Předchozí (369)  Strana:370  Další (371) |
|
|||
370
|
|||
|
|||
ny od ďábla přelstivého. Výb. II. 27. Pro-
síme od zlého zproštěnie řkúc: Zbav ny od zlého. Hus I. 334. Zbav Josefa od smrti této ohavnej. Kron. o Jos. aegypt. (Mu3. 1862. 177.). Zbaviť mě ode všeho nebezpe- čenství. Ib. 185. Tuto vazbu má Jg. za la- tinismus, a i jiní ji pokládají za špatnou. Avšak Jir. o ní píše takto: Zbaviti znělo prvotně izbaviti, které se sice váže též s genitivem, ale ne prostým, nýbrž s před- ložkou od. Kronika ypatievská (starorusín- ská): Bohb izbavi jeho oťb smerti, otb ruku jeho, otb takyja nuža. Z toho viděti, že prosba v otčenáši: Ale zbav nás ode złého není napodobení latinského: ,sed libera nos a malo', nýbrž vazbou čistě českou, ovšem velmi starou, kteráž svědčí o vysokém věku českého textu modlitby Páně. Srovnej Svě- tozor 1859. str. 209. Jir. A v Mus. 1878. 142. píše Jir. takto: Ve všech rukopisech (Světozor Sl. novin 1859. č. 3.) poslední prosba modlitby zní takto: Ale zbav ny ot zlého... V nejstarších textech staroslov. jak hlaholských tak cyrillských, zejména ve čtveroevangeliu Mihanovičově i v Sta- matovském, v evangeliaři Ostromirově atd. všude čte se: nb izbavi ny otB nepřijazni, později (ev. sv. .Matouše vydání Miklošičova) i až podnes říká se: ub izbavi nás otb lu- kavago. Staropolský text má: Ale zbav nas ode złego. Již shoda tato, která se doplniti dá doklady z písma chorvatsko-srbského (no izbavi nas oda zla), z bulharského (no izbavi ni ot lukavyja) a jiných, přivádí na mysl, že se zde kryje příčina hlubší. A v skutku na celém poli, kde vládlo písmo hlaholské a cyrillské, shledáváme izbaviti vázano s ot. O vlastní staroslovanštině Mi- klošič dostatečných dokladů podává ve Slov- níku: izbaviti oťb roboty, oť& běd*, ott ada atd.; v staré srbštině čteme: otí> ví>sěcht izbavi me; v staré ruštině: Bog otca jego izbavi ot smerti. Tbt že izbavi ot ruku jego. Bog izbavi jego ot takyja nuža. A i v staré češtině toho není nedostatek. Vz nahoře. Třeba Čeština a i polština od staletí sloveso zbaviti vůbec váže s prostým genitivem, přece jest hrubý blud, vazbu v otčenáši zbav nás ot zlého pro to chtíti zavrhovati. Nebo dejme tomu, že staří Čechové a Poláci v naší příčině nemluvili jinak nežli my, tedy se v poslední prosbě zachoval palaeo- slovenismus a tudíž převzácná památka po sv. bratřích solunských, jížto každý Čech již proto má chrániti a jí nehýbati. A D. píše takto: V starobulharském otčenáši ,Ale zbav ny ote zleho.' V Cyrillově překladě stojí: ,ot lukawago' a dalmatské ,ot nepři- jazni' jest zajisté starší než Cyrillovo ,ot lukawago.' D. Prk. v List. paedag. II. 235. píše: Z. koho od čeho není tuším latmisinus, ana slovesa toho druhu pojí se s ablativnou předložkou od (oťb) i v stbl. a to mnohem častěji než v češtině, jež vyniká nad onu znamenitě užíváním prostého genitivu. Leč původnější jest bez odporu prostá vazba genitivná, an genit. není zde jiným než ablativným a užívání pádů bez předložek jest prvotnější. Sr. Ht. O ablat. ve slov. a litv. v Mus. 1858. 523. Cf. Chrániti sia ot |
kvasa chlěbnago. Slav. Mat. 16., 13. Vz Vy-
stříci, Zachovati. — koho, čeho jak. Aby vás jich zbavil bez války. Flav. A ktožby toho (dědictvie) byl zbaven bezprávně. O. z D. Tak se ho na do smrti zbavila. Slavia. Pohádky naš. lidu. 77. Z. někoho něčeho mocí. Lpř. Děj. I. 104. Kdož toho se do- pouští, zbavuje prý se až do prošlého dosti- učinění milosti sv. Petra. Ddk. II. 268. Bez zákona o nejezení nečistých pokrmů nebyli by se židé toho násilí přírody zbavili; Agrippa přívětivou ironií zbavuje se všeli- kých ztad plynoucích důsledů. Sš. Sk. 181, 280. Teď je starosť má, bych dobrým způ- sobem se zbavil dluhu. Shakesp. Tč. Za mírem (= za záminkou míru) jich cti zba- vichu. Dal. Jir. 14. Chtěli sě sami od sebe z své dobré vuole toho úřadu z. Arch. I. 207. I na duši i na tele zbav je všie žalosti cele. Výb. II. 14. Tuto zemiu bez čísla zba- vichu každého dobra. Alx. (Anth. Jir. I. 3. vyd. 34.). — proč. Dítě své pro neposlušnost dědictví z. Kom. Sem pak nerad, že skrze jízdu do Prahy sem se navštívení Vašnosti zbavil. Žer. 340. Pro tvé muky i bolesti zbav nás smutka. Výb. II. 24. Každý rádby sě té cesty zbavil pro své dietky. Alx. 1106. — koho oč = připraviti, um etwas bringen, berauben. Kom. Což se maštale týče, nechce-li souseda o to právo z., má svú žalobu zří- zenú učiniti vedlé práva. NB. Tč. 245. — koho, se čím čeho. Dcera věnem dědictví se nezbavuje. Er. Z. někoho života vraždou. Svú chytrostí sily mě z. chtěla. Brt. P. 130. Z. něčím olej příměsků. ZČ. I. 270. Nedo- vedu toho, abych se předsudků takových zbavil mudrováním. Té. exc. Mým mečem zbavi života vás. Výb. II. 9. My mocí krá- lovskú těch platuov tiemto listem je zba- vujem. List z r. 1469. Čerta křížem, svině kyjem se zbavíš, ale ničím zlého člověka. Č. — koho z čeho. Z toho hoře pokání zbaví každého. Št. Zbavím já tě z věnka tvého zeleného. Pís. slez. Šd. Prosil, aby ho z svatebného slibu zbavil. Pass. mus. 282. — kdy. Zbav je všie ďábelské moci takéž ve dne jako v noci. Výb. II. 15. — se kde jak dlouho = zdržeti se, sich wo aufhalten. Z. se v městě, u souseda dlouho, krátko, hodinu. Na Ostrav. Tč. Zbavný, Befreiungs-. Až po vítězstvích
zbavných brat bratu sejme jho. Kká. K sl. j. 223. Zbavovati, vz Zbaviti.
Zbázněti, zbáznivěti, ěl, ění = bázlivým,
se státi, furchtsam werden. Troj. Zbázniti = bázní naplniti, furchtsam
machen. Kom. — se = zbázněti. Zbáznivěti, vz Zbázněti.
Zbažgrati = znečistiti, besudeln, ver-
schmieren. — co čím: papír nečistými ru- kama. Mor. Tč. Zbažinatěti, ěl, ění, versumpfen. — abs.
Potok z-těl a úplně se zanesl. Us. Tč. — čím. Řeka Olšava u Hradiště příplavy na- skrz zla. Us. Tč. — kdy. Odtok ten během času z-těl. Us. Tč. Zbečník, a, m., Zbetschnik, ves u Hro-
nova v Náchodsku. Cf. Blk. Kfsk. 530. |
||
|
|||
Předchozí (369)  Strana:370  Další (371) |