Předchozí (367)  Strana:368  Další (369) |
|
|||
368
|
|||
|
|||
Zbadávati,vz Zbadati.
Zbádek, dka, m., osob. jm. Arch. IV.
250.
Zbádkaný; -án, a, o = od neštovic zďu-
baný. Nebojí se mokrý deště ani z-ný ne- štovic. Č. M. 172. Vz Zbátkaný, Zbádkati Zbádkati = zbádati.
Zbadovati, vz Zbadati.
Zbahnělosť, i, f., die Versumpftheit, Sum-
pfigkeit. U nás však jest nevšímavosť a z. řemeslníků na denním pořádku. Mj. Zbahnělý, versumpft. Z. louka, rybník.
Tč., Dch. Místa z-la slovou tůně, tenice. Uh. Hrad. Tč. Zbahnění, n., die Versumpfung. Dch.
Zbahněti, ěl, ění = bahnem se naplniti,
sumpfig werden. — čím. Louky vodou z-ly. Tč. Zbahnilosť, i, f., die Sumpfigkeit.
Zbahnilý = zbahnělý, zabahnilý, sumpfig
geworden, morastig. Z. krajina. — Z. ža- ludek = syrovatostmi naplněný, verschleimt. Kos. Zbahniti, il, ěn, ění; zbahňovati = bahnem
naplniti, sumpfig, morastig werden. — co: louku. Ros. To zbahňuje mozek, žaludek. Jg. Z. okolí hradby, příkopy, Čsk., syrovou kůži, sumpfen. Šp. Voda louky z-la. Us. Tč. Vz Zbahnilý. — se. Ta louka se všechna zbahnila. Ros. Ovce zbahnily se (obahnily se, warfen Lämmer) a pstré jehnice rodily se. BO. Zbáhnouti, vz Zabáhnouti.
Zbahňovati, vz Zbahniti.
Zbahoniti, il, ěn, ění = namluviti, chuť
k něčemu učiniti, bereden, Lust machen. — co komu. Ros. — koho = odvrátiti od čeho. Us. Zbachornatěti, zbachrnatěti, ěl, ění, dick-
bäuchig werden. Chmel. Zbachovati — politiku Bachovu (Bach
byl ministrem v Rakousku v létech pade- sátých) přijíti. Aby se myšlení zbachovalo. Sb. Zbachratěti, ěl, éní = zbachornatěti. Kdo
bez starosti žije, brzo zbachratí. Us. Tč. Žena zbachratěla (ztěhotněla, wurde schwan- ger). Us. Zbájati, erdichten. — si co. Staré dějiny
si Němci sami zbájali. Na Mor. Tč. Vz násl. Zbájeti, el, en, ení, erdichten. Vz Zbá-
jati. — co o kom. A staroznámych skál svojich podoby sebe (sobě) i potomstvu háji, vesti (věsti) novye o ních zbáji. Hrbň. Rkp. Sp. st. D. Zbakulatěti, ěl, ění = bakulatým se státi,
knorrig werden. Kmen zbakulatěl. Kouble. Zbaláchání, n., vz Zbaláchati.
Zbaláchaný; -án, a,o = vyděšen, hřmotem
postrašen, aufgescheucht, durch Lärm ge- schreckt. Na Slov. Oj vlnky, sestřičky z né. Btt. Sp. 109. Kráľ bol celý z-ný, ani jesť ani piť sa mu nechcelo. Dbš. Sl. pov. I. 54. Vz Zbaláchati. Zbaláchati = vyděšiti, hřmotem postra
šiti, aufscheuchen, durch Lärm erschrecken. Na Slov. Ssk., Loos. — Z. = vymysliti, er- sinnen, erfinden. Na mor. Val. Vck. Zbalamucení, n., vz Zbalamutiti.
Zbalamucený; -cen, a, o = omámený,
|
zmatený, spletený, verwirrt, konfus, beirrt,
angelogen. Šd., Vck. Už je celý (všecek) z-ný. Us. Šd. Zbalamutiti, il, cen, ení = splésti, po-
plésti, omámiti, ošáliti, oklamati, verwirren, bethören, konfus machen, ausser Fassung bringen, irre führen. Us. — koho. Celéhos mě z-til. Us. Vck., Jg., Šd. — komu co. Ta nemoc mu celou hlavu zbalamutila. Na Ostrav. Tč. Zbaňčiti, il, en, ení; zbaňkati, zbaňko-
vati = přemluviti, odmluviti, abwendig machen, abreden. Dch., Tč. — koho z čeho (zraditi). Us. — Z. = obalamutiti. Jg. Zbandati, zbandovati = svésti, navésti,
zbaňčiti, verleiten, überreden, verführen. — koho. Ti ji zbandali. U Kr. Hrad. Kšť. Zbaník, a, m., malopterurus, ryba. Krok.
I. d. 108. Zbaňkati, vz Zbaňčiti.
Zbaňkovati, vz Zbaňčiti.
Zbankrotělý, bankrott geworden. Us.,
Kos. Ol. I. 274. Zbankrotěti, ěl, ěn, ění, bankrott, zah-
lungunfähig werden. Us. Kaizl. 262., Šd., Té. — s čím. Jak jsem za těch něco málo neděl, co jsme byli z Rakous pryč, s něm- činou z-těl! Kos. v Km. Zbantošený; -en, a, o = zbalamucený ?
Z. obecenstvo. Phld. I. 3. 118. Zbáraný; -án, a, o = od neštovic zďubaný,
zdrápaný. U N. Kdyně. Rgl. Zbarbařeti, el en, ení, barbarisch werden.
Us. Zbařinatělý, zbařinatilý = zbahnilý,
morastig. Rs. Zbařinatěti, ěl, ění, sumpfig, morastig
werden. Louka zbařinatěla. Ros Zbařinatiti = bařinatým učiniti, sumpfig,
morastig machen. — se = zbařinatěti. Ros. Zbariti, il, en, ení = obariti, opařiti,
abbrühen. Na Slov. Bern. Zbarovati, vz Zbariti.
Zbarvení, n., die Färbung, Anfärbung.
Z plamene. Vz Schd. II. 21. Zbarvený; -en, a, o, gefärbt. Z. nerosty.
Vz Bř. N. 75. Z. šat, Us., řeč. Exc. — jak. Nedošly nás než chudé a stranné z-né zprávy. Pal. Děj. III. 2. 116. — čím. Spěšnou chůzí zbarvena byla jeho líce. Šml. I. 48. Roz- dávám dítkám plody sluncem z-né. Us. Šd. Meč zablysne v povetrí, meč krvou z-ný. Ppk. I. 86. Zbarviti, il, en, ení; zbarvovati, färben,
mit Farbe anstreichen. — co (barvou potříti). Us. Z. při (vyšperkovati, aufputzen). Její tvář zbarvil nach. Hrts. Byl na nohu raněn tak, že mu krev bílé roucho zbarvila. Němc. I. 176. Na cestě pro bázeň sem se nekryla a protož slunce mě z-lo. Hus III. 13. — koho (až do krve zbíti, blutig schlagen). Ros. — se, co čím: nějakou barvou. Kon- vicí hlavu někomu z. (roztlouci). Rým. Z. se (pokáleti se) barvou (krví) jelení. Šp., Dch. Z. něco krví. Er. — jak. Tvář jeho vy- bledlá pomalu se zbarvovala. Hrts. Naskutku na červeno zbarvím tvojou vlastnou krvou tento môj ostrý nôž. Phld. III. 3. 245. A ten Tatar vyplieniť chce kraj môj roztomilý a ten Váh môj na ružovo Slováci zbarvili. |
||
|
|||
Předchozí (367)  Strana:368  Další (369) |