368

Zbadávati,vz Zbadati.

Zbádek, dka, m., osob. jm. Arch. IV.

250.

Zbádkaný; -án, a, o = od neštovic zďu-
baný. Nebojí se mokrý deště ani z-ný ne-
štovic. Č. M. 172. Vz Zbátkaný, Zbádkati

Zbádkati = zbádati.

Zbadovati, vz Zbadati.

Zbahnělosť, i, f., die Versumpftheit, Sum-
pfigkeit. U nás však jest nevšímavosť a z.
řemeslníků na denním pořádku. Mj.

Zbahnělý, versumpft. Z. louka, rybník.
Tč., Dch. Místa z-la slovou tůně, tenice.
Uh. Hrad. Tč.

Zbahnění, n., die Versumpfung. Dch.

Zbahněti, ěl, ění = bahnem se naplniti,
sumpfig werden. — čím. Louky vodou z-ly.
Tč.

Zbahnilosť, i, f., die Sumpfigkeit.

Zbahnilý = zbahnělý, zabahnilý, sumpfig
geworden, morastig. Z. krajina. — Z. ža-
ludek = syrovatostmi naplněný, verschleimt.
Kos.

Zbahniti, il, ěn, ění; zbahňovati = bahnem
naplniti, sumpfig, morastig werden. — co:
louku. Ros. To zbahňuje mozek, žaludek.
Jg. Z. okolí hradby, příkopy, Čsk., syrovou
kůži, sumpfen. Šp. Voda louky z-la. Us.
Tč. Vz Zbahnilý. — se. Ta louka se všechna
zbahnila. Ros. Ovce zbahnily se (obahnily
se, warfen Lämmer) a pstré jehnice rodily
se. BO.

Zbáhnouti, vz Zabáhnouti.

Zbahňovati, vz Zbahniti.

Zbahoniti, il, ěn, ění = namluviti, chuť
k něčemu učiniti, bereden, Lust machen. —
co komu. Ros. — koho = odvrátiti od
čeho. Us.

Zbachornatěti, zbachrnatěti, ěl, ění, dick-
bäuchig werden. Chmel.

Zbachovati — politiku Bachovu (Bach
byl ministrem v Rakousku v létech pade-
sátých) přijíti. Aby se myšlení zbachovalo.
Sb.

Zbachratěti, ěl, éní = zbachornatěti. Kdo
bez starosti žije, brzo zbachratí. Us. Tč.
Žena zbachratěla (ztěhotněla, wurde schwan-
ger). Us.

Zbájati, erdichten. — si co. Staré dějiny
si Němci sami zbájali. Na Mor. Tč. Vz násl.

Zbájeti, el, en, ení, erdichten. Vz Zbá-
jati. — co o kom. A staroznámych skál
svojich podoby sebe (sobě) i potomstvu háji,
vesti (věsti) novye o ních zbáji. Hrbň. Rkp.
Sp. st. D.

Zbakulatěti, ěl, ění = bakulatým se státi,
knorrig werden. Kmen zbakulatěl. Kouble.

Zbaláchání, n., vz Zbaláchati.

Zbaláchaný; -án, a,o = vyděšen, hřmotem
postrašen, aufgescheucht, durch Lärm ge-
schreckt. Na Slov. Oj vlnky, sestřičky z né.
Btt. Sp. 109. Kráľ bol celý z-ný, ani jesť
ani piť sa mu nechcelo. Dbš. Sl. pov. I. 54.
Vz Zbaláchati.

Zbaláchati = vyděšiti, hřmotem postra
šiti, aufscheuchen, durch Lärm erschrecken.
Na Slov. Ssk., Loos. — Z. = vymysliti, er-
sinnen, erfinden. Na mor. Val. Vck.

Zbalamucení, n., vz Zbalamutiti.

Zbalamucený; -cen, a, o = omámený,

zmatený, spletený, verwirrt, konfus, beirrt,
angelogen. Šd., Vck. Už je celý (všecek)
z-ný. Us. Šd.

Zbalamutiti, il, cen, ení = splésti, po-
plésti, omámiti, ošáliti, oklamati, verwirren,
bethören, konfus machen, ausser Fassung
bringen, irre führen. Us. — koho. Celéhos
mě z-til. Us. Vck., Jg., Šd. — komu co.
Ta nemoc mu celou hlavu zbalamutila. Na
Ostrav. Tč.

Zbaňčiti, il, en, ení; zbaňkati, zbaňko-
vati = přemluviti, odmluviti, abwendig
machen, abreden. Dch., Tč. — koho z čeho
(zraditi). Us. — Z. = obalamutiti. Jg.

Zbandati, zbandovati = svésti, navésti,
zbaňčiti, verleiten, überreden, verführen. —
koho. Ti ji zbandali. U Kr. Hrad. Kšť.

Zbaník, a, m., malopterurus, ryba. Krok.
I. d. 108.

Zbaňkati, vz Zbaňčiti.

Zbaňkovati, vz Zbaňčiti.

Zbankrotělý, bankrott geworden. Us.,
Kos. Ol. I. 274.

Zbankrotěti, ěl, ěn, ění, bankrott, zah-
lungunfähig werden. Us. Kaizl. 262., Šd.,
Té. — s čím. Jak jsem za těch něco málo
neděl, co jsme byli z Rakous pryč, s něm-
činou z-těl! Kos. v Km.

Zbantošený; -en, a, o = zbalamucený ?
Z. obecenstvo. Phld. I. 3. 118.

Zbáraný; -án, a, o = od neštovic zďubaný,
zdrápaný. U N. Kdyně. Rgl.

Zbarbařeti, el en, ení, barbarisch werden.
Us.

Zbařinatělý, zbařinatilý = zbahnilý,
morastig. Rs.

Zbařinatěti, ěl, ění, sumpfig, morastig
werden. Louka zbařinatěla. Ros

Zbařinatiti = bařinatým učiniti, sumpfig,
morastig machen. — se = zbařinatěti. Ros.

Zbariti, il, en, ení = obariti, opařiti,
abbrühen. Na Slov. Bern.

Zbarovati, vz Zbariti.

Zbarvení, n., die Färbung, Anfärbung.
Z plamene. Vz Schd. II. 21.

Zbarvený; -en, a, o, gefärbt. Z. nerosty.
Vz Bř. N. 75. Z. šat, Us., řeč. Exc. — jak.
Nedošly nás než chudé a stranné z-né zprávy.
Pal. Děj. III. 2. 116. — čím. Spěšnou chůzí
zbarvena byla jeho líce. Šml. I. 48. Roz-
dávám dítkám plody sluncem z-né. Us. Šd.
Meč zablysne v povetrí, meč krvou z-ný.
Ppk. I. 86.

Zbarviti, il, en, ení; zbarvovati, färben,
mit Farbe anstreichen. — co (barvou potříti).
Us. Z. při (vyšperkovati, aufputzen). Její
tvář zbarvil nach. Hrts. Byl na nohu raněn
tak, že mu krev bílé roucho zbarvila. Němc.
I. 176. Na cestě pro bázeň sem se nekryla
a protož slunce mě z-lo. Hus III. 13. —
koho (až do krve zbíti, blutig schlagen).
Ros. — se, co čím: nějakou barvou. Kon-
vicí hlavu někomu z. (roztlouci). Rým. Z. se
(pokáleti se) barvou (krví) jelení. Šp., Dch.
Z. něco krví. Er. — jak. Tvář jeho vy-
bledlá pomalu se zbarvovala. Hrts. Naskutku
na červeno zbarvím tvojou vlastnou krvou
tento môj ostrý nôž. Phld. III. 3. 245. A ten
Tatar vyplieniť chce kraj môj roztomilý a
ten Váh môj na ružovo Slováci zbarvili.



	368

	Zbadávati,vz Zbadati. Zbádek, dka, m., osob. jm. Arch. IV. 250. Zbádkaný; -án, a, o = od neštovic zďu- baný. Nebojí se mokrý deště ani z-ný ne- štovic. Č. M. 172. Vz Zbátkaný, Zbádkati Zbádkati = zbádati. Zbadovati, vz Zbadati. Zbahnělosť, i, f., die Versumpftheit, Sum- pfigkeit. U nás však jest nevšímavosť a z. řemeslníků na denním pořádku. Mj. Zbahnělý, versumpft. Z. louka, rybník. Tč., Dch. Místa z-la slovou tůně, tenice. Uh. Hrad. Tč. Zbahnění, n., die Versumpfung. Dch. Zbahněti, ěl, ění = bahnem se naplniti, sumpfig werden. — čím. Louky vodou z-ly. Tč. Zbahnilosť, i, f., die Sumpfigkeit. Zbahnilý = zbahnělý, zabahnilý, sumpfig geworden, morastig. Z. krajina. — Z. ža- ludek = syrovatostmi naplněný, verschleimt. Kos. Zbahniti, il, ěn, ění; zbahňovati = bahnem naplniti, sumpfig, morastig werden. — co: louku. Ros. To zbahňuje mozek, žaludek. Jg. Z. okolí hradby, příkopy, Čsk., syrovou kůži, sumpfen. Šp. Voda louky z-la. Us. Tč. Vz Zbahnilý. — se. Ta louka se všechna zbahnila. Ros. Ovce zbahnily se (obahnily se, warfen Lämmer) a pstré jehnice rodily se. BO. Zbáhnouti, vz Zabáhnouti. Zbahňovati, vz Zbahniti. Zbahoniti, il, ěn, ění = namluviti, chuť k něčemu učiniti, bereden, Lust machen. — co komu. Ros. — koho = odvrátiti od čeho. Us. Zbachornatěti, zbachrnatěti, ěl, ění, dick- bäuchig werden. Chmel. Zbachovati — politiku Bachovu (Bach byl ministrem v Rakousku v létech pade- sátých) přijíti. Aby se myšlení zbachovalo. Sb. Zbachratěti, ěl, éní = zbachornatěti. Kdo bez starosti žije, brzo zbachratí. Us. Tč. Žena zbachratěla (ztěhotněla, wurde schwan- ger). Us. Zbájati, erdichten. — si co. Staré dějiny si Němci sami zbájali. Na Mor. Tč. Vz násl. Zbájeti, el, en, ení, erdichten. Vz Zbá- jati. — co o kom. A staroznámych skál svojich podoby sebe (sobě) i potomstvu háji, vesti (věsti) novye o ních zbáji. Hrbň. Rkp. Sp. st. D. Zbakulatěti, ěl, ění = bakulatým se státi, knorrig werden. Kmen zbakulatěl. Kouble. Zbaláchání, n., vz Zbaláchati. Zbaláchaný; -án, a,o = vyděšen, hřmotem postrašen, aufgescheucht, durch Lärm ge- schreckt. Na Slov. Oj vlnky, sestřičky z né. Btt. Sp. 109. Kráľ bol celý z-ný, ani jesť ani piť sa mu nechcelo. Dbš. Sl. pov. I. 54. Vz Zbaláchati. Zbaláchati = vyděšiti, hřmotem postra šiti, aufscheuchen, durch Lärm erschrecken. Na Slov. Ssk., Loos. — Z. = vymysliti, er- sinnen, erfinden. Na mor. Val. Vck. Zbalamucení, n., vz Zbalamutiti. Zbalamucený; -cen, a, o = omámený,	zmatený, spletený, verwirrt, konfus, beirrt, angelogen. Šd., Vck. Už je celý (všecek) z-ný. Us. Šd. Zbalamutiti, il, cen, ení = splésti, po- plésti, omámiti, ošáliti, oklamati, verwirren, bethören, konfus machen, ausser Fassung bringen, irre führen. Us. — koho. Celéhos mě z-til. Us. Vck., Jg., Šd. — komu co. Ta nemoc mu celou hlavu zbalamutila. Na Ostrav. Tč. Zbaňčiti, il, en, ení; zbaňkati, zbaňko- vati = přemluviti, odmluviti, abwendig machen, abreden. Dch., Tč. — koho z čeho (zraditi). Us. — Z. = obalamutiti. Jg. Zbandati, zbandovati = svésti, navésti, zbaňčiti, verleiten, überreden, verführen. — koho. Ti ji zbandali. U Kr. Hrad. Kšť. Zbaník, a, m., malopterurus, ryba. Krok. I. d. 108. Zbaňkati, vz Zbaňčiti. Zbaňkovati, vz Zbaňčiti. Zbankrotělý, bankrott geworden. Us., Kos. Ol. I. 274. Zbankrotěti, ěl, ěn, ění, bankrott, zah- lungunfähig werden. Us. Kaizl. 262., Šd., Té. — s čím. Jak jsem za těch něco málo neděl, co jsme byli z Rakous pryč, s něm- činou z-těl! Kos. v Km. Zbantošený; -en, a, o = zbalamucený ? Z. obecenstvo. Phld. I. 3. 118. Zbáraný; -án, a, o = od neštovic zďubaný, zdrápaný. U N. Kdyně. Rgl. Zbarbařeti, el en, ení, barbarisch werden. Us. Zbařinatělý, zbařinatilý = zbahnilý, morastig. Rs. Zbařinatěti, ěl, ění, sumpfig, morastig werden. Louka zbařinatěla. Ros Zbařinatiti = bařinatým učiniti, sumpfig, morastig machen. — se = zbařinatěti. Ros. Zbariti, il, en, ení = obariti, opařiti, abbrühen. Na Slov. Bern. Zbarovati, vz Zbariti. Zbarvení, n., die Färbung, Anfärbung. Z plamene. Vz Schd. II. 21. Zbarvený; -en, a, o, gefärbt. Z. nerosty. Vz Bř. N. 75. Z. šat, Us., řeč. Exc. — jak. Nedošly nás než chudé a stranné z-né zprávy. Pal. Děj. III. 2. 116. — čím. Spěšnou chůzí zbarvena byla jeho líce. Šml. I. 48. Roz- dávám dítkám plody sluncem z-né. Us. Šd. Meč zablysne v povetrí, meč krvou z-ný. Ppk. I. 86. Zbarviti, il, en, ení; zbarvovati, färben, mit Farbe anstreichen. — co (barvou potříti). Us. Z. při (vyšperkovati, aufputzen). Její tvář zbarvil nach. Hrts. Byl na nohu raněn tak, že mu krev bílé roucho zbarvila. Němc. I. 176. Na cestě pro bázeň sem se nekryla a protož slunce mě z-lo. Hus III. 13. — koho (až do krve zbíti, blutig schlagen). Ros. — se, co čím: nějakou barvou. Kon- vicí hlavu někomu z. (roztlouci). Rým. Z. se (pokáleti se) barvou (krví) jelení. Šp., Dch. Z. něco krví. Er. — jak. Tvář jeho vy- bledlá pomalu se zbarvovala. Hrts. Naskutku na červeno zbarvím tvojou vlastnou krvou tento môj ostrý nôž. Phld. III. 3. 245. A ten Tatar vyplieniť chce kraj môj roztomilý a ten Váh môj na ružovo Slováci zbarvili.