365

6. — co, čeho s kým. Divné jsem s ním
psoty zažil. Jir. Ves. čt. 48. Rozpomínka
na okamžení, které sme s pokrevnými srd-
cemi zažili. . . TČ. exc. — kdy. Co člověk
zažije v takové nepohodě. Us. Šd. Po ma-
lých dnech zle toho zažívali. Bart.

Zažití, n., die Verdauung. Kmín slouží
k z. Sych. Kolika od nezažití. Ja. Přeji do-
brého z. Rk.

Zažitina, y, f. = výživná šťáva v těle,
der Nahrungs-, Milchsaft, chylus. Nz., Osv.
I. 625., Rostl. I. 29. a. Vz Schd. II. 355.,
S. N. X. 1. dod. 102. Mléčnice t. takové
míznice, ježto vedou z-nu mléku podobnou.
Nz. Z. = zažitý pokrm, chylus. Nz. lk. Vý-
chodkové, výmětkové a vybytkové praví se
čistiti pokrmy, ješto vyměšeni a vyloučeni
byvše z těla v něm toliko z-ny nechávají.
Sš. Mr. 32. Vz Zažitosť.

Zážitně = záživně, verdaulich. Bern.

Zážitnosť, i, f. = záživnosť, die Verdau-
lichkeit. Bern.

Zážitný = záživný, zažitelný, geniessbar,
verdaulich. Ms. ov.

Zažitosť, i, f. = zažití, das Verdautsein,
die Verdauung. Galgan z. žaludku činie
Čern. — Z. = zažitý pokrm = zažitina.
Žíly mlíčné z. vyssávají. Kom. Cf. Zažitina.

Zažitý = strávený, verdauet. Z. pokrm.
Vz Zažitina. V. Z nezažitého jídla pochází
neduh. Berg. Přežvykujete věci již dávno
zažité. Sych. — Nezažitý, lépe: nezáživný
ve smyslu: nezažívající, nicht verdauend.
N. žaludek. Čern. — Z. = zámožný, wohl-
habend? Slov. Uchytil ju zo z-tej rodiny.
Phld. IV. 120. Pekne hrajú, pekne hrajú,
na nôžky mi pozerajú, na nôžky, na päty,
ja som šuhaj zažitý. Mt. S. I. 24.

Záživa, y, f., zažívavosť, zažívačnosť, die
Nahrungskraft. Šd. Tak mi stojíme, moja
Marienka, ako dve srastlé spolu stebielka
na rozkvitlej ruži z jari; len odlom jedno,
čo je z druhého? Všetky prestanú záživy
jeho. Čjk. 52.

Za živa, bei Lebenszeiten. On za živa
nic dobrého neměl. Za živa ho pálili, řezali.
Us. Tč. Vz Příslovka.

Zažívací, zažívací (Bž. 24.) = k zažívaní
sloužící, Verdauungs-. Z. moc, Byl., prostře-
dek, nástroj, pokrmové. D., prášek, das
Speisepulver, V., úkon, šťáva. Nz. lk. Z-cí
ústroje: a) kanál zažívací (k němu patří:
dutina ústní), požerák, jícen, žaludek, střevo
(vz Střevo). Ústroje zažívání podporující:
zuby, jazyk a žlázy, slinivky, játra, slinivky
břišní. S. N. IX. 1199. Choroby v ústrojích
zažívacích: sliňavosť, kyselé říhání, vrhnutí,
průjmy, zácpy. Křž. Por. 111., 112. Stravě
jsem zvykl výborným od přírody dařen jsa
ústrojím zažívacím. Km. 1884. Vz Zažívadlo.

Zažívačnosť, i, f. = zažívavosť. Šd.

Zažívadlo, zaživadlo, a, n., der Verdau-
ungsapparat. Nz. lk. Z-dla = ústroje zaží-
vací: 1. ústa: pysky, zuby (vz Zub), dáseň,
čípek, mandle, sliz a sliny, 2. hltán a jícen,
3. žaludek, 4. střevo (Vz Střevo), 5. játra,
míšek žlučový, žluč. Š. a Ž. Vz Zažívací.

Zažívání, n. = trávení, die Verdauung,
Digestion. Nz. lk. Špatné z. střevní. Kod.
Porušené z., netrávení, indigestio. Nz. lk.

V žaludku děje se z. Kom. Lék k z. po-
máhající. Kom. Prustrorec posiluje z. Byl.

Zažívatelný, zaživatelný, verdaulich. Dch.

Zažívati, vz Zažiti.

Zažívavosť, i, f. = zažívačnosť, záživa.
Vz Záživa. Šd.

Zaživení, n., die Verdauung. Byl. 328.
D.

Zaživicovati = zasmoliti. Slov, Bern.

Záživina, y, f. = zažitá poživina. Proch.
M.

Zaživjovati = provolávati: živjo. — ko-
mu. Zaživjujme vůdci svému. Us. Šd.

Záživně = zážitně. Bern.

Záživní, vz Záživný.

Záživnosť, i, f. = snadnosť k ztrávení,
die Verdaulichkeit. Z. jídla. — Z. = zažívání,
die Verdauung. Nezáživnosť žaludka. V.
Nezáživnosť žaludka hladem hojiti. Smrž.,
Jg. Porušená z. Dch.

Záživný = zažívající, verdauend. On má
z. žaludek. Ros. — Jest záživného žaludku
= trpělivý, geduldig. Jest nezáživného ža-
ludku (klevetný). Ros. — Z. = zažívatelný,
verdaulich. Z. potrava, Us., pokrm., Nách.
(1625.), Sych. Chléb nem z. Kom. Natvrdlý
chléb jest záživnější než čerstvý. Dch. A ne-
bude-li mi se zdáti záživno z rosola, ale
udělám s kořením, žeť vám bohdá peprno
býti musí. Arch. IV. 146. — Z. = krmící.
Z. šťáva (zažitina), Milch-, Nahrungssaft. Jg.

— Z. = k zažívání sloužící, zum Verdauen
dienlich, Verdauungs-. Z. pokroutky (bilin-
ské), Verdauungszeltchen, Dch, horečka,
Osv. I. 628., roura. Ib. I. 558.

Záživok, vku, m. Vaši predkovia svoje
duše do schrány tejto čechorečnej schované
majíc, vo Vás duše této svoj záživok vedú.
Hdž. Vetín. 100.

Zažízněti, ěl, ění, Durst bekommen. —
kdy: po práci. — Z.= zachtěti se, Lust
bekommen, begierig werden. — po čem.
Po žertvě kdy šílen z-zněl. Pokr. Z hor.
16.

Zažlázovaný, drüsig. Z kůň. Slez. Šd.

Zažloutati, vz Zažloutnouti.

Zažloutlosť, zažlutlosť, i, f., die Gelb-
lichkeit. Ros.

Zažloutlý, zažlutlý, gelblich, vergilbt.
Z. barva. Rostl. Z. niva, Osv. V. 637., víno.
Vz Víno.

Zažloutnouti, zažlutnouti, ul a tl, utí;
zažloutati, zažlutati, gelblich werden. Šat
zažloutl, prádlo zažloutlo. Us.

Zažloutnutí, n., Gelbwerden, n.

Zažltati = zažloutati. Na Slov. Bern.

Zažltávati = zažlutati. Na Slov. Bern.

Zažlteť sa = zažloutnouti, gelb werden.

— kde. Tu zrazu do očí mu udrel náramný
blisk, všetko sa pred ním zažltelo. Dbš. Sl.
pov. I. 506.

Zažltnúti = zažloutnouti. Slov. Bern.

Zažltnutí, n. = zažloutnutí.

Zažltnutý = zažloutlý. Na Slov. Bern.

Zažluklý, ranzig. Čsk. Z. říhání. Dch.

Zažlutati, vz Zažloutnouti.

Zažlutěný, vergilbt. Dch.

Zažlutiti, il, těn, ění, gelb färben. —
Z. = pokakati (eufem). — co. Dítě z-lo
peřinku. Us. Kšť., Ros.