372

čtení, v řemesle, v jazycích, v řečech, v lé-
kařství, ve věcech válečných, Ros., v díle.
D. Ve věcech horních z., der Montanist.
J. tr. Přidržuj se ludí zběhlejších v mú-
drosti. Mor. Tč. K čemu se obyčejný člo-
věk hodí, v tom jsem dobře zběhlý. Us.
Té. Dobrá vec jest od mladosti v právoch
zbehlým býť. Na Slov. Tč. Z. v rozmluvě,
ve slovech. Lpř. Z. v zákoně. Sš. L. 106. Z.
v literním umění, ve sv. písmě, v záležito-
stech světských, v právě světském i kano-
nickém. Ddk. II. 221., IV. 246., V. 15., VII.
124. Z. v právích a obyčejích soudních,
Mus. 1880. 234., ve věcech obecných, Jel.
Enc. m. 26., v zákoně, BR. II. 533. a., v ná-
rodním jazyku, Kmp. Č. 129., ve věcech
válečných. V. Lidé znamenití, moudří, v mno
hých věcech zběhlí. BR. II. 9. a. Zběhlý
práva. V. — kudy: světem. Sych. — Z.=
sběhlý, zusammengelaufen. — kam. Lid
v hromadu z. Reš. — Z. = stalý, geschehen,
zugetragen. Věci zběhlé vypravovati. Kom.
Věci dříve zběhlé. Nz. Z. nehody. Lpř.
Příhody se zběhlé, lépe: příhody zběhlé.
Cf. Stalý. Km. O věcech zběhlých letopi-
suov a pamětí po sobě pozůstaviti. Dač. I.
3. — kde. Příběhy v zemi české zběhlé.
V. — kdy. Ani o čase ani o činech při
tom zběhlých nic bližšího. Ddk. III. 133
Příběh před zajetím zběhlý. Sš. J. 272.
Zajetí za kralování tří králů zběhlé. BR
II. 6. b. — Z. kráva = březí, trächtig. Zlob.
Zběhnouti, ul, a hl, utí; zběhati, zbě-
hávati = utéci, uběhnouti, odstoupiti, weg-,
entlaufen, entrinnen, entfliegen; odchýliti
se, ab-, herauslaufen, ab-, wegrennen; pře-
běhati, proběhati, durchlaufen, durchrennen,
durchwandern, durchfliegen; sběhnouti, her-
ablaufen; se = sběhnouti se, zusammenlau-
fen ; sjednotiti se, sieh vereinigen; potkati
se, zusammentreffen, sich begegnen; státi
se, sich ereignen, sich zutragen, geschehen;
sjíti se, einkommen, einlaufen; sraziti se,
sich zusammenziehen, eingehen; projíti, ver
laufen. Jg. Slov. Vz Sběhnouti. — abs. Vy-
trval tam rok, pak zběhl. Us. — odkud
(kam): s cesty (odchýliti se). Rvač. Z.
z ležení, V., z víry, Hil., z řemesla (s ře
mesla), Us., z (s) učení. Šp. Než o čeleď,
kteráž by z gruntů zemských svobodných
zběhla, to stůj při prvním zřízení zemském.
Václ. XVI. Zběhl ze studií. Brt. O lidi dě-
dičné, křeříby pánóm svým s dědin zběhli
Arch. IV. 477. — (odkud) kam: z jed-
noho ležení do druhého. V. Z. od svých
k nepřátelům. V. Zběhl ven. Osv. V. 636.
Zběhni tam k sousedům. Us. Šd. K němu
jako k pravému cíli sláva všech věcí má
se sbíhati. BR. II. 517. a. — co, koho
Zběhal celou zahradu, celé město. D. —
Jel., Lom. Z nevěstu (opustiti). Na Slov.,
Plk. Zbehla ma tá suka. Mt. S. I. 112. Otca
neboráka zbehnúť!; Moja žena a dievka aj
tie ma zbehly; To som len týmto mršinám
chcel dať priúčok, aby vedely, čo je to
muže a otca si zbehnúť. Dbš. Sl. pov. I.
37., 563., 565. Bchún mnoho zbehá sveta
a nikde nenajde brata. Phld. I. 2. 7. — co
čím: šiky okem zkušeným. Ráj. — za
kým kam: za tím zajícem zběhli na grunt.

Boč. — se. Sběhla se tu voda. Reš. Ta
věc se takto zběhla. V., Mus. 1880. 495.
(Z r. 1528.). Zběhlo se lidu několik tisíc.
Dač. I. 142. Válka se zběhla. Cyr. Kůže se
zběhla (svrckla). D. — se kam. Zběhli se
k nám. Ben. K tomu cíli všecko konání
zbíhati se má. Kom. Z se na náměstí, Us.,
na náves. Do dvorů královských nešlechet-
nosti se sbíhají. Dvě kron. — se odkud.
Z celého města lidé se sbíhali. Berg. —
Br. Bál se, aby se z toho nic zlého ne-
zběhlo. Cyr. — se kdy. Poznáno bylo, jaká
nerozšafnosť a nerovnosť při trestáních se
zbíhá. Kn. To po jeho smrti se zběhlo
(stalo). Us. Až potom v roce následujícím
ty nevole se zběhly. Skl. II. 26. O minu-
lých taženích neřády se zběhly. Žer. L. I. 45.
Při hřích simonie při ní (volbě) se zběhší:
V těchto věcech od r. 1077. až do konce
r. 1082. se zběhlých; Zprávu o těch věcech,
které se již před tím byly zběhly, podaly
do Říma; Podlé pražského letopisce zběhlo
prý se to všecko r. 1164. Ddk. II. 228.,
287., III. 99., 256. Bavlněné šaty po dešti
se zběhnou (scvrknou). Us. na Ostrav. Tč.
Tou menší pečetí běžné a obecné věci,
které se téměř každého dne zbíhají, peče-
tili. List z r. 1581. Tč. Co se kterého dne
zběhlo. V. Co se při tom sběhlo? BR.
II. 14. — se komu. Šaty se mu zběhly
(=scvrkly). Us. Tč. — (se) jak: v rotu,
Troj., v hromadu. Rychlým krokem něco
z. Solf. Kumani obdržíce žold zběhli beze
všeho boje. Ddk. VI. 196. Havéři se zběhli
v mnohém počtu. Dač. I. 145. Hrdinsky se
zběhly. Troj. — se kde, Zbíhati se na
návsi. Co sé mezi lidma zbíhá. Žer. 319.
Domlouváno jest jemu o tu věc, která se
jest na faře sběhla. Jdn. 177. A má k tomu
též býti obeslán neb zavázán od toho práva,
při kterémžby se taková věc zběhla. Zř F.
I. U. XXVIII. Voda se v hlavě zbíhá. Us.
To v Jeruzalemě se zběhlo. Flav. Zbíhají
se neřády ve všech stavích. Kom. Příklad
se mezi Řeky zběhl; zběhly se mezi nimi
nesnáze, V., rozepře, Kom., škody. Tyto
věci na Moravě se zběhší zvrátily na dobro
všechen válečný rozpočet císařův. Ddk. II.
86. Co se zběhlo mezi ním a králem, není
nám známo. Ib. VII. 88. Zběhlo se rozdvo-
jení mezi nimi Bart. III. 4. Zběhlo se mezi
nimi soud. Svěd. Armáda cís. sem přišla,
co se jest zběhlo v tomto kraji. Kron. hr.
1650. — se s kým. Neb včul s kým se
taká, jako se mnou, náhoda zběhla? Hol.
10. — se čím (potkati se): kopími, Troj.,
očima. Gníd. — se proč. To se sběhlo
příčinou tou. Skl. I. 293.

Zběhnutí, n., vz Zběhnouti. Z. plamene,
Kram., krve, Us., mléka (otok mléční), vody
v hlavě, Ja., všech věcí. Kom. Tomuto s.
se nedivíme. Ddk. III. 19. Aby nám těch
sum neplatili až do plného těch dvacíti let
z. List z r. 1467. Vz Zběhnouti, Zběh.

Zběhnutý; -ut, a, o, vz Zběhnouti. Slov.
Bern.

Zbehovač, e, m. = zběhač. Na Slov. Bern.

Zbehovati, vz Zběhnouti. Na Slov. Bern.

Zběhovcovitý. Z. rostliny, ajugoideae:
zběhovec, ožanka. Vz Rstp. 1195.—1199.