364

zažehnejme nějakou kratochvílí. Shakesp.
Tč. Král pak zažehnával se znamením kříže.
Pal. Děj. V. 1. 200.

Zažehnatka, y, f. = zažehnání. Na Slov.
Netreba tam z-ky. Phld IV. 15.

Zažehnávací, Verwünschungs-. Z. mo-
dlitba. Kld. II. 274.

Zažehnávač, zažehnavač, e, m , der Ver-
wünscher.

Zažehnávání, n., die Verwünschung. Z.
povětří, D., ďáblů. Sych. Z. nemocí na rnor.
Valašsku. Vz Brt, Lid a n. 200., Zažehnati.

Zažehnu, vz Zažžéci.

Zažehnutý; -ut, a, o = zažžený. — čím.
Světélka vil rukou z-ta. Čch.

Zažehrati, ein wenig eifersüchtig wer-
den. — proti komu. Us. Tč.

Zaželati = zapřáti. Slov. — co komu.
Ale za to músa smelá jedno vám ešte za-
želá: aby že vám jasná strela z čista jasna
hned udrela do každého nepriateľa. Phld.
III. 463.

Zaželení, n., vz Zaželeti.

Zaželeti, el, ení, in Klagen ausbrechen,
beklagen, bedauern, bejammern. — čeho.
Us., Tč., Jg. — nad čím. Tč. Z. nad žiaľom.
HVaj. BD. 48.

Zaženu, vz Zahnati.

Zažertovati s kým, ein wenig scherzen,
zu scherzen anfangen. — jak: ve vší po-
ctivosti. Ml. Chtěl jsem si s příchozím ne-
vinně z. Ddk. It. v. 29. Rád si z-val. Us.
Šd.

Zažeru, vz Zažrati.

Zažgnúť = zažéci. Zbr. Hry. 57.

Zažhnúť = zažéci. Arch. IV. 146 , BR.
II. 454. a. Vz Zažéci.

Zažhu, vz Zažéci.

Zažhraný = zažraný. Mor. Šd., Tč.

Zažhrati se = zažrati se. Vz toto. Mor.
Tč . Šd.

Zažidělý, verjudet. My ryzí, nezažidélí,
přesní, praví křesťané. Sš. II. 56.

Zažigati = zažiti. Na Slov. Bern.

Zažihadlo, a, n., das Feuerzeug. Vz
Ohnivo.

Zažíhání, n., vz Zažíhati.

Zažíhaný; -án, a, o, vz Zažíhati. Z. růže.
Dch.

Zažíhati, vz Zažžéci.

Zažíhavý, brennbar. Oheň vždy ešte
mocou nepremožitelnou trávil z-vú hmotu.
Lipa 324.

Zažímal, a, m., osob. jm. Mor. Šd.

Zažínač, e, m., der Anfänger der Ernte.
Vz násl.

Zažínačka, y, f. = žnečka, která začíná
obilí žati, die Anfängerin der Ernte. Bern.
Také na Mor. Šd.

Zažínání, n., vz Zažínati.

Zažínaný; -án, a, o, angefangen geerntet
zu werden. Vz Zažínati.

Zažínati, vz Zažnouti.

Zážinek, nku, m., zážinky, pl. = po-
čátek žní, der Ernteanfang. Us. Jg., Dch.,
Lipa II. 167., Světoz. 1880. 374. Na z-ky
do Arkony starí naši chodili. Lipa I, 153.

Zážinky, vz Zážinek.

Zažinovati, anfangen zu schneiden, an-
schneiden. — co: obili, pšenici. Vz Zažnouti.

Zažírání, n., vz Zažírati.

Zažírati, vz Zažrati.

Zažířeti, el, ení, glühend werden. Uhel
zažíří. Hlč.

Zažírka, y, f. = dožírka, mrzutosť, der
Verdruss. Slez. Pk. Už jsem té z-ky zažila
do sytného syta. Šd.

Zažitek, tku, m., was genossen und ver-
dauet wird, das Nahrungsbedürfniss. Berg.

Zažitelný, verdaulich. Z. pokrm. Ms. bib.

Zažiti, žiji a živu, il, it, ití; zažívati =
jídlo v žaludku stráviti, verdauern; požiti,
geniessen; zakusiti, fühlen, geniessen, büssen;
snésti, ertragen. — abs. Žaludek, který
dobře nezažívá. V. Prustvorec zažívá. Byl.
— co. Všecko to sám zažil, hat durchge-
macht; Ta člověku nepřeje, aby něco zažil
Iďte, zvestujte po krajine všade teraz, čo
ste tu videli a zažili. Zbr. Hry 116. Prázd-
niny z. Kos. v Km. 1884. 577. Z-li mnoho
bezpráví. Ddk. IV. 63. Žaludek pokrm za-
žívá. Krab. Zastuzeného žaludka, nemůže
nic zažiti (smlčeti). Vz Klevetář. Us. —
čeho. Z. jedu, Dch., rozumu (= jinak se
rozhodnouti). Kéž by z-li rozumu! U Olom.
Sd. Lehko nabitého pokladu třetí koleno
nazažije. Us. Kšť. Zaži, šuhajko, zaži (zažij)
ty světa, kým ti nezajdú mladistvé leta. Čjk.
27. Ach, tu tvoje mladé leta, nie, nie, ne-
zažijú sveta. Phld. III. 470. Vác máš smut-
ných ve slovenskom národe príhod než ve-
selých; vác bíd nežli dobrého zažil. Hol-
372. Břich proto jest učiněn, aby ty po-
krmy v se přijma jich zažíval. BR. II. 546. a.
Hlad všeho zažije. Vrat. Z. rozkoší. Ros.
Zažije (zaživeš) toho, co pes mýdla (sádla).
Vz Jmění. Prov. Jg., Lb. — co, čeho čím
jak (dobře, dobrým, zle, perně, zlým) =
zakusiti. Zažiji toho vším dobrým, Záv.,
vším zlým, Lom., Dh. 69., Kom. L. 19.,
málem, V., perně, Us., těžce, nedobře, Ros.,
zle. Kom., Br., D., Šf. Smrtí něco z. Chmel.
Pokutou z. Th. Věci z láku a uzené těžce
se zažívají. Kom. Vzala jedno jablko a
s laskominou je zažila. Němc. I. 203. Abyste
ešte na mnohé roky mohli všetci spolu pri
dobrom zdraví tieto slavnosti zažívati. Mt.
S. 1. 167. Že toho vyniknutí Petrova zlem
zaživou. Sš. Sk. 146. Nedej mu urážky té
zlým z. Mus. 1880. 131. Těžce se prý za-
žívají ryby. Jir. Ves. čt. 378. Ani divoká
vepřovina jim dobra není, proto že jí těžce
žaludek zažívá. Ib. 379. Aby zažíval si s ní
(s nevěstou, s manželkou) v milej láske a
upřímnosti. Dbš. Sl. pov. VI. 47. Nech jim
vyzerá svet od dneska ako raj; nech zažijú
štastia radosti v hojnosti. Zátur. Vinš. I.
29, Hospodin laskavý nech vám dá spoči-
nok váš zažiť vo zdraví. Ib. I. 41. Zlým
toho zažil; Netoliko kr. Přemysl ale i všecko
království zlým toho z. musili. V. — kde
Všeckého jsem tam mezi nimi zažil, jenom
nic dobrého. Us. Šd. Už sem na tom světě
mnoho zlého zažil. Us. Tč. Soběslav tolik
neštěstí zažil v cizině, že . .. Ddk. III. 246.
Ošlejchová voda zažívá škodlivé vlhkosti
v žaludku. Čern. Tak Svatopluk sťažoval
si i na svú bídu naríkal, jak keď v násilnej
zavretý pod mrežkami kletke truchlívá slá-
vik a nevoľnú vazbu (v kleci) zažívá. Hol.



	364

	zažehnejme nějakou kratochvílí. Shakesp. Tč. Král pak zažehnával se znamením kříže. Pal. Děj. V. 1. 200. Zažehnatka, y, f. = zažehnání. Na Slov. Netreba tam z-ky. Phld IV. 15. Zažehnávací, Verwünschungs-. Z. mo- dlitba. Kld. II. 274. Zažehnávač, zažehnavač, e, m , der Ver- wünscher. Zažehnávání, n., die Verwünschung. Z. povětří, D., ďáblů. Sych. Z. nemocí na rnor. Valašsku. Vz Brt, Lid a n. 200., Zažehnati. Zažehnu, vz Zažžéci. Zažehnutý; -ut, a, o = zažžený. — čím. Světélka vil rukou z-ta. Čch. Zažehrati, ein wenig eifersüchtig wer- den. — proti komu. Us. Tč. Zaželati = zapřáti. Slov. — co komu. Ale za to músa smelá jedno vám ešte za- želá: aby že vám jasná strela z čista jasna hned udrela do každého nepriateľa. Phld. III. 463. Zaželení, n., vz Zaželeti. Zaželeti, el, ení, in Klagen ausbrechen, beklagen, bedauern, bejammern. — čeho. Us., Tč., Jg. — nad čím. Tč. Z. nad žiaľom. HVaj. BD. 48. Zaženu, vz Zahnati. Zažertovati s kým, ein wenig scherzen, zu scherzen anfangen. — jak: ve vší po- ctivosti. Ml. Chtěl jsem si s příchozím ne- vinně z. Ddk. It. v. 29. Rád si z-val. Us. Šd. Zažeru, vz Zažrati. Zažgnúť = zažéci. Zbr. Hry. 57. Zažhnúť = zažéci. Arch. IV. 146 , BR. II. 454. a. Vz Zažéci. Zažhu, vz Zažéci. Zažhraný = zažraný. Mor. Šd., Tč. Zažhrati se = zažrati se. Vz toto. Mor. Tč . Šd. Zažidělý, verjudet. My ryzí, nezažidélí, přesní, praví křesťané. Sš. II. 56. Zažigati = zažiti. Na Slov. Bern. Zažihadlo, a, n., das Feuerzeug. Vz Ohnivo. Zažíhání, n., vz Zažíhati. Zažíhaný; -án, a, o, vz Zažíhati. Z. růže. Dch. Zažíhati, vz Zažžéci. Zažíhavý, brennbar. Oheň vždy ešte mocou nepremožitelnou trávil z-vú hmotu. Lipa 324. Zažímal, a, m., osob. jm. Mor. Šd. Zažínač, e, m., der Anfänger der Ernte. Vz násl. Zažínačka, y, f. = žnečka, která začíná obilí žati, die Anfängerin der Ernte. Bern. Také na Mor. Šd. Zažínání, n., vz Zažínati. Zažínaný; -án, a, o, angefangen geerntet zu werden. Vz Zažínati. Zažínati, vz Zažnouti. Zážinek, nku, m., zážinky, pl. = po- čátek žní, der Ernteanfang. Us. Jg., Dch., Lipa II. 167., Světoz. 1880. 374. Na z-ky do Arkony starí naši chodili. Lipa I, 153. Zážinky, vz Zážinek. Zažinovati, anfangen zu schneiden, an- schneiden. — co: obili, pšenici. Vz Zažnouti.	Zažírání, n., vz Zažírati. Zažírati, vz Zažrati. Zažířeti, el, ení, glühend werden. Uhel zažíří. Hlč. Zažírka, y, f. = dožírka, mrzutosť, der Verdruss. Slez. Pk. Už jsem té z-ky zažila do sytného syta. Šd. Zažitek, tku, m., was genossen und ver- dauet wird, das Nahrungsbedürfniss. Berg. Zažitelný, verdaulich. Z. pokrm. Ms. bib. Zažiti, žiji a živu, il, it, ití; zažívati = jídlo v žaludku stráviti, verdauern; požiti, geniessen; zakusiti, fühlen, geniessen, büssen; snésti, ertragen. — abs. Žaludek, který dobře nezažívá. V. Prustvorec zažívá. Byl. — co. Všecko to sám zažil, hat durchge- macht; Ta člověku nepřeje, aby něco zažil Iďte, zvestujte po krajine všade teraz, čo ste tu videli a zažili. Zbr. Hry 116. Prázd- niny z. Kos. v Km. 1884. 577. Z-li mnoho bezpráví. Ddk. IV. 63. Žaludek pokrm za- žívá. Krab. Zastuzeného žaludka, nemůže nic zažiti (smlčeti). Vz Klevetář. Us. — čeho. Z. jedu, Dch., rozumu (= jinak se rozhodnouti). Kéž by z-li rozumu! U Olom. Sd. Lehko nabitého pokladu třetí koleno nazažije. Us. Kšť. Zaži, šuhajko, zaži (zažij) ty světa, kým ti nezajdú mladistvé leta. Čjk. 27. Ach, tu tvoje mladé leta, nie, nie, ne- zažijú sveta. Phld. III. 470. Vác máš smut- ných ve slovenskom národe príhod než ve- selých; vác bíd nežli dobrého zažil. Hol- 372. Břich proto jest učiněn, aby ty po- krmy v se přijma jich zažíval. BR. II. 546. a. Hlad všeho zažije. Vrat. Z. rozkoší. Ros. Zažije (zaživeš) toho, co pes mýdla (sádla). Vz Jmění. Prov. Jg., Lb. — co, čeho čím jak (dobře, dobrým, zle, perně, zlým) = zakusiti. Zažiji toho vším dobrým, Záv., vším zlým, Lom., Dh. 69., Kom. L. 19., málem, V., perně, Us., těžce, nedobře, Ros., zle. Kom., Br., D., Šf. Smrtí něco z. Chmel. Pokutou z. Th. Věci z láku a uzené těžce se zažívají. Kom. Vzala jedno jablko a s laskominou je zažila. Němc. I. 203. Abyste ešte na mnohé roky mohli všetci spolu pri dobrom zdraví tieto slavnosti zažívati. Mt. S. 1. 167. Že toho vyniknutí Petrova zlem zaživou. Sš. Sk. 146. Nedej mu urážky té zlým z. Mus. 1880. 131. Těžce se prý za- žívají ryby. Jir. Ves. čt. 378. Ani divoká vepřovina jim dobra není, proto že jí těžce žaludek zažívá. Ib. 379. Aby zažíval si s ní (s nevěstou, s manželkou) v milej láske a upřímnosti. Dbš. Sl. pov. VI. 47. Nech jim vyzerá svet od dneska ako raj; nech zažijú štastia radosti v hojnosti. Zátur. Vinš. I. 29, Hospodin laskavý nech vám dá spoči- nok váš zažiť vo zdraví. Ib. I. 41. Zlým toho zažil; Netoliko kr. Přemysl ale i všecko království zlým toho z. musili. V. — kde Všeckého jsem tam mezi nimi zažil, jenom nic dobrého. Us. Šd. Už sem na tom světě mnoho zlého zažil. Us. Tč. Soběslav tolik neštěstí zažil v cizině, že . .. Ddk. III. 246. Ošlejchová voda zažívá škodlivé vlhkosti v žaludku. Čern. Tak Svatopluk sťažoval si i na svú bídu naríkal, jak keď v násilnej zavretý pod mrežkami kletke truchlívá slá- vik a nevoľnú vazbu (v kleci) zažívá. Hol.