Předchozí (355)  Strana:356  Další (357) |
|
|||
356
|
|||
|
|||
vedá: Tys nerobotnica. Sl. spv. VI. 204.
Oj! fajočko ľubá, nože mi pekne hor, nože mi kotúčky okruhlé z. tvor. Ppk. II. 108. V opovržencoch z. povstáva vedomie svojich vlastných sil. Č. Čt. II. 181. On do neba z. pozerá. Btt. Sp. 116. Lahne, vstane s piesňou z. Čjk. 70. Z. sa potešil, keď zlaté jablka oberať šiel; To z. sa mu nevidelo; Zavše prišla ku pastorkyni. Dbš. Sl. pov. I. 225., 228., VI. 5. Zavšemi = vojínové za jinými všemi bo-
jující, die Hintersten. Cyr. — Z. = záškod- níci, die Marodeurs, der Nachtrab. Sych. Zavšiknouti, knul a kl, utí, mit einem
diesem Worte ähnlichen Laute rufen. — jak: plnou tlamou. Pam. kut. Zavšiný = zavšivělý. Z. košula. Na Ostrav.
Tč. Zavšiti se, il, en, ení, Läuse bekommen.
— kde. Já sem se tam (v cizí zemi) c lý
zavšil. Na Ostrav. Tč. Zavšivavěný = zavšivělý. Z. dítě. Mor.
Šd. Zavšivělosť, i, f., das Verlaustsein.
Zavšivělý = plný vší, verlaust. Z. místo.
Rostl. Přišel domů všecek z-lý. Us. Msk. Zavšivený; -en, a, o = zavšivělý. Je
všecek z-ný. Us. Hý., Šd. Zavšivěti, ěl, ění, verlausen. Us.
Zavšiviti, il, en, ení, verlausen. — se —
zavšivěti. Ten rybník (ryby v něm) se za- všivil. Us. — se kde. V Bosně se celý z-vil. Us. Tč. — si co: košili. Us. Tč. Závtah, u, m., statice, die Strandnelke.
Vz Rstp. 1238., Slb. 291. Závtahovitý. Z. rostliny, staticeae: závtah,
trávnička. Vz Rstp. 1238.—1240. Zavtipkovati si o čem, scherzend sagen,
einen Witz reissen. Km. 1884. Zavučati, vz Vučati.
Zavuňati = zavoněti. Na Ostrav. Tč.
Zavundati = zandati. Ros.
Zavundávati, vz Zandati.
Závůrka, y, f. = malá závora, das Rie-
gelchen. Chmel. Lex. 409. Zavutlený, verwirrt. Z. niť = spletená.
Us. Zavýjaní, n., das Geheul. Počuje veľký
krik a z. Dbš. Sl. pov. I. 460. Z. psov pred domom značí nešťastie. Dbš. Obyč. 46. Krik, kliatby, šum, z. a plač. Phld. III. 2. 141. Zavýjati, vz Zavyti.
Zavykati koho, verwöhnen. Us. Na Mor.
spovykati. Brt. — Z., zu ihrzen anfangen. — komu. Us.
Zavyklý = choulostivý, verwöhnt. Us.
Na Mor. spovykaný. Brt. Zavylněný; -ěn, a, o. Vem župicu z-nú.
Kol. ván. 93. Zavymnalý (mající hezké výmě), schön
euterig. Z. kráva. U Rychn. Ntk. Zavymnati (od výmě) = veliké výmě do-
stati, grosseuterig werden. Vařím krávě žito, aby zavymnala. U Rychn. Msk. — kdy. Kráva před otelením hodně zavymnala. U Hořic. Hk. Vz Zavymnouti. Zavymnouti = zavymnati. Dáváme krávě
lopačku, aby zavymla. Mor. Šd. Zavýskati; zavýsknouti, sknul a skl, utí;
zavyskovati, anfangen zu jauchzen. — kde. |
Kdo tu zavýskl? Us. — si. Kká. K. sl. j.
95. — co. Ať si tedy ňákou zavýskají. Us. Tyl. — jak. Všichni sborem zavýskli. Vrch. — na koho. Us. Tč. — kdy komu. Což
jinak srdce mu zavýsklo ve svobodě. Světz. 1880. — co komu jak. Náramným trikrát hukotom Bohu slávu zavýskli. Hol. 266. Zavýsknouti, vz Zavýskati.
Zavýsknutí, n., das Aufjauchzen. Tč.
Slastné z. Kls. Zavyskovati, vz Zavýskati.
Zavýtečníkovati si, kurze Zeit einen
hervorragenden Mann spielen. Vydá veřejné provolání, sbírá příspěvky, potvrzuje jich příjem svým podpisem v novinách a tak si na chvilku též zavýtečníkuje. Km. 1883. 19. Zavyti, vz Výti; zavýjati, zavývati, auf-
heulen, anfangen zu heulen, ein wenig heulen. — abs. Vlk zavyl. Ros. Pes zavyje, jak
muziku učuje. Us. Tč. Pes zavýja. Na Slov. Hdž. Šlb. 11., Sldk. 129. Guraj prestal za- výjať a utiahnul sa pod návratie. Phld. III. 314. Len sova presmutné na dlhý plač ťáhla
hučánie a zjašení vókol psi zavývali. Hol. 315. Zavýja ako vlk (křičí). Zátur.
Zavyučenou, lépe: za vyučenou. Jg. Vz Vyučený.
Zavzánek, nku, m. = závdavek. Z. na To
dán. Půh. II. 283. Zavzati, vz Zavzíti.
Zavzatosť, i, f., die Eingenommenheit,
Erbitterung. Na Ostrav. Tč. Zavzatý; -at, a, o, eingenommen, erbittert.
Na Ostrav. Té. Zavzdechnouti, zavzdychnouti, chnul a
chl, utí, zavzdychati, anfangen zu ächzen, zu seufzen. — jak. Těžce zavzdechl a zemřel. Us. Zltovláske iba čo niekedy zavzdychlo sa z hlboka a nevravela nič. Dbš. Sl. pov. I. 69. Zavzdychne smutne: Už som všetko ztratil. Č. Čt. II. 95. - abs. Sedia oni, sedia, do ohníčka hlädia, slovka nepovedia. Len keď bor zašumie, keď vetor zaveje — skočia, zavzdychajú: Jaj naše nadeje! Btt. Sp. 9. Dievčiatko tŕpne, slúcha a rúčky slo- žiac zavzdychá. Ib. 119. — si. Zavzdychne si: Pros za mne! Us. Šd., Němc. — se komu. Strelcovi všakovak bolo okolo srdca a neraz sa mu zavzdychlo; Slúbil si mi toho beranca. Ach, zavzdychlo sa dobrému Jankovi, slúbil som ti ho, slúbil. Dbš. Sl. pov. III. 10., VIII. 44. — kdy kde. V noční době zavzdychati chvilenku na hrobě. Hdk. Zavzdechnutí, n., der Seufzer. Nrd. Bld.
30. Zavzdorovati, ein wenig trotzen. --
komu. Us. Zavzíti, vezmu, vzal, vzetí; zavzati (slov.)
= vzíti, nehmen. — co kam. Co v hlavu zavzal (sich in den Kopf setzen), na tom stál. Kom. Kaz si zavzal do hlavy a viac nepopustil od toho. Mt. S. I. 109. — abs. Bylo sucho, zelé nezavzalo (nezaložilo i. e. do hlávek). Slez. Šd. — se. Obilí se za- vzalo (fasste Wurzeln). Slez. Šd. — si = umíniti si, sich vornehmen, in den Kopf setzen. Slov. Na ostatok zavzala si do tej dvanástej izby čo len jedným očkem na- kuknúť. Dbš. Sl. pov. VI. 9. — se nač, etwas unternehmen, sich zu etwas entschlies- |
||
|
|||
Předchozí (355)  Strana:356  Další (357) |