370

ny od ďábla přelstivého. Výb. II. 27. Pro-
síme od zlého zproštěnie řkúc: Zbav ny od
zlého. Hus I. 334. Zbav Josefa od smrti
této ohavnej. Kron. o Jos. aegypt. (Mu3.
1862. 177.). Zbaviť mě ode všeho nebezpe-
čenství. Ib. 185. Tuto vazbu má Jg. za la-
tinismus, a i jiní ji pokládají za špatnou.
Avšak Jir. o ní píše takto: Zbaviti znělo
prvotně izbaviti, které se sice váže též
s genitivem, ale ne prostým, nýbrž s před-
ložkou od. Kronika ypatievská (starorusín-
ská): Bohb izbavi jeho oťb smerti, otb ruku
jeho, otb takyja nuža. Z toho viděti, že
prosba v otčenáši: Ale zbav nás ode złého
není napodobení latinského: ,sed libera nos
a malo', nýbrž vazbou čistě českou, ovšem
velmi starou, kteráž svědčí o vysokém věku
českého textu modlitby Páně. Srovnej Svě-
tozor 1859. str. 209. Jir. A v Mus. 1878.
142. píše Jir. takto: Ve všech rukopisech
(Světozor Sl. novin 1859. č. 3.) poslední
prosba modlitby zní takto: Ale zbav ny
ot zlého... V nejstarších textech staroslov.
jak hlaholských tak cyrillských, zejména
ve čtveroevangeliu Mihanovičově i v Sta-
matovském, v evangeliaři Ostromirově atd.
všude čte se: nb izbavi ny otB nepřijazni,
později (ev. sv. .Matouše vydání Miklošičova)
i až podnes říká se: ub izbavi nás otb lu-
kavago. Staropolský text má: Ale zbav nas
ode złego. Již shoda tato, která se doplniti
dá doklady z písma chorvatsko-srbského
(no izbavi nas oda zla), z bulharského (no
izbavi ni ot lukavyja) a jiných, přivádí na
mysl, že se zde kryje příčina hlubší.
A v skutku na celém poli, kde vládlo písmo
hlaholské a cyrillské, shledáváme izbaviti
vázano s ot. O vlastní staroslovanštině Mi-
klošič dostatečných dokladů podává ve Slov-
níku: izbaviti oťb roboty, oť& běd*, ott
ada atd.; v staré srbštině čteme: otí> ví>sěcht
izbavi me; v staré ruštině: Bog otca jego
izbavi ot smerti. Tbt že izbavi ot ruku jego.
Bog izbavi jego ot takyja nuža. A i v staré
češtině toho není nedostatek. Vz nahoře.
Třeba Čeština a i polština od staletí sloveso
zbaviti vůbec váže s prostým genitivem,
přece jest hrubý blud, vazbu v otčenáši
zbav nás ot zlého pro to chtíti zavrhovati.
Nebo dejme tomu, že staří Čechové a Poláci
v naší příčině nemluvili jinak nežli my,
tedy se v poslední prosbě zachoval palaeo-
slovenismus a tudíž převzácná památka po
sv. bratřích solunských, jížto každý Čech
již proto má chrániti a jí nehýbati. A D.
píše takto: V starobulharském otčenáši ,Ale
zbav ny ote zleho.' V Cyrillově překladě
stojí: ,ot lukawago' a dalmatské ,ot nepři-
jazni' jest zajisté starší než Cyrillovo ,ot
lukawago.' D. Prk. v List. paedag. II. 235.
píše: Z. koho od čeho není tuším latmisinus,
ana slovesa toho druhu pojí se s ablativnou
předložkou od (oťb) i v stbl. a to mnohem
častěji než v češtině, jež vyniká nad onu
znamenitě užíváním prostého genitivu. Leč
původnější jest bez odporu prostá vazba
genitivná, an genit. není zde jiným než
ablativným a užívání pádů bez předložek
jest prvotnější. Sr. Ht. O ablat. ve slov. a
litv. v Mus. 1858. 523. Cf. Chrániti sia ot

kvasa chlěbnago. Slav. Mat. 16., 13. Vz Vy-
stříci, Zachovati. — koho, čeho jak. Aby
vás jich zbavil bez války. Flav. A ktožby
toho (dědictvie) byl zbaven bezprávně. O.
z D. Tak se ho na do smrti zbavila. Slavia.
Pohádky naš. lidu. 77. Z. někoho něčeho
mocí. Lpř. Děj. I. 104. Kdož toho se do-
pouští, zbavuje prý se až do prošlého dosti-
učinění milosti sv. Petra. Ddk. II. 268. Bez
zákona o nejezení nečistých pokrmů nebyli
by se židé toho násilí přírody zbavili;
Agrippa přívětivou ironií zbavuje se všeli-
kých ztad plynoucích důsledů. Sš. Sk. 181,
280. Teď je starosť má, bych dobrým způ-
sobem se zbavil dluhu. Shakesp. Tč. Za
mírem (= za záminkou míru) jich cti zba-
vichu. Dal. Jir. 14. Chtěli sě sami od sebe
z své dobré vuole toho úřadu z. Arch. I.
207. I na duši i na tele zbav je všie žalosti
cele. Výb. II. 14. Tuto zemiu bez čísla zba-
vichu každého dobra. Alx. (Anth. Jir. I. 3.
vyd. 34.). — proč. Dítě své pro neposlušnost
dědictví z. Kom. Sem pak nerad, že skrze
jízdu do Prahy sem se navštívení Vašnosti
zbavil. Žer. 340. Pro tvé muky i bolesti
zbav nás smutka. Výb. II. 24. Každý rádby
sě té cesty zbavil pro své dietky. Alx. 1106.
— koho oč = připraviti, um etwas bringen,
berauben. Kom. Což se maštale týče, nechce-li
souseda o to právo z., má svú žalobu zří-
zenú učiniti vedlé práva. NB. Tč. 245. —
koho, se čím čeho. Dcera věnem dědictví
se nezbavuje. Er. Z. někoho života vraždou.
Svú chytrostí sily mě z. chtěla. Brt. P. 130.
Z. něčím olej příměsků. ZČ. I. 270. Nedo-
vedu toho, abych se předsudků takových
zbavil mudrováním. Té. exc. Mým mečem
zbavi života vás. Výb. II. 9. My mocí krá-
lovskú těch platuov tiemto listem je zba-
vujem. List z r. 1469. Čerta křížem, svině
kyjem se zbavíš, ale ničím zlého člověka.
Č. — koho z čeho. Z toho hoře pokání
zbaví každého. Št. Zbavím já tě z věnka
tvého zeleného. Pís. slez. Šd. Prosil, aby
ho z svatebného slibu zbavil. Pass. mus.
282. — kdy. Zbav je všie ďábelské moci
takéž ve dne jako v noci. Výb. II. 15. —
se kde jak dlouho = zdržeti se, sich wo
aufhalten. Z. se v městě, u souseda dlouho,
krátko, hodinu. Na Ostrav. Tč.

Zbavný, Befreiungs-. Až po vítězstvích
zbavných brat bratu sejme jho. Kká. K sl.
j. 223.

Zbavovati, vz Zbaviti.

Zbázněti, zbáznivěti, ěl, ění = bázlivým,
se státi, furchtsam werden. Troj.

Zbázniti = bázní naplniti, furchtsam
machen. Kom. — se = zbázněti.

Zbáznivěti, vz Zbázněti.

Zbažgrati = znečistiti, besudeln, ver-
schmieren. — co čím: papír nečistými ru-
kama. Mor. Tč.

Zbažinatěti, ěl, ění, versumpfen. — abs.
Potok z-těl a úplně se zanesl. Us. Tč. —
čím. Řeka Olšava u Hradiště příplavy na-
skrz zla. Us. Tč. — kdy. Odtok ten během
času z-těl. Us. Tč.

Zbečník, a, m., Zbetschnik, ves u Hro-
nova v Náchodsku. Cf. Blk. Kfsk. 530.