Zavrátěný = zavrácený. Na Slov. Bern.
Zmrtvele údy, z-ná hlava. Lipa II. 367. Závratí, n. = zápraží, der Ort hinter
dem Thore, vor der Hausflur. Us. Jg. Vz Zavráč. Ledajakés zápolí a z. neužitečné dělal. Ler. Závratina, y, f. Má tu roľu v také z-ně
(u lesa, kam ani vzduch ani slunce dobře nemůže). Slez. Šd. Zavrátiti, vrať, il, cen, ení; zavraceti,
el, en, ení, zavracívati, zavracovati = za- kroutiti, ab-, umkehren, um-, verdrehen, |
schwindelig machen. Št. — co: hlavu, L.,
dobytek (vrátiti se s ním; na Slov. = ob- háněti jej; vrácati ovce = pásti). Z. jalo- vici, krávu (zpět zahnati), Němc. II. 12., Msk., dobytek, Rgl., ovce, Němc, Sl. spv. II. 53.. volky, koně, Šd., plachty, abbrassen. Čsk. Z-tí ústa tvá (pervertet). Bart. Vidí tam jednoho pastierika, jak práve barance zavracal; Zostaň u mňa, dám ti plácu sta- točnú, iba čo mi budeš drevo nosiť a pri tom krávy, ovce a svine zavracať. Dbš Sl. pov. I. 248., III. 45. Můj pes, kde chcem, tam ovce zavrátí. Sl. pov. Šf. II. 152. Kam ľaklí zavracáte chrbát a bez haňby na špatný dávate sa útek? Hol. 118. (21., 153.). Aj děvča, děvča, zavracaj kačky, ať nám neuchoďá hore potůčky. Šš. P. 515. Užíval, jak bystrým v pótke zatáčať mal by mečom, jak šíp a obratný zavracať oštep. Hol. 106. — co, se komu. Nebudu už piť, bo by se mi zavrátila hlava. Slez. Šd. Zavrať mi toho volka! Slez. Šd. — se čím kde. Len Sva- topluk bedlí a strážné víčka nezavre; i vše- likým sem tam zavracá sa na mysli badá- ním. Hol. 112. — odkud. On všeliký prí- strach, všeliké zlé zavracal od vás. Hol. 37. Z. vodu ze stoky na louku. Rjšk. Z. do- bytek od škody (aby nešel do škody). Us. Rjšk. — kam. Z. ostře k větru, brassen. Ovce za vršek z. Mt. S. I. 76. A tu už veľkého Slovákov kráľa zočí sa valiť; zrutný v tom ku predu oštep zavrátí. Hol. 155. Vz Z. odkud. — jak: loď po větru. Vz Z. kam. — se po kom. Oči bližních se po nás zavracely. Kom. Závrativě, závratlivě = maje závrať,
pomateně, schwindelig. Nej. Z udolí se z. ku oblakům pne skála. Nitra VI. 133. Závrativosť, závratlivosť, i, f. = zá-
vrátivý záchvat, der Schwindel, die Schwin- delsucht. Rtk. 30. Z. koně, hlavy, ovce. Ja. Závrátivý, závratlivý = závrat mající,
schwindelig, Schwindel habend. Člověk, Us., kůň. Ja. — Z. — pomatený, schwindelig, verrückt. Máte z-vé duchy mezi sebou. Kom. — Br. — Z. = k závratu se vztahu- jící, Taumel-, Schwindel-. Z. neduh = zá- vrat. Ja., PL, Nz. lk., Lipa II. 373. Závratka, y, f., die Hinterthür. Esli ně-
smíš před svu matku, podaj mi ho (vínek; přes z-tku. Sš. P. 32.— Z., veraltete Lohe. Šp. Závratlivě, vz Závrativě.
Závratlivosť, vz Závrativosť.
Závratlivý, vz Závrativý.
Závratně = závrativě. Světů z. vířivý
hon. Nrd. Propasť, jež šklebila se pod ním z. Vrch. Závratní, vz Závrativý, Závratný.
Závratník, a, m. = kdo trpí závratí,
der Schwindler. Nitra VI. 173. Závratno = závratně. Je mi až jaksi z.
k mysli. Kos. Ol. L 221. Vy skoro z. chá- pete výšku svojho povolania. Phld. III. 1. 16. Závratnosť, i, f. = zavrátivosť. Bern.
Zavratny, Sabratne, ves u Rožmberka.
Vz Zábratné. Závratný, schwindelig, Schwindel erre-
gend. Z. klenba, Čch. Mch. 67., hloub, Vrch., klesání, Osv. 1871. 25., rozkoš, Kká. K. sl. |
||
|
|||
Předchozí (347)  Strana:348  Další (349) |