355

tik (pomátla mu hlavu). Ros. Matka v strachu
mdlobe krídla svoje obe na drobniatka pre-
strela, hlavou v kol zavrtela. Č. Čt. I. 51.

— se (komu). Kolo štěstí se zavrtělo. V.
Hlava se mu zavrtěla. Ros. Jak se kterému
mozku zavrtí (jak si zmyslí). Kom. Zrazu
sa uhne, hor' sa vyšvihne a tak do troch
vrchov skočí, po čtvrtý raz sa k pažiti
přihne, zavrtí sa a zatočí. Sldk. 24. — se
komu kde. Zavrtělo se mu něco v hlavě
(zamyslil si něco). Jg.

Závrtka, y, f. Z. do polévky, etwas Ein-
gerührtes. Us. — Z. = závorka, der Riegel.
Z-ku u mých dveří otevřela jsem mému
zmilelci. BO.

Zavrtnouti, tnul a tl, utí = vrt učiniti,
vrtadlem zatočiti, den Bohrer etc. einmal
umdrehen. Ros.

Zavrtnutí, n., die Umdrehung. Z. se
lodi. Nrd. v Osv. I.. 83.

Zavrtovák, u, zavrtováček, čku, m. =
začáteční nebozez (v horn.), svědr, der Vor-
bohrer. Hř.

Zavrtuliti, il, en, ení = zašroubovati
(slovo nové), verschrauben. Jg.

Závruba, y, f., zastr., die Crenelirung.
Z. města. Krok.

Zavrúbiti, vz Zavroubiti.

Zavrúblování, n., vz Zavrúblovati.

Zavrúblovaný; -án, a, o = vrúblem za-
vázaný. Vz Zavrúblovati. Z. snop. Mor. Šd.

Zavrúblovati = vrúblem zakroutiti po-
vříslo, vrúblem snop zavázati, zatáhnouti.

— co. Pojď, zavrubluj tento snop. Mor. Šd.
Zavrubovati, vz Zavroubiti.
Zavrzati; zavrznouti, znul a zl, ut, utí,

aufangen zu knarren, knirschen, zwitschern.

— nač: na housle. Ros. — čím: dveřmi.
Ros. — co. Na malé húsličky skočnou za-
vrzal. Kol. ván. 128.

Zavrzgati, zavrzgnúti, ein wenig knarren,
knirren. Na Slov. Vz Vrzgati. Zavrzgly
dvéře. Phld. III. 393. — Z., zu schleudern
anfangen. — čím: nohama. Na Ostrav. Tě.

— co kam: kameně, prach na někoho z.
Na Ostrav. Tč. Gajdoš zavrzgne nadúchaný
temľov pod lavé rameno. Na Slov. Dbš.
Obyč. 64. Pán richtár vydali zákaz, že kto
opováží sa od kraviara čo len za babku
kúpiť, utratí i mäso i peniaze a ešte ho za-
vrzgnú do klady. Dbš. Sl. pov. II. 80. —
co za kým. Dvere za sebou zavrzgla. Dbš.
Sl. pov. I. 83.

Zavrzgnúti, vz Zavrzgati.

Zavrzgnutý; -ut, a, o = přiskřípnutý,
zavřitý. Slov. Z. zbojník škrípal od jedu
zubami a jačal. Dbš. Sl. pov. I. 271.

Zavrznouti, vz Zavrzati. Us. — Z. =

přivříti, přiskřípnouti, zavříti. Slov. —
koho. Bežím pred právo a jednako len
rozpoviem celú vec, aby vás prvého zavrzli
Na Slov. Dbš. Sl. pov. III. 71. — Z. =
uvrznouti, uklouznouti. Vz Uvrznouti. Odbehla
hneď do komory trocha toho občerstvenia
doniesť. Ale mali sa jej načakať; tam tá
kdesi zavrzla. Dbš. Sl. pov. VIII. 3.

Zavrznutý; -ut, a, o = přivrsknutý, při-
skřípnutý, zamčený. Na Slov. Dbš. Sl. pov.
III. 71.

Zavrzúkati, vz Vrzúkati.

Zavržďati, vz Vržďati. Na Slov. Bern.

Zavrždžati = zavržďati. Na Slov. Bern.

Zavržec, žce, m. = zavrhač. Na Slov.
Bern.

Závržek, žku, m. = co zavrženo, etwas
Weggeworfenes. Zlob.

Zavrženě = potupně, verächtlich. Z-ně
o někom smýšleti. Trip.

Zavrženec, nce, m., verworfener Mensch.
Bern., Blý.

Zavržení, n. = zavrhnutí, das Hin-, Aus-
werfen, die Hin-, Auswerfung. Z. zbraně
atd. Z. soudu. Vz S. N. Což se mimo to
učení mé děje, to jest zlé a z. hodné. BR.
II. 24. a. Máme na Ježíšovi marné chvály
z., neb dí křivochvalcóm: Co mne pokúšiete,
pokrytci? Hus II. 396. — Z. = opovržení,
potupa, die Verwerfung. V. Věc z. hodná.
Kom.

Zavrženlivosť, i, f., die Verwerflichkeit.

Zavrženlivý = k zavržení jsoucí, ver-
werflich. Z. rada. D.

Zavrženosť, i, f., Verworfenheit, f. V.

Zavržený; -žen, a, o; zavrhnutý; hnut,
a, o = zahozený, weg-, hinter-, hin-, aus-
geworfen. Z. papír (který se k ničemu více
nehodí), dráb, voják. V. Přísaha nemá býti
žádána jako dobrá, avšak nemá býti za-
vržena jako zlá, když jest potřebná. Hus. I.
98. — Z. = potupený, nízký, opovržený,
verschmäht, verworfen, verstossen. Z. člověk,
V., věc. Reš. Člověk zavrženého srdce =
bázlivý. V. — Jg. Kto sú byli zavrženější
než synové israelští?; Kterakž tedy jim
nemá více věřeno býti než kněžím chudým,
zavrženým? Hus I. 441., 472. Jako milán
z-ný. Kká. Td. 81. — odkud. Nižádný ne-
bude od nebeského královstvie zavržen, ktož
bude ... Hus III. 122. — kde. Z toho do-
mnievám se, že v světě velicí pyšní z své
nepokorné modlitby jsú před milým Bohem
zavrženější. Hus I. 317. Ač jest byl (David)
z mládí pastýřem a v svých otcích v Egyptě
z-ný sluha; I zdaliť neměli sú lidé věřiti
12 apoštolóm chudým, sprostným a v světě
z-ným viece než všem biskupóm?; A zase
Lazar byl jest z-ný před lidmi a vzácný
před Bohem. Hus 1. 441., 472., II. 238.

Zavržitel, e, m. = zavrhovatel, der Ver-
werfer. Z. vší slušnosti. Arch. IV. 432.

Zavržitelnosť, i, f., die Verwerflichkeit.
J. tr.

Zavržitelný = zavrženlivý, verwerflich.
J. tr. Z. svědek. J. tr., Šp., Pr. — jak:
mravně, nábožensky, politicky. Kaizl.

Závržka, y, f., der Rücktritt des Bräu-
tigams o. der Braut. Na Slov. Ssk.

Závržný = zavržitelný. Země, která vy-
dává hložie a trnie, z-ná (reproba) jest. ZN.

Zavsaditi = vsaditi, einsetzen, einpflan-
zen. — co. Puch.

Závsí, n., Zawsy, ves u Soběslavi; my-
slivna u Humburk. Cf. Blk. Kfsk. 479.

Zavše = vždy, za vždy, po každé, každým
rázem, immer, jedesmal, jeden Augenblick.
Ve Slez., na Mor. a Slov. Tč., Ht. Sl. ml.
154. Z. len na teba myslievam. Sl. ps. 176.
Ta tvoja mať veľká jaskotnica z. mi po-

312*



	355

	tik (pomátla mu hlavu). Ros. Matka v strachu mdlobe krídla svoje obe na drobniatka pre- strela, hlavou v kol zavrtela. Č. Čt. I. 51. — se (komu). Kolo štěstí se zavrtělo. V. Hlava se mu zavrtěla. Ros. Jak se kterému mozku zavrtí (jak si zmyslí). Kom. Zrazu sa uhne, hor' sa vyšvihne a tak do troch vrchov skočí, po čtvrtý raz sa k pažiti přihne, zavrtí sa a zatočí. Sldk. 24. — se komu kde. Zavrtělo se mu něco v hlavě (zamyslil si něco). Jg. Závrtka, y, f. Z. do polévky, etwas Ein- gerührtes. Us. — Z. = závorka, der Riegel. Z-ku u mých dveří otevřela jsem mému zmilelci. BO. Zavrtnouti, tnul a tl, utí = vrt učiniti, vrtadlem zatočiti, den Bohrer etc. einmal umdrehen. Ros. Zavrtnutí, n., die Umdrehung. Z. se lodi. Nrd. v Osv. I.. 83. Zavrtovák, u, zavrtováček, čku, m. = začáteční nebozez (v horn.), svědr, der Vor- bohrer. Hř. Zavrtuliti, il, en, ení = zašroubovati (slovo nové), verschrauben. Jg. Závruba, y, f., zastr., die Crenelirung. Z. města. Krok. Zavrúbiti, vz Zavroubiti. Zavrúblování, n., vz Zavrúblovati. Zavrúblovaný; -án, a, o = vrúblem za- vázaný. Vz Zavrúblovati. Z. snop. Mor. Šd. Zavrúblovati = vrúblem zakroutiti po- vříslo, vrúblem snop zavázati, zatáhnouti. — co. Pojď, zavrubluj tento snop. Mor. Šd. Zavrubovati, vz Zavroubiti. Zavrzati; zavrznouti, znul a zl, ut, utí, aufangen zu knarren, knirschen, zwitschern. — nač: na housle. Ros. — čím: dveřmi. Ros. — co. Na malé húsličky skočnou za- vrzal. Kol. ván. 128. Zavrzgati, zavrzgnúti, ein wenig knarren, knirren. Na Slov. Vz Vrzgati. Zavrzgly dvéře. Phld. III. 393. — Z., zu schleudern anfangen. — čím: nohama. Na Ostrav. Tě. — co kam: kameně, prach na někoho z. Na Ostrav. Tč. Gajdoš zavrzgne nadúchaný temľov pod lavé rameno. Na Slov. Dbš. Obyč. 64. Pán richtár vydali zákaz, že kto opováží sa od kraviara čo len za babku kúpiť, utratí i mäso i peniaze a ešte ho za- vrzgnú do klady. Dbš. Sl. pov. II. 80. — co za kým. Dvere za sebou zavrzgla. Dbš. Sl. pov. I. 83. Zavrzgnúti, vz Zavrzgati. Zavrzgnutý; -ut, a, o = přiskřípnutý, zavřitý. Slov. Z. zbojník škrípal od jedu zubami a jačal. Dbš. Sl. pov. I. 271. Zavrznouti, vz Zavrzati. Us. — Z. = přivříti, přiskřípnouti, zavříti. Slov. — koho. Bežím pred právo a jednako len rozpoviem celú vec, aby vás prvého zavrzli Na Slov. Dbš. Sl. pov. III. 71. — Z. = uvrznouti, uklouznouti. Vz Uvrznouti. Odbehla hneď do komory trocha toho občerstvenia doniesť. Ale mali sa jej načakať; tam tá kdesi zavrzla. Dbš. Sl. pov. VIII. 3. Zavrznutý; -ut, a, o = přivrsknutý, při- skřípnutý, zamčený. Na Slov. Dbš. Sl. pov. III. 71.	Zavrzúkati, vz Vrzúkati. Zavržďati, vz Vržďati. Na Slov. Bern. Zavrždžati = zavržďati. Na Slov. Bern. Zavržec, žce, m. = zavrhač. Na Slov. Bern. Závržek, žku, m. = co zavrženo, etwas Weggeworfenes. Zlob. Zavrženě = potupně, verächtlich. Z-ně o někom smýšleti. Trip. Zavrženec, nce, m., verworfener Mensch. Bern., Blý. Zavržení, n. = zavrhnutí, das Hin-, Aus- werfen, die Hin-, Auswerfung. Z. zbraně atd. Z. soudu. Vz S. N. Což se mimo to učení mé děje, to jest zlé a z. hodné. BR. II. 24. a. Máme na Ježíšovi marné chvály z., neb dí křivochvalcóm: Co mne pokúšiete, pokrytci? Hus II. 396. — Z. = opovržení, potupa, die Verwerfung. V. Věc z. hodná. Kom. Zavrženlivosť, i, f., die Verwerflichkeit. Zavrženlivý = k zavržení jsoucí, ver- werflich. Z. rada. D. Zavrženosť, i, f., Verworfenheit, f. V. Zavržený; -žen, a, o; zavrhnutý; hnut, a, o = zahozený, weg-, hinter-, hin-, aus- geworfen. Z. papír (který se k ničemu více nehodí), dráb, voják. V. Přísaha nemá býti žádána jako dobrá, avšak nemá býti za- vržena jako zlá, když jest potřebná. Hus. I. 98. — Z. = potupený, nízký, opovržený, verschmäht, verworfen, verstossen. Z. člověk, V., věc. Reš. Člověk zavrženého srdce = bázlivý. V. — Jg. Kto sú byli zavrženější než synové israelští?; Kterakž tedy jim nemá více věřeno býti než kněžím chudým, zavrženým? Hus I. 441., 472. Jako milán z-ný. Kká. Td. 81. — odkud. Nižádný ne- bude od nebeského královstvie zavržen, ktož bude ... Hus III. 122. — kde. Z toho do- mnievám se, že v světě velicí pyšní z své nepokorné modlitby jsú před milým Bohem zavrženější. Hus I. 317. Ač jest byl (David) z mládí pastýřem a v svých otcích v Egyptě z-ný sluha; I zdaliť neměli sú lidé věřiti 12 apoštolóm chudým, sprostným a v světě z-ným viece než všem biskupóm?; A zase Lazar byl jest z-ný před lidmi a vzácný před Bohem. Hus 1. 441., 472., II. 238. Zavržitel, e, m. = zavrhovatel, der Ver- werfer. Z. vší slušnosti. Arch. IV. 432. Zavržitelnosť, i, f., die Verwerflichkeit. J. tr. Zavržitelný = zavrženlivý, verwerflich. J. tr. Z. svědek. J. tr., Šp., Pr. — jak: mravně, nábožensky, politicky. Kaizl. Závržka, y, f., der Rücktritt des Bräu- tigams o. der Braut. Na Slov. Ssk. Závržný = zavržitelný. Země, která vy- dává hložie a trnie, z-ná (reproba) jest. ZN. Zavsaditi = vsaditi, einsetzen, einpflan- zen. — co. Puch. Závsí, n., Zawsy, ves u Soběslavi; my- slivna u Humburk. Cf. Blk. Kfsk. 479. Zavše = vždy, za vždy, po každé, každým rázem, immer, jedesmal, jeden Augenblick. Ve Slez., na Mor. a Slov. Tč., Ht. Sl. ml. 154. Z. len na teba myslievam. Sl. ps. 176. Ta tvoja mať veľká jaskotnica z. mi po- 312*