361

dobre, jako mi po chrbte mráz chodil od
strachu, aby aj mňa taký čarodejník svojím
čurimurifukti v dajakého zázraka nepreme-
nil (ein Wunderding). Phld. IV. 43. — Z.=
úkaz neb skutek jakýkoliv, kterého účinkem zá-
konů přírodních vysvětliti nelze a o němž do-
mnění jest, že se stal bezprostředním působením
božím, na rozdíl od čar, které se dějí pů-
sobením zlého ducha, das Wunder, Wunder-
werk, die Wunderthat. Vz S. N. Zázrakem
sluje u nas div, že věc, jež se tu děje, po-
chází od síly nedozračné, za zrakem lid-
ským se nacházející; Z. = div, an za zrak
padá působce jeho nevidom jsa; Patrný z.
stal se skrze né; Moc dokazovaná (die Be-
weiskraft) z-ků. Sš. I. 142., Sk. 25., 45.,
J. 79. Kniha z-ků. Sl. let. I. 145. Divy a
z-ky. Bibl. Najprve dal z-ky, ješto sě mají
přede dnem súdným státi. Pass. 9. (Hý.). Či-
nieše mnoho divóv, znamenie i zázrakuov.
Pass. XIV. (Mus. 1883. 112.). V znameních
a z-ciech. ZN. Stali se tací z-ci. ZN. Lživý
z. Hus III. 301. Z-ky dělati. Dch. Z-ky či-
niti. D. Kejklíř činů obratností zrak divá-
kův mámí, ale mámení jest, ne divové (zá-
zrakové). Kom. Držeti na z-ky. Us. Dch.
Zázrakem se stalo, že jsme vyvázli. Sych.
— Z. = neobyčejná příhoda, dobrodružství,
das Abentheuer. Slov. D.

Zázrakotvorný, wunderwirkend. Moc
slova z-ho. Sš. Sk. 168.

Zázrakový = zázračný. Budú znamenie
zázraková v slunci, v měsieci i v hvězdách.
Pass. 12. Mužie zázrakoví (portendentes) BO.

Zazrazovati, vz Zazraditi.

Zazrdzavěle = zazrzavěle.

Zazrdzavělosť, i, f. = zazrzavělosť.

Zazrdzavělý = zazrzavělý.

Zazrdzavení = zazrzavění.

Zazrdzavený = zazrzavěný.

Zazrdzavěti = zazrzavěti.

Zazře, zastr. = zazřel, spatřil, a, o. Kat.

Zazření, n., das Erblicken. Bern.

Zazřený; -en, a, o, erblickt. Bern.

Zazřeti, zřím, zři, zřel, en, ení, zazírati
= zahlédnouti, erblicken, gewahr werden,
ansichtig werden. — abs. Ale zas neza-
strelili nič, len nazad idúci zazreli, ako sa
dvoja medvedi medzi sebou trhajú. Dbš.
Sl. pov. 1. 2. Nezvadí sa, nezazerá (ška-
rediti se). Zátur. Háj. I. 39. — koho.
Z húšte sa strmá vypínala skala, na ňu hor
vyliezť Svätoboga hnalo, bo sa mu svôjho
drahého, jak cvála, ešte raz zazreť v dialke
zažiadalo. Č. Čt. II. 95. A ty nezazri tvár
moju. Čjk. 68. Kričala, sotva že ho zazrela.
Er. Sl. čít. 59. Ako kočiš medveďa zazrel,
hned tri hlavnice z popod neho vypadly.
Dbš. Sl. pov. I. 7. (VI. 84., VIII. 28.). A když
jeho brzo zazřiechu, an tak črn a odrán.
Pass. XIV. Zazře ji. Bj. Kterého když král
zazřel. V. Zazřev jeho. Troj., Pass. 14. stol.
Jak ho zazřeli. Br. — čeho. Kdož dobře
učistí to zrcadlo a zří y né pilně, zazří
kakéhos divného světla. Št. (254.). Zazřev
jich, ani k němu jdú. Pass. Jako tých ľudí
zazrel, stŕpol od strachu a všakovak si myslil.
Č. Čt. 478. — koho čím. A když jej ciesař
zazře okem. Kat. 2646. — kam (čím, jak).
Z-la okem na hocha. Us. Zpozorujíc, jak

krivo celé shromáždenie naňho zazerá. Lipa
I. 44. Robil, čo chcel v krajine, vy ste
všetci zazerali na to, bo sa vám to nepá-
čilo. Klčk. V. 68. Zazřel do kuchyně (po-
díval se) a utekl. Us. Šd. I kam len zazriet
dookola a začuť: Zavšadial krásy zjav. Phld.
IV. 23. — kde (kdy, s kým). Moja mať
nespala, oblokom (oknem) hladela (hleděla)
a mňa so šuhajkom pod lipou zazrela. Sl.
ps. Kráľovi prisnilo sa, že naozaj bude syn,
ale aby mu za krstného otca toho zavolal,
koho ráno najprv na ceste zazre. Dbš. Sl.
pov. VIII. 19. — jak. Naši ľudia dákosi
zle zazerajú. Klčk. V. 67. Zazerá ako vlk
(hledí, jakoby chtěl někoho snísť). Us. Zátur.

Zazříti, vz Zazřeti.

Zázřiti, zazírati = záviděti, beneiden;
řevniti, eifern. Na Slov. Plk.

Zázriva, y, f., řeka na Slov. Č. Čt. II.
360., 348.

Zazrniti, il, ěn, ění, zazrňovati, körnig
machen; se, körnig werden, ins Korn gehen!

— se komu. To se ti zazrní (budeš míti
veliký užitek; ironicky)! U Rychn.

Zázrosť, i, f. = závisť, der Neid; řevni-
vosť, die Eifersucht. Slov. Plk.

Zazrzavěle, rostig; röthlich.

Zazrzavělosť, i, f., die Rostigkeit; Röth-
lichkeit.

Zazrzavělý, etwas rostig; röthlich. Háj.
Z. inkoust. Mus.

Zazrzavění, n., die Verrostung.

Zazrzavěný, verrostet. Bern.

Zazrzavěti, zazerzavěti, ěl, ěn, ění =
zrezavěti, verrosten; röthlich, rostig werden.

— kde. Kord v pošvě všechen zazerzaví.
Ros. Nůž ve vodě zazrzavěl. Us. — čím.
Železo vlhkostí zazrzaví.

Zazší = zadnější, der hintere, vz Zadní.
Jg., Bž. 135. Nejzazší krajnosť. Ves. I. 61.
V nejzazší severozápadní končině Moravy
značné rozmnoženo jest za něho zboží církve.
Ddk. III. 15.

Zázub, u, m., der Falz. Bc., Hrk.

Zazubadlení, n., die Aufzäumung. Na
Slov. Bern.

Zazubadlený; -en, a, o = zauzděný, auf-
gezäumt. Z. koň. Na Slov. Bern.

Zazubadliti, il, en, ení = zauzditi, auf-
zäumen, das Grebiss einlegen. Na Slov. —
koho: koňa. Bern.

Zazubacení, n., vz Zazubatiti.

Zazubacený; -en, a, o, vz Zazubatiti.

Zazubatiti, il, cen, ení = zubatým uči-
niti, verzahnen. D.

Zázubec, bce, m., das Heft, der Schaft.
Z u verndlovky; z. bodákový, der Bajon-
netschaft, der Bajonnetansatz, Bajonnetwulst.
Čsk.

Zazubení, n., die Einzahnung.

Zazubený; -en, a, o, verzahnt. Z. tyč,
Mj. 121., 110., trám, NA. IV. 237., kolo.
Mj. 84.

Zazubiti, il, en, ení, zazubovati, ver-
zahnen. — co: kola vespolek z., tyč. Mj.
84., 121. — se lächeln, die Zähne blecken.

— se na koho. Us.

Zazubování, n., das Einzahnen. Vz Za-
zubení. Z. trámu, Us., podlažnic. NA. IV.
264.