356

vedá: Tys nerobotnica. Sl. spv. VI. 204.
Oj! fajočko ľubá, nože mi pekne hor, nože
mi kotúčky okruhlé z. tvor. Ppk. II. 108.
V opovržencoch z. povstáva vedomie svojich
vlastných sil. Č. Čt. II. 181. On do neba z.
pozerá. Btt. Sp. 116. Lahne, vstane s piesňou
z. Čjk. 70. Z. sa potešil, keď zlaté jablka
oberať šiel; To z. sa mu nevidelo; Zavše
prišla ku pastorkyni. Dbš. Sl. pov. I. 225.,
228., VI. 5.

Zavšemi = vojínové za jinými všemi bo-
jující, die Hintersten. Cyr. — Z. = záškod-
níci, die Marodeurs, der Nachtrab. Sych.

Zavšiknouti, knul a kl, utí, mit einem
diesem Worte ähnlichen Laute rufen. —
jak: plnou tlamou. Pam. kut.

Zavšiný = zavšivělý. Z. košula. Na Ostrav.
Tč.

Zavšiti se, il, en, ení, Läuse bekommen.

— kde. Já sem se tam (v cizí zemi) c lý
zavšil. Na Ostrav. Tč.

Zavšivavěný = zavšivělý. Z. dítě. Mor.
Šd.

Zavšivělosť, i, f., das Verlaustsein.

Zavšivělý = plný vší, verlaust. Z. místo.
Rostl. Přišel domů všecek z-lý. Us. Msk.

Zavšivený; -en, a, o = zavšivělý. Je
všecek z-ný. Us. Hý., Šd.

Zavšivěti, ěl, ění, verlausen. Us.

Zavšiviti, il, en, ení, verlausen. — se —
zavšivěti. Ten rybník (ryby v něm) se za-
všivil. Us. — se kde. V Bosně se celý z-vil.
Us. Tč. — si co: košili. Us. Tč.

Závtah, u, m., statice, die Strandnelke.
Vz Rstp. 1238., Slb. 291.

Závtahovitý. Z. rostliny, staticeae: závtah,
trávnička. Vz Rstp. 1238.—1240.

Zavtipkovati si o čem, scherzend sagen,
einen Witz reissen. Km. 1884.

Zavučati, vz Vučati.

Zavuňati = zavoněti. Na Ostrav. Tč.

Zavundati = zandati. Ros.

Zavundávati, vz Zandati.

Závůrka, y, f. = malá závora, das Rie-
gelchen. Chmel. Lex. 409.

Zavutlený, verwirrt. Z. niť = spletená.
Us.

Zavýjaní, n., das Geheul. Počuje veľký
krik a z. Dbš. Sl. pov. I. 460. Z. psov pred
domom značí nešťastie. Dbš. Obyč. 46. Krik,
kliatby, šum, z. a plač. Phld. III. 2. 141.

Zavýjati, vz Zavyti.

Zavykati koho, verwöhnen. Us. Na Mor.
spovykati. Brt. — Z., zu ihrzen anfangen.

— komu. Us.

Zavyklý = choulostivý, verwöhnt. Us.
Na Mor. spovykaný. Brt.

Zavylněný; -ěn, a, o. Vem župicu z-nú.
Kol. ván. 93.

Zavymnalý (mající hezké výmě), schön
euterig. Z. kráva. U Rychn. Ntk.

Zavymnati (od výmě) = veliké výmě do-
stati, grosseuterig werden. Vařím krávě žito,
aby zavymnala. U Rychn. Msk. — kdy.
Kráva před otelením hodně zavymnala.
U Hořic. Hk. Vz Zavymnouti.

Zavymnouti = zavymnati. Dáváme krávě
lopačku, aby zavymla. Mor. Šd.

Zavýskati; zavýsknouti, sknul a skl, utí;
zavyskovati, anfangen zu jauchzen. — kde.

Kdo tu zavýskl? Us. — si. Kká. K. sl. j.
95. — co. Ať si tedy ňákou zavýskají. Us.
Tyl. — jak. Všichni sborem zavýskli. Vrch.

— na koho. Us. Tč. — kdy komu. Což
jinak srdce mu zavýsklo ve svobodě. Světz.
1880. — co komu jak. Náramným trikrát
hukotom Bohu slávu zavýskli. Hol. 266.

Zavýsknouti, vz Zavýskati.

Zavýsknutí, n., das Aufjauchzen. Tč.
Slastné z. Kls.

Zavyskovati, vz Zavýskati.

Zavýtečníkovati si, kurze Zeit einen
hervorragenden Mann spielen. Vydá veřejné
provolání, sbírá příspěvky, potvrzuje jich
příjem svým podpisem v novinách a tak si
na chvilku též zavýtečníkuje. Km. 1883. 19.

Zavyti, vz Výti; zavýjati, zavývati, auf-
heulen, anfangen zu heulen, ein wenig heulen.

— abs. Vlk zavyl. Ros. Pes zavyje, jak
muziku učuje. Us. Tč. Pes zavýja. Na Slov.
Hdž. Šlb. 11., Sldk. 129. Guraj prestal za-
výjať a utiahnul sa pod návratie. Phld. III.

314. Len sova presmutné na dlhý plač ťáhla
hučánie a zjašení vókol psi zavývali. Hol.

315. Zavýja ako vlk (křičí). Zátur.
Zavyučenou, lépe: za vyučenou. Jg. Vz

Vyučený.

Zavzánek, nku, m. = závdavek. Z. na To
dán. Půh. II. 283.

Zavzati, vz Zavzíti.

Zavzatosť, i, f., die Eingenommenheit,
Erbitterung. Na Ostrav. Tč.

Zavzatý; -at, a, o, eingenommen, erbittert.
Na Ostrav. Té.

Zavzdechnouti, zavzdychnouti, chnul a
chl, utí, zavzdychati, anfangen zu ächzen,
zu seufzen. — jak. Těžce zavzdechl a zemřel.
Us. Zltovláske iba čo niekedy zavzdychlo
sa z hlboka a nevravela nič. Dbš. Sl. pov.
I. 69. Zavzdychne smutne: Už som všetko
ztratil. Č. Čt. II. 95. - abs. Sedia oni,
sedia, do ohníčka hlädia, slovka nepovedia.
Len keď bor zašumie, keď vetor zaveje —
skočia, zavzdychajú: Jaj naše nadeje! Btt.
Sp. 9. Dievčiatko tŕpne, slúcha a rúčky slo-
žiac zavzdychá. Ib. 119. — si. Zavzdychne
si: Pros za mne! Us. Šd., Němc. — se komu.
Strelcovi všakovak bolo okolo srdca a neraz
sa mu zavzdychlo; Slúbil si mi toho beranca.
Ach, zavzdychlo sa dobrému Jankovi, slúbil
som ti ho, slúbil. Dbš. Sl. pov. III. 10., VIII.
44. — kdy kde. V noční době zavzdychati
chvilenku na hrobě. Hdk.

Zavzdechnutí, n., der Seufzer. Nrd. Bld.
30.

Zavzdorovati, ein wenig trotzen. --
komu. Us.

Zavzíti, vezmu, vzal, vzetí; zavzati (slov.)
= vzíti, nehmen. — co kam. Co v hlavu
zavzal (sich in den Kopf setzen), na tom
stál. Kom. Kaz si zavzal do hlavy a viac
nepopustil od toho. Mt. S. I. 109. — abs.
Bylo sucho, zelé nezavzalo (nezaložilo i. e.
do hlávek). Slez. Šd. — se. Obilí se za-
vzalo (fasste Wurzeln). Slez. Šd. — si =
umíniti si, sich vornehmen, in den Kopf
setzen. Slov. Na ostatok zavzala si do tej
dvanástej izby čo len jedným očkem na-
kuknúť. Dbš. Sl. pov. VI. 9. — se nač,
etwas unternehmen, sich zu etwas entschlies-