Předchozí (357)  Strana:358  Další (359) |
|
|||
358
|
|||
|
|||
Není pravda, to se ti jenom cosi zazdálo.
Us. Co se ti zazdálo, žes to udělal? Us. Tč. Taký se mně sen zazdál, že milého zahlídám. Čes. mor. ps. 89., Sl. ps. 89. Tá vposled sa mu najlepšá zazdávala radda. Hol. 9. A marně se to zazdalo některým vykladatelům; Jak se některým vykladačům zazdálo. Sš. Sk. 180., 236. Išlo dievče žito žať zemskému pánovi, jemu se zazdály její biele nohy. Sl. spv. Šd. — se komu kdy o čem. Kterým (lidem) se ve strastech zazdá, že ... Sš. Sk. 24. Štěstí, o němž ani ve snu nikdy se mi nezazdálo. Šml. I. 24. — s infinit. Zazdálo se mu tam jíti. Us. Vck., Tč. Zazdění, n., die Einmauerung. Z. parního
kotlu. Šmr. 15. Dokonalé, neúplné z. trámu. Pek. 104., 109. — Z., gemauerter Verschlag. Dch. Zazděný; -ěn, a, o, vermauert, einge-
mauert. Z. kotel, Šp.. poklad, Us., trám. Pek. 81. — jak. Trám na jednom konci, na obou kocích, jedním koncem z. Pek. 103., 105., 106., Mj. 17. — proč. Z cely volně zvolené, jejíž vchod za jistých ná- boženských obřadů zazděn byl, po celý život svůj nikdy více nevyšel. Ddk. IV. 318. Zazditi, il, ěn, ění; zazdívati = zdí za-
dělati, ver-, zu-, einmauern, zubauen. — co : okno, Ros., poklad. D. — co komu. Za- zdil mu celou výhlídku. — co kde. Kromě ostatků i sv. hostie má v pouzdře v hrobce oltářní zazděna býti. Ddk. III. 40. Načež prý kníže opata i s 20 bratry dal v jejich jídelně z. a hladem umořiti. Ib. IV. 320. — koho čím: cihlami. Us. — kam. Obstárlý hrade, k dítkám lítosť měj, jež závisť ve tvé náspy zazdila. Shakesp. Tč. Zazděte mě do kamení, ať pěsnička o mně není. Sš. P. 170. — koho jak. Manželku svou dal z. 'LX živa. Pal. Děj. V. 2. 324. — na koho jak zazdívati, anstossen, Anspielungen machen : slovy uščepačnými. Na Ostrav. Tč. Zazdívání, n., die Ver-, Einmauerung.
O z. lidí vz Sdl. Hrd. 1 78.—79., 120. Zazdívati, vz Zazditi.
Zazdívka, y, f. = zazdění, die Einmau-
erung. Z. parního kotlu. Šmr. 61. — Z., ge- mauerter Verschlag. Vyzdívání z-ky. Stat. př. kn. 1877. str. 96. Zazdravkati = připiti, Gesundheit zu-
trinken, toastiren. Na Slov. Plk.— si s kým. Zazdravkajte si s Gorazdom. Chlpk. Dram. I. 50. — Phld. III. 463. Zazdříti = zazříti, hinschauen. — kam.
Na Ostrav. Tč. Zázdrosť, i, f. = závisť, der Neid; die
Missgunst. Sš. L. 63. Aby tou řevnivostí a z-stí rozdráždili se k úsilnému po spáse v Kristu se snažení; Aby se nezdalo, že ze závisti a z-sti jména ta jiná vynáší. Sš. I. 115., 164. Odkliď závisť a odejmi zádrosť a tvým jest, co má druh tvůj. (Aug.). Sš. Zazdvihnouti, hnul a hl, ut, utí, zazdvi-
hovati, ein wenig aufheben. — co. Vzal sochor, zazdvihnul skálu a za nedlouho byla skála na vůz naložena. Kld. II. 125. Záze, vz Zadu, Záz.
Zazelenalý, grünlich. Z. barva. D., Šml.
I. 52. |
Zazelenatěti, ěl, ění, grünlich, grün
werden. Ros. Zazelenati se, zazelenávati se, grün wer-
den, aufgrünen. — abs. Pohlídej, děvečko, na tu suchú jedlu: jak se zazelená, tož já si tě vezmu. Brt. P. 158. — se kdy. Louky po dešti se zazelenaly. Us. Po bouřce vše jen tím krásněji se zazelená. Sá. v Osv. I. 178. — čím: deštěm. Us. Stráň sporou travou se zazelenala. Us. — komu. Až se mi štěstí zazelená. Us. — kde. Až se jí v očích zazelenalo (zajiskřilo). Sá. — si co. Co si únor zazelená, březen mu to hájí; co si březen zazelená, květen mu to spálí (květen mrazem spálí). Us. Šd. Tč. Zazelenatiti, il, ěn, ění, grün machen;
se, grün werden. Ros. Zazelenaviti, il, en, ení, zazelenavovati,
grünlich färben. Rostl. III. a. 117. Zazelenělý, grünend. Bern.
Zazelenení, n., das Aufgrünen; das Grün-
machen, Grünfärben. Bern. Zazeleněný; -ěn, a, o, grün gemacht,
grün gefärbt. Bern Zazeleněti, ěl, ění, grün werden, auf-
grünen. Ros. Zazeleniti, il, ěn, ění, grün machen (fär-
ben). — co čím: vodu barvou. Us. — se. Zázemí, n., das Hinterland. Dch.
Zázemský, hinterländisch. Z. ideal. Šml.
Zázen v pýše, snad: zažen (zažžen). Výb.
I. 960. Zazerání, n. = zhlídání na koho. Vz
Zazerati. Na Slov. Šd. Zazeratí, vz Zazříti.
Zazerdzavělosť, i, f. = zazrzavělosť.
Slov. Bern Zazerdzavělý = zazrzavělý. Slov. Bern.
Zazerdzavěti = zazrzavěti. Slov. Bern.
Zazerzavělosť, vz Zazrzavělosť.
Zazerzavělý = zazrzavělý.
Zazerzavěti, vz Zazrzavěti.
Zazimeť, el, ení, erkalten, kalt werden.
Slov. Bern. Kobzole ještě v zemi zazimí (a proto neporostou). Slez. Šd. Zazimování, n., die Uiberwinterung. Z.
včel. Vz Včelařství podběrné od J. Pitry. Zazimovati, überwintern. — kde. Na
Ostrav. Tč. Zazinčeti, el, ení = zazněti, zavzněti. —
komu kde. Zazinčelo mně v hlavě. Mor. Šd. Zazírati, vz Zazřeti.
Zazíti = zazívati, zu gähnen anfangen.
— se komu. Zažalo se mi. Na Ostrav. Tč. Zazívati; zazívnouti, vnul a vl, utí, zu
gähnen anfangen. — co — zívnutím zatajiti, zamlčeti, gähnend vertuschen. Jg., Šm. Zazizovati = zvědavě na něco hleděti,
neugierig auf etwas hinsehen. Mor. Škd. Zazlacovati, vz Zazlatiti.
Zazlatiti, il, cen, ení, zazlacovati = po-
zlatiti, vergolden. — co. Šd. Zazlení, n., vz Zazliti, Zazleti.
Zazlený; -en, a, o, erbost. Jsou proti
sobě velmi zazleni. Ros. Vz Zazliti. Zazleti, ejí, el, ení = zlým se státi, böse
werden, erbosen, erbost werden. — komu. Víd. list. |
||
|
|||
Předchozí (357)  Strana:358  Další (359) |