366

Zažlutlosť, vz Zažloutlosť.

Zažlutlý, vz Zažloutlý.

Zažlutnouti, vz Zažloutnouti.

Zažlutnutí, n., vz Zažloutnuti.

Zažmíkati = zaždímati, ein wenig aus-
winden. Na Slov. Bern.

Zažmolený; -en, a, o = zašpiněný, za-
smolený, schmutzig. Mor. Vck.

Zažmoliti, il, en, ení, zažmolovati = za-
špiniti, beschmutzen. Mor. Vck. — Z., zer-
walkern. Vz Žmoliti.

Zažmúrení, n. = zamhouření, das Schlies-
sen der Augen. Na Slov. Bern.

Zažmúrený; -en, a, o, geschlossen (von
Augen). Z. oči. Na Slov. Bern. On ležal so
z-nýma očima. Phld. IV. 528.

Zažmúriti, il, en, ení, zažmurovati =
zamhouřiti, die Augen schliessen, zublinzeln.
Na Slov. a na Ostrav. Tč., Bern. — co kdy.
V noci um nedalo ani len oka z.; Celú noc
nomohol oka z., len sa tak z boka na bok
obracal. Dbš. Sl. pov. II. 15., I. 79. Zažmúr
oči (a vykonej, čeho treba). Zátur. Triraz
sa zaklial Paromom na vodu, zem i nebe:
že zatiaľ slovka nerekne a nezažmúri oka.
kým nebude, vraj, zoraná tá zátoka. Btt.
Šp 55.

Zažmuročky, blindlings. Z. bych tam
trefil. Cf. Zažmúriti. Na Slov. Phld. I. 2. 7.

Zažmurovati, vz Zažmúriti.

1. Zažnouti, ul, ut, utí, zažati, al, at,
etí, zažíti, zu ernten anfangen; mit der
Sichel ausschneiden. — abs. Zažínaj, zažínaj,
budeš dobra žnica, budeš synečkovi dobrá
pomocnica. Sš. P. 556. — co: záhon. Us.
Tč. Sv. Eliáš zažinuje seno. Us. Tč.—jak.
Šlo děvča na trávu na širokú mezu; po-
nejprv zažala, prsteček odžala . . .; Po třetí
zažala, lékařa žádala. Sš. P. 164. — kam:
si do prstu, Us. Tč., do obilí. Us.

2. Zažnouti m.: zažhnouti, vz Zažéci.
Zažouti, vz Zažívati.

Zažrání, n., vz Zažrati.

Zažraný; -án, a. o, fettgefressen. Ten je
z-ný. — Z., eingefressen, erpicht. — do
koho. Je do něho z-ný. Us. Šd. Vz Zažrati.

Zažrati, vz Žráti; zažrávati = žera hlu-
boko vniknouti, sich einiressen, einbeitzen,
einätzen, ein-, verbeissen; sich verlieben;
sich satt fressen. — se kam. Zažrala se
myš do sýra. Zažral se lišej do masa. Us.
Jg., Rk. Pes se do něho zažral. Us. Tč. Ten
se do toho děvčete zažral! Us. Požár do
sýpky se zažral. Us. Dch. Zažral se (zami-
loval se) do té holky jako vůl do otýpky
sena. Us. Kšť. — se. To prase se už z-lo,
proto nechce. Us. Šd. — se s kým, Verdnuss
haben, in Streit gerathen. Z-la sem se
s chlopem. Us. Také ve Slez. Šd.

Zažrávati, vz Zažrati.

Zažultěti = zažlutěti, gelb werden. Na
Ostrav. Tč.

Zažultiti, il, en, ění = zažlutiti, gelb
machen. — co čím. Us. na Ostrav. Tč.

Zažultlý, vergilbt, zažloutlý. Na Ostrav.

Zažultnouti, tl, utí = zažloutnouti, gelb
werden. Us. na Ostrav. Tč.

Zažúřený; -en, a, o = zakalený, trüb.
Z. voda, káva. Vz Žúr. Na mor. Val. Vck.

Zažúriť = zazuřiti. Na Slov. Hol.

Zažúřiti, il, en, ení, zažuřovati, trüben,
trüb machen. Vz Zažúřený.

Zažuť = zažouti, zerkauen. Vz Zažúvati.

Zažutý; -ut, a, o, zerkaut.

Zažúvati, zažouti, kauen. — co kdy.
Skrblec při každém slově zažúvá (vždy
cosi hryže). Na Ostrav. Tč.

Zažvastati, ein wenig plauschen, zu plau-
schen anfangen. — s kým. — se, sich ver-
plauschen. Us. Tč.

Zažvatlali, zažvatlávati, anfangen zu
lallen, zu schwatzen. To dítě už zažvatlává.
Us

Zažvýkati, anfangen zu kauen, ein wenig
kauen. Ros.

Zažžéci, zažžíci, správně: zažéci, zažíci:
zažhu, zažehu, zažžeš, zažhou, žehou; zažží
m. zažzi, zažha (ouc), žehl, žžen, žžení;
zažehnouti, zažhnouti, ul, ut, utí; zažehati,
zažíhati, zažehovati, zažehávati = zapáliti,
anzünden; roznítiti, entflammen. BR. II. 454.

— abs. Aby na mši dva postavníky hořely
a mladší aby zažíhali. 1558. — co: svíci.
Lom., Kld. II. 99., Dbš. Sl. pov. 11. 74., Sl.
let. II. 150 Zažhúce svéci. ZN. Než svíčečku
zažžela, Janka voda vzala. Sš. P. 187. Dorna
svíčku zažala. Sš. P. 780. Z. světlo. Br.
Světlo zažínajte, do hrobu ma dajte. Sl. ps.
26. Z. oheň. Háj., BO., Arch. IV. 146. Z.
město, Bj., Dal., BO., Alx. V. v. 493. (HP.
12.), Alx. H. v. 328. (HP. 67.), plamen. BO.
Z. polena. BO., dům, Us. Tč., lampu, HVaj.
BD. I. 86., lúč. Lipa III. VIL, Sldk. 588.
I očí žár zažíha žhavé blesky. Plhd. Z. žá-
dosť, Hus, oběť. — co kde Kteráž světlo
nebeské v mysli zažehá. Br. Milosť v srdcích
z. Br. Kadidlo na oltáři z. Br. Večer je,
tmie se, v izbách zažínajú sviece. Lid za-
žehal na horách oběť. Bj. Mnoho dobrých
v řeku upade, o jiných (= okolo jiných)
zažhú město Bavoři. Dal. 148. — co, koho,
se čím. Ohněm ducha sv. srdce z. V. Ohněm
město z. Bel. Srdce milostí z. Opsim. Za-
žžel se ohněm žen. Lom. Chci raděj vínem

játra zažehať než srdce žalným chladiť po-
vzdechem. Shakesp. Tč. Zrak jeho záštím
zažíhal se. Čch. Mch. 76 Západ zažíhá se
Blesky. Šml. Bóh nepřetí jako jiný člověk
ani sě zažehá hněvem. BO. Hřiech, který
sě jest zažehl pitím silným, snadně prchne
v smilství. Hus III. 188. — co, koho k čemu.
Láskou sa k láske zažnite. Sldk. 346. Řeč
ta k hněvu zažehá a přivodí. BO. K tobě
její mysl mocně zažžhu. Pass. 832. Srdce
k náboženství se zažhlo. Pass. mus. 318.
Pane, srdce naše k sobě zažži. Br. K ná-
rodu zažíháš lásku. Katol. noviny 1885. 46.
Z. koho k pokání, Kram., k pobožnosti. D.

— co proti komu. Zažžel proti mně
prchlivosť svou. Br. Proti němu zažže se
(zlostí). GR. — se. Oheň zažehl sě jesť
Ž. wit. Deut. 22. a j. Olej se zažínal. Dbš.
Sl. pov. III. 74. Začalo jedno svetlo horieť.
Čakali za chvilku, či sa zažne oj druhó, ale
to sa nezažínalo. Dbš. Sl. pov. I. 66. Srdce
bylo se zažhlo. ZN. Zažehl sě oheň; Zažehl
sě jest duch lidu všeho, accensus est spi-
ritus. BO. Udusiti hněv, jak se zažže. Št
N. 122., Pass. 503. — co komu. A dobré



	366

	Zažlutlosť, vz Zažloutlosť. Zažlutlý, vz Zažloutlý. Zažlutnouti, vz Zažloutnouti. Zažlutnutí, n., vz Zažloutnuti. Zažmíkati = zaždímati, ein wenig aus- winden. Na Slov. Bern. Zažmolený; -en, a, o = zašpiněný, za- smolený, schmutzig. Mor. Vck. Zažmoliti, il, en, ení, zažmolovati = za- špiniti, beschmutzen. Mor. Vck. — Z., zer- walkern. Vz Žmoliti. Zažmúrení, n. = zamhouření, das Schlies- sen der Augen. Na Slov. Bern. Zažmúrený; -en, a, o, geschlossen (von Augen). Z. oči. Na Slov. Bern. On ležal so z-nýma očima. Phld. IV. 528. Zažmúriti, il, en, ení, zažmurovati = zamhouřiti, die Augen schliessen, zublinzeln. Na Slov. a na Ostrav. Tč., Bern. — co kdy. V noci um nedalo ani len oka z.; Celú noc nomohol oka z., len sa tak z boka na bok obracal. Dbš. Sl. pov. II. 15., I. 79. Zažmúr oči (a vykonej, čeho treba). Zátur. Triraz sa zaklial Paromom na vodu, zem i nebe: že zatiaľ slovka nerekne a nezažmúri oka. kým nebude, vraj, zoraná tá zátoka. Btt. Šp 55. Zažmuročky, blindlings. Z. bych tam trefil. Cf. Zažmúriti. Na Slov. Phld. I. 2. 7. Zažmurovati, vz Zažmúriti. 1. Zažnouti, ul, ut, utí, zažati, al, at, etí, zažíti, zu ernten anfangen; mit der Sichel ausschneiden. — abs. Zažínaj, zažínaj, budeš dobra žnica, budeš synečkovi dobrá pomocnica. Sš. P. 556. — co: záhon. Us. Tč. Sv. Eliáš zažinuje seno. Us. Tč.—jak. Šlo děvča na trávu na širokú mezu; po- nejprv zažala, prsteček odžala . . .; Po třetí zažala, lékařa žádala. Sš. P. 164. — kam: si do prstu, Us. Tč., do obilí. Us. 2. Zažnouti m.: zažhnouti, vz Zažéci. Zažouti, vz Zažívati. Zažrání, n., vz Zažrati. Zažraný; -án, a. o, fettgefressen. Ten je z-ný. — Z., eingefressen, erpicht. — do koho. Je do něho z-ný. Us. Šd. Vz Zažrati. Zažrati, vz Žráti; zažrávati = žera hlu- boko vniknouti, sich einiressen, einbeitzen, einätzen, ein-, verbeissen; sich verlieben; sich satt fressen. — se kam. Zažrala se myš do sýra. Zažral se lišej do masa. Us. Jg., Rk. Pes se do něho zažral. Us. Tč. Ten se do toho děvčete zažral! Us. Požár do sýpky se zažral. Us. Dch. Zažral se (zami- loval se) do té holky jako vůl do otýpky sena. Us. Kšť. — se. To prase se už z-lo, proto nechce. Us. Šd. — se s kým, Verdnuss haben, in Streit gerathen. Z-la sem se s chlopem. Us. Také ve Slez. Šd. Zažrávati, vz Zažrati. Zažultěti = zažlutěti, gelb werden. Na Ostrav. Tč. Zažultiti, il, en, ění = zažlutiti, gelb machen. — co čím. Us. na Ostrav. Tč. Zažultlý, vergilbt, zažloutlý. Na Ostrav. Zažultnouti, tl, utí = zažloutnouti, gelb werden. Us. na Ostrav. Tč. Zažúřený; -en, a, o = zakalený, trüb. Z. voda, káva. Vz Žúr. Na mor. Val. Vck.	Zažúriť = zazuřiti. Na Slov. Hol. Zažúřiti, il, en, ení, zažuřovati, trüben, trüb machen. Vz Zažúřený. Zažuť = zažouti, zerkauen. Vz Zažúvati. Zažutý; -ut, a, o, zerkaut. Zažúvati, zažouti, kauen. — co kdy. Skrblec při každém slově zažúvá (vždy cosi hryže). Na Ostrav. Tč. Zažvastati, ein wenig plauschen, zu plau- schen anfangen. — s kým. — se, sich ver- plauschen. Us. Tč. Zažvatlali, zažvatlávati, anfangen zu lallen, zu schwatzen. To dítě už zažvatlává. Us Zažvýkati, anfangen zu kauen, ein wenig kauen. Ros. Zažžéci, zažžíci, správně: zažéci, zažíci: zažhu, zažehu, zažžeš, zažhou, žehou; zažží m. zažzi, zažha (ouc), žehl, žžen, žžení; zažehnouti, zažhnouti, ul, ut, utí; zažehati, zažíhati, zažehovati, zažehávati = zapáliti, anzünden; roznítiti, entflammen. BR. II. 454. — abs. Aby na mši dva postavníky hořely a mladší aby zažíhali. 1558. — co: svíci. Lom., Kld. II. 99., Dbš. Sl. pov. 11. 74., Sl. let. II. 150 Zažhúce svéci. ZN. Než svíčečku zažžela, Janka voda vzala. Sš. P. 187. Dorna svíčku zažala. Sš. P. 780. Z. světlo. Br. Světlo zažínajte, do hrobu ma dajte. Sl. ps. 26. Z. oheň. Háj., BO., Arch. IV. 146. Z. město, Bj., Dal., BO., Alx. V. v. 493. (HP. 12.), Alx. H. v. 328. (HP. 67.), plamen. BO. Z. polena. BO., dům, Us. Tč., lampu, HVaj. BD. I. 86., lúč. Lipa III. VIL, Sldk. 588. I očí žár zažíha žhavé blesky. Plhd. Z. žá- dosť, Hus, oběť. — co kde Kteráž světlo nebeské v mysli zažehá. Br. Milosť v srdcích z. Br. Kadidlo na oltáři z. Br. Večer je, tmie se, v izbách zažínajú sviece. Lid za- žehal na horách oběť. Bj. Mnoho dobrých v řeku upade, o jiných (= okolo jiných) zažhú město Bavoři. Dal. 148. — co, koho, se čím. Ohněm ducha sv. srdce z. V. Ohněm město z. Bel. Srdce milostí z. Opsim. Za- žžel se ohněm žen. Lom. Chci raděj vínem játra zažehať než srdce žalným chladiť po- vzdechem. Shakesp. Tč. Zrak jeho záštím zažíhal se. Čch. Mch. 76 Západ zažíhá se Blesky. Šml. Bóh nepřetí jako jiný člověk ani sě zažehá hněvem. BO. Hřiech, který sě jest zažehl pitím silným, snadně prchne v smilství. Hus III. 188. — co, koho k čemu. Láskou sa k láske zažnite. Sldk. 346. Řeč ta k hněvu zažehá a přivodí. BO. K tobě její mysl mocně zažžhu. Pass. 832. Srdce k náboženství se zažhlo. Pass. mus. 318. Pane, srdce naše k sobě zažži. Br. K ná- rodu zažíháš lásku. Katol. noviny 1885. 46. Z. koho k pokání, Kram., k pobožnosti. D. — co proti komu. Zažžel proti mně prchlivosť svou. Br. Proti němu zažže se (zlostí). GR. — se. Oheň zažehl sě jesť Ž. wit. Deut. 22. a j. Olej se zažínal. Dbš. Sl. pov. III. 74. Začalo jedno svetlo horieť. Čakali za chvilku, či sa zažne oj druhó, ale to sa nezažínalo. Dbš. Sl. pov. I. 66. Srdce bylo se zažhlo. ZN. Zažehl sě oheň; Zažehl sě jest duch lidu všeho, accensus est spi- ritus. BO. Udusiti hněv, jak se zažže. Št N. 122., Pass. 503. — co komu. A dobré