373

Zběhovec, vce, m., rostlina, ajuga, der
Günsel. Z. plazivý, a. reptans, z. pížmový,
a. iva. Vz Rstp. 1195., Čl. Kv. 262., FB.
63., Slb. 337., Schd. II. 290., Jhlč.

Zbehovně, unbeständig. Na Slov. Bern.

Zbehovník, a, m. = zběhač. Na Slov.
Bern.

Zbehovný, unbeständig. Na Slov. Bern.

Zběhový, Deserteur-, Räuber-. Učiněn
jest kniežetem zběhovým (zběhů). Bj. Z.
tvrz (loupežnická). Pulk. — Z. traňk, drab-
ský traňk, svalník prostředník (= zběho-
vec). Čern.

Zbejčilý, stiersüchtig. Z. kráva = která
se často běhá. V Kunv. Msk.

Zbejšov, a, m., Zbeischof, ves u Slav-
kova; Zbeschau, ves u Kosic na Mor. —
Z., ves v Čáslavsku. Vz Blk. Kfsk. 690.

Zbekati, zbeknouti, knul a kl, utí =
rychle se scházeti, schnell zusammenkom-
men, -laufen. Mor. Škd. Stádo krav se
zbeklo. Opv. týd. 1883. č. 6. Krávy vi-
douce kravskou krev na poli čenichají a
začnou ryčet, zbeknou se a běda ti, dosta-
neš li se jim pod rohy nebo pod nohy. Ib.

Zbel, u, m. = kbel, okov u studné, der
Kübel. U Opav. Tč. — Z., jm. louky u Ná-
kla. Pk. — Z., a, m., osob. jm. Slov. Šd.

Zběla, weiss-. Us.

Zbelasení, n. = zsinalosť, zmodrání, das
Blauwerden. Na Slov. Bern.

Zbelasený; -en, a, o = zsinalý, zmo-
dralý, blau geworden. Na Slov. Bern.

Zbelaseti, el, ení = zsinati, zmodrati,
blau werden. Na Slov. Bern.

Zbělati = zběleti, weiss werden. Ros.

Zbělavělý, weisslich. Rostl. I. 98. a.

Zbělelý, verblasst, weisslich. Z. pěna.
Troj. — kde: na vlasech. V.

Zbělení, n., das Weisswerden. Us. Bern.

Zbělený; -en, a, o, weiss geworden o.
gemacht, geweisst. Dch., Bern. — čím.
Prídu raz časy, verte (věřte) mi, kde sa
duch sveta pozdvihne a súdnym hlasom za-
volá: Národy, kde sú vám hrivne? Jedni
ukážu pustú zem, kosťmi súseda zbielenú,
ku sláve božej krajinu, ohňom, mečom zpu-
stošenú. Čjk. 37.

Zběleti, el, ení, weiss werden. — abs.
Vlasy z-ly. Us. Kavka, by se na sněhu vá-
lela, nezbělí. Prov. Šd. — čím. Plátno bile-
ním zbělí. Kom. — kde: na slunci. Us. Z.
na vlasech. V. — komu. Vous mu zbělel.
Us. — kdy. Po desíti dnech vajíčka zbě-
lejí. Jrd. exc. — k čemu. Krajiny ke žni
již jsú zbělely. ZN.

Zbeličné, ého, n., jm. polností u Hovězí
na Vsacku. Vck.

Zběliti, il, en, ení, weiss machen. — co.
Rk. — čím.

Zbelitov, a, m., ves v Táborsku. Vz
Blk. Kfsk. 151., 650.

Zbelka, y, f. = dbenka, mutovník, másl-
nice. das Butterfass. Slov. Mt. S. I. 136.

Zbelko, a, n. = malé zblo. Vz Zblo. Ani
zbelka tam není. Slez. Šd.

Zbělovati, vz Zbíliti.

Zbeněk, ňka, m. Z. Laurin, †1550. Vz
Jir. H. 1. 353.

Zber, u, m. = záhyb, fald; vráska, die
Falte; Runzel. Na Slov. Bern. Boty na sbery
(= nabírané, s holenkami faldovanými). Na
jihových. Mor. Brt.

Zběr, u, rn. = odpadky dříví, skolky,
tříštky, der Abraum, das Abfallholz. Šp.,
Sl. les., Škd. exc. Vz Zběří. — Z. = sbí-
rání klasů po žencích, die Nachlese. Us. —
Z., zběry, pl., m. = zbor, die Sammlung,
Kollekte. D.

Zběř, i, f. = sběh, zástup (m. sběř), die
Versammlung, Schaar, der Haufe. Ros., Jel.
— Z. = chasa, chatra, hlůza, slota, der
Pöbel, gemeine Haufe, die Horde, Rotte,
das Gesindel. K správě města zběři obecné
nepřipustiti. V. Loupežná z. Kom. Z. obecní.
Har. Všicku lidskú zběř mečem zbil. Bj.
Táboři shromážděni byli z obecné zběři a
nízkého řádu. V. Věřiti jest viece samé
Mariji pravé nežli židovské zběři falešné.
Hus I. 472. — Z , Zbieř, ves u Jičína. PL.
Cf. Blk. Kfsk. 80., 81., 764., 765., 786.

Zběrací, vz Sběrací.

Zběrač, vz Sběrač.

Zběračka, y, f., vz Sběračka.

Zběrační = sběrační Slov. Bern.

Zběradlo, a, n., vz Sběradlo.

Zběrák, a, m. = sběrač. Ros. — Z., u,
m. = náčiní k hlazení dřeva z hruba, der
Rauhhobel. D.

Zberání, n. = sbírání. Slov. Bern.

Zberaniti, il, ěn, ění, rammen. — co:
jez. Ros.

Zberaný = sbíraný. Slov. Bern.

Zběratel, vz Sběratel.

Zběratelka, y, f. = sběratelka, die Samm-
lerin.

Zberati = sbírati. Slov. Bern., Zbr.

Zberávati = sbírávati. Slov. Bern.

Zběraz, něm. Zberas, ves u Sedlčan. PL.

Zberba, y, f. = zběr. laje, lůza. Vz Zběř.
Na Slov. Nitra VI. 120. Skočili do vody a
za nimi celá ta z.; Komuže vy toto mnohô
stado pasiete? veď vám je to velmi ťažko
takú zberbu zavracať. Dbš. Sl. pov. I. 293.,
329. Z. renegatóv rúha sa zjavne národu.
Na Slov. Tč.

Zberček, ečku, m., kleine Falte. Vz Zber.

Zberek, rku, m., kleine Falte. Vz Zber.
Bern.

Zberchati = těžce povstati, mit Mühe
aufstehen. Us.

Zběří, n., das Aufraumholz. Vz Zběr.

Zběřice, e, f. = zběř, chátra, das Ge-
sindel. Z ta vojska nedočekala. Č. exc.

Zběřičný = od zběřice, Pöbel-, pöbel-
haft. Z. chasa, Lom., lid. Háj., Dač. I. 278.

Zberka, y, f, der Weinstockpropfen.
Slov. Bern. — Z. = sbírka, die Sammlung.
Bern.

Zběrky, pl., m. = sebrání, die Samm-
lung. Z. se stolu = drobty, Brodsamen.
Vus. — Z. = paběrky.

Zběrna, sběrna, y, f., collecta. Rozk.

Zběřně, gemeinschaftlich. Aqu.

Zběřní = od zběři. Z. hřmot. Anth. Jir.
I. 3. vyd. XL.

Zbernička, y, f., die Faltenmacherin.
Slov. Bern.