348

Zavozovati, vz Zavézti.

Zavracati = zavraceti. Na Slov. Bern.

Zavrácení, n., vz Zavrátiti.

Zavrácený; -en, a, o, vz Zavrátiti. —
Z. = smutný, zamyšlený, malomyslný. Us.
u Jilemn.

Zavraceti, vz Zavrátiti.

Zavracívati, vz Zavrátiti.

Zavracovati, vz Zavrátiti.

Zavráč, e, m. = místo za vraty, závratí,
dvorek, der Ort hinter dem Thore. Us. u Bo-
lesl. Jg.

Zavráčelý = zadrchaný. Z. vlasy. Us.
Rjšk.

Zavraniti se, il, ěn, ění = zadívati se.
— kam. Když ho někam pošle, zavraní se
na něco a nepřijde. V Kunv. Msk.

Zavraštiti se = zaškarediti se, sich run-
zeln, die Stirne runzeln. Jel.

Závrat, u, m., závrať, i, f. = točení-se
hlavy, vrávorání, der Schwindel. Z., od vrt
(vrtěti), r v ra, vz R. Ht Chytila mne z.
Dch. Z. mi pojala mozek. Us. Tč. Z. mi
idě do hlavy. Slez. Šd. Vyskočím od země,
ale v tom popadol ma z., že som sa temer
nazpät prekotil. Dbš. Sl. pov. II. 38. Chle-
bíček je trpký, zamodralý, samý brus, lidi
chytá z. z něho. Sk. Sladká z. Čch. Bs.
77. Někteří i v z. upadli. Korn. L. 10. 7.
Proti z-ti nejlépe prý je voněti ke kolo-
mazi z kola vytočené. Vz Mus. 1853. 478.,
Sbt. Výkl. 20. Píti až do z-tu hlavy. Vz
Opilec. V. Z. mozku. V. Z. mne podjímal.
Kom. Lab. Z. dostati. Us. Přišla naň zá-
vrať. Sych. Z. míti. Šalvějová voda jest
dobrá proti z-tu. Čern. Z. od snědku, z. při
chorobách mozečku, z. od přílišného kou-
ření tabáku. Vz Čs. lék. III. 58., V. 275.,
IX. 253. Vz více v S. N. — Z. = neroz-
umné jednání, pomatenosť, der Schwindel,
die Schwindelei, Verrücktheit. Takoví jako
duchem z-tu poražení sami sebou do pro-
pastí mecí. V. — Št. — Z. = neduh koň-
ský, der Schwindel. Ja.— Z. = neduh ovčí,
vrtohlavosť, der Koller. Ja, — Z. = návrat,
die Rückkehr. Na Slov. Sldk. 52. — Z., vý-
šina 2170 m. na Tatrách z polské strany.
Phld. IV. 255.

Závrata (Závraty), ves v Budějovsku.
Vz Blk. Kfs. 274.

Závratce, e, n.., ves v Čáslavsku. Vz
Blk. Kfsk. 461., 462.

Závratec, tce, m., Zawratetz, ves u Ro-
nova v Čáslavsku. PL.

Závrateční jablko (veliké, žluté, zraje
k sv. Václavu).

Zavrátění, n. = zavrácení. Na Slov.
Bern.

Zavrátěný = zavrácený. Na Slov. Bern.
Zmrtvele údy, z-ná hlava. Lipa II. 367.

Závratí, n. = zápraží, der Ort hinter
dem Thore, vor der Hausflur. Us. Jg. Vz
Zavráč. Ledajakés zápolí a z. neužitečné
dělal. Ler.

Závratina, y, f. Má tu roľu v také z-ně
(u lesa, kam ani vzduch ani slunce dobře
nemůže). Slez. Šd.

Zavrátiti, vrať, il, cen, ení; zavraceti,
el, en, ení, zavracívati, zavracovati = za-
kroutiti, ab-, umkehren, um-, verdrehen,

schwindelig machen. Št. — co: hlavu, L.,
dobytek (vrátiti se s ním; na Slov. = ob-
háněti jej; vrácati ovce = pásti). Z. jalo-
vici, krávu (zpět zahnati), Němc. II. 12.,
Msk., dobytek, Rgl., ovce, Němc, Sl. spv.
II. 53.. volky, koně, Šd., plachty, abbrassen.
Čsk. Z-tí ústa tvá (pervertet). Bart. Vidí
tam jednoho pastierika, jak práve barance
zavracal; Zostaň u mňa, dám ti plácu sta-
točnú, iba čo mi budeš drevo nosiť a pri
tom krávy, ovce a svine zavracať. Dbš Sl.
pov. I. 248., III. 45. Můj pes, kde chcem,
tam ovce zavrátí. Sl. pov. Šf. II. 152. Kam
ľaklí zavracáte chrbát a bez haňby na
špatný dávate sa útek? Hol. 118. (21., 153.).
Aj děvča, děvča, zavracaj kačky, ať nám
neuchoďá hore potůčky. Šš. P. 515. Užíval,
jak bystrým v pótke zatáčať mal by mečom,
jak šíp a obratný zavracať oštep. Hol. 106.
— co, se komu. Nebudu už piť, bo by se
mi zavrátila hlava. Slez. Šd. Zavrať mi toho
volka! Slez. Šd. — se čím kde. Len Sva-
topluk bedlí a strážné víčka nezavre; i vše-
likým sem tam zavracá sa na mysli badá-
ním. Hol. 112. — odkud. On všeliký prí-
strach, všeliké zlé zavracal od vás. Hol. 37.
Z. vodu ze stoky na louku. Rjšk. Z. do-
bytek od škody (aby nešel do škody). Us.
Rjšk. — kam. Z. ostře k větru, brassen.
Ovce za vršek z. Mt. S. I. 76. A tu už
veľkého Slovákov kráľa zočí sa valiť;
zrutný v tom ku predu oštep zavrátí. Hol.
155. Vz Z. odkud. — jak: loď po větru.
Vz Z. kam. — se po kom. Oči bližních
se po nás zavracely. Kom.

Závrativě, závratlivě = maje závrať,
pomateně, schwindelig. Nej. Z udolí se z.
ku oblakům pne skála. Nitra VI. 133.

Závrativosť, závratlivosť, i, f. = zá-
vrátivý záchvat, der Schwindel, die Schwin-
delsucht. Rtk. 30. Z. koně, hlavy, ovce. Ja.

Závrátivý, závratlivý = závrat mající,
schwindelig, Schwindel habend. Člověk, Us.,
kůň. Ja. — Z. — pomatený, schwindelig,
verrückt. Máte z-vé duchy mezi sebou.
Kom. — Br. — Z. = k závratu se vztahu-
jící, Taumel-, Schwindel-. Z. neduh = zá-
vrat. Ja., PL, Nz. lk., Lipa II. 373.

Závratka, y, f., die Hinterthür. Esli ně-
smíš před svu matku, podaj mi ho (vínek;
přes z-tku. Sš. P. 32.— Z., veraltete Lohe.
Šp.

Závratlivě, vz Závrativě.

Závratlivosť, vz Závrativosť.

Závratlivý, vz Závrativý.

Závratně = závrativě. Světů z. vířivý
hon. Nrd. Propasť, jež šklebila se pod ním
z. Vrch.

Závratní, vz Závrativý, Závratný.

Závratník, a, m. = kdo trpí závratí,
der Schwindler. Nitra VI. 173.

Závratno = závratně. Je mi až jaksi z.
k mysli. Kos. Ol. L 221. Vy skoro z. chá-
pete výšku svojho povolania. Phld. III. 1. 16.

Závratnosť, i, f. = zavrátivosť. Bern.

Zavratny, Sabratne, ves u Rožmberka.
Vz Zábratné.

Závratný, schwindelig, Schwindel erre-
gend. Z. klenba, Čch. Mch. 67., hloub, Vrch.,
klesání, Osv. 1871. 25., rozkoš, Kká. K. sl.



	348

	Zavozovati, vz Zavézti. Zavracati = zavraceti. Na Slov. Bern. Zavrácení, n., vz Zavrátiti. Zavrácený; -en, a, o, vz Zavrátiti. — Z. = smutný, zamyšlený, malomyslný. Us. u Jilemn. Zavraceti, vz Zavrátiti. Zavracívati, vz Zavrátiti. Zavracovati, vz Zavrátiti. Zavráč, e, m. = místo za vraty, závratí, dvorek, der Ort hinter dem Thore. Us. u Bo- lesl. Jg. Zavráčelý = zadrchaný. Z. vlasy. Us. Rjšk. Zavraniti se, il, ěn, ění = zadívati se. — kam. Když ho někam pošle, zavraní se na něco a nepřijde. V Kunv. Msk. Zavraštiti se = zaškarediti se, sich run- zeln, die Stirne runzeln. Jel. Závrat, u, m., závrať, i, f. = točení-se hlavy, vrávorání, der Schwindel. Z., od vrt (vrtěti), r v ra, vz R. Ht Chytila mne z. Dch. Z. mi pojala mozek. Us. Tč. Z. mi idě do hlavy. Slez. Šd. Vyskočím od země, ale v tom popadol ma z., že som sa temer nazpät prekotil. Dbš. Sl. pov. II. 38. Chle- bíček je trpký, zamodralý, samý brus, lidi chytá z. z něho. Sk. Sladká z. Čch. Bs. 77. Někteří i v z. upadli. Korn. L. 10. 7. Proti z-ti nejlépe prý je voněti ke kolo- mazi z kola vytočené. Vz Mus. 1853. 478., Sbt. Výkl. 20. Píti až do z-tu hlavy. Vz Opilec. V. Z. mozku. V. Z. mne podjímal. Kom. Lab. Z. dostati. Us. Přišla naň zá- vrať. Sych. Z. míti. Šalvějová voda jest dobrá proti z-tu. Čern. Z. od snědku, z. při chorobách mozečku, z. od přílišného kou- ření tabáku. Vz Čs. lék. III. 58., V. 275., IX. 253. Vz více v S. N. — Z. = neroz- umné jednání, pomatenosť, der Schwindel, die Schwindelei, Verrücktheit. Takoví jako duchem z-tu poražení sami sebou do pro- pastí mecí. V. — Št. — Z. = neduh koň- ský, der Schwindel. Ja.— Z. = neduh ovčí, vrtohlavosť, der Koller. Ja, — Z. = návrat, die Rückkehr. Na Slov. Sldk. 52. — Z., vý- šina 2170 m. na Tatrách z polské strany. Phld. IV. 255. Závrata (Závraty), ves v Budějovsku. Vz Blk. Kfs. 274. Závratce, e, n.., ves v Čáslavsku. Vz Blk. Kfsk. 461., 462. Závratec, tce, m., Zawratetz, ves u Ro- nova v Čáslavsku. PL. Závrateční jablko (veliké, žluté, zraje k sv. Václavu). Zavrátění, n. = zavrácení. Na Slov. Bern. Zavrátěný = zavrácený. Na Slov. Bern. Zmrtvele údy, z-ná hlava. Lipa II. 367. Závratí, n. = zápraží, der Ort hinter dem Thore, vor der Hausflur. Us. Jg. Vz Zavráč. Ledajakés zápolí a z. neužitečné dělal. Ler. Závratina, y, f. Má tu roľu v také z-ně (u lesa, kam ani vzduch ani slunce dobře nemůže). Slez. Šd. Zavrátiti, vrať, il, cen, ení; zavraceti, el, en, ení, zavracívati, zavracovati = za- kroutiti, ab-, umkehren, um-, verdrehen,	schwindelig machen. Št. — co: hlavu, L., dobytek (vrátiti se s ním; na Slov. = ob- háněti jej; vrácati ovce = pásti). Z. jalo- vici, krávu (zpět zahnati), Němc. II. 12., Msk., dobytek, Rgl., ovce, Němc, Sl. spv. II. 53.. volky, koně, Šd., plachty, abbrassen. Čsk. Z-tí ústa tvá (pervertet). Bart. Vidí tam jednoho pastierika, jak práve barance zavracal; Zostaň u mňa, dám ti plácu sta- točnú, iba čo mi budeš drevo nosiť a pri tom krávy, ovce a svine zavracať. Dbš Sl. pov. I. 248., III. 45. Můj pes, kde chcem, tam ovce zavrátí. Sl. pov. Šf. II. 152. Kam ľaklí zavracáte chrbát a bez haňby na špatný dávate sa útek? Hol. 118. (21., 153.). Aj děvča, děvča, zavracaj kačky, ať nám neuchoďá hore potůčky. Šš. P. 515. Užíval, jak bystrým v pótke zatáčať mal by mečom, jak šíp a obratný zavracať oštep. Hol. 106. — co, se komu. Nebudu už piť, bo by se mi zavrátila hlava. Slez. Šd. Zavrať mi toho volka! Slez. Šd. — se čím kde. Len Sva- topluk bedlí a strážné víčka nezavre; i vše- likým sem tam zavracá sa na mysli badá- ním. Hol. 112. — odkud. On všeliký prí- strach, všeliké zlé zavracal od vás. Hol. 37. Z. vodu ze stoky na louku. Rjšk. Z. do- bytek od škody (aby nešel do škody). Us. Rjšk. — kam. Z. ostře k větru, brassen. Ovce za vršek z. Mt. S. I. 76. A tu už veľkého Slovákov kráľa zočí sa valiť; zrutný v tom ku predu oštep zavrátí. Hol. 155. Vz Z. odkud. — jak: loď po větru. Vz Z. kam. — se po kom. Oči bližních se po nás zavracely. Kom. Závrativě, závratlivě = maje závrať, pomateně, schwindelig. Nej. Z udolí se z. ku oblakům pne skála. Nitra VI. 133. Závrativosť, závratlivosť, i, f. = zá- vrátivý záchvat, der Schwindel, die Schwin- delsucht. Rtk. 30. Z. koně, hlavy, ovce. Ja. Závrátivý, závratlivý = závrat mající, schwindelig, Schwindel habend. Člověk, Us., kůň. Ja. — Z. — pomatený, schwindelig, verrückt. Máte z-vé duchy mezi sebou. Kom. — Br. — Z. = k závratu se vztahu- jící, Taumel-, Schwindel-. Z. neduh = zá- vrat. Ja., PL, Nz. lk., Lipa II. 373. Závratka, y, f., die Hinterthür. Esli ně- smíš před svu matku, podaj mi ho (vínek; přes z-tku. Sš. P. 32.— Z., veraltete Lohe. Šp. Závratlivě, vz Závrativě. Závratlivosť, vz Závrativosť. Závratlivý, vz Závrativý. Závratně = závrativě. Světů z. vířivý hon. Nrd. Propasť, jež šklebila se pod ním z. Vrch. Závratní, vz Závrativý, Závratný. Závratník, a, m. = kdo trpí závratí, der Schwindler. Nitra VI. 173. Závratno = závratně. Je mi až jaksi z. k mysli. Kos. Ol. L 221. Vy skoro z. chá- pete výšku svojho povolania. Phld. III. 1. 16. Závratnosť, i, f. = zavrátivosť. Bern. Zavratny, Sabratne, ves u Rožmberka. Vz Zábratné. Závratný, schwindelig, Schwindel erre- gend. Z. klenba, Čch. Mch. 67., hloub, Vrch., klesání, Osv. 1871. 25., rozkoš, Kká. K. sl.