353

žaláři zavřieti kázal. Pass. 33. Zavře se s ní
na svém hradu. Alx. V. 101., Půh. II. 100.
Vše, což chce, móž zavřieti v zákoně (do
něho vložiti). Chč. A to se zavírá v předních
dvou kapitolách, ve třech prosbách předních.
BR. II. 3., 27. Pod tím pak zavřel pán
Kristus všecko, což jest na světě nejmilej-
šího. BR. II. 77. a. Ambit sklenutý čtver-
hranný zavíraje v sobě nemalou zahradu.
V. Jenž sú v moři zavřieni; Pak zavierá
sv. Jan ve čtení, že mnohá jiná znamenie
učinil jest Ježíš; V té řeči Kristově jest
mnoho dobrého zavřieno; Sv. Pavel ukazuje,
kterak jiná přikázanie v tomto přikázanie
jsú zavřiena; Cierkev sv. množství v sobě
lidu zaviera; Jablko zrnaté slove, jenž v jedné
kuoře mnoho zrn zavierá; A v tom toto
písemce chci zavřieti. Hus I. 351., II. 165.,
'276., 273., III. 84., 94., 104. (II. 373., III.
2., 4.). A pod tím zavírají (obsahují) všecky
ty. Br. Zavříti v městě nepřítele; někoho
v kole (okroužiti); Jaká povinnosť senatora
byla, to Cicero krátce v tomto trém obsáhl
a zavřel; To vše v sobě list tento zavírá. V.
Jakož týž list to vše v sobě plněji z-rá. Faukn.
23. Listové, kteří moc listu hlavního mají a
v sobě zavírají. Václ. II. Právo obecné za-
vírá v sobě povinnosť osob v úřadě posta-
vených. Kol. 1. Jak to vaše psaní šíře za-
vírá. Jdn. 229. A poněvadž prvé zřízení
zemské to v sobě obsahuje a zavírá. Zř. F.
I. A. VII. (A. XIII., B. Xl.). I zavřel v mečiu
lud svoj. Ž. wit. 77. 62. Z. něco u sebe
(ustanoviti). V. Z. kolo u vozu, Us., patu
u punčochy. Šp. Něco v radě, Br., ve sněme
z. Plk. Koho v čem. Bl. — co, se, koho
na čem (po čem). Moudrý nezavírá všeho
na jedné hlavě. Pk. Všecko se na něm otvírá
a zavírá (vše na něm záleží). Us. Kšť., Bdl.
Tento zvláštní artikul měli a na tom zavřeli,
aby bylo poselství. Pal. Děj. IV. 1. 79.
A na tom zavřel, že z toho milému Bohu
žaluje. Arch. II. 36. U Kaifáše na tom radu
zavřeli, aby jej zahubili. BR. II. 125. Zavřel
otázku tu na tomto. Jel. Mnoho na své
mysli zavírá (o sobě myslí). Háj. Sami na
tom zavřeli (na tom se ustanovili). Br. Ten
takto o tom smyslil a na tom zavřel. V.
Po dlúhých rozepřech na tom jsú zavřeli
Háj. To když tak na tom zavřeli. Bart. 294.
16. Na sněme bylo zavříno. Er. 1523. Cf.
Otevříti. — koho, co odkud. Z jistého
důvodu něco z. (závěrek učiniti). V. Se
všech stran je zavřeli (obklíčili). V. Co ji-
ného z těchto důvodů z. máme? V. Okno
z venku z. Us. Jak z předešlých vět na
jisto zavírám. Sš. II. 37. Z čehož zavíráme,
že nařízení ona v dobré paměti byla. Ddk.
III. 58. Z toho, co jsme posud pověděli,
mohlo se zavírati, že . . . Mus. 1880. 483.
Země česká ze všech stran zavřena jest
lesem. V. Zavře střeva svá ot něho (před
ním). Hugo. (Tak) otevřel by myslenie své
k Bohu zavra oči od světských věcí; (Duše)
sama s sebú počne se vaditi, proč jest ot
těch věcí, k nimž jest hleděti měla, oči jest
zavierala; Jakož ten, ktož spí, od tělesných
věcí oči zavierá, tak ten, ktož se v boho-
myslném životě obierá, ote všech věcí svět-
ských žádost svú zavierá a jedné samy ne-

beské a věčné vidí; Z této řeči mistr hlubokých
smyslóv takto zavierá řka. Hus I. 114., II.
311., III. 37., 220. — o čem. Z něčeho
o něčem z. Us. O mnohých věcech neza-
vřeli, zum Abschluss bringen. Čr. Ihned se
o něm nebesa zavřela. Pass. V senatě pra-
videlně zavíráno o všech důležitých věcech.
Lpř. J. — proti komu. Nic proti proměně
chleba v tělo Kristovo odtud zavírati ne-
sluší. Sš. J. 41. Že on nemá ruky věrné
zavřieti proti paní Jitce. Arch. II. 75. Z. se
proti čemu čím. Chč. 307. — co s kým,
s čím. Přímka AB zavírá s přímkou CD
úhel a. Us. Pdl. Z. s nepřítelem mír. Lpř.
J. — aby. Na tom zavřeli (ustanovili), aby...
Trp. Na tom zavříno, aby . . . Břez. 186.
Naučení vaše nám vydané zavírá, aby Černý
Václav tu řeč hanlivú odprosil. NB. Tč.
236. — nač, auf etwas schliessen, lépe: do-
suzovati se čeho, souditi z čeho o čem. Brs.
2. vyd. 271. — se. Dvéře se zavřely. Dvéře
se nechtí zavírati. Us. Počet príchodzích
bol tak veliký, že dvere sa vždy otváraly
a zatváraly. Phld. IV. 527. Právo vyšší se
nezavírá, die Appellation ist nicht verwehrt.
Gl. 383. Propasti se zavřely. Vrch. Než se
zima zavře (než Bude zima, bevor der
Winter eintritt). Ms. 1581. Us. u Dobrušky,
Vk., na Mor. Šd. Tam chodili lidé nakupovat,
dvéře ani se nezavíraly. Us. Šd. Píseň se
zavírá, už je všemu konec. Sš. P. 705. Dsky
se zavírají. Vš. Jir. 173. Mnišie bohatí, ti
zavrúce sě, dobře sě sami pickují. Hus II.
67. — že. Spolu smíme zavírati, že kníže
slibům svým dostál. Ddk. III. 144. — jak
(adv.). Vně z. V. Krátce něco z. (obsáh-
nouti). D. Bídně život z. (skončiti). Jel. Ne-
motorně zavírati (závěrek činiti). Scip. Zle
zavírati (špatný závěrek činiti). Kom. Za-
vírej zvolna, aby dvéře nebouchaly. Us.
Dch. Pozdě se zavírá klec, když ptáci vy-
létali. Us. Ten zámek se zle zavírá. Us. Šd.
Láhev neprodyšně z. Mj. 133. Brány hned sa
tuho zavrely. Dbš. Sl. pov. I. 132. I zdál
se nyní mírněji, ano pěstěně a laskavě list
svůj zavříti. Sš. I. 403. A tak krátce zaví-
raje smrť jeho daleko lepší nežli neduživý
život a ustavičná nemoc. Reš.

2. Zavříti, vru, el, ení, zavírati = počíti
vříti, zu sieden anfangen, aufsieden, auf-
kochen; zapáliti se, sich entzünden. — abs.
Voda zavřela. Voda zavierala. Němc. VII.
63. — na koho. Kněží na ženy zavřeli
(bažili po nich). Aesop. — co čím: hrady
ožehem z. (zapáliti; zastr.). Dal.

Zavřití, n. = zavření. Vz Zavříti, 1. —
Z. = jizba, vůbec každá uzavřená místnosť
Má v domě troje z. Mrzne i v z. U Kolína.
Šml.

Zavřitosť, i, f., die Verschlossenheit. Šm.

Zavřitý = zavřený n. zavřen býti mo-
houcí, geschlossen, versperrt, verschlossen;
schliessbar. Vz Zavříti, 1. Us. u Domažl.
Jrsk. Z. pokoj v domě, V., Br., město, Br.,
dvůr. Reš. (Poslal ho) s listem (dopisem)
z-tým. NB. Tč. 184.. 192. Tento den jest
všecko z-té. U Uh. Hrad. Tč. Ty bys chtíla
míť se jak sto kvetů na Jana z-týho. U Domžl.
Jrsk. Z. kapsa. Us. Dch. Z. dům. U Přerova.
Kd. Z-týma očima. Arch. IV. 155. — Z.

312