371

Zbečno, a, n., Zbetschno, ves u Křivo-
klátu. Vz Tk. I. 114., 122. Vz více v S. N.
Zbedniti, il, ěn, ění; zbedňovati, abbinden.

— co: sud. Berg.

Zbednosť, i, f., zastr. = mírnosť, zvede-
nosť, die Massigkeit, Wohlerzogenheit. D.

Zbedňovati, vz Zbedniti.

Zbedný, zastr. = mírný, dobře zvedený,
mässig, bescheiden, wohlerzogen. D., St. skl.

IV. 118.

Zbědovalý = zbědovaný. Z. venkované.
Mus. 1880. 36.

Zbědování, n. = zbědovanosť. Z. horkem.
Ler.

Zbědovanosť, i, f., die Abgekränktheit,
Unterdrückung, Elendigkeit. Z. české lite-
ratury. Mus. 1880. 39.

Zbědovaný; -án, a, o = bídný, abge-
kränkt, elend. Vz Zbědovati. Celá výprava
ta vzala konec z-ný. Pal Děj. V. I. 142.
Ukoptění a nečistota lidí z-ných obrátila
se v sličnosť. Skl. V. 304. Uzdravení člo-
věka tohoto z-ho. BR II. 314. b. Z. tvář,
Vrch., národ, země. Us. — jak. Zle z. Dch.

— kde: na duchu. Kaizl 55. —jak dlouho
čím. Uzdravení člověka nemocí těžkou od
38 let z-ho. BR. II. 314. Z. bouřkami. Ler.
Z. starostmi. V.

Zbědovati = bídným učiniti, elend ma-
chen, abkränken. — koho. Kom. Láska
slepá zběduje i popa. Č. M. 240. — koho
čím: pracemi. — se = v bídě a nouzi se
sestarati, elend werden, sich abächzen, sich
abkümmern. D.

1. Zběh, u, m. = sběhnutí, das Herab-
laufen, decursio. Bern. — Z. = sběhnutí, der
Zusammenlauf, der Zulauf. Byl tam z. lidu.

V. Z. vodní, confluxus. BO. — Z. = útěk,
das Weglaufen. Zběhem zašel jest, profugus
abiit. BO. — Z. = příběh, das Ereigniss.
Purkart jal se zběh věci pravdivě vypra-
vovati. Ddk. II. 412. Přistúpil ke mně žá-
daje vedlé zběhu práva. Sl. let. VI. 66. Vz
Zběhlosť.

2. Zběh, a, m. = uprchlík, uprchlec, od-
běhlec, poběhlec, úskok, der Deserteur, Aus-
reisser, Flüchtling. J. tr., Čsk., S. N. Z., lépe
než: utečenec. Šb. V MV. nepravá glossa.
Pa. Z. = vojín, jenž o své vůli svůj vojen-
ský zástup opustí s tím úmyslem, aby unikl
službám vojenským. Vz více v S. N. Zběh.
V., Dal. 34. Stal se zběhem. Zběha stíhati,
BO., chytiti, trestati. Pevný hrad obléhali
uherští zběhové Mikuláš a Štěpán. Ddk. VI.
60. A ten se zběhem činieše. Dal. Z. od
zákona. Sš. Sk. 255. — Z. = loupežník,
der Räuber. Ms. pr. cís., Pulk., Výb. I. 404.,
449., GR., BO., St. skl., Č. — Z., zastr. vy-
hnanec, vyhoštěnec, profugus, exul, der Ver-
bannte. Jir., Veliš. Z. (exul) a poběhlý (pro-
fugus). BO. — Z. = vězeň, zajatý, der Ge-
fangene, Eingekerkerte. Kat. 2430.

Zbehač, e, m., der Herabspringer, desul-
tor. Bern. — Z., der Unbeständige in der
Liebe. Slov. Bern.

Zběhání, n., vz Zběhnouti.

Zběhaný; -án, a, o, vz Zběhnouti. Bern.

Zběhati, vz Zběhnouti.

Zběhávati, vz Zběhnouti.

Zběhle, flüchtig, rasch. Z. pracovati. Us.
Dch. — Z. = zkušeně, erfahren.

Zběhlec, hlce, m. = zběhlý, poběhlec, der
Entlaufene, Entwichene, Auswanderer, Emi-
grant. Ros.

Zběhlice, e, f = uprchlá, uprchlice, die
Davongelaufene. Us. Dbv. — Z. = běhna,
poběhlice, randa, die Herumläuferin, Hure.

Zběhlictví, n., die Flüchtlingsschaft, De-
sertion. Dch. Spiknutí k z., das Desertions-
complot, zločin vojenský. Vz více v S. N.
Xl. 181.

Zběhlosť, i, f. = známosť, zkušenosť, vě-
domost, die Erfahrenheit, Routine, Fertigkeit,
Prax, Gewandtheit. Z. v knihách, v jazycích,
D., v počítání, Nz., ve věcech válečných.
Har. — Z. = umělý obrat, der Kunstgriff.
D. — Z. = věc sběhlá, událosť, die Bege-
benheit, das Begebniss, Ereigniss. Šf. Vz
Zběh l.

Zběhlota, y, f. = zběhlosť. Dch.

Zběhlý = který odkud sběhl, flüchtig,
entlaufen, entwichen, ausgerissen. Z. voják,
V., čeleď, Háj., poddaní. Ros. Zběhlé lidi
aneb čeleď kdo by přechovával. Vz Zř. zem.
Jir. I. 27. Z. rekrut. Kká. Td. 51. Pře o lidi
zběhlé a p čeleď; Súdí pře o lidi a o čeleď
zběhlú; Škody a dluhy do desieti hřiven
o lidi zběhlé súdí úředníci menší. Vš. Jir.
29., 110. Ve všech rozepřech soudních o čeleď
a lidi zběhlé. Pal. Děj. V. 1. 264. — odkud.
Což se čeledi dotýče neb lidí zběhlých
s dědin. Pal. Děj. V. 1. 264. Petr zběhlý
z vlasti. V. Zběhlý z panství, ze živnosti.
Zlob. Z. od víry. V. — Z. čas = přeběhlý,
verlaufen. Za tři dni pořád zběhlé. Zlob.
Ve třech dnech pořád zběhlých. Brikc. Potom
některého času z-ho když sú témuž Tučkovi
předložili, že . . .; Kterak on jim před ně-
kterým časem zběhlým, doniež ještě peníze
horší šly, zde prodal purkrecht; Potom po
některém času zběhlém opět list ohledávali.
NB. Tč. 28., 29., 69. Držel ten úřad okolo
deseti let pořad zběhlých. Dač. II. 25. Dvú
nedělí od dánie tohoto listu zběhlých. Arch.
I. 204. Bude moci ten plat vyplatiti v jed-
nom roce od dánie toho zápisu pořád zbě-
hlém. Vš. Jir. 211. Od prvního napomenuti
pořád zběhlém ; A mlýn ten držeti máme
po dáni listu tohoto úplně až do 16 let
pořád zběhlých; Obyvatelé jeho jměli jar-
mark roční s osmi dni pořád zběhlými a
s frejunkem obyčejným. Listy uher. hrad.
1477., 1482., 1533. Do dvou neděli pořád
zběhlých. D. Má se dle závazku ve dvou
nedělích pořád zběhlých postaviti. Er. V šesti
dnech pořád zběhlých aby z českého krá-
lovství se vybral. Bart. 306. 33. Cf. Ve 14
dnech pořád z-ých ze zemí vyšel. Ib.319. 6.
A to až do vyjiti desíti let od datum listu
tohoto pořád zběhlých. Zř. F. I. A. II. Je-
stliže by ten takový povaleč jsa sobě po
roce zběhlém svoboden od toho pána, kdo
jest jej vzal a v službě u pokutě držel,
činil jaké pohrůžky. Zř. F. I. U. VII. —
Z., gewandt. Z. ruka. Dch. — Z. = který
mnoho zběhal, zjezdilý, weltkundig. — v čem
čeho = zkušený, umělý, honěný, erfahren
kundig, bewandert. V svobodném umění
v právích, rechtsgelehrt, V., v knihách, v

313*