369

Ppk. I. 188. Nach spánky zbarvil jí pla-
menem. Vrch. — se. Líce její se zbarvilo.
Šbr. Zaj.kr. Václ. 198.

Zbásniti, il, ěn, ění, zbasňovati = smy-
sliti, erdichten. Č — co. Vrch. — co jak.
Pověsť tuto pěkně zbásnil Sládkovič. Pokr.
Pot. 123

Zbaštiti, il, ěn, ění = s chutí něco snísti,
mit Appetit etwas zusammeriessen. — co.
Zbaštil všechno. U Kr. Hrad. Kšť. U Sku-
hrova. Semerád.

Zbáti sě = timere, báti se. Ž. wit. Hab.
2. Israhelští zbáli sú sě velmi = timuerunt.
Zlom. strč. exodu 14. 10. (Listy filol 1880.
130.). — čeho. Nezbojiu sě jeho. Ž. Klem.
15. b. — od čeho. Zbál sě jest velmi ot
tváři krále. Bibl. lobk. 127.

Zbátkaný = zbadkaný. Us. u Příbr. Prk.,
Rjšk. — Z. = pihovatý, snědý. Us. Rjšk.

Zbava, y, f. = zbavení, osvobození, die
Befreiung. Přivede ľud až v zástavu, své
pohuby ne na zbavu. Alx. H. V. 26., Výb.

I. 1079. 20. Pomoci a zbavy hľadá len
v sebe. Phld. IV. 266. Ináč niet jej zo zá-
niku z-vy. Phld. IV. 155. Bezo svätosti
Kristovej niet zbavy z časnej i večnej ohavy.
Hrbň. Rkp. Vylíčiv všeobecnou potřebu
výkupu a z-vy. Sš. I. 97.

Zbavenec, nce, m., der Verlustige. Šm.

Zbavení, n., die Befreiung, Losmachung,
Enthebung, Entblösung usw., vz Zbaviti.
Z. dědictví, vz Rb. 274.; vlasti, Jg., síly.
V. Z. jehel, die Entnadelung, Sl. les., z.
vápna, die Entkalkung, z. cukru, die Ent-
zuckerung, z. barvy, die Entfärbung, z.
mastnoty, die Entfettung, z. soli, die Ent-
salzung, z. líce mazadla, die Narbende-
grassage. Šp. Přijměmež všichni požehnanie
našim hřiechom na z. Výb. II. Jimž pod
z-ním života věčného věřeno býti musí. BR.

II. 43. a. Jistiece jim, že kdobykolivěk dal
papeži pomoc proti napulskému králi, že
by měl i hriechóv všech i muk z.; Hry
v kostele nemají býti pod z-ním kněžstvie.
Hus I. 341., 368. — Z. = oloupení, die Be-
raubung. Slov. Bern.

Zbavený; -ven, a, o, vz Zbaviti. — čeho:
vlasti, zraku, očí, smyslu, ochrany, života,
V., nemoci, Jel., všeho soužení. D. Z. příjmů,
oleje, entölt (vz Zbavení), Dch., rybích kostí,
ausgegrätet. Šp. Chodí jako rozumu z-ný.
Us. Šd. Z. svého statku. Ddk. II 302. Ra-
stislav nemalý u Slovákov někdy panovník,
včul zraku a vlastnej z-ný i vlády i krajiny.
Hol. 10. Budete z-ni ohně pověčného. Sš.
P. 18. Všech úřadů z. Dač. I. 160. Všie na-
děje z. BO. Jest-li kto, že by kterého duo-
stojenstvie penězmi dobyl, aby ho byl zbaven.
Hus III. 285. Všeho jsem zbavena, což jsem
tu měla. Půh. I. 158. Z. milosti boží, Chč.
632., hřiechóv. Št. Kn. š. 17. Země všeho
dobrého z-ná. Alx. V. v. 167. Jímž (slovem)
věčné radosti zbaveni budú. Št. Kn. š. 22.
— čeho proč (kdy). Skrze to vypadnutí
miesto zdejší obležení zbaveno jest. Žer. 17.
V měsíci květnu k rozkazu knížete Oty
z-ni jsou zraku svého. Ddk. II. 433. —
kde čeho Z-ni jsou zboží svého v Čechách.
Ddk. II. 362. — Vz Zbaviti.

Zbavitel, e, m., pl. -é, der Befreier, Er-
löser. Us. Jg., Tč. Darmo kolem pohlíží,
zda zjeví se jí z. Nitra VI. 10.

Zbavitelný, befreibar, beraubbar. Ros.

Zbaviti, zbav, zbavě (íc), il, en, ení;
zbavovati = způsobiti, aby kdo bez čeho
byl, befreien, losmachen, überheben, ent-
heben, entledigen; odníti, odloučiti, připra-
viti (koho oč), darum bringen, benehmen,
entblössen, verlustig machen; se = zhostiti
se, sich befreien, losmachen; připraviti se
oč, sich um etwas bringen. Jg. — koho,
se čeho: strachu, dědictví, života, vlasti,
duše, se práce, V.; starosti, cesty, zbroje,
D., nedostatku, Št., zlého, Br., statku, Ros.,
chlebajšych., síly, zraku, rodičů, dětí, Chmel.,
moci. Šm. Z. se práva (připraviti se o ně)!
Konečně se toho darebáka zbavili. Protož
póžitka sě sami zbavíme. Hus I. 87. Tehdy
se poručnictví zbaví. Vl. zř. 490. Protož
usilují, aby jiné jich dílů zbavili. CJB.323.
Ale také dílu svého v tom statku jí náleže-
jícího se zbavuje. Kol. 47. Z. někoho advo-
katství. J. tr. Z. masa, entfleischen, listů,
entlauben, záře sluneční, entsonnen, trůnu,
entthronen, Posp., někoho všech pochyb-
ností, vlády, úřadu, hodnosti, Us., nějakého
zlého. Tč. Z. něco síry, abschwefeln, kůry,
entrinden, vlny, entwollen, sádry, entgypsen,
vápna, entkalken. Šp Z. se dluhů, Us., ně-
koho trestu, pokuty, domova, Lpř. Slov.
15., 59., mužství, S N. I. 11., kouzla, Němc.

I. 84., dědičného podílu, vší moci, chleba,
klatby, dvořenína, prostředků k útoku, Ddk.

II. 59., 389., III. 114., 134., 279., IV. 17,
hofmistrovství, Dač. I. 49., nároku, hrdla.
NB. Tč. 35, 93. Král dal kolo dělati, pannu
na něm lámati, Dorka Boha prosila, aby ju
zbavil kola; Zbavíš-li mě vínka mého, zbaví
tě Bůh ščestí tvého. Sš. P. 8., 192. Z. se
roboty, synka. Ib. 513., 535. By mi o vlasť
činiti nebylo, dávno bych se toho všeho
byl zbavil. Žer. 318. Z. někoho cti, Dal.
Jir. 27., života, Háj., hřiechov, Hr. rk. 45.,
žalob, židuov. Listy hrad. z r. 1447., 1514.,
lítosti, BR, II. 19. b., poručníky poručenství,
Vš. Jir. 245., něčího hněvu, Mus. 1882. 121.,
nemoci, Mst. v. 127., slepoty, núze, Výb. 1.
196., 323., žalosti, túhy, zlého vraha. Výb.
II. 14., 13., 27. Ten zemiu všie kletby zbavi.
Dal. Jir. 129. Vždyť věříme, že tyto škody
napravíte a dalších nás zbavíte. Arch. V.
314. Z. někoho vlastního dědictví, Půh. I.
358. (I. 310., II. 626.), bratrů, Troj. 506.,
života, Št. Kn. š. 8., smutka, zlé smrti, Kat.
558., 2855., každého dobra, Alx., koruny,
královstvie, kněžstvie, práce daleké cesty.
Hus I. 206., 309., 369., II. 153. Sami ne-
mohú sebe z. blech a much a pak chtie
jiné z. pekelných muk. Hus II. 11. Kdo si
modliť lenuje, milosti se zbavuje; Pilnosť
zlaté domy staví, lenosť ducha síly zbaví.
Pořek. Šd. — koho. Když's mne nechtěl
zbaviti = nechati s pokojem. Žk. 187. (Jir.).
— koho od čeho. Nebo puštění tehdy
jest přirozené lékařství člověku, jenž člověka
od nečistých vlažností čistí a od nastávající
nemoci zbavuje. Rkp. lk. (Hrš. exc). Tys
od smrti mä z-la, smrťou druhou zas umieram.

Hrbň. Jsk. Z. vlasť od pohromy. Vrch. Zbav

313