358

Není pravda, to se ti jenom cosi zazdálo.
Us. Co se ti zazdálo, žes to udělal? Us.
Tč. Taký se mně sen zazdál, že milého
zahlídám. Čes. mor. ps. 89., Sl. ps. 89. Tá
vposled sa mu najlepšá zazdávala radda.
Hol. 9. A marně se to zazdalo některým
vykladatelům; Jak se některým vykladačům
zazdálo. Sš. Sk. 180., 236. Išlo dievče žito
žať zemskému pánovi, jemu se zazdály její
biele nohy. Sl. spv. Šd. — se komu kdy
o čem. Kterým (lidem) se ve strastech
zazdá, že ... Sš. Sk. 24. Štěstí, o němž
ani ve snu nikdy se mi nezazdálo. Šml. I.
24. — s infinit. Zazdálo se mu tam jíti.
Us. Vck., Tč.

Zazdění, n., die Einmauerung. Z. parního
kotlu. Šmr. 15. Dokonalé, neúplné z. trámu.
Pek. 104., 109. — Z., gemauerter Verschlag.
Dch.

Zazděný; -ěn, a, o, vermauert, einge-
mauert. Z. kotel, Šp.. poklad, Us., trám.
Pek. 81. — jak. Trám na jednom konci,
na obou kocích, jedním koncem z. Pek.
103., 105., 106., Mj. 17. — proč. Z cely
volně zvolené, jejíž vchod za jistých ná-
boženských obřadů zazděn byl, po celý
život svůj nikdy více nevyšel. Ddk. IV. 318.

Zazditi, il, ěn, ění; zazdívati = zdí za-
dělati, ver-, zu-, einmauern, zubauen. — co :
okno, Ros., poklad. D. — co komu. Za-
zdil mu celou výhlídku. — co kde. Kromě
ostatků i sv. hostie má v pouzdře v hrobce
oltářní zazděna býti. Ddk. III. 40. Načež
prý kníže opata i s 20 bratry dal v jejich
jídelně z. a hladem umořiti. Ib. IV. 320. —
koho čím: cihlami. Us. — kam. Obstárlý
hrade, k dítkám lítosť měj, jež závisť ve
tvé náspy zazdila. Shakesp. Tč. Zazděte mě
do kamení, ať pěsnička o mně není. Sš. P.
170. — koho jak. Manželku svou dal z.
'LX živa. Pal. Děj. V. 2. 324. — na koho jak
zazdívati, anstossen, Anspielungen machen :
slovy uščepačnými. Na Ostrav. Tč.

Zazdívání, n., die Ver-, Einmauerung.
O z. lidí vz Sdl. Hrd. 1 78.—79., 120.

Zazdívati, vz Zazditi.

Zazdívka, y, f. = zazdění, die Einmau-
erung. Z. parního kotlu. Šmr. 61. — Z., ge-
mauerter Verschlag. Vyzdívání z-ky. Stat.
př. kn. 1877. str. 96.

Zazdravkati = připiti, Gesundheit zu-
trinken, toastiren. Na Slov. Plk.— si s kým.
Zazdravkajte si s Gorazdom. Chlpk. Dram.
I. 50. — Phld. III. 463.

Zazdříti = zazříti, hinschauen. — kam.
Na Ostrav. Tč.

Zázdrosť, i, f. = závisť, der Neid; die
Missgunst. Sš. L. 63. Aby tou řevnivostí a
z-stí rozdráždili se k úsilnému po spáse
v Kristu se snažení; Aby se nezdalo, že
ze závisti a z-sti jména ta jiná vynáší. Sš.
I. 115., 164. Odkliď závisť a odejmi zádrosť
a tvým jest, co má druh tvůj. (Aug.). Sš.

Zazdvihnouti, hnul a hl, ut, utí, zazdvi-
hovati, ein wenig aufheben. — co. Vzal
sochor, zazdvihnul skálu a za nedlouho byla
skála na vůz naložena. Kld. II. 125.

Záze, vz Zadu, Záz.

Zazelenalý, grünlich. Z. barva. D., Šml.
I. 52.

Zazelenatěti, ěl, ění, grünlich, grün
werden. Ros.

Zazelenati se, zazelenávati se, grün wer-
den, aufgrünen. — abs. Pohlídej, děvečko,
na tu suchú jedlu: jak se zazelená, tož já
si tě vezmu. Brt. P. 158. — se kdy. Louky
po dešti se zazelenaly. Us. Po bouřce vše
jen tím krásněji se zazelená. Sá. v Osv. I.
178. — čím: deštěm. Us. Stráň sporou
travou se zazelenala. Us. — komu. Až se
mi štěstí zazelená. Us. — kde. Až se jí
v očích zazelenalo (zajiskřilo). Sá. — si co.
Co si únor zazelená, březen mu to hájí; co
si březen zazelená, květen mu to spálí (květen
mrazem spálí). Us. Šd. Tč.

Zazelenatiti, il, ěn, ění, grün machen;
se, grün werden. Ros.

Zazelenaviti, il, en, ení, zazelenavovati,
grünlich färben. Rostl. III. a. 117.

Zazelenělý, grünend. Bern.

Zazelenení, n., das Aufgrünen; das Grün-
machen, Grünfärben. Bern.

Zazeleněný; -ěn, a, o, grün gemacht,
grün gefärbt. Bern

Zazeleněti, ěl, ění, grün werden, auf-
grünen. Ros.

Zazeleniti, il, ěn, ění, grün machen (fär-
ben). — co čím: vodu barvou. Us. — se.

Zázemí, n., das Hinterland. Dch.

Zázemský, hinterländisch. Z. ideal. Šml.

Zázen v pýše, snad: zažen (zažžen). Výb.
I. 960.

Zazerání, n. = zhlídání na koho. Vz
Zazerati. Na Slov. Šd.

Zazeratí, vz Zazříti.

Zazerdzavělosť, i, f. = zazrzavělosť.
Slov. Bern

Zazerdzavělý = zazrzavělý. Slov. Bern.

Zazerdzavěti = zazrzavěti. Slov. Bern.

Zazerzavělosť, vz Zazrzavělosť.

Zazerzavělý = zazrzavělý.

Zazerzavěti, vz Zazrzavěti.

Zazimeť, el, ení, erkalten, kalt werden.
Slov. Bern. Kobzole ještě v zemi zazimí
(a proto neporostou). Slez. Šd.

Zazimování, n., die Uiberwinterung. Z.
včel. Vz Včelařství podběrné od J. Pitry.

Zazimovati, überwintern. — kde. Na
Ostrav. Tč.

Zazinčeti, el, ení = zazněti, zavzněti. —
komu kde. Zazinčelo mně v hlavě. Mor.
Šd.

Zazírati, vz Zazřeti.

Zazíti = zazívati, zu gähnen anfangen.
— se komu. Zažalo se mi. Na Ostrav. Tč.

Zazívati; zazívnouti, vnul a vl, utí, zu
gähnen anfangen. — co — zívnutím zatajiti,
zamlčeti, gähnend vertuschen. Jg., Šm.

Zazizovati = zvědavě na něco hleděti,
neugierig auf etwas hinsehen. Mor. Škd.

Zazlacovati, vz Zazlatiti.

Zazlatiti, il, cen, ení, zazlacovati = po-
zlatiti, vergolden. — co. Šd.

Zazlení, n., vz Zazliti, Zazleti.

Zazlený; -en, a, o, erbost. Jsou proti
sobě velmi zazleni. Ros. Vz Zazliti.

Zazleti, ejí, el, ení = zlým se státi, böse
werden, erbosen, erbost werden. — komu.
Víd. list.