360

bati. Jest zazobaný (v penězích) = bohat.
Vz Blahobyt. Č., Dch., Kšá., Jrd., Hk. Je
z-ný jako sysel. Us. Knrz. — Z., verbissen.
Z. latinář. Kos. v Km. 1884. 676.

Zazobati = počíti zobati, anfangen mit
dem Schnabel zu picken, schnäbeln. — se
kam (do čeho), tief hineinpicken, sich
einbeissen. — se = zásobiti se něčím, sich
versorgen, versehen. Us. Knrz.

Zazoriť, il, ení, entbrennen, aufleuchten,
erglänzen. Vz Zora. Slov. — abs. Tam za-
zorilo svaté znamenie. Phld. III. 457. Odtial
sa nám vatra široko zazorí. Phld. IV. 466.
— kde. Keď vatru založia na hronskom
pohorí, v dvanástich stoliciach biely deň
zazorí. Btt. Sp. 7.

Zázpěv, u, m., zázpěvka, y, f., das Cou-
plet. Bk.

Zazpěvač, e, m., der Anstimmer, Vor-
singer.

Zázpěvka, vz Zázpěv.

Zazpěvovati. — si co. On si své hlasy
zazpěvuje. Us.

Zazpívati, zu singen anfangen, lossingen,
anstimmen, ein wenig singen. — abs. Jak
kohót zazpíval, hned macochu čert vzal.
Sš. P. 162. Najprv vtáčik zazpieva, potom
mu semänca nasypú. Mt. S. I. 107. Kokot
počal zpívať a co ráz zazpíval, to mu dycky
dukát ze zobáka vypadnul. Baj. slez. Šd.
Pták zazpíval. Us. Zazpíval bych a neumím
a přestati nechci; šel bych domů, nevím
kudy, zůstati tu nechci (o tlachalovi). Vz
Tlachal. Č. Uťal mu kohout a ucho zazpí-
valo. Us. — co. Z. péče, starosti (zpěvem
zapuditi, versingen, singend verscheuchen).
D. — co komu: písničku. Vrat., D. Zazpí-
vej nám husitskou. Us. Šd. Panenky nám
naše zaspievajú. Zbr. Lžd. 83. Prišly jej
(jí) rozluky zaspievať. Dbš. Sl. pov. II. 33.
Počkajte, Slováci, nech ja vám tú vašu slo-
venskú zaspievam. Sl. spv. III. 115. Spie-
vaj, slávičku, v zelenom hájičku, a ja si
zazpievam, idúc na trávičku; Zaspievaj si,
dievča, kým si na svobode, kým ťa neulapie
jako rybku vo vode; Robota, robota, na
celý deň jej mám, nechce sa mi robiť, kým
si nezaspievam. Sl. spv. I. 21, II. 49., VI.
201. Zazpívají mu (= umřel). Us. Tkč. —
si kdy. Po stole si zazpíváme. Ros. Spe-
vavé Slovenky znajú zaspievať just na každý
krok a při každej hospodářskej práci prí-
hodnú piesničku. Dbš. Obyč. 52. — jak.
Mne ptáče vždy z plných prs zazpívá v loubí.
Hlk. Zazpíval mi svou píseň s velkým zá-
palem. Us. Tč. Zaspieval kohútik ešte raz
za razem, už vranník vychodí a šuhajík na
ňom. Čjk. 47. Zazpívám vám jako žáček.
Mářo, ty hodně tence zazpívej. Kol. ván.
7., 72. Obudí nás, obudí kohútek jarabý,
on vesele zazpívá, dyž poletí z hřady; Ko-
hot sa nadźubal, líbezně zazpíval a djabli
pekelní ti sa v zem přepadli. Sš. P. 396.,
791. Zaspievaj za mňa tichým hlasom; Za-
spievaj až zhučiá hory, doly, polja: kto
zná, či ti zajtra už zpievať dovolja; A keď
si tú prácu vykonám, potom si veselo za-
spievam. Sl. ps. 14., 176. I zazpieva velmi
sladcě notkú jednú piesňci novú. Kat. (Anth.
I. 3. v. XLVIII.). Proto jiným hlasem zazpí-

val, že cizího chleba se nazobal. Us. Bž. —
kde. Keď kohút v dedine zaspieval, všetko
zmizlo. Č. Čt. 480. Ani kokot za ním ne-
zazpívá (nezakokrhá = nikdo si naň ne-
vzpomene). Slez. Šd. Zaspievaj slávičku
v zelenom hájičku a ja si zaspievam k milej
po chodníčku; Trávička zelená, po jednej
ťa sbieram: neraz ani nie dva pri tebe za-
spievam ; Zaspievalo vtáča na kosodrevine:
ej, čo komu súdené, veru ho neminie; Za-
spievaj, kohút môj, vandruje frajer môj, za-
spievaj nad vráty, azda sa navráti. Sl. Spv.
I. 18., 21., 1., VI. 208. Zazpívej, slavíčku,
vesele na tej naší dolině. Er. P. 139. Za-
zpíval tě kohút v Luhačovskej věži: od-
pros sa nevěsto otcovi, mateři. Sš. P. 428.
Půjde milá na trávu, zazpívám jí nad hlavú.
Sš. Ps. 519. Keď si ja zaspievam na kra-
kovském trstí, veď sa ten hlas milej do
srdiečka vpustí. Sš. P. Zaspieval si slávik
pod oknom na ruži, ej že moje milenka, ej
za mnou ešče túži. Sl. spv. I. 1., Sl ps.
187. Kohút mu na dome zaspieva (zapálí
mu dům). Mt. S. L 90.

Zázračení, n. To je s tebou zázračení
(děláš podivné věci). Us. u Kvasin.

Zazračiti, il, en, ení, erblicken. Loos.

Zázračiti, il, en, ení = zázraky činiti,
Wunder machen o. thun, mirakeln. Ros. —
Z. = nenáležitě, pesky sobě vésti, kutiti,
allerhand Possen treiben, ungebührlich thun.
— co. Ros. — s kým: s dětmi (= dová-
děti). U Rychn. — se s čím = zázračiti,
womit Wunder thun. D.

Zázračně, wunderbar. Z. veliký muž -=
obr. V. Z. nás Bůh chová. Ros. Z krásný.
Vlč. Mnoho nemocných bylo tam uzdraveno
z. Osv. I. 280.

Zázračnice, e, f., die Wunderthätige.
Bern.

Zázračník, a, m, = divotvorce, der Wun-
derthäter. Bern., Jg. Slov.

Zázračnosť, i, f. = divotvornosť, podiv-
nosť, die Wunderthätigkeit, Wunderbarkeit.
Jg. Slov.

Zázračný = divotvorný, wunderthätig,
Wunder-. Z. moc, skutek. D., boží půso-
bení, Sš. II. 53., obraz. Us. — Z. = podivný,
divný, nadobyčejný, ausserordentlich, über-
natürlich, wundersam, Wunder-. Z. znamení
na nebi. V. Z. velikosť. Plk. Kdež z-čným
způsobem se pozdravila. Ddk. IV. 251. Z.
účinek. Us. Všudy téměř staví před oči
skutek nějaký zázračný. BR. II. 3.

Zazraditi, il, zen, ení, zazrazovati =
zradidly soukennými n. peřenými zatáhnouti,
verlappen. Šp. Vz Zradidla.

Zázrak, u, m. = úkaz v povětří, die Luft-
erscheinung, das Phänomen. A z-ci z nebes
ukazovati se budú. Pass. 10. — Z. = před-
čiti, predtucha, praesagium. Z. budúcich
věcí. BO. — Z. = vlasatice, cometa. Veleš.
— Z. = div nějaký neobyčejný, podiv, das
Wunderzeichen, Wunderding. V. Z. zlé pří-
hody. Výb. I. 573. Zázrak světa byl Kre-
tenský labyrint. Kom. Nerob hnedky z-ku
z pletky. Na Ostrav. Tč. Teprv ešce len
všecko zaduvalo, veselilo sa, jedlo, pilo, že
to bolo až na z.! Dbš. Sl. pov. VIII. 81.
Přijdú hrozní z-ci. Pass. 12. Pamätám sa