367

je to, keď sa čertovi sviečka zažne. Lipa I.
39. Cf.: Buď i s pánem Bohem za dobré
a čerta nehněvej n. I s čertem nie za zlé.
Zátur. — se s čím. Všed na sieň i zažehl
sě s domem královým. Bj. — kdy. Hned
zažne lampadu na úsvitě. Kyt. 1876. 16.
Zažni zlému o poludni sviecu a predca ti
neuverí. Pořek. Mt. S. I. 99. V bolesti se
zažže. GR. Zažehl se v hněvě těžce nasa,
že se jemu posmievali. BO. — jak. V něm
(v lesku) se zažíhaly čistým žárem zbožné
duše našich bohatýrů. Čch. Dg. — se od
čeho. Sláma od ohně se zažhne. Lom. Od
kýchání jeho zažehá se světlo. Br. — se
na koho. Když se zažhne prchlivosť má
na né. Br.

Zažžení, n., die Anzündung. Vz Zažéci.
Z. wit. 140. 2.

Zažžený; -en, a, o, angezündet. Vz Za-
žéci. Z. oběť. Bj. Z-ni byli smyslové vaši.
ZN. Z. svíce (hořící). BR. II. 230. a. —
čím k čemu. Sme k lepšímu životu milostí
z-ni. BR. II. 599. a. Mysl duchem svatým
z-ná. Pass. mus 320. Z. ohněm. Ž. wit. Vz
Zažatý, Zažehnutý. — Z. = horlivý, eifrig.
Z. úmysl.

Zažžetý, vz Zažéci. Z. pochodeň. Partl.
Kal. — čím: boží láskou. Kram.

Zažžíci, vz Zažéci.

Zbabčelý = scvrklý, eingeschrumpft. Z.
jablko. Us. Dch.

Zbabčeti, el, ení = babou se státi, altes
Weib werden. — Z. = scvrknouti se, ein-
schrumpfen. Jablka z-čela. Us. Kšť., Mý.

Zbaběle, feig, muthlos. Z. si počínati, Us.,
na něco se dívati, Osv. I. 269., se chouliti.
Kká Nedaj sa z. odstrašiti. Lipa 81.

Zbabělec, lce, m., der Feigling, die Memme.
Us. Dch.

Zbabělosť, i, f. = zbabinělosť, sestaralosť,
die Veraltung, das Greisenalter des Weibes.
— Z. = bojácnosť, babství, nesrdnatosť, die
Feigheit, Muthlosigkeit, Furchtsamkeit. D.
Vz více v S. N. (o zb. vojákův). Trestány
byly také z., zrada, na cti utrhaní. Ddk.
IV. 236. Odvaha platí, zbabělosť tratí. Bž.

Zbabělý, zbabinělý = sestaralý (o ženě),
veraltet, altgeworden (vorn Weibe). Z. bába.
Háj. — Z. = nesrdnatý, babský, feig, muth-
los, furchtsam. D. Z. útěk, Us., resignace.
Kos. 01. I. 309.

Zbaběti, zbabiněti, ěl, ění = státi se 1)
babou, altes Weib werden, veralten, 2) bo-
jácným, nesmělým, feig, muthlos, furchtsam
werden. Us.

Zbabilosť, i, f. = zbabělosť.

Zbabilý = zbabělý. Cf. Zdivočilý.

Zbabinělý = zbabilý. Šm.

Zbabiněti, vz Zbaběti.

Zbabiti, il, en, ení = babou učiniti, zu
einem alten Weibe machen; se = zbaběti.

Zbabrati = zamazati, pošpiniti, be-, ver-
schmieren, beschmutzen. — co: si papír,
šaty. Us. na Ostrav., a Slov. Tč. Keby boli
Slováci, pošla bym ich boškati: ale že sú
Maďaři, všetku by ma zbabrali. Zbr. Hry
214. — se. Našol vo truhle len kolomaz,
ktorej kdo sa dotknul, zbabral sa. Ib. 6.
(dod.).

Zbačení, n., vz Zbačiti.

Zbačiti, il, en, ení = uznamenati, zpo-
zorovati, merken, bemerken, wahrnehmen,
erblicken. Na Mor., Slov. a ve Slez. Tč.,
Šd., Kd., Brt., Kld., Vck., Bern. — co, koho
(kde). Kto ho (oheň) zbačí, nah ho potlačí.
Mt. S. I. 135. Vz Oheň. On to hned zbačil.
Slez. Šd. Ale ani len márny lístok neodtrhni
v tejto zahrade, lebo by nás hned zbačili
a potom by bolo po nás; Takú kňahňu
voľakde nezbačili; Čakala ešte aj ona, čím
by dakoho v pustom hrade zbačila. Dbš.
Sl. pov. I. 169., IV. 74., V. 16. Srdce zo
šteňata ale tak ukradnutého, by ťa suka
nezbačila. Dbš. Obyč. 75.

Zbadač, e, m. = skoumatel, der Ausfor-
scher. Lex. vet.

Zbadaně, bemerkter Weise. Skryl sa
orlovi medzi perie nezbadane. Na Slov. Zbr.
Báj. 4. A pak ztratila se n., unbemerkt.
Zbr. Lžd. 104.

Zbadání, n., das Merken, Bemerken, Wahr-
nehmen, die Bemerkung, Wahrnehmung. Slov.
Bern. Vz Zbadati.

Zbádání, n. Z. na těle = píha. Reš.

Zbadaný; -án, a, o = zpozorovaný, ge-
merkt, bemerkt, wahrgenomen. Cf. Zbačiti.

Zbádaný; -án, a, o, Vz Zbádati, 3., Zbá-
dám.

Zbadati, zbadávati = zvěděti, vyskoumati,
zpozorovati, spatřiti, merken, wahrnehmen,
spüren, erblicken, bemerken, finden. Na Mor.,
Slov. a i v Čech. Němc. III. 317., Šd., Tč. —
abs. Těšívá se mladá žena, když zbadá,
že je matkou. Mor. a Slov. Němc. III. 317.
Zbadal, že bude přece slušnější klobouk do
ruky s hlavy sníti. Nitra. VI. 335. Vtedy
sa mu začalo meniť pred očima, vtedy len
zbadal, že je na ľade (že neví, kudy kam);
V noci koniarovi ožrebila sa kobula a ne-
zbadal. Dbš. Sl. pov. I. 431., VI. 59. — co.
Dal. Věc nějakou z ; Z. tvarosloví, unter-
suchen, erforschen. Kos. Ol. I. 34., 63. Změn
oněch důvod zbadať marně bys toužil. Kká.
Td. 194. Jak to zbadá, nepůjde. Mor. Šd.
Sotva jich (je) zora zbadá. HVaj. Tat. 138.
Ach veď sa len smilujte nado mnou, skryte
ma dakde, kdeby ma nezbadal. Dbš. Sl. pov.
I. 140. Len pozor, aby fa nezbadali, kým
ho chytíš. Mt. S. I. 52. Zbadovati budu
zákon tvój. Ž. k. 118. 34. (Č.). — jak.
Zbadej hlouběj věci tresť a jádro. Sš. Bs.
187. — odkud. Owen z jedné drobné kosti
živočicha neznámého zbadal. Čch. Petrkl.
17. — se = zpamatovati se, sich besinnen.
Rostlina se zbadala (zpamatovala, dlouho
nerostla, ale potom rychle). Zátur. Otec a
macocha iba vtedy sa zbadali, keď jim do
domu huply. Dbš. Sl. pov. I. 335. A veru
čím sa zabadal, myšička všetko pohryzla
Mt. S. I. 52.

1. Zbádati (m. vzbádati) = bodením vzbu-
diti, vybídnouti, auffordern. — koho. Dal
k. 80.

2. Zbádati (m. sbádati) = bodením svrci.
herabstechen, hinunter-, wegstechen. — koho
odkud čím: s koně oštěpem. Troj.

3. Zbádati = zbodati, probodati, zer-
stechen. — Zbádaný člověk = pihovatý.
Reš., Aqu. Zbádaná tvář od neštovic (důl-
kovatá). Čern., Záp. měst. 1452.